(Tom)
Přijeli jsme domů a Bill okamžitě zapadl do koupelny. Nechápu ho, musí se líčit nejméně dvě hodiny! Prej aby se líbil! Tss! Vždyť je krásnej i bez tuny líčidel. ‚Jéžiš, na co zase myslím!‘ No, musím si to přiznat – asi jsem se zamiloval do mého dvojčete! Hrůza! Jemu pořád nadávali do buzíka, teplouše atd. a přitom jsem asi teplej já!
„Haló, Země volá Toma?! Spíš?“ Polekaně sebou cuknu a zadívám se do tváře momentálně nejkrásnější osobě na Zemi. „Jo, tedy ne, promiň, jen jsem se zamyslel… chceš čaj?“ Bill se jen překrásně usmál a kývl hlavou na znamení souhlasu.
(Bill)
Když se Tom obracel, sjel můj pohled na jeho nádhernej zadeček. Rychle jsem zatřepal hlavou, abych zahnal své hříšné myšlenky, ale bylo to ještě horší. Doslova jsem hypnotizoval jeho zadní část těla. Probudilo mě až Tomovo odkašlání, když mi na stůl pokládal připravený hrnek s čajem.V obličeji jsem začal nabývat rudé barvy a raději jsem sklopil hlavu k zemi. Co mě ale udivilo, bylo to, že jsem na jeho tváři zahlídl nepatrný náznak úsměvu. Že by cítil to samé?
(Tom)
Musel jsem se pousmát nad chováním bratra. Že by opravdu cítil ke mně něco více nežli bratrskou lásku? No, teď to nebudu řešit, jsem rozlámaný a zpocený, takže si jdu dát sprchu. „Bille, můžeš se mi kouknout do očí? Jdu si dát sprchu, tak se tu mezitím nezabij!“ Viděl jsem, jak zrudnul a rychle se napil čaje, který byl ale horký, a tak si opařil jazyk. Musel jsem se potichu smát jeho přehnané péči o jeho opařený jazyk. Popravdě se mi líbilo takhle bratra provokovat. Prošel jsem kolem Billa a jemně jsem se o něj otřel rukou. Cítil jsem, jak se pod mojí rukou zachvěl. Teď jsem už věděl, co ke mně cítí a měl jsem sto chutí se na něj vrhnout a znásilnit ho na místě. Byl tak sladký, když se na mě podíval.V jeho očí jsem viděl trochu strachu, vzrušení a chtíč. Tenhle pohled mě naprosto vykolejil. Musel jsem doslova utéct z kuchyně a vyběhl jsem schody do koupelny. Nechal jsem schválně odemčeno. Třeba se začne něco dít!
(Bill)
Panebože! Panebože! Já – já nevím, co mám dělat. Ten dotyk se mnou udělal tak málo, ale zároveň tak hodně. Stačí jen jediný pohled na můj napnutý rozkrok. Možná, že to z Tomovy strany je taky něco víc. Ale možná ne. Vždyť tyhle nepatrný dotyky nemusí znamenat nic! Ne! Musím si to ujasnit. Zvedl jsem se a vyběhl schody do koupelny. Vzal jsem za kliku. Je odemčeno…
autor: Petrath
betaread: Helushka
Jsou roztomili když se oťukavaj.
"Nechal jsem schválně odemčeno. Třeba se začne něco dít!" toto ma dostalo. Veru, Tomi, možno niečo začne.. 😀