Němě přikývl… rozuměl. Ava to měla dokonale promyšlené. Neměl se jí jak ubránit, byla to bohužel absolutní pravda. Tom se sám z pout nevysvobodí, a když na ni zaútočí, bude pak v šoku bezvládně ležet vedle té mrchy, která se ho tu teď snaží donutit k sexu. Využil toho, že je na posteli vedle Toma a rychle se k němu překulil. Objal jej kolem pasu a rychle ho políbil.
„Tomi, je to pravda? Dala ti něco zapít? Řekni mi to, musím to vědět,“ šeptal mezi zoufalými polibky. Zadíval se do očí, které byly zality slzami a přečetl si v nich, že Ava nelhala…
Tom jen přikývl. Nebyl schopen mluvit, hrdlo měl stažené strachem a dojetím z toho, že ho Bill zřejmě naposledy v jeho životě líbá. Byl už pomalu smířený se svojí smrtí, nedovedl si představit, jak rychle by ho museli dopravit do nemocnice, aby nezemřel. Chtěl tak moc žít, chtěl tak moc milovat Billa, ale jeho naděje byla s ubíhajícími minutami menší a menší. Bill se rozhodl. „Miluju tě, Tomi, pamatuj si to… udělám všechno, abych tě zachránil, nic jinýho mi nezbývá, má nás v hrsti… vydrž lásko, nesmíš mi umřít… a radši se nedívej…“ šeptal roztřeseně a naposledy políbil svého bratra.
„Tak dobře…“ otočil se na Avu, která stála u postele a šokovaně zírala na ty dva, jak se líbají. Ta láska, která z nich sálala ji úplně ochromila. Že by se spletla? Ne, ona se nikdy nemýlí, určitě svého bratra donutil, aby ho miloval. Schopnosti na to má, to věděla moc dobře. Jenže ona je chytřejší než on. Našla jeho slabinu a teď jí bezezbytku využije. Dostane to, co chce, teď už je to jisté!
xXx
Rawen seděl a popíjel whisky. Čas pomalu ubíhal a on ve své mysli sledoval emocionální projevy své schovanky. Nic zvláštního se nedělo, vypadalo to, jako by sledovala v televizi akční film. Občas zkoušel, jak tohle spojení funguje v různých situacích, aby se naučil odhadnout, co právě dělá, a tenhle stav znal. Podle něj se nedělo nic zvláštního. V kapse se mu rozdrnčel mobil. Podíval se na displej a když viděl jméno volajícího, usmál se. Copak asi potřebuješ, Meg?
„Prosím,“ zmáčkl příjem hovoru a čekal.
„Rawene, jsi to ty?“ uslyšel naléhavý hlas své dávné přítelkyně.
„Ano, Megí, potřebuješ něco?“
„Kde máš Avu?“ zeptala se stručně.
„Tady v hotelu, proč se ptáš?“ odpověděl bez špetky vzrušení, i když slyšel, že Meg je na tom poněkud jinak.
„V kterém hotelu, ve kterém městě…?“ vyslýchala ho a jemu to začalo připadat vlezlé. Co je jí do toho?
„V Lipsku, na co ti tahle informace je?“ zeptal se už udiveně.
„Co teď právě dělá?“ ptala se dál Meg a nereagovala na jeho stupidní dotaz.
„Pokud vím, je ve svém pokoji a sleduje televizi,“ řekl klidně.
„Jsi s ní?“ vyštěkla Meg a už začínala být netrpělivá.
„Ne, jsem v baru,“ odpověděl Rawen, a když zaznamenal prudký výkyv v Avině emocích, pomalu se začal zvedat. Pochopil, že Meg nevolá kvůli přátelskému rozhovoru. Něco se dělo.
„Rawe, okamžitě ji najdi, cítím, že Bill je v ohrožení a ona už na něj jednou zaútočila. Nebere mi mobil, nemůžu se na něj napojit, je moc daleko a nevím, co si o tom mám myslet, ale vím jistě, že dnes večer měli koncert v Lipsku a patrně bude ve stejném hotelu jako ty,“ mluvila k němu už zoufale Meg a jemu konečně došlo, proč jsou tady.
„Slíbila mi, že už se ho ani nedotkne. Věřil jsem jí. Jdu ji najít, Meg. Až budu něco vědět, zavolám ti. Ahoj…“ típnul mobil a vyběhl z baru. Překvapený barman jen zamrkal očima a doufal, že se ten host ještě hodlá vrátit a zaplatit.
