Dar 22.

Tom jen zíral na tu kulatou podlouhlou věcičku, kterou mu Bill vtiskl s úsměvem do dlaně. Roztrhl ozdobný papír a vypadla na něj tuba. Ježiš, snad mi nekoupil pleťovou masku, napadlo Toma a podvědomě si sáhl na pupínek, který se mu dneska ráno udělal na bradě… zamžoural na stříbrný nápis, který byl na malé černé tubičce celkem nenápadný, a četl „Lubrikační gel“. Co to je? uvažoval v duchu a když se nechápavě zadíval na Billa, došlo mu to. On mu dal… SEBE! Nabízí mu to, po čem už měsíc touží a myslel si, že to hned tak nedostane. Usmál se na Billa a přitiskl se k němu. „Děkuju, lásko,“ zašeptal mu do vlasů a lehce mu přejel jazykem ušní lalůček. Tohle opravdu nečekal… to je snad nejkrásnější dárek, co mohl dostat…

Bill si zálibně prohlížel prstýnek, na kterém bylo zespoda vyryté datum… den, kdy jejich vztah začal. Byl nádherný. Mazlil se s ním pohledem celou dobu, co se Tom sprchoval. V ruce držel semišové červené srdíčko, ve kterém prstýnek dostal a byl šťastný. Miluje ho. Jeho Tom ho miluje a on miluje Toma. Není nic krásnějšího než láska. Teď to věděl a nechápal, s jakou lehkostí se jí kdysi u Meg zřekl. Ještěže to dopadlo takhle…

Zaslechl, že sprcha v koupelně zmlkla. Za chvíli k tomu dojde… bude se s Tomem poprvé v životě milovat. Těšil se na to, a zároveň měl strach. Věděl, že po tom jeho láska touží, že mu přestává stačit jejich mazlení a vzájemné uspokojování. Přečetl si jeho přání hned ten první večer v Tomově mysli a řekl si, že jednou mu ho určitě splní. Nechtěl to uspěchat, aby měli co objevovat, ale teď se mu zdálo, že už je čas. Měsíc mu připadal jako nekonečná doba… celý týden na soustředění, se nemohli ani dotýkat jeden druhého, protože měli společný pokoj s klukama, a teď byli konečně zase sami. Sami dva, uprostřed velkého města, za zataženými těžkými závěsy a zamčenými dveřmi.

Tom přemýšlel. Celé sprchování přemýšlel, jak na to. Jak to udělat, aby to Billa nebolelo, aby mu to bylo alespoň příjemné… nevěděl, jak to mezi klukama je. Netušil ani za mák, jestli z toho ten druhý taky něco má… tohle pro něj byla naprosto neprobádaná oblast. Nepočítal s tím, že by mu to Bill dovolil tak brzy, a proto ani nehledal žádné informace. Teď ho to mrzelo. Měl se podívat na nějaké stránky, kde o tom píšou. Určitě jich je hodně, ale na žádné takové nikdy nebyl. Viděl sice pár videí, ale tam se o pocitech nic nedozvěděl… to bylo jen živočišné a vzrušující… přemýšlel a šrotovalo mu to v hlavě pořád dokolečka. Co kdyby to odložil? Až načerpá informace, bude to lepší… ale ne, co by si o něm Bill myslel… to nejde… nepřijal by jeho dárek. Ještě by se mohl urazit. Bude to muset nechat náhodě. Stejně, do téhle oblasti se moc rozum tahat nedal, tam vládly hlavně pocity a vášeň. Ono se to nějak vyřeší samo… uvažoval, když se pečlivě utíral a slabounce se voněl. Bill to měl rád…

„Zhasneš, prosím?“ zašeptal Bill, když se Tom chystal za ním do postele. Už zdálky cítil jeho smyslnou vůni a měl pocit, že to bude lepší v intimním osvětlení. Tom natáhl ruku k vypínači a v tu samou chvíli, kdy zhaslo hlavní světlo, rozsvítil Bill lampičku na nočním stolku. Tohle bylo příjemnější osvětlení. Tom si opatrně přilehl vedle bratra a rozpaky nevěděl, jak začít. Bill vycítil, že něco není v pořádku, jindy už by měl dávno přitisknuté Tomovy rty na svých a jeho ruce by bloudily po celém těle… a teď nic. Má strach jako on? Asi ano… Bill se otočil na bok a líbl Toma lehce na rty. „Copak?“ zeptal se tiše.

„Nic… jen nevím… jak na to…“ přiznal Tom se sklopenýma očima. „Nechci, aby ti to bylo třeba nepříjemný… nebo aby tě to bolelo…“ mluvil tiše a Bill cítil v jeho hlase nervozitu a starostlivou péči.

„A co jsi dostal jako dárek?“ zeptal se s úsměvem Bill, aby dal najevo, že to zase není tak složité, jak se to jeví.

