autor: Darkbeth & Hina
V tomhle dílu jsme Billa trošičku potrápily, tak snad to slabší povahy snesou. 😀 Vaše Darkbeth a Hina
Muž se na něj s nezájmem podíval a chladným hlasem odpověděl: „A ty si myslíš, že mě to zajímá? Zaplatím ti, tak buď zticha!“ Bill se mu začal vzpírat a všemožně se kroutil. Poslední snaha se mu nějak vzepřít a ukázat mu alespoň kapku vzdoru, která v něm zůstala.
„Nechte mě být!“ vykřikl Bill a kousl muže do ruky. Když v tom muži došla trpělivost. Zvedl ruku, která Billovi přistála na obličeji.
„Ty si ještě budeš dovolovat?! Ale to nevadí, já už jsem zkrotil větší rebely, než jsi ty!“ odpověděl naštvaným hlasem a začal Billovi rozvazovat provaz na rukách. Bill se zaradoval, že si to muž snad rozmyslel, ale radost ho brzy přešla. Billa rychlým pohybem posadil na postel a ruce mu znovu zavázal. Tentokrát ale za zády. Provaz mu znovu přitáhl, až mu ze zápěstí stekla krev. Na pusu mu nasadil roubík. Na chvíli se někam odklonil, ale když se znovu vrátil, měl v ruce ještě něco. V ruce držel úzký černý bič.
Bill zvedl svůj pohled k muži a vyděšeně na něj hleděl. Muž se jen škodolibě usmál a na Billovi přistála první rána. Z očí mu vytryskly slzy a z úst unikl strašlivý výkřik, který ale roubík ztlumil, takže vyšlo jen malé zakňučení.
„Budeš už poslouchat?‘! křikl Tom a opět použil bič. Nechával na Billlových alabastrových zádech krvavé rýhy a svalnatému muži to zanechávalo na tváři úsměv.
„A-ano,“ zakňučel Bill, načež mu z očí vytryskly prameny slz. Takhle si svůj první sex rozhodně nepředstavoval. Přál si, aby to bylo s někým, koho by miloval a byl by na něj něžný. Místo toho se kvůli svému otci prodával násilnickému muži, který se vyžíval v jeho bolesti. „Tak je hodný,“ ušklíbl se neznámý muž a dlouze přejel jazykem po Billových zádech, jako by mu chtěl ošetřit rány, které způsobil. Bill se trochu uvolnil, když uviděl, že Tom už odložil bič stranou. Hlasitě si oddychl, ale vzápětí ztuhl, když ucítil jeho prsty u svého vstupu. Náhle se ocitl opět v křeči, neschopen se uvolnit. Muž se přesunul polibky k jeho zadečku a jazykem obkroužil citlivou kůži u vstupu do Billova těla. Bill táhle zavzdychal a ztěžka popadal dech.
„To se ti líbí, co?“ zasmál se neznámý, a když Bill neodpovídal, tak si za bradu naklonil jeho obličej k sobě a vyndal mu roubík. „Odpověz!“ křikl na něj.
„Ano… líbí,“ šeptl téměř plačtivě Bill, avšak nedokázal vzdorovat jeho pohledu.
„A jak se ti bude líbit tohle, hmm?“ zachraptěl muž a tvrdě, bez přípravy vnikl do Billova těla až po kořen.
Billem projela nepředstavitelná bolest. Vykřikl a prohnul se v zádech. Celý svět se kolem něj točil a cítil jen tvrdé přírazy do svého úzkého těla. Ruce svázané za zády zatnul v pěst a nehty si zaryl hluboko do dlaní.
„Kurva, kurva! Seš tak úzkej!“ vykřikl muž a přirazil snad ještě hlouběji.
„Ne, prosím… už… už… dost!“ snažil se na sebe Bill nějak upozornit. Udělal by cokoli, jen aby toho nechal. Chtěl jít pryč. Chtěl jít domů. Ať ho otec klidně zmlátí, jen ať to už skončí.
„J… já… nemůžu, prosím!“ vykřikl Bill z posledních sil a silně se prohnul v zádech, jak do něj znovu a znovu tvrdě přirážel.
