Kde tak může být? Prošel všechna místa, kde si myslel, že by mohla být. Pomalu se vracel zpátky k Billovi, když si všiml mužské postavy vycházející z baru přes ulici. Podpíral téměř bezvládné ženské tělo a táhl je s sebou. Počkat, to přece nemůže být ona! Tom zrychlil a doběhl muže. „Hele, ruce pryč, kam ji táhneš?“ odstrčil ho. Muž se ohradil. „Tak to ne, investoval jsem do ní dneska dost, tak půjde se mnou“. Tom se naštval „Tak na to zapomeň, tahle je moje.“ Vytrhl mu ji ze sevření. Nell nepatrně pootevřela oči „Tome“ zašeptala a zhroutila se mu k nohám. Muž do Toma strčil. „Ty jsi nerozuměl. Investoval jsem, tak si užiju.“ Tom se nechtěl prát, sáhl do kapsy „Jestli ti jde jen o prachy, tak si vem´ tohle a vypadni“ a podal mu balíček bankovek. Chlápek se překvapeně díval na bankovky, ještě něco zahuhlal a vrátil se zpátky do baru. Tom se sehnul k Nell, vzal ji do náruče a zamířil domů. Prohlížel si její tvář „Tys nám nahnala strachu, proč jsi to jen udělala?“
Čerstvý vzduch Nell trochu probral. Nejdřív nechápala, co se děje, kde je. Když uviděla Tomovu tvář, okamžitě se jí vybavil i Bill. „Okamžitě mě pusť, nechci vás vidět. Oba. Jen jste si se mnou hráli a zatím …“ začala brečet. Tom se rozhlédl a vydal se k blízké lavičce. Posadil se, držel Nell na kolenou a pevně ji objímal. Došlo mu, že je viděla a tohle všechno je vlastně jen reakcí její zklamané dušičky. Mlčel, hladil ji po vlasech. Věděl, že se musí vybrečet a až slzy odplaví zklamání, promluví si s ní. Nevěděl, jak dlouho tam už sedí, když se začala uklidňovat. Zkusila vstát, ale nepustil ji. „Tome,“ smutně se na něj podívala, „nedělej mi to ještě těžší.“ Odtáhl tedy ruce. Vstala a dívala se do tmy. „Řekni mi, Tome, proč … jak dlouho …“ nedopověděla. „Nechci tě trápit, na to tě mám moc rád, Nell.“ „Ale já to chci vědět. Buď ke mně upřímný, aspoň jednou“ upřela na něj tmavé oči. „Pojď sem“ ukázal Tom zpět na svá kolena. Kupodivu poslechla. Obejmul ji. „Některé věci nejde pochopit rozumem, prostě to je silnější než my.“
…………………………………..
Už skoro svítá. Konečně Bill uslyšel kroky na schodech. Rozběhl se ke dveřím. „Díky bohu“ vydechl, když uviděl Toma s Nell vedle sebe. „Tolik jsem se bál, kde jste byli? Jsi v pořádku? Celá se klepeš …“ Bill pohladil Toma pohledem a obrátil se zpátky k Nell. Odvedl ji do pokoje. Bez jediného slova držela v rukou hrnek čaje, který jí rychle uvařil. Bill si sedl vedle ní, chtěl ji pohladit po vlasech, ale ucukla. Tázavě se podíval po Tomovi. „Nell už to ví“ řekl polohlasně Tom. Stál mezi dveřmi, ruce založené na břiše a opíral se ramenem o stěnu. „Měla by se trochu prospat“ dodal a odlepil se od zdi. Došel až k ní, sebral jí hrnek z rukou. „Pojď, pomůžu ti“ řekl měkce. Poslušně vstala a nechala se odvést do koupelny. Opláchl jí obličej vodou a umyl ruce. Když se podívala na svůj odraz v rozbitém zrcadle, oči se jí znovu zaplnily slzami. „Neboj, ty to zvládneš“ zašeptal. Pomohl jí stáhnout džíny, uložil ji do postele a peřinu přitáhl až pod bradu. Pohladil ji po tváři a palcem setřel slzu, která pomalu klouzala po bledé kůži. „Zkus se prospat, bude to lepší, uvidíš“ povzbudivě se usmál a odešel.
……………………………………
Tom unaveně seděl na pohovce, hlavu zvrácenou dozadu a za zavřenýma očima si přehrával uplynulou noc jako film. Bill se uvelebil s hlavou v jeho klíně a vychutnával si, jak si bratr jemně pohrává s jeho vlasy. Byl rád, že je Nell v pořádku zpátky a cítil se šťastný, že má bratra vedle sebe. Co s námi bude dál? Bill musí od ní odejít pryč. Bill … můj malý bráška … a moje láska. Konečně budeme spolu. Napořád. A budeme šťastní.Budeme?
……………………..PO NĚKOLIKA MĚSÍCÍCH ………………
„Lásko, nevíš kolik asi tak může být hodin?“ ozval se do ticha hlubší hlas.
Od té doby, co spolu dvojčata začala bydlet, uplynulo už několik měsíců. Nell byla rozumná. Byla stále natolik v šoku, že Billovi vůbec nebránila v tom, aby se zas odstěhoval. Kluci si pronajali podkrovní byt a zdálo se, že nic nestojí v cestě jejich štěstí. Milovali se, jejich fyzická přitažlivost byla nekonečná. Před okolím sice svůj vztah tajili, ale v soukromí prožívali něco nadpozemsky krásného. Stále se nemohli nabažit jeden druhého, láska a vášeň byly naplněním jejich života a jejich snů.
„Tohle bych vydržel pořád“ zašeptal Bill. Ležel nahý na břiše a Tom mu volnou rukou lehounince hladil záda. Občas zaškrábal nehty, jinde zas pohladil bříšky prstů. Stále častěji zajížděl až na zadeček, který se neposedně vrtěl. Prohlížel si bratrovo tělo. Cítil, jak mu útrobami projíždí známý záchvěv touhy. Potřeboval cítit jeho tělo blíž. Sklonil hlavu a dotkl se rty jeho ramene. Opatrně skousával jemnou kůži, dokud nezaslechl tlumené zasténání. To bylo pro něj signálem, povzbuzením, že může zajít dál. Před několika minutami bratra sice uspokojil, ale cítil, že on dnes potřebuje něco víc. Potřeboval ten pocit, že dobývá a ovládá. Nedočkavě si přitáhl bratrovy boky k sobě. Silným třením kyčlí a boků se jej snažil maximálně uvolnit. Nedokázal se ovládnout. Hluboce pronikl do jeho těla. Takhle to příroda naprogramovala. Jenom u nás se to mine s účinkem, pomyslel si. Těsné sevření, které způsobí, že nikdy nevymřeme. Mužský pud, silnější než rozum. Nechal své tělo bičovat přívaly rozkoše, které mu přinášelo těsné spojení s milovanou osobou. Divoce přirážel a pronikal stále hloub a hloub. Nevnímal, jestli pocity, které způsobuje, jsou stejně příjemné jako ty, které sám cítí. Nutkavá potřeba dosáhnout vrcholu bez ohledu na cokoli. S posledním prudkým pohybem se jeho tělem rozlila vlna rozkoše. Nechal se jí unášet. Pokaždé zažíval něco nového a byl Billovi vděčný, že mu to umožňuje. Jejich láska se blížila k vrcholu. Kam až jen můžeme zajít …
autor: Michelle M.