„Já vím, ale stejně… nechci ti ublížit,“ odpověděl Tom a v rozpacích zastrčil Billovi neposednou ofinu za ucho a líbl ho na čelo.

„Tak se přestaň bát, nejsem z cukru. Něco vydržím, víš?“ usmál se Bill a vtiskl do bráškovy ruky černou tubu. Lichotilo mu, že k němu chce být Tom něžný, způsobila to láska, kterou k němu cítil, věděl to a byl šťastný. Pomalu se k němu naklonil, a aby jemu i sobě dodal odvahy, zašeptal mu důrazně do ucha: „Chci to… hned teď!“ Začal ho jemně líbat na krku, aby se uvolnil. Tom stále ležel podivně ztuhlý a ochablý. Billovi už bylo jasné, že bude muset začít sám a při lehkém mazlivém líbání hladil rukou jeho rychle se zvedající hrudník a zvolna postupoval směrem dolů.

Tom se při stále se prohlubujícím polibku pomaličku uvolňoval a začal spolupracovat. Snažil se zapojit svůj hbitý jazýček do hry a občas chytal jemně mezi zuby bráškův piercing a uvěznil tak jeho jazyk ve svých ústech. Při téhle erotické hře se dokonale uvolnil, a když Billova ruka konečně dorazila do jeho klína, bylo všechno tak jako vždycky… napjaté a tvrdé. Tom už nesměle bloudil po bratrově těle, rukou zajížděl stále častěji na jeho zadeček a hlavou mu vířily živé představy, jak jeho miláček sténá, když proniká svým tvrdým mužstvím do jeho těla. Bill pocítil neuvěřitelnou vlnu vzrušení pokaždé, když se dotkl bratrova připraveného penisu… stále ještě pro něj bylo nové, zázračné a neuvěřitelné, že dokáže Toma takhle dokonale vzrušit. Byl čas zbavit jej poslední překážky, aby mu mohl konečně předat svůj dárek. Stáhl jeho boxerky a odhodil je na zem. Sám už byl dávno připravený.

„Dovolíš?“ vzal Bill po chvilce s úsměvem tubu z bratrovy ruky a odklopil víčko. Vymáčkl si trochu do dlaně, zase ji zaklapl a odložil vedle na postel. V leže na boku roztíral pomalým naléhavým pohybem gel po celé délce Tomova vzrušení a současně ho něžně líbal. Vnímal na svém zadečku ruku, která jej něžně hladila, ale k ničemu intimnějšímu se zatím neodvažovala. Tom už byl nedočkavý a vycházel vstříc Billovu naléhavému jazyku se stále větší intenzitou, a když se na něj Bill lehce vyhoupl, bylo všechno při starém. Konečně se uvolnil a došlo mu, že jeho mladší bráška není tak nezkušený, jak si myslel. Bill převzal celou iniciativu do svých rukou a zřejmě byl informovanější než on. Začínalo se mu to líbit. Rozhodl se, že to nechá všechno na něm a jen si vychutná dárek, který měl dnes dostat.

Bill houpavými pohyby svých boků dráždil Tomův tvrdý klín, pokrýval něžnými polibky jeho štíhlý krk a svými hebkými ústy se pomalu přemístil k ztvrdlým bradavkám. Jejich něžným olizováním docílil prvního podvědomého stisku Tomových rukou na svých ramenou. Posunul se dál na jeho stehna, a když mu několikrát hbitým jazýčkem zajel do pupíku, uslyšel z jeho úst hlasité vzrušené vydechnutí. Věděl dobře, že tohle místo je pro Toma zvlášť citlivé. Nepřestával jej dál dráždit a zatápal rukou vedle sebe, než našel tubu s gelem a znovu ji otevřel. Vymáčkl si malou kapičku na prsty a zadíval se upřeně do Tomových vzrušením potemnělých očí. Chtěl, aby se teď na něj díval a stále fixoval jeho pohled. Posunul se zpět nad jeho klín, trošku se prohnul v zádech, zaklonil se a svým dlouhým kluzkým prstem opatrně a pomalinku pronikal do svého těla. Jemně krouživými pohyby připravoval snazší cestu pro Tomův nedočkavý penis a neubránil se svým prvním stenům z úžasného pocitu, který si sám způsoboval. Nevěděl, že to bude tak příjemné… za chvilku přidal druhý prst a předváděl Tomovi skvělé erotické divadlo. Pohyboval se těsně nad jeho vzrušeným penisem, zakláněl hlavu a sténal nahlas Tomovo jméno.