Ava si měřila očima štíhlé tělo svého budoucího milence, zakryté jen osuškou a nemohla se dočkat. Vytáhla ho z postele za ruku k sobě a s pistolí v druhé ruce ho pomalu hladila po tváři. Chtěla si to užít, nestála jen o rychlý sex. Chtěla to se vším, co k tomu patří. Koutkem oka zaznamenala, jak jeho svázaný bratr zavřel oči a otočil hlavu, aby se na ně nemusel dívat. Vzrušovalo jí, když muži trpěli a tady měla před sebou hned dva. Pomalu si volnou rukou rozepínala upnutou košili, která stihla taktak zakrýt její velké poprsí. Sukně sjela na zem hned po rozepnutí zipu a za chviličku stála před Billem jen ve spodním prádle. Volnou rukou stáhla osušku, která ho až do této chvíle spolehlivě zahalovala. Poprvé ho viděla nahého, mladého kolouška, a ten pohled se jí líbil. Byl krásný… takový, jakého si ho představovala ve svých snech. Konečně ho bude mít. Instinktivně se zakryl rukama a zíral na ni vyděšenýma očima.
Zkušeným pohybem uvolnila přední zapínání podprsenky, která okamžitě spadla na zem. Byla pyšná na svá prsa, vždycky byly jejím pokladem, po kterém muži šíleli. Vzala jeho ruce a přes slabý odpor si je přitiskla na prsa. Po očku sledovala, jestli to s ním něco dělá, ale zatím se k jejímu zklamání nic nedělo. Rozhodla se k dalšímu kroku. Sundala jeho ruce ze svých prsou a posunula je na titěrné šňůrky, které držely na jejím dokonalém těle maličký trojúhelník krajkové látky. Pochopil a roztřesenýma rukama jí je stáhl a nechal spadnout až dolů. Neustále měl v hlavě čas, který tak rychle běžel. Nemohl už váhat a rozhodl se jednat.
Potřeboval se vzrušit, jinak svého bratra nezachrání. Objal tu děvku, kterou z duše nenáviděl, zavřel pevně oči a začal jí prudce líbat. Snad se mu konečně podaří probudit svůj chtíč, aby ji uspokojil. Hlavou mu lítaly myšlenky na Toma, doufal, že se na ně nedívá a že tahle šílená ženská nezkazí jejich krásný vztah. Představil si v duchu milování s ním a pomalu stahoval Avu zpět na postel. Líbala dobře, to už věděl. Ve chvíli, kdy se její stehno otřelo o jeho klín, konečně zaznamenal, že to půjde. Byl připravený.
Čas rychle utíkal a on už to chtěl mít za sebou. Bylo mu jedno, že přijde o svůj dar a ve chvíli, kdy s ní skončí, nebude už nad ní mít žádnou moc. Bude obyčejný kluk, bez možnosti cokoliv udělat, ale snad ho nechá zachránit Toma. Jak si to vůbec představuje, že to provede? Ona si myslí, že to nechá jen tak a nebude se bránit? To se plete, mrcha. Hned, jak bude moct, pomstí se jí. I kdyby na to měl věnovat celý zbytek života, pomstí se jí za to, co jim udělala, k čemu ho donutila. Nerozuměl tomu, proč to dělá, ale z duše ji za to nenáviděl.
Ava spokojeně zaznamenala, že se její snaha konečně setkala s úspěchem. Vyhoupla se na jeho štíhlé tělo a rozhodla se, že všechno, co bude následovat, bude řídit sama. Ona bude rozhodovat. Sklonila se nad jeho krásnou tvář a zadívala se do těch hlubokých smutných očí. Cítila, jak se pod ní zachvěl a usmála se. Konečně ho měla. Vpila se do jeho krásných úst a líbala ho jako o život. Nechápala, co se s ní děje, ale cítila se jinak než se všemi ostatními muži, které měla kdy v posteli. Tady s tímhle ďáblíkem cítila něco nového, nepopsatelného.
