Gustavova slova měla pro Billa nečekaně povzbuzující účinek. Jestli se předtím obával toho, co mu Tom chtěl venku před klubem říct, a raději ho umlčel po svém způsobu, teď se nebál. Věřil, že ať to bude cokoli, ve své podstatě to bude znamenat jen jediné: Tom mě pořád miluje…I kdyby mi chtěl do očí tvrdit, že mě nenávidí, neuvěřím mu…
………………………….
Na Billovu tvář dopadlo mihotavé světlo prostupující oknem. I v šeru mu oči zářily jak nejjasnější hvězdy.
„Konečně sami,“ zašeptal a přivinul se k Tomovi. Stáhl mu čepici i s šátkem a čelenkou a opřel své rozpálené čelo o jeho.
Povzdechl si.
Ještě večer po koncertu si představoval, že pokud k nějakému sblížení mezi nimi dojde, bude to živočišné, prosycené vášní a nedočkavostí. Najednou tu stáli v objetí, téměř se báli nadechnout, aby tím nepatrným závanem vzduchu neodfoukli toho druhého pryč, báli se dotknout jeden druhého, jako kdyby je vzájemný dotek mohl rozbít na kousky.
Váhavě vztáhl dlaň a pohladil Toma po tváři. Ústa se stáhla do šťastného úsměvu, když se bratr naklonil a vtiskl mu na rty dlouhý něžný polibek. Vychutnával si ten okamžik, dokud neucítil mírně se zvyšující tlak.
„Jsi nedočkavý,“ zašeptal a přejel po jeho hedvábných rtech prstem.
Než se stačil stáhnout, jeho prst už vězel pevně uvězněný mezi Tomovými zuby.
„Chceš si hrát?“ zašeptal teď už s nádechem zřetelné provokace. Odpovědí byl lehounký dotek horkého jazyka na špičce jeho prstu.
Bill se zachvěl a překvapeně zamrkal, když si Tom začal s jeho ukazováčkem smyslně pohrávat. Pobaveně sledoval bratrovo počínání, jeho tělo se krásně uvolnilo a Bill si užíval všechny příjemné pocity, které mu tohle škádlení přinášelo. Po nějaké chvíli Tom zřejmě usoudil, že téhle části Billova těla věnoval maximální péči. Letmo políbil dlaň odevzdaně spočívající v jeho ruce.
Podíval se Billovi zpříma do očí: „Dnes nebudeme mluvit, dnes chci být s tebou, chci se s tebou milovat, usnout a probudit se vedle tebe… uděláš to pro mě?“
„A zítra?“ zeptal se rozechvěle Bill. Cítil, že si ho Tom přitahuje stále blíž k sobě. Už cítil jeho divoce bušící srdce, nepravidelný dech…
„Na zítřek nemysli,“ zašeptal Tom a umlčel ho divokým polibkem.
Teprve teď vlastně nastoupila fáze, o níž si Bill myslel, že bude spouštěcím mechanismem jejich opětovného sblížení. Už téměř zapomněl, jaké to je, být si s Tomem takhle blízko. A zřejmě to bylo i naopak.
Jako kdyby dokázali číst své myšlenky, naráz se od sebe odtrhli. Ustoupili krok od sebe, s očima stále v těsném objetí… Tom si stáhl své obrovské tričko a vyčkával. Chtěl, aby Bill učinil to samé… O pár minut později už zůstali stát proti sobě úplně nazí.
Tak jako tolikrát i nyní to byl Tom, kdo první vztáhl ruku, aby konečky prstů objel obrys Billova ramene. Štíhlé prsty hbitě putovaly po pažích… nevěřícně, že skutečně smí, mapovaly pokožku hladké hrudi… oživoval ve své paměti všechna citlivá místa, každý milimetr té dychtivé kůže volal po jeho dotecích…
Nemůžu uvěřit, že to je skutečnost. Mé dlaně svírají tvé tělo, chvěješ se a přitom mě následuješ… Máš strach, když se nad tebou skláním? Mě se přece bát nemusíš, vždyť jsem to já! Neublížím ti, jen tě zoufale potřebuju. Potřebuju cítit vůni tvých hebkých vlasů, to jak se chvěješ, jak zatínáš ostré nehty do mých ramen… odstrkuješ mě a přitom připoutáváš pevněji a pevněji… nemůžu se nadechnout. Nemůžu bez tebe být… Chci zůstat napořád takhle… s tebou… v tobě… až do samého konce.
Posunul se mezi Billovy široce roztažené nohy a jemně pohladil dlouhá štíhlá stehna. Sklonil hlavu a něžně se otřel rty o jejich vnitřní stranu. Drsné vlasy se svezly přes Billovo ploché bříško až ke slabinám a vyvolaly okamžitou odezvu. Úzké boky se vzepjaly do výše… Téměř se nabízely, žadonily o trochu pozornosti…
Zdvihl hlavu, aby se mohl potěšit pohledem na to napjaté tělo, prohnuté do oblouku. Prsty zaťaté do prostěradla zbělely a křečovitě sevřely chladnou látku.