Kapičky potu mu začaly líně stékat po skráních. Tom ho fascinovaně sledoval zpod přivřených víček a jeho činnost ho maximálně vzrušovala. Neodolal při pohledu na připraveného Billa a vzal jeho penis do ruky. Stiskl jej a pomalu začal pohybovat dlaní, když vtom ucítil jemný tlak, jak Bill nasedl opatrně na jeho klín. Malinko se posunul, než našel tu nejlepší polohu a vyhledal Tomovu ruku, aby se jej přidržoval.

Tom pomalými jemnými pohyby pánve postupně zvolna pronikal do bratra a cítil neuvěřitelné vzrušení. Každý dosažený milimetr Billova těla mu způsoboval přívaly nových a nových pocitů, které se snažily donutit ho svojí silou k hlasitému sténání. Nebránil se tomu a vnikal stále hlouběji, k Billově viditelné spokojenosti. Tak těsné spojení ještě ani jeden z nich dosud s nikým nezažil. Bill zaklonil vášnivě hlavu, když konečně po chvíli dosedl. Měl v sobě Toma celého až na doraz. Bylo to dokonalé… dokonalé spojení dvou stejných těl, která se vzájemně podobala jako vejce vejci. Pomalu se začal pohybovat a oba cítili větší a větší vzrušení. Bylo to neuvěřitelně silné.

Temným pokojem se neslo jen sténání a výdechy obou milenců. Tom byl absolutně mimo realitu, přestal vnímat okolní svět a soustředil se jen na ten nádherný silný pocit, který procházel ve vlnách jeho tělem. Podvědomě se snažil udržet v ruce Billův penis, který mu unikal s jejich stále rychlejším přirážením. Cítil, že jeho vrchol se blíží a on za chvíli vybouchne a zaplaví Billovo tělo svým spermatem. Intenzivně cítil, že miluje… Miluje svého bratra, jeho nádherné tělo a krásnou duši, a byl šťastný, že to všechno může mít jen on. Nedovedl si představit, že by se mohl takhle nádherně milovat ještě s někým jiným. Bylo to tak zatraceně dokonalé, že už to víc ani nešlo.

Bill vzdychal a sténal čím dál intenzivněji a Toma jeho pohyby a projevy vášně přiváděly až na nejzazší možný okraj propasti zvané orgasmus. Propnul všechny svaly, když přišel ten výbuch a z vyschlého hrdla se mu vydral poslední chraptivý sten. Jeho tělo totálně explodovalo do bratrova a ve stejné chvíli ucítil v ruce teplé vlhko. Bill došel současně s ním ke svému absolutně nejkrásnějšímu orgasmu, který kdy zažil, a teď se vyčerpaný pomalu pokládal na Tomovu udýchanou hruď. Oba byli zpocení a maximálně šťastní. Nic nemohlo narušit jejich těsné spojení. Bill našel bratrovy rty, které mu při tom tolik scházely a líbal je něžně, jak nejlépe dovedl. Když z něj Tom po chvíli konečně vyklouzl, poděkovali si vzájemně očima… nemuseli mluvit. Věděli, co jeden pro druhého znamenají a na to nestačila žádná slova.

(…)

„Vidíš, že nejsem z cukru…“ usmál se Bill a zastrčil si ofinu za ucho.

„Nejsi, ale přesto jsi neuvěřitelně sladký…“ zašeptal jeho bratr s úsměvem. Bill líbl spokojeného Toma na nos a setřel z jeho ruky a břicha důkazy svého nádherného vrcholu. Měl potřebu si povídat, zatímco Tom pomalu zavíral oči.

„Lásko, nespi… povídej si se mnou…“ pobízel ho, když oba přikrýval peřinou. Bylo mu tak krásně, když viděl, jak se mu povedlo Toma odrovnat… byla to jeho zásluha, jeho dárek k výročí. Tomova vyčerpaná tvář pro něj byla tou nejkrásnější odměnou. Užil si to i on, bylo to naprosto nádherné, v což vůbec nedoufal, a o to větší radost z toho měl. Doufal, že až se jejich role obrátí, bude na tom jeho bráška úplně stejně. Teď s ním ovšem nebyla řeč.

Tom pomalu upadal do říše snů a na tváři měl jen lehký úsměv. Z posledních sil objal Billa okolo krku a přitáhl si ho blíž k sobě. Pak už jen pravidelně oddechoval.

Bill ležel klidně, s hlavou na zvedající se hrudi a lehce hladil jemnou kůži na jeho pažích. Byl tak krásný a smyslný… nechápal, jak mohl někdy pochybovat o jeho lásce. Všechno to nedorozumění mu teď přišlo tak směšné. Jak si mohl myslet, že se ho Tom štítí… usmál se nad svojí vlastní hloupostí, kterou si způsobil tři měsíce života v utrpení. Ale možná to bylo dobře. Možná si toho všeho teď daleko víc váží, protože musel překonat překážky. Vzpomněl si na ten zoufalý pocit, který prožíval, když si myslel, že je navždycky konec. Litry slz, které po nocích vybrečel do polštáře… To všechno jen posílilo jeho lásku k němu. Podíval se na tu tvář, kterou miloval a jemně ji pohladil. Spi lásko, sladké sny… popřál v duchu Tomovi a zavřel spokojeně oči.

