„Tomi, prosím tě, přines Billovi nahoru ručník, on ho popleta tady vždy zapomene,“ usmála se Simone na Toma rozvaleného na gauči. Ještě pořád byl myslí někde u dnešního rána a hlavně u toho milování. Připadalo mu to jako sen, že mu to Bill nakonec dovolil. Ale stálo to za to. A tak dneska večer, přesně jak slíbili, si všichni tři udělají supr večer. Jako rodina. Simone už kuchtila večeři a Tom zatím koukal chvilku na TV, zatímco se Bill vyvaloval ve vaně.
„Jasně, už jdu,“ usmál se a vzal si od mámy ručník. Rychle vyběhl schody nahoru a zabočil doprava, kde se nacházela koupelna. S úsměvem potichu zaklepal, a když se ozvalo vysmáté: „dále,“ vešel.
„Ahojky,“ šeptl a se zářivým úsměvem se blížil k Billovi.
„Ahojky,“ zasmál se a natahoval po něm packy.
„Miláčku, seš celej od pěny,“ mile se na něj zazubil Tom a jemně jej políbil. Bill ale opravdu vypadal jako malej Mikulášek. Už odmala se s oblibou potápěl do vody plné pěny a tak se teď neradno divit, že i celou jeho tvář pokrývaly ty jemné voňavé chumáčky.
„Přinesl jsem ti ručník,“ usmál se na něj Tom mile a pocákal jej vodou do obličeje.
„Tomi?“ pípl Bill a nesměle jej sváděl pohledem.
„Hmm?“ zašeptal tiše Tom a neustále bratrovi cákal vodou záda.
„Tomi, nechceš jít ke mně?“ špitl a políbil Toma o poznání vášnivěji. Tom na něj překvapeně vykulil očka.
„Cože? Teď? Bille, máma je dole. Dělá večeři a… a ne, Bille,“ koktal, ale to už z něj Bill stahoval triko.
Tom věděl, že bránit se by nemělo žádný význam a ani vlastně nechtěl. Rychle došel ke dveřím a pro jistotu je zamkl. Když se otočil na Billa, očka mu zářila jako dva diamantíky.
„Tak mi udělej místečko,“ zasmál se a po chvilince se ve vodě váleli oba dva.
„Miluju tě,“ špital Bill a něžně Toma líbal na bříšku.
„Já tebe taky, lásko. Nejvíc na světe,“ kroužil mu ukazováčkem po rtech, které jej lákaly nejen svou plností, ale také měkkostí… Bill ale najednou s lišáckým úsměvem schoval obě ruce pod vodu a Tom hned ucítil proč.
„Bille,“ vzdychl a zvrátil hlavu dozadu…
„Táák, vykoupaný?“ přiběhla za dvojčátky do obýváku Simone s plnou miskou těstovinového salátu. Bill se hned vrhl po talířku, ale jakmile se nadzvedl, ucítil lehký polibek na krku. Nevinně se na mámu uculil, ta sice nerozuměla, ale usmála se taky…
„Ty blázne,“ zasmál se na Toma, který se na něj andělsky culil.
„Taak, snad vám bude chutnat. Dobrou chuť,“ usmála se na ně Simone a s chutí se pustila do svého talířku s těstovinama.
