„… Vrátil jsem se k Nell a čekám s ní dítě!“
Ne, to ne, to nemůže být pravda. Řekni, že sis to vymyslel, abys mi oplatil bolest, kterou jsem ti způsobil. Osud přece nemůže být tak krutý! To není fér, co jsem ti udělal? Tom bez pohnutí zíral na bratra, nemohl se pohnout ani nic říct. Bill nedokázal snést pohled na zničeného bratra. Naposledy se na něj podíval a zašeptal „Miluju tě, Tome, ale nemůžeme být spolu“ a se slzami v očích rychle odcházel.
Tomovi se podařilo dohnat bratra až na konci ulice. „Bille, řekni, že to není pravda? Jak se to jen mohlo stát?“ „Jak? Mám ti vysvětlovat, jak se dělají děti? Zrovna tobě?“ odpověděl Bill lehce posměšně. „No tak, Bille, zastav se. Musíme si promluvit. Nemůžeš zas odejít!“ Bill konečně zpomalil a zastavil se proti svému dvojčeti. Jeho oči byly plné zlosti, hrudník se mu hněvivě zdvíhal. „Dobře, řeknu ti, jak se to stalo. Když jsi mě odkopnul, byl jsem fakt na dně, ale pořád jsem doufal, že se vrátíš. Ale ty ne. Tvoje sobectví a pýcha tě nenechaly. Musel jsem odejít. S Nell to byla víceméně náhoda. Potkali jsme se, pozvala mě na čaj a už jsem tam zůstal. Tome, byl jsem tak zoufalý, tolik jsem se trápil, chtěl jsem tě vymazat ze svého srdce i ze svého života. A ona mi pomohla. Když mi bylo nejhůř, stála při mně. No a teď zjistila, že je těhotná.“ Na chvíli se odmlčel. „Víš, já …“ dodal už o poznání tišeji „dneska jsem tě chtěl jen vidět, tiše se s tebou rozloučit, nedokázal jsem to. Jsem slaboch.“ Tom opatrně uchopil jeho ruce do svých. „Lásko, nejsi slaboch. Jenom je to silnější než my. Nedokážeme to v nás zabít…“ Zkusil přitáhnout Billa do své náruče. Nebránil se. Unaveně se opřel čelem o bratrovo rameno a vzdychl. „Co mám dělat? Nemůžu ji znova opustit a navíc v téhle situaci. Tome, proč to muselo takhle dopadnout? Proč nemůžeme být šťastní?“ Stáli v objetí v temné ulici. Tom hladil Billa jemně po vlasech. Nesmím ho nechat odejít. Nedokázal bych zase žít bez něj, zvlášť teď, když vím, že mě miluje a chce být se mnou. A ona? Stala se začátkem našeho vztahu, bude i jeho koncem?
……………………….
„Od toho večírku u Andyho s tebou není žádná řeč, stalo se něco?“ promluvila Nell do ticha, které panovalo v celém bytě. Byl páteční večer, pomalu se stmívalo, ve vzduchu bylo zase cítit jarní energii. Černovlasý kluk stál u okna a díval se ven. Už je to rok, co jsem si zrovna v téhle místnosti uvědomil, že jsem konečně našel své štěstí a že tím štěstím je právě on. A teď? Jsem tu zase zpátky, i když tu být nechci. Chci být s ním, ale nemůžu. Zoufale čekám, že zazvoní budík a já se probudím vedle něj a zjistím, že tohle je jen sen. Není, vím to. Tohle žiju a vybral jsem si to sám. A tohle rozhodnutí zatraceně bolí! Pomalu se otočil za jejím hlasem. „Co? Ne, nic se nestalo. Jenom jsem se zamyslel“. Co o něm vlastně vím? Vůbec nevím, jak žil posledních půl roku, jestli s někým chodil. Představa, že se s někým miluje, mě dohání k šílenství, a to doslova. Bill už několik dní zápasil s žárlivými myšlenkami. Měl strach, že se bude opakovat historie, že Tom, poté co uspokojil své choutky na bratra, se zase vrátí ke svému životu – mejdany, holky, sex, alkohol, prostě všechny neřesti, které si Bill uměl představit. Zase se v něm začala zdvihat vlna zlosti. Zlosti na sebe, že nechal všechno dojít takhle daleko. „Zamýšlíš se teď nějak často“ poznamenala Nell. Najednou trochu zvážněla „Bille, můžu se tě na něco zeptat? Co se stalo mezi tebou a Tomem?“ Jako ostrá dýka projelo Billem bratrovo jméno. Dech se zrychlil. Ona to pozná, koukej se uklidnit. Tohle se dozvědět nesmí. S vypětím všech sil zdánlivě klidně odpověděl „Nic se nestalo, co by?“ Záměrně se vyhnul tomu, aby vyslovil jeho jméno. Nedokázal by to bez nejmenší známky emocí. Musím ho vidět! Nejde to vydržet, musím za ním!
…………………………
Tom ležel na posteli se zavřenýma očima, do uší mu ze sluchátek hlasitě duněla hudba, proto si vůbec nevšiml, když Bill prudce rozrazil dveře jeho pokoje. Zůstal stát na prahu a rozhlížel se, jako by čekal, kdy na něj ze skříně vyskočí nějaká tajná milenka jeho bratra. Spokojeně vyhodnotil, že bratr je skutečně sám. Omlouvám se, lásko. Neskutečně mě trápí, že s tebou nemůžu být každou minutu. Kdybys tu někoho měl, asi bych se zabil. Nepřežil bych vidět tě s někým tak jako tenkrát s Nell, dneska už ne. Změnil jsem se, to tys mě změnil. Ukázals mi, co je to láska … a vášeň. Klekl si k posteli a prohlížel se bratrovu tvář. Co to se mnou je? Nedokážu se ovládat, když ho vidím, a dokonce i když na něj jen myslím. Políbil svůj prst a jemně jej přitiskl na Tomovy plné rty. Tom poplašeně vyskočil, hrozně se lekl. „Bille“ vytáhl sluchátka z uší. „Co tu děláš? Vůbec jsem tě neslyšel přijít“. „Nejsi rád, že mě vidíš?“ zeptal se Bill podezíravě. „Ale samozřejmě že jsem, jak tě mohlo napadnout, že ne?“ podivil se Tom. Chtěl ještě něco dodat, ale Bill mu nedal šanci. „Tome, nevydržím to bez tebe. Chci tě … hned teď“ nedočkavě si přitáhl bratra blíž k sobě. Náraz jejich těl jako by Toma probral z tranzu, sebevědomě se usmál a když se skláněl nad bratrovým tělem smyslně zašeptal „A co bys ještě chtěl?“
autor: Michelle M.
xD hehe božíí