Blbej hip hoper 21. (konec)

„Já budu brečet,“ špitl Bill a šťastně se stulil do Tomovy obrovské mikiny.
„Billí, ani nevíš, jak moc jsem na tebe pyšnej. Tys… tys to dokázal,“ žasl nad ním Tom a pořád si jej k sobě něžně tulil. Stáli za zavřenýma dveřma jedné kabinky záchodu, ale i tak jim bylo nádherně. A také si na nic nestěžovali, věděli, že tohle je asi jediné místo, kde si v téhle chvíli můžou dát najevo co cítí.
„Ale i tak mám malinko strach,“ ozval se tiše Bill a smutně se zahleděl do Tomíkových zamilovaných očiček.
„To přejde, Bille… hned, jakmile budeš stát před halou plnou fanoušků… a oni budou skandovat tvé jméno a znát tvé texty… a,“ zasnil se a vzpamatoval se až tehdy, když si konečně všimnul Billova šťastného obličeje.
„Co je?“ dětsky nakrčil rtíky a tím si vyžádal lehký polibek.
„Miluju tě,“ zašeptal Bill se vší vážností a znovu Toma jemně líbnul na lehce pootevřené rtíky.
„Také tě moc miluju, Bille… jsi to nejkrásnější a nejlepší, co mě v životě potkalo,“ usmál se na něj sladce Tom a nato se konečně vpil hluboko mezi rty svého dvojčete. Jejich líbací scénku však přerušil zvuk telefonu, kterým chtěl Georg naznačit, že by se už měli všichni vrátit. Bill nervózně podupával za Tomem a společně kráčeli zpátky za Géčkama.
„Dopadne to dobře,“ šeptl Tom a přede dveřma ještě pevně stisknul Billovu chvějící se dlaň.
„Já ti věřím,“ vyřkl Bill tiše a s přivřenýma očkama následoval Toma dovnitř.
Hned, jakmile vešli, si všimli vysokého muže, sedícího vedle Gustava. Mohl mít tak kolem 30-ti, možná trošku víc. Měl krátké hnědé vlasy a v očích šibalský výraz, kterého se Bill jaksi lekl. Jakoby tenhle pohled už viděl. Už se na něj někdo takovýmhle pohledem díval… jenomže kdo? Nemohl si vzpomenout a raději ani nechtěl.
„Takže, tohle jsou zbylí dva členové naší budoucí kapely – tady kytarista Tom a jeho dvojče – náš zpěvák Bill, Bille a Tome, tohle je David,“ usmál se Georg a nadšeně je seznamoval. Ale popravdě už to chtěl mít také za sebou. Všichni si potřásli rukama a mohlo se jít na to. Nejdříve měli ukázat, co vlastně umějí. Každý se tedy snažil ukázat co nejvíce uměl. Nacvičili sice jenom jednu skladbu, ale i tu se jim podle nich celkem povedlo zahrát. Jejich nadějný producent však nedokázal uvěřit tomu, co slyšel, odpověď na otázku, jestli z nich kapela bude nebo ne už dávno měl. Byli skvělí. Věděl, že kdyby vyšli na podium, za chvilku by si získali všechna dívčí srdíčka. A přesně takovéhle typy on potřeboval. Kluci přestali hrát a konečně obrátili své pohledy na manažera. Ten se však jenom postavil a začal tleskat.
„Tohle bylo úplně skvělý, pánové,“ usmál se a rychle si podal ruku s Georgem. Gustík se s ním rychle objal a smlouva byla na světě. Zdálo by se to všechno dokonalé, jenomže to tak nebylo. Dvojčata stála v rohu a hleděla na toho chlápka s nedůvěrou v očích.
„Copak, vy se netěšíte? Budeme kapela,“ zavýskl Gee a oba dva najednou je objal.
„Je to supr,“ zasmál se lehce Tom, avšak Bill to nedokázal. Rychle sice Gea také objal, ale moc se mu do toho nechtělo. Nelíbil se mu jejich manažer. A při představě, že s ním budou na všech vystoupeních, koncertech nebo tak, mu naskakovala husí kůže.
„Omluvíte mě na moment?“ mile se usmál a když viděl, jak jsou všichni zabraní do rozhovoru a věcech kolem kapely, nenápadně se vytratil. Věděl, že Tom si s tím určitě poradí.
Rychle vyšel na chodbu a smutně se kolem sebe rozhlídl. Měl by být přeci šťastný, vždyť před chvilkou málem plakal štěstím… tak co se změnilo? Do očí mu padl chlápek sedící opodál na velké školní lavici. Tvář měl skloněnou a ukrytou v dlaních. Billovi mu ho přišlo malinko líto. Pomalu k němu přišel a sedl si vedle něj. Cítili se asi stejně.
„Blbej den, co?“ řekl tiše a také sklonil svou tvář. Cizí muž si napravil brýle a upřel svůj smutný pohled na chlapce sedícího vedle.
„To tedy jo,“ přitakal a utřel si malinkou slzičku, co měl pod okem. Billovi připadal tenhle chlápek děsně milý. Byl sice trošku baculatý, ale jeho oči byly hodné a usměvavé, i když byl smutný.
„Já jsem Bill,“ podal mu ruku s úsměvem a mile se na něj podíval.
„Já jsem Sagvan, ale všichni mi říkaj Saky. Je to kratší,“ pousmál se a potřásl si s Billem rukou.
„Tak tedy jo, Saky. Stalo se vám něco? Nemůžu vám nějak pomoct?“ zeptal se mile.
„To kdyby šlo. Vyhodili mě z práce. Byl sem tady totiž školník. Ale co už nadělám… já si něco najdu,“ povzdechl si. Bill na něj smutně pohlédl a chápavě se pousmál.
„Já práci získal… ale jaksi v ní nevěřím. Ale to je teď jedno. A…“ najednou vykoukl ze dveří Tom a usmál se na Billa.
„Je to v kapse,“ zapištěl a utíkal Billa zmačkat v náručí.
„Takže souhlasil?“ zeptal se zvědavě.
„Jo,“ vybafl na něj Tom a málem jej políbil.
„Ou, a kdo jste?“ obrátil se pohledem na smutného chlápka na lavičce.
„Jsem Saky,“ mile mu podal rukou.
„Já jsem Tom. Billovo dvojče. To je podoba co?“ lehce se zasmál a dloubl Billa do boku. Saky se na ně mile koukal. Tak dvojčata… tihle kluci jsou fakt skvělý.
„Saky, chtěl bych vám nějak pomoct,“ usmál se na něj mile Bill.
„Už jste mi pomohl, Bille. Vy i váš bratr jste jak dvě sluníčka. Já to už nějak zvládnu,“ povzbudivě se usmál.
„To věřím,“ šeptl Bill s úsměvem a poté se s úsměvem také rozloučili… Jenomže určitě ne nastálo…
Teď nastává nová sféra jejich života…