Ano, takhle to má být… Tančíš pod mými doteky. Jen já to v tobě dokážu probudit. Ještě chvilku, lásko. Ještě vydrž. Ještě si tě musím připravit… vím, jak moc to máš rád, ale já taky. Nechci tě dovést k vrcholu jen doteky mých prstů, chci k němu vystoupat s tebou… Vidět tě, jak se pode mnou svíjíš a prosíš, abych si tě vzal, co nejdřív… nic krásnějšího neznám. Připraven? Vidím v tvých očích, že ano… chceš mě přijmout, pohltit, zamknout v sobě…
Pod dotekem Billova nepřehlédnutelného vzrušení stlačeného mezi jejich těly, Tom zrychlil své pohyby. Ruka s černými nehty nedočkavě vystřelila k natlakovanému ohnisku mezi jejich těly. Sklouzl k ní očima. Do uší se mu vrývalo krátké hrdelní sténání… cítit Billa všude kolem sebe, být v něm, vidět ho, jak se nedočkavě přivádí k vrcholu… to bylo něco, čemu se nedalo uniknout. Vzrušení útočilo na všechny jeho smysly. Ještě křič… Bille!
Tom se vyčerpaně zhroutil do Billovy náruče…
Prudké, téměř křečovité stahy ovládající pro tuhle chvíli jeho tělo už pozvolna ustávaly. Na zádech cítil Billovu teplou dlaň, konejšivě hladící jeho zpocená záda. Ještě silněji přitiskl tvář k bledé hrudi pod sebou, vzdouvající se pod prudkými nádechy a výdechy. Billovo srdce bilo tak silně, že měl chvílemi Tom pocit, že musí prorazit hrudní koš a vyskočit ven.
Dotkl jsem se nebe… Vztahuju ruce ke hvězdám, cítím jejich žár v konečcích prstů, prochází celým mým tělem…a já se nechávám unášet jejich silou, kolébat na jejich vlnách…
Zdvihl hlavu a vyhledal Billův pohled. Černé zorničky už byly schopné zase zaostřit. Usmál se a něžně ho políbil doprostřed hrudní kosti. Na rtech mu ulpěla slaná chuť jejich promíchaného potu.
Vyklouzl z Billova těla a odkulil se stranou. Ze stolu u postele vzal otevřený balíček papírových kapesníků, vytáhl jeden a otřel Billovi bříško potřísněné hustou tekutinou.
Bill ležel pokojně, s rukama založenýma pod hlavou a s pocitem báječného uvolnění a příjemné únavy sledoval Tomovo počínání. Jeho jemné doteky byly tak krásně uklidňující…
Ospale si povzdechl.
Po tváři se mu rozlil tak neuvěřitelně šťastný úsměv, až se Tom zastyděl…
…………………………
„Tak pojď,“ opřel Gustav Davida o zárubeň dveří od manažerova pokoje.
Trvalo chvilku, než se mu podařilo projet zámek kartou tak, aby cvakl a dveře se otevřely.
Než vysvětlil Georgovi, že dvojčata se necítila dobře a odjela na hotel, že David se rovněž necítí dobře a rovněž bude vyexpedován na hotel a že Georg tudíž zůstane v klubu sám, stačilo to k tomu, aby David dokonal dílo zkázy.
Tom měl pravdu. David nezapomněl. Ačkoli se snažil ze všech sil, Tom se vryl do jeho srdce příliš hluboko, aby bylo tak jednoduché jej z něj vyrvat. Otázka, kterou mu položil, nešla Davidovi z hlavy. Pořád si ji omílal v hlavě, pořád a pořád dokola… a najednou to pochopil. On se zamiloval! Jak jen jsem mohl být tak slepý!
Když ho Gustav vstrčil do potemnělého pokoje, zavrávoral. Zachytil Gustavovu silnou ruku a zapřel se o ni.
„Je mi to líto, že jsem vám zkazil večer,“ zašeptal lítostivě a ztěžka dosedl na ustlanou postel.
Gustav ho trpělivě poplácal po zádech.
„To je dobrý, stejně jsme byli unavení… Bill se necítil dobře, Tom taky nebyl ve své kůži.“
David popotáhl nosem.
„Tom…“ povzdechl si. „Všiml sis, jak je … zvláštní?“ zeptal se rozechvěle Gustava.
Ten jen nestačil kulit oči. Mám se snad štípnout do ruky, že se mi nezdá to, co právě slyším?… Au… Nezdá.
„Ehm… tobě… tobě se líbí Tom?“ vykoktal zmateně Gustav.
David si zhluboka povzdechl a praštil sebou na postel. Chvíli ležel mlčky na zádech, pak se překulil na bok, s rukama složenýma pod hlavou.
„Líbí?“ pronesl tázavě, „ne, Gustí, mě se Tom nelíbí, zbláznil jsem se do něj… miluju ho.“
Téměř hodinu seděl ještě Gustav u Davida v pokoji. Ve tmě poslouchal neklidné oddechování spícího muže. Nemohl uvěřit tomu, co zjistil.
Na světě jsou čtyři procenta lidí orientovaných na stejné pohlaví. Asi z deseti lidí mně nejbližších už vím o třech. Je to vůbec statisticky možný? Nespokojeně se ušklíbl. Není to ale tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. Bill i David jsou si trochu v něčem podobný, Tom je jiný. Přece by nemohl mít tolik holek a zároveň být na kluky? Ne, Tom je na holky a na Billa… Jo, tak to je. Bože! A co mám teď s tímhle vším asi tak dělat?
autor: Michelle M.
autor: Michelle M.
xD take pochody v hlave xDD žíííš x) Tom je na holky a na Billa ! presne , to viem už dlho xD a David je na Toma xD hííí xD
tak tak, památná věta. 😀 Tom je na holky a na Billa. 😀
zase se tý větě směju. 😀