Když se dva světy spojí 15.

Bill

Tomův pokoj byl prostě dokonalý. Mohlo by se zdát, že dominanta pokoje takového kluka bude postel, ale kupodivu tomu tak nebylo. Ne, že by měl malou postel, to ne. Byla to krásná a prostorná manželská postel, ale to, co bylo v pokoji nejvýraznější, bylo nádherné piano v černé barvě.

Položil jsem na zem své věci a pomalu jsem se k němu vydal. Přejel jsem bříšky prstů po jeho povrchu a v mysli mi vytanul obraz Toma sedícího na židli, jak se s lehkostí dotýká jednotlivých klapek a vytváří dokonalou melodii, která se line celým pokojem.

„Líbí se ti?“ zašeptal mi Tom do ucha. Vylekaně jsem nadskočil, ale dřív, než jsem stačil spadnout, mě zachytily jeho silné paže a přivinuly si mě do náruče.

„Tohle mi nedělej,“ rozesmál jsem se mu do kůže na krku, kde jsem měl přitisknutý obličej.

„Promiň,“ políbil mě do vlasů.

„V pohodě, ale měl jsi pravdu. To piano je nádherné. Nechtěl bys mi na něj něco zahrát?“

„Ne, nehraju moc dobře,“ zavrtěl Tom odmítavě hlavou.

„Tome, prosím…“ žadonil jsem.

„No… možná potom,“ uculil se tajemně. „Chceš se jít osprchovat?“

„Asi až zítra. Sprchoval jsem se, než jsme šli,“ pokrčil jsem rameny.

„Fajn,“ políbil mě Tom na krk a pak na bradu. Pousmál jsem se, líbl jsem ho na rty a po Tomově: „Sedni si,“ jsem se posadil na postel. On ze šuplíku u stolku vyndal ohromné pouzdro a došel s ním až přede mě.

„Tak já si zajdu rychle do sprchy. Na, vyber si nějaký DVDčko a pusť si ho,“ podal mi to pouzdro.

„Díky,“ usmál jsem se na něj. Jak stál mezi mýma roztaženýma nohama, chytil jsem ho za boky a vyhrnul jsem mu triko. Sám si ho sundal úplně a já jsem mu na pupík a na podbřišek začal vtiskávat drobné, vlhké polibky.

„Bille…“ vydechl.

„Copak?“ kousl jsem ho jemně do kůžičky pod pupíkem a za zadek jsem si ho k sobě přitáhl ještě blíž.

„Jestli tohle budeš ještě chvíli dělat, asi se neudržím,“ zaklonil Tom hlavu.

„Tak se jdi zchladit do tý sprchy, brouku,“ usmál jsem se na něj, více jsem se k němu přitiskl a začal jsem se pomalu zvedat. Přitom jsem se nezapomněl svůdně otřít o jeho rozkrok svým bříškem.

„Nezlob!“ pokáral mě Tom, ale já na něj jen hravě vyplázl jazyk, ukradl jsem si ještě jeden krátký polibek a vystrčil jsem ho ze dveří, které jsem mu přivřel přímo před nosem dřív, než stihl cokoliv udělat.

„H-Hej,“ ozval se za dveřmi jeho nechápavý, zaskočený hlas.

„Vrať se mi, až se zchladíš,“ rozesmál jsem se a opět jsem hupsnul na postel. Otevřel jsem pouzdro s DVD a začal jsem se v něm prohrabovat.

Hm… vyberu něco, na co se pak podíváme spolu. Mamma mia, ne, Kruh, proboha nikdy! Nezapomeň na mě, ne, Úsvit, ne, Resident evil, nuda, Vřískot, ne, díky, jednou mi to bohatě stačilo! Moderní Popelka, to je spíš pro holky, ne? Italské prázdniny, áá, tady někdo ujíždí na Hilary Duff. Piráti z Karibiku, to by šlo, ale nevím, jak Tom, Avatar, ne, Temný rytíř, ne, Ratatouille, asi ne, Marley a já, u toho jsem brečel, takže ne. Noční let, ne, Harry Potter, znám nazpaměť, takže ne, Paranormal Activity, ani mě nehne! Shrek 2, jo, tak to je zatím to nejlepší. A ještě tu je Prci, prci, prcičky, to radši ne. Takže Shrek 2 vyhrál. Jo, jsem ještě holt dítě.

