Celé ty měsíce, co spolu dvojčata začala bydlet, se jim stále dařilo držet svůj vztah v tajnosti. Částečně i díky tomu, že veškerý volný čas trávili doma spolu a vyhýbali se všem kamarádům a známým. Ani jeden z nich by nepřipustil, že v jejich dokonalém vztahu by se někdy mohly objevit trhlinky.
„Co kdybychom šli do kina? Už jsem tak dlouho neviděl žádný film v kině, v televizi to není ono.“ Bill se zavrtěl na kuchyňské židli a zatímco studoval program kin v pátečních novinách, natáhl se pro oříšky do misky, která stála uprostřed stolu. Tom seděl na pohovce, nohy hozené na stolku a nepřítomně projížděl všech 30 programů, které kabelovka nabízela. „To bysme mohli, co dávaj?“ „Zrovna něco hledám… A není to jedno? Prostě na něco půjdeme“ zasmál se Bill. Tom se podíval na hodiny na svém mobilu „Asi bysme sebou měli hodit, ne?“
„Kdybys sis ještě nemusel fénovat vlasy, mohli jsme stihnout i začátek“ utrousil mrzutě Tom, když se plížili potemnělým sálem na dvě místa, která byla jako naschvál uprostřed řady. „Promiňte“ zašeptal Bill na adresu ženy, které šlápl na nohu. Konečně dosedl na polstrované sedadlo a za chvíli i Tom. „Nesnáším, když nevidím začátek filmu. Už mě to pak nebaví“ cedil Tom skrz sevřené rty. Bill jenom protočil oči v sloup. „Tak se budu dívat já a ty můžeš klidně spát“ snažil se odlehčit situaci. Nechápal, co se Tomovi děje, že je takový. Tom nechápal sám sebe. Film ho vůbec nezajímal a byl naštvaný, že tam šli. Zabloudil pohledem po poloprázdném sále. Asi čtyři řady před nimi seděla na kraji mladá černovlasá žena. Světlo z plátna ozařovalo profil její tváře. Tomovi se lehce rozbušilo srdce. Je to ona nebo není? Jak už je to dlouho, co jsem ji viděl naposledy? Vzpomněl si na tu poslední noc v parku na lavičce, byli si tak blízko, vytvořilo se mezi nimi jakési neviditelné pouto. Často o ní přemýšlel, co asi dělá, jestli s někým žije a tak. Cítil trochu výčitky, že s ní nehráli čistou hru. S Billem to ale probírat nemohl, znal jeho výbušnou a žárlivou povahu. Snažil se sledovat děj na plátně, ale neubránil se, aby se pohledem občas nezatoulal k místu, kde seděla. Konečně film skončil. Bill se zřejmě výborně bavil, v očích mu svítily veselé ohníčky. „Tak už máš lepší náladu? Byl to fakt dobrej film, ne?“ ptal se hned nadšeně. „No, super“ odpověděl mu Tom a nenápadně se snažil pohledem vyhledat černovlásku, aby zjistil, jestli se nemýlil. Její místo však už bylo prázdné.
„Dáme si láhev červeného a něco k tomu, třeba … “ diktoval Bill číšníkovi, hned jak se usadili v zadním boxu příjemné restaurace nedaleko kina. Tom nepřítomně zíral na ulici přes veliké okno. Přímo před oknem se zastavila dvojice. Muž ženu pevně obejmul, pohladil ji po tváři, sklonil se k ní a měkce ji políbil. Usmála se na něj a její tmavé oči v osvětlení pouličních lamp přímo jiskřily. Tom je fascinovaně pozoroval, byla to ta žena z kina. Jakoby vycítila Tomův pohled, pootočila tvář a zadívala se mu přímo do očí. Viděl ten úžas, který jí přeběhl přes tvář. „Bille“ zašeptal Tom, aniž od ní uhnul pohledem. Bill se podíval ven. Zbledl. Byla to Nell.
Tome! Srdce se jí rozběhlo mnohem rychleji. Nedokázala se odpoutat od Tomových očí. Byly jak magnet. To snad není pravda. Doufala jsem, že už ani jednoho z nich nikdy v životě neuvidím. „Miláčku, jsi v pořádku? Stalo se něco?“ Rychle se probrala. Tahle náhoda ji doslova šokovala. Potřásla hlavou. Sklopila oči k zemi. Chytila se ruky muže, který ji stále držel v objetí, a spěšně ho táhla pryč od toho prokletého okna. Jeho pozvání na skleničku odmítla. Alespoň ji tedy doprovodil domů. Když za ním zaklaply dveře, ani se nenamáhala svlékáním. Zničeně si sedla na bílou koženou sedačku, která byla svědkem tolika zvratů v jejím životě. Po tvářích se jí spustily obrovské slzy. Ještě pořád to nepřebolelo. A to jsem byla přesvědčená, že už jsem na ně zapomněla. Je to těžké. Tolik mi ublížili. Zřejmě jim to klape, když tam byli spolu. Pořád je vidím v objetí. Je to o to horší, že spolu jsou naprosto dokonalí. Tvoří dohromady jedinečnou bytost se dvěma těly. Už z toho začínám bláznit …
……………………..
U stolu bylo chvíli hrobové ticho. „Viděls ji? Asi s někým chodí“ tiše řekl Tom. Bill pokýval hlavou a bál se podívat Tomovi do očí. Nechtěl, aby Tom poznal, co se v něm odehrává. Tom natáhl k Billovi ruku, sevřel pevně jeho prsty „Lásko, miluju tě a vždycky budu“. „Taky tě miluju“ zašeptal Bill a v odpověď stiskl Tomovy dlouhé prsty. Občas mě už napadlo, co asi dělá. Jsem s Tomem naprosto šťastný, ale na ni jsem nezapomněl. Dneska mě to vyloženě vyvedlo z míry, musím se příště líp ovládat. Tom nemusí nic vědět o tom, že vzpomínám na Nell. Trápilo by ho to, protože by si myslel, že se k ní chci vrátit. A já nechci Toma trápit a už vůbec o něj nechci přijít.
autor: Michelle M.