„Dobrou,“ odrecitovala dvojčata najednou už s plnou pusou jídla. Jejich mamka byla totiž skvělá kuchařka. Teď Tom chápal, po kom Bill zdědil geny ve vaření a táta to určitě nebyl. Tedy ne, že by vařil nějak odporně – sníst se to dalo, ale také nepatřil do takové úrovně jako Simone, nebo pomalu už i Bill. Po skvělé večeři si všichni tři lehli na rozkládací gauč a Tom pustil DVD, které byli spolu s Billem půjčit. Ale stejně tam měl rozhodující slovo Tom, a tak se neradno divit, že z toho nakonec vyšel horor. Ten na film koukal jako na zjevení, zřejmě hltal každou vteřinu filmu, stejně jako Simone. Ta také milovala horory a s oblibou ty, u kterých se tolik bála, že pak nemohla usnout. Někdy se velice ráda chovala jako puberťačka, které je teprve osmnáct a ne jako by měla osmnáctileté synky…
Billa ale po chvilce ten film unavil. No, tedy spíše unudil. Znuděně si prohlížel dlouhé nehty, ale i to jej po chvilce omrzelo. Leželi tak, že Tom byl na jednom kraji, Simone na druhém a Bill, jakožto nejmladší v rodině ležel uprostřed. Hlavu s nepatrným úsměvem otočil po Tomovi a snažil se ho zaujmout. Tom si všiml jeho pohledu na své tváři, avšak nevěnoval tomu pozornost. Tenhle film jej totiž hodně zaujal. Bill si naštvaně odfrkl a otočil se pomalu na mámu, která na film koukala tak, že by jste jí teď mohli vykládat cokoliv, stejně by vás nevnímala. A toho také hodlal využít.
„Tome,“ špitl tak tiše, že i sám oslovený měl potíže to slyšet. Ale podařilo se.
„Billí, teď ne,“ odpověděl stejně tak Tom a brnkl Billa po ňufáčku. Bill na něj koukal smutným a ublíženým pohledem.
„Tomííí,“ zkusil ještě jednou. Tom ale opatrně zavrtěl hlavou a přitulil si jej zezadu do náruče. Billa to na chvilku upokojilo, ale ani tohle dlouho nevydrželo. Už odmala byl totiž takový, že když jej něco vysloveně nebavilo, nevydržel sedět klidně na jednom místě. Najednou jej ale něco napadlo… Jen počkej Tome!xD…
Bill totiž drze zašmátral ručkou pod deku a usídlil se až moc blízko u Tomova nejcitlivějšího místečka.
„Bože můj!“ vypískl Tom, ani si chudák neuvědomil co dělá. Simone na něj překvapeně pohlédla.
„To ses tak polekal? Tome, vždyť to byla jen veverka,“ zasmála se Simone. Tom byl ale v momentě politý červenou. Tohle byl tedy trapas. A ta malá potvora se mu teď směje do trika. Jen počkej, Bille! Bill se ale málem smíchy udusil.
„Já-tě-zabiju,“ zasyčel mu Tom do tváře a s velikou obtíží pomalu vyndal Billovu ruku ze svých kalhot. Bill se na něj jenom zazubil a otočil se k němu zády. Teď byl konečně spokojený. Tom si sice hrál na uraženého, ale po chvilce jej začal opatrně hladit po odhalených zádech.
Billa Tomovy ručičky na zádech začaly pomalu ale jistě uspávat. A to musej jít zítra do školy. To tedy bude. Jenom ať se nepotká s Martinem. To jediné si přeje. Proč nemůže být alespoň chvilinku s Tomem šťastný a v pohodě? Vždycky se totiž najde něco, co jim to pokazí. Ach Bille, kdybys věděl, že teď tomu jinak nebude, ba možná to bude ještě horší…
Bill se už klidný otočil k Tomovi a s přivřenými víčky se k němu přitulil…
„Spinká?“ zeptala se mile Simone, která ospale vypnula horor. Tom se na chvilku nadzvedl, aby udělal Billovi lepší pohodlí.
„Jo, usnul. Mami, nevadilo by, kdybychom dneska spali tady?“ zeptal se Tom ospale a na důkaz únavy si dlouhatánsky zívnul.
Ne, ne. Klidně. Tak dobrou noc, miláčku,“ usmála se a odešla k sobě nahoru.
„Dobrou,“ křikl na ní ještě Tom a konečně mohl svůj pohled soustředit jenom na Billa. Ten mu spokojeně oddechoval v náručí a něco si jemně špital. Tom se otřel nosíkem o ten jeho a sladce jej políbil.
„Dobrou noc, lásko. Miluju tě,“ zašeptal a přivřel očka i on.
„Taky tě miluju, Tome,“ špitl Bill a dál nerušeně spinkal v Tomově objetí…
autor: B-kay
betaread: Janule
Krásne sladká kapitolka…