„Jistěže s tebou půjdu ráda na pokoj, Davide, ale nečekej nic…“ upozornila Kiara hned na úvod svého budoucího milence, že se mu nehodlá okamžitě položit naznak… v tomhle byla čestná, nepotřebovala lhát, aby od muže něco dostala… Byla radši, že ji netáhl do hotelového baru, nepotřebovala, aby je tam spolu někdo viděl. Hned jak za nimi zaklaply dveře Davidova hotelového apartmá, pokusil se ji políbit. „Tak to ne!“ okřikla ho jako malého kluka a odstrčila ho, div sebou nepraštil do křesla. „Tohle ne, milánku… tohle bude, až já budu chtít,“ zasyčela na něj, ale okamžitě nahodila úsměv a pohladila ho po tváři. Konečně pochopil, že si dal hodně složitý úkol, ale tím víc byl odhodlaný dotáhnout to do konce.

Posadili se na sedačku a popíjeli whisky. Neustále ji hypnotizoval, chvilku sledoval její rty, za chvilku přeskočily jeho oči do majestátního výstřihu a jí už to přestávalo bavit. Potřebovala úplně něco jiného. Musela ho dostat tam, kam potřebovala.

„A co ti tví kluci, jak to s nimi zvládáš?“ zeptala se zcela nevinně a vypadalo to, že Davidovu roli náhradního rodiče chápe jako obrovský úkol. Její úmysl byl ovšem naprosto jiný. Potřebovala, aby si v mysli vybavil svoje svěřence i s čísly jejich hotelových pokojů… ještěže mozek funguje na bázi obrazů, jinak by bylo hodně složité z něj tuhle informaci dostat.

Uspala ho pak zcela jednoduše… hypnóza jí nedělala nikdy sebemenší problém, takže byl tuhý během dvou minut. Číslo ďáblíkova pokoje měl v hlavě vepsané tak zřetelně, že se ani nemusela namáhat s hledáním v mysli, zaneřáděné různým myšlenkovým balastem. Div na ní to číslo nezablikalo.

Pomalu, tiše jako kočka, se plížila noční hotelovou chodbou. Bylo dávno po půlnoci a chodba byla liduprázdná. Zastavila se před dveřmi svého ďáblíka. Nejdřív na ně opatrně přitiskla ucho, a když nic neslyšela, chytila do ruky kovovou kouli, která nahrazovala kliku, a odemkla. Kartu k tomu nepotřebovala… každý dobrý mág se tuhle dovednost učí jako jednu z prvních. Potichu otevřela dveře a lekla se, když uviděla rozsvícenou lampičku. Nic se nehýbalo… ale, ale, že by se bál tmy? Odvážila se vstoupit do místnosti a tiše za sebou přivřela dveře. Nemohla se dočkat, až ho spatří. Po nekonečné době, kdy byla nucena se dívat jen na jeho fotky a videa, se těšila, až ho uvidí živého… sice spícího, ale živého.

Pomalu se kradla po měkkém koberci k jeho posteli. Byl zachumlaný pod peřinou a z ní koukaly jen jeho černé vlasy. Zarazila se… ještě tam byly světlehnědé dready. Nepočítala s tím, že by tu byl i jeho bratr… měl přece svůj vlastní pokoj, to viděla v Davidově mysli… Sakra, no ale co… stejně se na něj chtěla jen podívat. Obešla postel tak, aby mu viděla do obličeje. To, co spatřila, jí vyrazilo dech. Od dveří to nebylo vidět, ale ti dva leželi v těsném objetí… kdyby nevěděla, že jsou bratři, myslela by si o nich, že jsou snad milenci. Usmála se svému hloupému nápadu a zamířila ke dveřím. Jeden pohled jí stačil, nemůže to dál protahovat, aby se jeden z nich neprobudil. Zacvakla za sebou a tiše se vracela k Davidovi…

Billa probudilo tiché cvaknutí… co to bylo? Posadil se na posteli. Tom se jen líně otočil a spal dál. Něco tu bylo divné… lampička svítila, ale vzpomněl si, že ji zapomněl zhasnout… to není ono. Už to měl… vůně… ve vzduchu byla cítit dámská voňavka. Taková zvláštní, nasládlá vůně… Pomalu se zvedl z postele a přešel ke dveřím. Opatrně vykoukl na chodbu, ale byla prázdná… lehl si zpátky do postele, zhasl lampičku a přitiskl se k Tomovi… asi se mu jen něco zdálo…

autor: Janule
betaread: Janik