Hledání 7.

Díval se, jak bratr nervózně pohazuje dlouhými dredy a rozčileně přechází po pokoji sem a tam a občas kopne do něčeho, co se mu připlete do cesty. Tohle fakt nečekal. Do očí se mu draly slzy, ale zakázal si je. Věděl, že by tím bratra ještě víc rozzuřil. Když za jeho dvojčetem s bouchnutím zaklaply dveře, rozbrečel se naplno. Nečekal, že by mu Tom vyznával lásku, ale to, že ho od sebe odstrčí a téměř mu vynadá, to fakt nečekal. Ten pohled, neproniknutelný, tvrdý, tak moc bolel. Tome, proč mi tohle děláš? Přes všechnu bolest cítil, že to co jej poutá k Tomovi, už s nikým jiným nepozná.
Sakra, sakra, sakra. Dělám jednu botu za druhou. Bože, co jsem to dopustil? Nejenom že jsem se vyspal s holkou mého bráchy, já už praktikuju sex dokonce i s mým bráchou. Jsem fakt odporný prase. Hnusím se sám sobě. Tom zprudka otevřel domovní dveře a vyběhl ven. Šel bez cíle, hlavu plnou rozporuplných myšlenek. Musel na vzduch, nemohl s ním zůstat pod jednou střechou. Bez dechu doběhl do parku u řeky. Těžce dosedl na lavičkou ukrytou mezi keři, kde byl chráněn před pohledy kolemjdoucích lidí. Zadíval se na kalnou vodu, proudící říčním korytem. Nevěděl, jak dlouho tam sedí. Stále utápěl pohled v řece a prudký tok pomalu odplavoval adrenalin, který pulzoval v jeho těle. Jak odeznívala zlost, vkrádaly se do jeho mysli vzpomínky na Billův smutný obličej. Ublížil jsem mu. Je to přece moje dvojče a já k němu byl tak krutý! Když já musel. Nechci, aby to pokračovalo. Je to přece nezákonné, jsme bratři, dvojčata!. Stalo se. Nedokázal jsem se mu ubránit, ale příště se to už nestane. Žádné příště nebude. Vymažu tuhle epizodu ze své paměti, nikdy se to nestalo. S tímhle rozhodnutím se Tom konečně zvedl a vydal se zpět.
Tiše zapadl do svého pokoje. Nechtěl se s Billem setkat. Tušil, že by se mu nedokázal podívat do očí.
………………. O ROK POZDĚJI ………………….
„Hmmm, Tome, ….“ zasténal Bill a přitiskl se k bratrovi nejblíže, co to šlo. Tom právě líbal Billův krk a přesouval se k silně prokrveným rtům, které jej magicky přitahovaly. Jazykem se jich dotkl, bratr nevydržel a s lehkých zachvěním mu vyšel vstříc. Dvojčata se oddávala smyslným hrátkám tak jako velmi často v posledních několika týdnech. „Bille, jsi tak sladký, chci tě“ zašeptal Tom a zajel dlaní na bratrova stehna, která začal silně třít. Zadíval se do těch uhrančivých očí a přímo se topil v jejich hloubce. Nedokázal si představit, že někdy existovala doba, kdy nebyli spolu, kdy se nelíbali, nemilovali … Přitom to bylo tak krásné a přirozené …
„Tome, tak bude to?“ zatahala matka svého staršího syna za dredy, vyčuhující zpod peřiny. „Koukej vstávat, za chvíli bude oběd. To je hrůza, co jsem komu udělala, že mám tak neuvěřitelně spavé děti“ povzdechla si matka a s pokrčením ramen odešla z pokoje.
Tom otevřel oči. Nad sebou viděl bílý strop svého pokoje. Hmátl vedle sebe, ale nikdo tam neležel. Zase se mi o něm zdálo. Zase stejný sen. Panebože, já se z něj zblázním. Tohle není možné. Proč se to jenom tenkrát stalo? Proč? Nikdy by mě podobné myšlenky nenapadly, kdyby s tím tenkrát nezačal. Tak začínalo Tomovo ráno už několik měsíců. Vlastně od té doby, co se Bill znovu odstěhoval. Po oné události, ke které došlo po Billově rozchodu s Nell, spolu dvojčata nemohla být v jednom domě. Téměř spolu nepromluvili. Až jednoho dne …
………………………………….