Pomalu se přesunula na jeho štíhlý krk a vzrušovala ho lehkými polibky a občasným skousnutím. Nevšimla si, že jeho ruka vyhledala bratrovu zkroucenou paži a tiskne ji nad loktem vší silou. V tom stisku byla všechna láska, kterou v tu chvíli cítil k němu. Ne k ní, ona byla jen nepříjemná havěť, kterou by nejraději zašlápl. Tom ucítil jeho naléhavý stisk a otevřel dosud pevně zavřené oči. Vyhledal ty Billovy, ve kterých četl naprosté zoufalství. Vpil se do nich a snažil se povzbudit ho a dodat mu odvahu.
Ucítil, že se blíží jeho zkáza. Postupně se svými rty dostávala níž a níž a blížil se okamžik, kdy jí to přestane stačit. Věděl, že ve chvíli, kdy pronikne do jejího těla, je konec. Všechno, co se dva roky usilovně učil, bude v háji. Odtrhl svůj pohled od Toma a zaměřil se na její ruce. Stále držela zbraň a zřejmě ji nehodlala pustit ani na malou chvilku. Vzedmula se v něm vlna odporu. Přece se nenechá znásilnit takovou necitelnou mrchou. Věděl, že riskuje, ale když se vrátila nahoru a začala ho znovu vášnivě líbat, rozhodl se. Zkusí to, alespoň ji skopne z postele. Musí přece něco udělat, třeba ho pak zastřelí, ale bylo mu to jedno. Čas rychle běžel a on začal věřit tomu, že se mu už nepodaří Toma zachránit. V hlavě mu vířily zběsilé myšlenky, logické uvažování šlo v tu chvíli stranou, a on nechtěl zůstat sám. Tom umře a on tu zůstane s vědomím, že může za jeho smrt. Ne, to ne, radši se nechá zastřelit.
V tu samou chvíli se ozvala rána od toho, jak se dveře hotelového pokoje rozletěly. Stál v nich muž, kterého nikdy předtím neviděl. Okamžitě se vrhl na Avu a za vlasy ji strhl na zem. Zuřivý výraz v jeho obličeji byl pro Billa tou nejkrásnější grimasou, kterou kdy na něčím obličeji viděl. Ava vykřikla bolestí a její nahé tělo se svezlo na koberec. Muž jí vytrhl zbraň z ruky a kopnutím zabouchl dveře. Nepotřeboval žádné svědky.
Pohledem přelítl scénu v pokoji a viděl dva vyděšené chlapce, kteří na něj zírali s němou otázkou v očích. Rychle se sklonil ke své žačce a něco na ni zasyčel. Bill ani Tom mu nerozuměli, ale bylo jim jasné, že ji nechválí. Ava jen ležela na zemi stočená do klubíčka a brečela. Pochopila, že díky Rawenovi právě prohrála a že jí to bude nejspíš stát její pohodlný život, který jí až do této chvíle poskytoval. Porušila svůj slib a to jí Rawen nikdy neodpustí.
„Kam až to zašlo?“ zeptal se Rawen Billa, který se snažil zakrýt peřinou. Nebylo mu příjemné, jak si ho ten muž zkoumavě prohlíží. Mlčel, nevěděl, jestli to není jen další člověk, který mu chce ublížit. Zachránil ho sice před Avou, ale třeba jim bude sám chtít udělat ještě něco horšího. „Tak slyšíš, mluv! Vyspala se s tebou?“ netrpělivě zvýšil hlas, a když viděl jeho nesouhlasné zavrtění hlavou, viditelně se mu ulevilo. Zalovil v kapse kalhot, vytáhl malý kapesní nožík a přeřízl Tomova pouta. Bill nebyl schopen souvisle mluvit, ale věděl, že to musí ze sebe dostat, aby svého brášku zachránil.
„Da… dala… mu jed!“ vykřikl na svého osvoboditele a vrhl se konečně na volné tělo své lásky. Stulili se k sobě jako dvě štěňata a leželi zaklesnutí v těsném spojení. Rawen se šokovaně obrátil na svou svěřenku a zakřičel na ni:
„Kiaro! Cos mu dala!?!“ Vztek v jeho tváři byl lehce viditelný. Netušil až do této chvíle, co vychoval z té malé štětky, kterou sebral na ulici. Stále věřil, že je jiná, ale teď o tom začal pochybovat. Kiara jen divoce kroutila hlavou ze strany na stranu a přes svůj pláč se snažila mluvit. Když se jí konečně podařilo se posadit a trochu zmírnit svoje rozrušení, zajíkavým hlasem řekla:
„Byly to jen vitamíny, věř mi Rawe, namluvila jsem jim to, ale nikdy bych je nezabila. Já… já… ho miluju,“ zašeptala a zhroutila se zpátky na zem.
Nechápavý pohled dvojčat, který Rawen zachytil po téhle informaci, mu přišel k smíchu. Tak ona je takhle oblafla. Nechali se od ní napálit a spolkli jí to. Celou dobu je ohrožovala jeho starou zbraní, která už měla léta zatavenou hlaveň, a vitamínovým jedem, který koupila vedle v supermarketu. Je prostě dokonalá. Je to jeho žačka… chytrá jako opice… Sedl si na postel a začal se nahlas smát. Nevydržel to, když viděl všechny tři páry očí, jak na něj zírají. Najednou mu celá tahle kovbojka přišla směšná.
(…)
„Meg, jsou v pořádku… oba… Ano, v poslední chvíli… děkuju, budu ho pozdravovat, neboj,“ domluvil Rawen a otočil se na Billa. „Pozdravuje tě tvoje učitelka… před pár minutami ti svým telefonátem zachránila schopnosti, doufám, že jí za to budeš dostatečně vděčný,“ řekl s úšklebkem. Bill jen úlevně vydechl. Takže Meg má na svědomí to, že sem tenhle chlápek vlítl a strhl z něj Avu… ale proč jí říká Kiaro, to nechápal… Hlavně, že Tom bude žít. To bylo teď to hlavní, na jeho schopnostech absolutně nezáleželo…
(…)
Leželi s Tomem schouleni v posteli, objímali se, jako by se setkali po deseti letech odloučení. Měli pocit, že právě přežili svoji smrt. Rawen, jak se jim představil ten muž, před chvílí zaklapl dveře a vzal s sebou i tu prokletou mrchu, která se Billa snažila zničit. Pochopili, že je její učitel, stejně tak, jako byla Meg pro něj. Ještě nechápali všechny souvislosti, ale Tom, i přes ujišťování Avy, že spolkl jen nevinné vitamíny, po rychlém úprku na toaletu vyzvracel všechno, co mohl. Prožitý stres ho k tomu přinutil. Nesnesl pocit, že má v žaludku tu rozbušku, která ho celou dobu ničila a o které si myslel, že ho co nevidět zabije.
„Ani slovo o tom, co se tu stalo, jasný?“ pronesl k nim Rawen, než za sebou zavřel dveře a všem bylo jasné, že to tak bude. Nemohli si dovolit skandál, který by noviny rozmázly na titulní stránky. Celý incident s Avou navždy zůstane jen jejich tajemstvím. Nechtěli, aby se kdokoliv dozvěděl, jak jí skočili na lži, které si na ně přichystala, ale když se později vraceli do situací, které prožili, věděli oba, že by nejednali jinak. V tu chvíli všechno vypadalo tak věrohodně… Byla to opravdu chytrá potvora a měla všechno do detailu promyšlené.
autor: Janule
betaread: Janik
chytrá potvora je spíš naše Janulka. 😀
už jsem si myslela, že je ten Rawen úplnej debil. teď si zachránil pověst. uf uf, to teda byla kovbojka. 😀
nechápu, jak jsi zvládla popsat tak protichůdné pocity, co měla dvojčata a Kiara. 🙂 bravo. 🙂
Ja som si obhrýzla všetky nechty 😀 Janule toto bolo surové, chúďatká nevinné čo im to robíš. Ešteže je Meg taká dobrá a Rawen má charakter.
Musím se přiznat, že u tohoto dílu jsem doslova trnula strachy! Je fakt, že podvědomě jsem tušila, že se to Kiaře nakonec nepovede a že Bill neztratí schopnosti. Ale 100% jistá jsem si nebyla. Při některých částech mě myslím i přestávalo bít srdce, jak jsem se bála! Uff..opravdu mi spadl kámen ze srdce, že se to té potvoře nepovedlo!
Ale teda řeknu..že tohle byla celkem krutá scéna! 😀 Já se dvojčatům ani nedivím, že byli vystrašení a všechno Kiaře sežrali i s navijákem a proto dělali to, co po nich chtěla.
No, tak konečně můžu jít s klidným srdcem spát 😀 Doufám, že při dalších dílech se to už obejde bez toho strachu, co jsem měla teď 🙂