Nakonec mi to ale nedalo, a mou nejoblíbenější scénku jsem si pustil sám, protože ta je prostě bezkonkurenční.

To mě nikdy neomrzí. Když skončila, složil jsem se na postel a můj záchvat smíchu neměl konce.

Tom

Protože mi bylo jasné, že zpátky do pokoje se asi prostě nedostanu, skutečně jsem se hned vydal do sprchy. Svlékl jsem si džíny a následně i boxerky, a opět jsem se prohlédl v zrcadle. Přes týden jsem opět začal pořádně posilovat, ale zatím to nebylo téměř vůbec znát. Svaly budou více znatelné až tak za měsíc, možná za 3 týdny, dřív rozhodně ne. Ach jo… Ale tak dlouho se mi čekat vážně nechce.

Nespokojeně jsem se zamračil a zapnul jsem sprchu. Se zavřenýma očima jsem na sebe nechal dopadat kapky vody a čelo jsem opřel o stěnu. Zesílil jsem proud vody, takže mi teď masíroval záda. Přesně to jsem potřeboval, abych se úplně uvolnil.

Natáhl jsem se pro sprchový gel a jeho bohatou vrstvu jsem si rozetřel po pokožce. Když jsem si přejížděl po pažích, jak jsem na ně nanášel gel, cítil jsem, jak pracují mé svaly. No, snad se budou Billovi líbit.

Když jsem vylezl ze sprchy, omotal jsem si kolem pasu temně modrou, měkkou osušku a dlaní jsem přejel po zamlženém zrcadle, abych na sebe alespoň trochu viděl. Vyčistil jsem si zuby a dredy jsem si svázal do volného drdolu, aby mi nepřekážely. Popadl jsem do náruče své oblečení a rychle jsem se rozběhl do svého pokoje, aby mi nestihla být zima. Volnou rukou jsem si otevřel dveře, načež jsem bleskově vklouzl dovnitř.

„Brrr!!! To je, ale zima,“ zadrkotal jsem zuby a roztřásl jsem se. Bill se na mě se zájmem podíval: „Jo, už vidím jeden rampouch, jak ti trčí z nosu.“

„Hej!“ ohradil jsem se mrzutě. Vážně mi byla zima.

„Ale no tak,“ zvedl se z postele a vydal se ke mně. „Víš, že to nemyslím vážně,“ sevřel mě svými pažemi – mé oblečení okamžitě padlo k zemi – a snažil se teplo svého těla přenést na to mé. Zlehka mě políbil na čelo a stále mě tiskl k sobě.

„Budeš mokrý,“ prohodil jsem tiše, ale to poslední, co jsem si právě přál, bylo, aby mě pustil ze své přejivé náruče.

„No a?“ líbl mě na nos a dále mě zahříval.

„Když ti to nevadí,“ vydechl jsem a vtiskl mu dlouhý polibek na krk.

„Nevadí,“ usmál se a hlavu víc zaklonil, abych měl lepší přístup k jeho hrdlu. Toho jsem náležitě využil. Začal jsem ho zasypávat polibky od brady až k výstřihu trička. Na pár místech jsem kůžičku i skousl a pomalu jsem ho sunul k posteli. Po cestě jsem z něj to tričko stáhl, protože mi neuvěřitelně překáželo. Hodil jsem ho někam za sebe a o vteřinu později už jsme dopadli na postel.

„Bille?“ šeptl jsem, když jsme se octli tváří v tvář a dívali jsme se vzájemně do očí.