Tom tehdy přišel z oslavy kamarádových narozenin docela rozparáděný. Byla to super akce, hodně holek, hodně pití, skvělá hudba. Tom se zas po dlouhé době cítil ve své kůži. Celý večer flirtoval se dvěma holkama, jedna blondýnka, druhá brunetka. Udělaly by snad všechno, o co by si řekl. Sice se s nimi nevyspal, ale i tak to stálo za to. V povznesené náladě, že svět je tady jen pro něj, dorazil nad ránem domů. Mohl si to dovolit. Matka nebyla doma a bůhví kde byl Bill, takže žádné vyčítavé pohledy. Spát se mu ještě nechtělo, tak si sedl v obýváku na pohovku a prostě jen tak seděl. Pohledem se zastavil na fotce na krbové římse. Byl na ní s Billem, ještě jako kluci, hráli si u babičky na zahradě a matka je vyfotila. Bill. Pořád Bill. Je všude. Hlavou mu probleskla vzpomínka na Billa tehdy v noci v koupelně a pak v jeho pokoji. Nic tak sexy jsem od té doby neviděl a nic lepšího jsem předtím a ani potom už nezažil. Proč musí být zrovna on – něco tak dokonalého – můj brácha? Tom se zasnil. Představoval si Billovo tělo, jeho temné oči plné vášně, smyslné pohyby a hlavně neuvěřitelně vzrušující doteky. Přestaň s tím, tohle přece nesmíš! Ne, dneska můžu. Tak strašně chci Billa potlačit uvnitř sebe, tak strašně, ale přesto to nejde. Dneska se tomu poddám, udělám výjimku. Není tady, co se může stát? „Bille“ zasténal a začal si dráždivě přejíždět rukama po těle. Cítil horkost, která se začala rozlévat do každé částečky jeho těla. Chtěl Billa, tak strašně po něm toužil, alespoň se ho dotknout, ale zároveň věděl, že ho nikdy už mít nebude. O to větší byla jeho touha. Představoval si, že ruce, které se žhavě dotýkají jeho těla, patří bratrovi. Jaká to krutá představa …
Bill trávil další večer zavřený ve svém pokoji. Matka byla u babičky, Tom zas někde pryč. Proč jen to muselo takhle skončit? Jeden den štěstí musí být vykoupený takovou bolestí? Proč? Setřel slzu, která ho pálila v koutku oka. Zakázal si trápit se myšlenkami na Toma. Rozhodl se zamknout své city hluboko ve svém srdci a klíč ukrýt neznámo kde. Hudba byla to, co ho teď naplňovalo. Pobrukoval si pomalou melodii a čmáral, co ho napadlo, na bílé archy papíru. Od rozchodu s Nell už žádný další vztah s dívkou nenavázal, po Tomovi už nemohl prožívat to samé s někým jiným. Byla to jeho volba. Vůbec nesledoval čas. Najednou pocítil žízeň, tak se vypravil dolů do kuchyně. V obýváku se svítilo. Bill o setkání s Tomem nestál, chvíli se přehraboval v lednici, když tu zaslechl zvuky, které ho zaujaly. On tam snad někoho má! Bylo první, co Billa napadlo, když zaslechl bratrovo zasténání. Věděl, že by to dělat neměl, ale bylo to silnější. Po špičkách došel do obýváku a k velkému překvapení zjistil, že bratr tam je úplně sám. „Bille“ ozvalo se z pohovky.
Bill strnul. Jako v tranzu pozoroval bratra, jak se dráždí a vzdychá přitom jeho jméno. Když Tomova ruka zamířila razantně pod volné kalhoty, Bill sebral veškeré zbytky své odvahy…
autor: Michelle M.

One thought on “Hledání 7.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics