Hledání 13.

„Myslím, že bys měl odejít!“

„Bille, kde jsi byl tak dlouho?“ rozběhla se Nell k Billovi, který stál ve dveřích. Tvářil se jako bůh pomsty, z očí mu létaly blesky. Nell se k němu přitiskla. „Řekl jsem, že bys měl odejít, tak vypadni“ zakřičel Bill na bratra. „Nech si to vysvětlit, není to, jak to vypadá. Já … my …“ pokoušel se Tom obhájit. Bill byl natolik zaslepený žárlivostí a vztekem, že vůbec nebyl schopen vnímat, co mu říká. „Vypadni, už tě nechci nikdy vidět“ a práskl za sebou dveřmi od koupelny. Nell k Tomovi okamžitě přiskočila „Radši už běž, až se uklidní, vysvětlím mu to“ a povzbudivě se usmála. Zato Tomovi do smíchu nebylo ani trochu. Zase se to komplikuje. K čertu. A zrovna teď, když jsme zdolali hlavní překážku. Byla tohle skutečně ta hlavní překážka?

……………………………………….

Mohlo mě napadnout, že se neobjevil kvůli mně. Já jsem takovej idiot, zase jsem mu naletěl. Vždyť přece vím, jak moc ho přitahovala. Tak moc, že se neváhal vydávat za mně, aby ji mohl dostat. Tolik to bolí, když si vzpomenu, jak šťastně se tvářil, když ji objímal a líbal. Všechno se mi teď hroutí. Láska k Tomovi byla mojí útěchou, a teď jsem přišel o všechno. Bill se hořce rozbrečel. Před očima pořád viděl Toma, jak šťastně se tvářil, když ji držel v náruči a líbal. Bylo mu líto sebe samého. Jak si zkazil život. Kde je ten bezstarostný kluk, kterému svět ležel u nohou? Kde je mu konec? Podíval se na sebe do zrcadla. Zhrozil se nenávisti, která mu stoupala z očí. Uhodil pěstí do lesklé plochy. Miliony střípků se roztříštily po koupelně, z kloubů na hřbetu ruky se vyrojily kapky čerstvé krve. Nedbal toho. Nahromaděnou zlost musel někde ventilovat. Čeho všeho bych byl schopen? Nikdy jsem takový nebyl, co to se mnou je?

Nell se spokojeně uvelebila v křesle. Cítila se báječně sebejistě, jako už dlouho ne. Tak, konečně se ledy pohnuly. Bill na mě žárlí! A jak!! Jinak by přece Toma nevyhodil. A Tom? Dostanu ho tam, kam chci. On není z těch, kdo by dokázali dlouho vzdorovat. A budu mít oba dva. Tenkrát jsem si nebyla jistá, jestli se mi to jen nezdálo, že za mnou Tom v noci přišel, teď mám ale jistotu. Proč by chtěl, abych se rozešla s Billem, kdyby to nebylo i v jeho zájmu, ne? Chce mě a já jeho, ale zároveň chci i Billa. Nell si už dávno pohrávala s myšlenkami na oba bratry, přitahovali ji od začátku, co se s nimi seznámila, každý jinak. Nakonec si začala s Billem, věděl, jak na holku zapůsobit, vyznal se. Tom byl přímější, na nic si nehrál, nic nesliboval. Jo jo, to už je dávno. Z myšlenek ji vytrhlo bouchnutí dveří od koupelny. Přes tvář jí rychle přeběhl zachmuřelý stín. Bill se tvářil hrozivě, nikdy ho takhle neviděla. A sakra, ten se fakt naštval – bylo poslední co ji napadlo, než ji Bill vytáhl za župan k sobě. Viděla všechnu to nenávist, která ho naplňovala a když zašeptal „Dáš od něj ruce pryč, je ti to jasné?“, věděla, že to myslí naprosto vážně. Čekala, že se třeba pohádají, že se třeba hádka strhne v něco jiného, ale tohle ne. Červíček pochybností zahlodal, že by nežárlil na mě ?!?

……………… O NĚKOLIK HODIN POZDĚJI …………

Na mobilu se ozvalo pípnutí. Nell přelétla očima displej. Hryzala se do rtu a přemýšlela, co udělat. Tom. Zval ji na schůzku. Musí s ní mluvit. Hned teď. No jo, ale co Bill? Ne že bych se ho bála, ale vypadal fakt nebezpečně. Když já se s Tomem chci sejít. Chci vědět, co mi chce říct. Láká mě to. Rozhodnuto! V bytě panovala dusná atmosféra. Ani jeden z jeho obyvatel nemluvil, vyhýbali se sobě navzájem. „Asi se půjdu na chvíli projít“ pronesla a snažila se tvářit ledabyle. Bill se po ní podíval s tázavě zdvihlým obočím, ale nic neřekl. Pozoroval ji, jak se obléká, maluje, češe a teprve když brala do ruky klíče, pronesl mrazivě „Nezapomeň, co jsem ti řekl!“ Pokývala hlavou a zmizela rychle ve dveřích.

Jen co zabouchla, ozvala se dutá rána. Bill vztekle mrštil hrnkem o podlahu. Určitě šla za ním. Poznal jsem to. Jak já ji nenávidím. Nejenom že mi sebrala můj život, ona mi bere i moji lásku. Zase mu vnikly do očí slzy. Bill sáhl po láhvi vína, nalil si plnou sklenici a bez rozmýšlení ji vypil. Chtěl zapomenout a nevnímat bolest, která ho trhala na kusy. Rozčilené zvonění u dveří ho přimělo se vzpamatovat. „Co tu děláš? Nemáš být s ní?“ „Ne, jenom jsem ji potřeboval dostat pryč. Kdybych tě někam pozval, určitě bys nepřišel, tak jsem to vyřešil takhle. Musím s tebou mluvit. Všechno je úplně jinak než si myslíš. Chci ti to vysvětlit. Lásko, konečně můžeme být spolu.“ chrlil ze sebe Tom nedočkavě zatímco za sebou zavíral dveře. Vztáhl ruku a chtěl se Billa dotknout. Ten však uhnul. „Nesahej na mě. Myslíš, že na to můžu tak rychle zapomenout? Odpoledne se tady líbáš s Nell a večer přijde řada na mě? Tak to ne, to ses přepočítal. Jdi pryč, nechci tě vidět“ odstrkoval Toma od sebe. Tom však byl rozhodnutý neodejít, dokud bratrovi nesdělí tu báječnou zprávu. „Ale no tak, přestaň, Bille. Tebe nezajímá, co ti chci povědět?“ zeptal se škádlivě, zatímco si bratra přitahoval k sobě blíž a blíž. „Ne“ odsekl Bill, ale jeho odpor byl znatelně menší, než když bratr přišel. Tom uchopil Billa za týl, přitáhl si k sobě jeho hlavu a hlasem plným vzrušení zašeptal do jeho ucha „Jsi volný, lásko. Nell mi přiznala, že žádné dítě nečeká“.

autor: Michelle M.