KONEC

autor: B-kay
betaread: Janule

19 thoughts on “Blbej hip hoper 21. (konec)

  1. hey pocky to uz jako nebudou dalsi dily??? ja mysea ze jo!!! :-O

    takze okamzite ted → DALŠÍ ŘADA!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!! MY CHCEME DALŠÍ ŘADU!!!

    jo takzeeee….xD

    prosim je vazne supeeeeeeeer FFka ♥♥♥

  2. juuu já chci taky další řadu prosíííííííím!!!!!!!Je to užasný a jak tam potkali Josta a Sakyho, tak doufám druhá řada bude ne? 😀 já to bez dvojky nevydržím xD

  3. ou??? konec :(((( to néééééééééééééééé!!!!!

    myslela jsem, že to bude mít jěště mnoho dílů  a ta pipka ten blog zničila jeden díl před koncem????????? to snad ne!!!!!!

    Plíííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííís dál dál dál dál dál dál dál!!!!! :))))))))))

    Tahle ff je báječná, kouzelná, prostě MUCK x)))

    B-kay: slituj se :)))))

  4. tyyy joooo to bylo strašně mooc skvělýý fákt krásný.. nádhera škoda, že je konecc.. úúúžasná ff-ka nwm jak to popsat.. 🙂 druhá řada by byla moc fajn.. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics