„Někoho bych vám chtěl představit, kluci,“ pronesl David téměř slavnostně, když k nim znovu zašel do šatny. Všichni už byli osprchovaní, oblečení v čistém a čekali, že budou dělat plánovaný rozhovor pro renomovaný hudební časopis. Seděli rozvalení na sedačce kolem stolu a cpali do sebe všechno, co na něm našli. „Tobě, Bille, nemusím, ale ostatní ji myslím neznáte. Tohle je Ava,“ dokončoval David větu ve chvíli, kdy prsatá víla vplula do dveří. Netušil v tu chvíli, že jediný člen kapely, který se s tou dámou dosud nesetkal, byl Gustav. Ten jediný vykouzlil na svém milé tváři vlídný úsměv a udělal k Avě vstřícné gesto v podobě podané ruky. Georg si tak trošku rozpačitě poposedl a dvojčata seděla jako zařezaná v sedačce a jen nevěřícně kulila oči. Drzý úsměv, který jim Ava sebejistě nabídla, je neuvěřitelně štval a zároveň fascinoval. Jak se mohla odvážit mezi ně znovu přijít? To snad nemyslí vážně, myslel si Bill a opatrně pohlédl na Toma, který seděl bledý vedle něj.
V tu chvíli se Tom rychle zvedl, div se nepřerazil o Billovy dlouhé nohy a vyběhl z místnosti směrem k toaletám.
„Musím za ním, promiň,“ směroval Bill svou omluvu k Davidovi a na Avu hodil jen pohrdavý škleb. Když doběhl na toaletu, slyšel, jak Tom zvrací, a zároveň vzlyká. Když po chvilce vyšel z kabinky, Bill ho objal. Slzy v jeho očích nešly přehlídnout a když se Billovi vyvlékl z náruče a šel k umyvadlu, nebránil mu. Tom si vypláchl pachuť z úst a namočil si několikrát po sobě obličej. Voda mu crčela z brady, ale bylo mu to jedno. Uvolněně se opřel zády o Billa, který ho zezadu objal kolem hrudníku a utěšitelsky ho líbal na krk.
„Už je to dobrý, Tomi, neplač,“ šeptal mu do ucha a opatrně mu stíral kapky vody, které se na tváři mísily se slzami a leskly se v zrcadle naproti nim. Tom se otočil k Billovi, přitiskl se k němu, ruce sepjal kolem jeho útlého pasu a hlavu mu zabořil do ramene. Pomalu přestával vzlykat a díky hlazení bratrových rukou se začínal uklidňovat. Všechna ta hrůza, kterou prožil tehdy v hotelovém pokoji, se s příchodem Avy náhle vrátila.
„To zvládneš, Tome, pojď, musíme tam zpátky, nemůžeš chybět na rozhovoru,“ přemlouval už pět minut Bill svého bratra, ale prozatím marně. „Neboj se jí, už nám nemůže ublížit, dneska nejsem unavený, když budu chtít, zabiju ji klidně na místě, jen aby se ti nic nestalo, pojď,“ hladil Toma a líbal jej něžně na ucho. Snažil se ho zklidnit jemnými vlnami hladivé energie, ale zatím bez úspěchu.
„Tak pánové, kde to vázne?“ rozrazil dveře toalety David a udiveně se zarazil. Věděl, že dvojčata mají spolu velice úzký vztah, ale to, co viděl před sebou právě teď, mu přišlo divné. Bill opatrně oddálil hlavu od Tomova krku a upřeně se zadíval na manažera.
„Je mu zle, Davide, nechce tam jít. Nevím, co s ním mám dělat,“ upřel své zoufale upřímné oči na manažera a jeho ruce pomalu opustily Tomova záda, jako by se nedělo nic zvláštního. Dával si pozor, aby ani mrknutím oka nenaznačil, že je David překvapil u něčeho neobvyklého. Tom se ho ovšem nehodlal pustit a svoji hlavu ještě víc zabořil do Billova ramene.
David chvilinku zíral, a pak neznatelně zatřepal hlavou. Bill se tvářil tak zatraceně normálně… u nich v rodině je zřejmě běžné se takto objímat, když je tomu druhému špatně. Ten polibek na ucho, který zachytil hned po otevření dveří, byl sice trochu zvláštní, ale proč ne, on neměl nikdy dvojče, tak nemůže vědět, jaký je mezi nimi vlastně vztah.
Bill očekával, že mu s ním manažer pomůže a skoro násilím Toma donutil, aby zvedl hlavu a pustil jeho tělo. Viděl v Davidových očích překvapení, ale doufal, že se z toho jejich manažer nic nedovtípil. David se přiblížil k uplakanému Tomovi a zadíval se mu do očí.
„Co je Tome, co se ti stalo?“ ustaraně se zeptal kytaristy a ten jen zavrtěl hlavou ze strany na stranu a šeptl: „Jen se mi udělalo nevolno po tom jídle, jsem strašně unavenej, můžu jít spát, Davide?“ a zvedl prosící oči. I kámen by se nad ním ustrnul, když měl v obličeji takovýhle výraz a David nebyl tak krutý, aby ho přemlouval. Potřeboval, aby na zítřejším předávání Echa v Berlíně byl v pohodě a odpočatý. Měl zprávy od jednoho známého, že ocenění je nemine nejméně v jedné kategorii a vzhledem k tomu, že se bude vše vysílat v přímém přenosu, potřeboval aby Tom vypadal perfektně.
„Vezmi ho do hotelu, Bille, zavolám vám kluky, aby vás odvezli,“ řekl a hned vytočil číslo jejich řidiče. Tom se zase vrhl Billovi do náruče a nehodlal se ho pustit. Ten jen před Davidem rozhodil bezradně ruce a zvedl oči v sloup, aby mu naznačil, že je jeho bráška pako, které je třeba ochraňovat a on si s ním neví momentálně rady… Doufal, že to na Davida zabere.
„Postarej se o něj, aby byl na zítra fit, já už to s Avou nějak sfouknu,“ řekl ještě na odchodu Billovi.
„Ty s ní chodíš?“ zeptal se ho rychle, než za sebou zavře.
„Ne, ale budu,“ ušklíbl se David a zabouchl dveře.
„No nazdar…“ vzdychl Bill.
xXx
Kiara seděla v opuštěné šatně jen s Davidem a srkala kávu, kterou jí přinesl z automatu. Kluci odešli, protože dělat rozhovor pro hudební časopis jen se dvěma členy kapely nemělo cenu. David jí slíbil náhradní termín a momentálně se snažil ji opět zaujmout. Poslouchala ho na půl ucha a přemýšlela si o svých věcech. Od chvíle, kdy ty dva viděla v Tomově pokoji naposledy, se její život dost podstatně změnil. Bydlela sice stále u Rawena, ale ten se rozhodl, že ji začne vyučovat „život běžného smrtelníka“. Pochopil, že se mu její výchova v dětství totálně vymkla z rukou a řekl si, že co půjde, to napraví teď. Pod pohrůžkou vyhazovu na ulici donutil Kiaru, aby si našla práci a zapojila se tak do normálního života, ve kterém nebude mít tolik času na svoje zákeřné spády. Vzhledem k jejím schopnostem zaujmout jakéhokoliv muže, našla práci přesně tam, kde chtěla. Jeden z největších hudebních časopisů v Německu ji přijal do své náruče díky řediteli, který velkoryse přehlédl, že slečna Zauberová nemá maturitu ani praxi, protože si všiml jiných jejích předností, které vzdělání v jeho očích dostatečně nahrazovaly.
Začala pracovat jako pomocná síla, ale během měsíce se vypracovala na reportérku a práce ji začala bavit. Cestovala po celé zemi a zpovídala slavné hvězdy hudebního světa. Nuda, kterou předtím občas zažívala, když byla celé dny sama doma, se vytratila. Práce ji začala ohromně bavit a musela krotit i své chování, aby si nepokazila pověst, kterou si za tu krátkou dobu stihla vytvořit. Mezi kolegy se jí říkalo „Ledová královna“, protože si jen tak někoho nepřipustila k tělu. Byla důstojnost sama. Nosila upjaté kostýmky, krátké sukně a vysoké podpatky a nikdy nezapomněla na takový výstřih, aby byl zároveň vyzývavý, ale ještě ne přehnaný. Tuhle roli si zvolila hned na začátku, protože jedině tak si mohla v prostředí plném nadržených mužů udržet autoritu. Kdyby si začala jen s jedním z nich, přestali by si jí vážit. Když dostala příkaz udělat rozhovor se skupinou Tokio Hotel, zatmělo se jí před očima.
Tušila, že něco takového jednou přijde. Byla do svého ďáblíka stále zamilovaná. Po hotelovém incidentu si to konečně naplno uvědomila a věděla, že pokud chce dodržet svůj slib Rawenovi, nesmí se s ním už nikdy setkat. Tohle jí ovšem zkřížilo plány. Nemohla říct ne, byli momentálně nejslavnější skupinou v Německu a každý časopis s nimi musel alespoň jednou měsíčně udělat sáhodlouhý rozhovor. Protože začala platit za dobrou reportérku, byla tahle práce přidělena jí. Díky svým schopnostem totiž většinou dostala ze zpovídaných hvězd víc důvěrnějších informací než její kolegové, a čtenáři měli její rozhovory rádi. Dokázala donutit jindy opatrné hvězdy, aby se jí otevřely, a pak podepsaly autorizaci dřív, než si to stihly rozmyslet. Na to její schopnosti v pohodě stačily. Zítra musí předávat jednu z cen na Echu v Berlíně a tam se s nimi určitě setká znovu. Teď byla ovšem v koncích. Tomova reakce na její příchod byla víc než výmluvná. Kromě toho jí bylo jasné, že tady své schopnosti nemá šanci uplatnit… jen jednou se snažila podívat Billovi do hlavy a jeho ostrý vyhazov, který ji tak šokoval, si bude pamatovat do smrti.
„Avo… no tak Avo… posloucháš mě?“ hučel do ní David a ona jen neznatelně kývla hlavou. Neměla potuchy, co říkal, ale bylo jí to jedno.
„Tak já půjdu Davide, ráda jsem tě viděla, ale na ten rozhovor ti pošlu někoho jiného, nebudu mít určitě čas. Jsem hodně vytížená, víš?“ zamávala na něj roztomile řasama a vydala se ke dveřím šatny. David seděl jako opařený a nevěřil svým očím. Půl hodiny tady do ní hustí svoje balící řeči a ona ho evidentně celou tu dobu nevnímala. Měl toho plné zuby. Tohle je tak zapeklitý oříšek, že ho asi nikdy nebude schopen rozlousknout. Měl pocit, že by to měl vzdát. Nejspíš dneska Billovi lhal, když mu tvrdil, že s ní bude chodit…
xXx
Bill ležel vedle brášky, svítila jen lampička na nočním stolku a z ulice sem doléhaly zvuky projíždějících aut. Tom spal, ústa lehce pootevřená a on se na něj nemohl vynadívat. Přemýšlel o tom, co se dneska stalo a pochopil, že trauma, které jeho bráška zažil, není ani zdaleka za ním, jak si zprvu myslel. Tenkrát před čtvrt rokem se Tom celkem rychle vzpamatoval a nevypadalo to, že by potřeboval nějakou odbornou pomoc… teď o tom ale začal pochybovat. Nejspíš by potřeboval psychologa, ale může někomu vyprávět takovýhle příběh? On, Tom Kaulitz? Okamžitě by to bylo v nějakém bulvárním plátku a to nemohli potřebovat. Odvrácená tvář slávy, pomyslel si hořce Bill. Ani normální věci nemůžeme řešit standardní cestou, všechno musíme mít zařízeno soukromě a tajně. Meg měla svatou pravdu… vždycky když se něco takového semlelo, vzpomněl si na ni.
Ráno byl Tom jako rybička… veselý a upovídaný jako vždycky… Bill jen chvíli nechápavě koukal, ale když viděl, že spánek měl na něj takovýhle účinek, byl šťastný. Netušil, že ho bratr nechce jen zbytečně trápit svojí zasmušilostí. Tom se statečně přetvařoval, jak to jen šlo. Byl nakonec rád, že šel včera tak brzy spát, aspoň bude dneska celý den svěží, ale kdykoliv mu hlavou prolítl obrázek té zatracené Avy, dělalo se mu špatně od žaludku. Nevěděl, jak se toho pocitu zbavit, ale musel to nějak přežít. Ještě k tomu všemu musí letět letadlem… to nesnášel. Doufal, že aspoň nebude hnusně.
Do Berlína odlétali brzy, museli do haly na zkoušku a David po nich chtěl, aby jen zářili, byli profesionální a dokonalí. Dnes měli na předávání cen hrát nový singl a všichni se těšili, že budou mít zase úspěch. Vymysleli speciální vystoupení, které napodobovalo jejich klip a Tom měl poprvé při svém hraní sedět na opěradle křesla v improvizované místnosti… nedovedl si to představit, měl už při hraní svůj postoj, byl vždycky tak soustředěný a nevnímal okolí, že se bál, aby na to nezapomněl a nespadl z toho úzkého dřeva na zem. Byl by to trapas v přímém přenosu, a to by velice nerad… chtěl působit důstojně, i když měl pověst sukničkáře… na to, že je dobrý kytarista, si nedal sáhnout… ve všem ostatním ho mohli pomlouvat, jak chtěli, ale na tohle byl háklivý.
Billovi se nesmírně ulevilo, že je všechno zase v pořádku a začal se pomalu těšit na dnešní vystoupení. Klip se povedl přesně podle jeho představ, a teď ho mohli prezentovat i živě před miliony televizních diváků. David předpovídal obrovský úspěch a už si dávno všichni uvědomili, že on se v tomhle nemýlí. Měl na to čuch. Jediné, co Billovi dělalo starosti, když přijeli do haly, byla žena, která se mu mihla před očima a vzápětí zmizela. Měl neodbytný pocit, že to byla Ava.
autor: Janule
betaread: Janik
ta má teda vážně kuráž. Bill jí měl hnedka zlikvidovat, aby si užila dalších pár dní s bolestí hlavy.
moje zábava je teď jasná… Echo 2006! 😀
Ja som si naivne myslela, že s Avou je už pokoj, prípadne, že bude normálna, ale takúto reakciu od Toma som nečakala. Dúfam, že mu Bill nejako pomôže, veď keď môže liečiť zlomeniny kostí, mohol by možno opraviť aj dušičku. Som zvedavá ako si s ňou poradia.
Já jsem se tak lekla, když jim David představoval Avu! Vě mě úplně hrklo a nashromáždila se ve mě opět zlost na to, že si ta potvora opět dovolila za nimi přijít a už jsem se začínala bát, že má zase něco zalubem. Teď to naštěstí vypadá, že je tohle vážně jenom náhoda a sama by za nimi nepřijela..ale bůhví, co si zase zmyslí! Doufám, že už od ní bude na dobro pokoj, ale myslím, že u Avy se není čemu divit, ať se stane cokoli! :/