„Zmlkni už, sakra! Nebo si chceš ještě užít to, co jsme dělali předtím? Mile rád ti vyhovím,“ zafuněl a rychlým pohybem Billovi zvedl hlavu, načež svá ústa přitiskl k těm Billovým. Jazykem se ihned začal dobývat přes Billovy zuby až skoro do krku. Billovi se z toho všeho dělalo špatně. Dělalo se mu zle i ze sebe samého, že se k něčemu takovému vůbec nechal zaprodat. Nechápal, jak vůbec někdo takový může existovat, a když už, tak proč se s ním musel setkat zrovna on.
Vzdal se naděje, že by ho mohl kdokoli zachránit a zanevřel i na to, že si to muž rozmyslí. Jako svůj malý vzdor bral alespoň to, že odmítal jakkoliv spolupracovat.
Muž nabíral na síle i rychlosti přírazů, přičemž naprosto ignoroval Billovy prosby. Bill už ani nevnímal bolest, dostal se do takové apatie, když byl na pokraji omdlení. Po čele mu stékaly krůpěje potu a v hrdle měl sucho. Má to snad být trest za jeho hříchy? A za jaké, když žil dosud bet poskvrny? Tato událost pošpinila jeho panensky bílý štít a Bill se cítil naprosto špinavý. Ještě více, když uslyšel u svého ucha dlouhý vzdech s výkřikem slasti a ve svém těle horkou tekutinu. Muž se udýchaně svalil vedle něj do postele, a ztěžka lapal po dechu. Na Billa se ani nepodíval. Těžko říct, jestli ze studu, nebo kousání svědomí, pokud ještě nějaké měl.
Natáhl se po svých kalhotách, aby z nich vytáhl nůž a rozřízl provaz na Billových rukách. Bill si bolestně promnul ruce, snažíc se nevnímat štípavou bolest v oděrkách, které provazy vytvořily. Rukou si zajel na bolavé místo u svého zadečku, přičemž zděšeně hleděl na ruku, které nyní pokrývala krev a sperma, které z něj pozvolně vytékalo. Vystrašeně přikryl své křehké tělo přikrývkou, jako by se snažil skrýt nejen fyzickou, ale i duševní bolest, která proudila celým jeho tělem. Neznámý muž vedle něj vstal z postele, načež se vydal do koupelny hned vedle ložnice. Billa vždy uklidňoval zvuk tekoucí vody a bylo tomu tak i teď. Tentokrát se však děsil okamžiku, kdy ze dveří koupelny vyjde ten muž s dokonalým zevnějškem, ale skrz na skrz zkaženou duší.
Billovo unavené tělo vyčerpaně padlo do peřin. Jen otupěle hleděl do stropu a už pomalu ani nevnímal všechnu tu bolest na celém jeho těle. Z koupelny slyšel vodu dopadající na kachličky a představil si muže, jak stojí pod tekoucí vodou. Hnusil se mu. Dnes už ho nechtěl vidět. Nechtěl vidět ten jeho pohled, který se mu vysmívá a jen mu ubližuje. Který ho pošpinil a vzal mu to, co chtěl dát jedině tomu, koho bude milovat. Chtěl odejít. A to hned teď.
I přes veškerou bolest se s vypětím všech sil pokusil vstát, ale bezúspěšně. Nohy ho neudržely a on se svezl k zemi.
Sakra, to bolí! zanaříkal v duchu, když dopadl na bolavý zadeček. Před sebou najednou uviděl zrcadlo. Zhnuseně se podíval na své do krve odřené tělo a na obličej, na kterém bylo kvůli slzám rozmazané všechno líčení. Sperma spolu s krví bylo po celém jeho těle a Bill si sám sobě už nemohl připadat odpornější.
Bill si znovu zkusil stoupnout. A tentokrát se mu to podařilo. Sice cítil, že se na nohách dlouho neudrží, ale za každou cenu už chtěl odsud pryč. Chytal se všeho nábytku, který byl kolem, až se dostal ke svému potrhanému oblečení. Pomalu se do něj začal oblékat, ale moc se mu to nedařilo. Byl celý rozlámaný a všechno ho bolelo. Když v tom se otevřely dveře od koupelny a do pokoje vešel muž s ručníkem kolem boků.
„Už jsi na odchodu?“ nakrčil obočí.
„Jo,“ špitl Bill a dopínal si knoflíčky u košile.
„Na něco bych málem zapomněl,“ řekl tajemně neznámý muž, načež se nebezpečně přiblížil k Billovi. Tomu se najednou rozbušilo hlasitě srdce, jako by mělo explodovat. Bylo to ze strachu, nebo ten pocit způsobovalo něco jiného?
„N-na co?“ otřásl se celý Bill. Bál se, že neznámý toho bude chtít ještě víc. Už tak se cítil na pokraji svých sil, a to by měl zvládnout ještě něco dalšího.
„Zaplatit,“ ušklíbl se jen neznámý a zmizel za dveřmi. Billovi spadl kámen ze srdce. Unaveně se svalil na zem, přemítajíc o svém životě. Má vůbec nějakou naději na lepší život? Nebo jej bude otec takhle trápit, dokud se nerozhodne kupříkladu utéct? Vyčerpaně si setřel slzy, vzal si obálku s těmi prokletými penězi, které vlastně mohly za jeho utrpení. S povzdechem se sám vydal domů, kde na něj čekal otec a hamižně hypnotizoval bělostnou obálku v Billově ruce.
„Konečně si tady! Ukaž, dej mi tu obálku,“ otec nervózně natáhl k Billovi ruku a obálku mu vytrhl. Hned začal přepočítávat ty špinavé peníze. Bill už ani neprotestovat a pomalým krokem se vydal ke dveřím do svého pokoje.
„Hajzl! Dal jen tak málo?! A přitom jsi tam s ním byl hrozně dlouho! Oškubal mě, normálně mě oškubal!“ křičel otec a penězi mával nad hlavou. Bill za sebou raději zavřel dveře a zamknul je. Pomalu došel ke své posteli a opatrně si na ní lehl. Neobtěžoval se umývání make-upu, stejně na něm už žádný nezůstal. Oblečení si také nesundával. Neměl na to sílu, a také už znovu nechtěl vidět své tělo. Nechtěl vidět svou bílou kůži, na které nyní byly krvavé šrámy a modřiny.
Z očí mu začaly stékat slzy. V mysli mu probíhaly obrazy a scény z dnešní noci. Jak prosil a prosil. A byl za to jen trestán. Každá bolest, kterou dnes pocítil, mu tělem projela znovu a na jeho duši zanechávala další a další jizvy.
„Spratku nevděčnej, otevři ty zasraný dveře!“ někdo silně zabouchal na dveře do Billova pokoje. Bill to ale už skoro ani nevnímal. Nechtěl už nikoho vidět ani slyšet. Myslel na svou matku, která již dávno zemřela, a nyní si přál, aby s ním byl i jeho bratr, o kterém ale ani nevěděl, jestli si ho pouze nevymyslel.
Za chvíli bouchání na dveře a nadávky utichly a Bill se alespoň na chvíli uklidnil. Z očí mu stékaly stále další slzy a mysl byla příliš zmatená, než aby mohl myslet na něco jiného než na dnešní zážitky.
Až nad ránem se mu podařilo vyčerpáním usnout.
Do školy ten den nešel. Zůstal celý den zavřený v pokoji a tupě zíral do zdi. V hlavě měl prázdno, snažíc se koexistovat s chmurnými myšlenkami. Střídavě upadal ze spánku do apatických stavů, když se najednou rozdrnčel zvonek. Jeho otec, jak zjistil, nebyl doma a v bytě byl zvláštní klid. Bill se podíval kukátkem, kdo stojí za dveřmi, a když uviděl blonďaté rozčepýřené vlasy, tak s oddechnutím otevřel.
„Andy, co tu děláš?“ překvapeně se usmál. Konečně pozitivní věc v tomto šíleném dni. Pohled na jeho kamaráda v něm vždy zanechával pocit klidu.
„Ahoj, já… nepřišel jsi do školy, tak jsem se bál, jestli se ti nic nestalo,“ přiznal po chvíli Andy, oddaně se dívajíc Billovi do očí.
„Jsem v pořádku, děkuju,“ musel se taky usmát Bill. Bylo příjemné vědět, že o něj má někdo starost.
„Proč jsi tedy nebyl ve škole? Je ti špatně?“ vyzvídal Andy dál.
„Jo… trochu mě bolí hlava, bude to v pořádku,“ ujistil ho Bill a nejistě přešlapoval. Nechtěl svému kamarádovi lhát, ale copak mu mohl říci pravdu?
„Aha, no nechceš jít na chvíli k nám?“ nabídl se Andy a dál na Billovi visel očima.
„Jo klidně,“ kývl souhlasně Bill, vzal si mikinu a následoval Andyho. Chtěj pryč z tohoto bytu. Pryč od otce. Kdyby to tak šlo napořád…
autor: Darkbeth & Hina
betaread: J. :o)
Páni.. tak tohle jsem nečekala.. abych pravdu řekla.. docela mě překvapilo Tomovo chování.. ale.. snad se brzo stane něco hezkýho v Billově životě.. :o)
Chudáček Billi 🙁 . Myslela jsem ,že se Tom trochu zamyslí a bude na něj hodný ,ale přitom vůbec , ACHJU ,to je zlý , další dílek honem 🙂
…chudák Bill,doufám že se to v dalších dílech zlepší;)..jinak úžasně napsaný 🙂
wooow tento diel bol úplne úžasný!! presne pre moju sadistickú dušu, fakt dokonalý! 😀 dúfam že takých bude viac, už teraz sa teším na ďalší diel 😉
Popravdě jsem nečekala, že Tom bude takový. Ale je to vážně skvěle napsané, hrozně jsem se na tento díl těšila a už se těším na další. Úžasná povídka ♥
Chudák Bill. 🙁
Mne je Billa tak ľúto. Nahnevalo ma, že sa Tom k Billovy správal tak surovo. Dúfala som, že aspoň na konci keď vyšiel zo sprchy sa bude správať pekne, a aspoň trochu milo a citlivo.
Tak tento diel sa mi moc páčil…som trochu sadistická duša :D….som zvedavá ako to bude pokračovať..či Bill Andymu povie, čo sa stalo a či to bude musieť urobiť znova…ale aj tak je ten jeho otec hrozný…mohol mu z tých peňazí aspoň niečo dať….Moc sa teším na pokračovanie
Tyjo,to bylo skvělý! 😀 Promiň Billy. Né,já nejsem bezcitná..to fakt ne..jenom…mám tenhle druh povídek ráda…,takže tohle trápení Billa se mi líbilo..vim,jsem úchyl :3 :DDDDDD Ale jinak mi ho bylo naprosto neskutečně líto…bože to je fakt šílený …jak byl Tom hrubej..abych řekla pravdu,tak jsem to nečekala…myslela jsem,že se nad nim smiluje,ale ne..on byl jako zvíře tvl!!!!! FUJ!!! Fakt chudák Bill…a ten jeho otec!!! Bože,ale takhle přijít o svojí nevinnost….takhle nechutnym způsobem…chudák…Aspoň,že má toho Andyho..,že neni úplně sám.
Snad to jednou bude dobrý..
Já jsem se tak moc těšila na tento díl =) Každý den jsem si vzpomněla na ten předešlý, hlavně na tu posledí větu a přemýšlela jsem, co by na to Tom mohl odpovědět a jak se asi zachová. Snažila jsem si nepřipouštět, že by se zachoval takhle 🙁 Ach jo, zklamalo mě to. Ale ne ve špatném smyslu… Zklamalo mě Tomovo chování a vážně si neumím představit, jak by se mohli někdy dát dohromady. Jsem na Toma naštvaná a nevím, proč by mu Bill měl někdy odpustit. Chudáček, ten má takový traumatizující zážitek 🙁 Je mi ho moooc líto :'( Ale těším se na příští díly, protože jsem zvědavá, jak to vymyslíte a jak je dáte dohromady =)
Chudáček Bill… :'( Je mi ho tak líto, ale… nadruhou stranu NĚCO v tom bylo. :DD Měl by už od svýho otce vypadnout! Udělal by dobře. 🙂 Ale nadruhou stranu, vím, že by se pak už s Tomem neviděl a myslím si, že až (jestli) mu jeho táta s Tomem domluví talší schůzku, bude to lepší. 🙂 Přeci si k sobě nějak musí najít cestu. :))
Jako vždy děkujeme za komentáře 🙂 A slibujeme, že další díl vyjde už brzo 😉
Chudinka Billísek… :(( To bylo tak…..hnusný!!! (povídka je skvělá ale TOM JE HNUSNEJ!!!) hajzl jeden…. grrrr pokráčko šup šup
tyjo…snad se to u Billa zlepsi, doufam…a ciste teoreticky, neslo by Gordona nejak jakoze odkrouhnout? aby mel Bill nejakou nadeji, je mi ho vazne lito. 🙁 ♥
Nemám toto rada. Túto kapitolu som iba preletela očami. Tom to vážne urobil:( je to hnusné 🙁 neviem ako sa po tomto môže do neho zamilovať. Nechápem. Nechápem ako to mohol Tom urobiť :/