„Hm?“ pohladil mě po nahých zádech a položil mi ruku na kříž, no, sjel skoro až na zadek, ale jen skoro.

„Já… ale nebudeš se mi smát, že ne?“ skousl jsem si spodní ret. S lehkým úsměvem mě políbil a zavtěl hlavou: „Slibuju, že ne.“

„Fajn… Já, totiž… to, že jsem gay, jsem zjistil, až když jsem tě poznal,“ zašeptal jsem, ale díval jsem se všude možně, jen ne na něj. To ticho mě ale docela dost začalo deptat.

„Tomi, podívej se na mě,“ pobídl mě Bill, jemně mou bradu chytil mezi svůj palec a ukazováček a zvedl mou tvář k té své.

„Proč bych se ti měl smát? Vlastně je to neuvěřitelný kompliment, že zrovna díky MNĚ sis uvědomil, kdo opravdu jsi. A jsem za to neuvěřitelně šťastný.“ Páni… Tak tohle jsem vážně nečekal. Spíš jsem počítal s tím, že mi třeba řekne, že jsem idiot nebo něco takového, ale tuhle reakci jsem rozhodně nečekal. Ani mě nenapadlo, že by mi na to něco takového řekl.

„Děkuju,“ špitl jsem a hluboce ho políbil. S úsměvem mě lehce kousl do rtu, pak po něm přejel jazykem a vybídl tak ten můj ke hře. Dlaněmi jsem mu přejel po bedrech a sjel jsem úplně až na jeho zadek. Přitiskl jsem za něj jeho klín na ten svůj a začal jsem je o sebe otírat. A mé vzrušení rostlo neuvěřitelně rychle.

„A-ah, Tome…“ zasténal tlumeně. Trochu jsem se nadzvedl a jednu ruku jsem přesunul ze zadečku přes stehno až na jeho rozkrok. Zlehka jsem ho po něm pohladil, ale protože jsem chtěl, aby to cítil víc, při dalším doteku jsem přitlačil. A pak znovu. A znovu. Opřel jsem své čelo o to jeho a poslouchal jsem jeho vzrušené oddechování. Ještě jednou jsem ho tam pohladil, ale najednou někdo zaklepal na dveře mého pokoje.

„Sakra,“ sykl jsem, posadil jsem se a znovu jsem si obmotal osušku kolem pasu, protože už jsem ji na sobě skoro vůbec neměl. Bill se posadil také a nervózně se začal rozhlížet po svém tričku.

„Dále,“ houkl jsem. A dovnitř vešla mamka s úsměvem andělíčka. Musela to slyšet. Proboha…

„Ahoj kluci, přišla jsem se s vámi rozloučit, abych vás ráno nebudila. Snídani budete mít na stole, v ledničce máte něco na oběd i večeři a nechala jsem vám v obýváku nějaké peníze na neděli.“ Pak si klekla jednou nohou k nám na postel – přehlížejíc to, že jsme do půli těla svlečeni – a každému z nás dala lehký polibek na čelo. Pak už se ale taktně vytratila.

„Jo, už si připadám jako součást téhle rodiny,“ rozesmál se Bill, když za sebou zavřela dveře.

„Taky že jsi součást téhle rodiny,“ líbl jsem ho na tvář, ale vzrušení ze mě už docela vyprchalo. No jo, to se stává, když mě máma skoro přistihne s někým v posteli. Abych odvedl řeč jinam, zeptal jsem se Billa: „Vybral sis nějaký film?“

„Jo, Shreka 2. Podíváme se spolu na to? Teda, jestli ti to přijde dětinské, můžeme mrknout na něco jiného.“ Dětinské? Bože, ne! Shrek je prostě klasika.

„V pohodě, chci se na to podívat.“ Natáhl jsem se pro ovladač, sedl jsem si do čela postele, Billa jsem si přitáhl k sobě a stiskl jsem ‚Play‘.

autor: Rose