A nejvíc zaplatí ten, kdo se nebojí 9.

„Vstávej, marode!!!“ probral Billa Tomův rozjařený hlas.
„Mmm, co je? Vždyť nikam nemusim. Nech mě!!!!!“ breptal Bill, a když Tom roztáhl rolety a otevřel okno, aby dovnitř pustil čerstvý vzduch, plácnul si přes hlavu polštář a hodlal pokračovat ve spánku. Když Tom viděl jeho počínání, rozesmál se.
„Tak pusť tu peřinu a nebuď jak malej, slyšíš???!“ tahal z Billa vyhřátou přikrývku. „S tebou nic neni…“ rozčiloval se Bill a neochotně vylezl z postele.
Podíval se na hodiny a když zjistil, v jakou nekřesťanskou hodinu ho Tom budí udiveně na něj vyjel:
„Vždyť je teprve čtvrt na dvanáct!!! Proč mě taháš z postele tak brzo?!“
„Brzo?!“ řekl udiveně Tom. „Spáči!! Čemu řikáš brzo? Já sem vzhůru už od devíti, tak přestaň breptat! Dole máš palačinky, já se vrátim asi za dvě hoďky.“ Usmál se, vzal si mikinu a chystal se k odchodu.
„Kam jdeš?“ zeptal se Bill, než Tom stihl odejít.
„Jen koupit nějaký jídlo a pití na večer.“
„Na večer?“ nechápal Bill, jídla měli přece dost…
„Jo, na večer. Rozhodl jsem se udělat takovou malou oslavu, dlouho jsme nic nepořádali… A taky, že ses vrátil domu a jsme oba zdraví…“
„Aha, tak to jo…“ řekl lhostejně Bill a odebral se do koupelny. Jen slyšel, jak dole bouchnuly dveře. ‚Super, lepší nápad snad nikdy neměl… Prej že kvůli mýmu návratu a tak… Tss, jen se chce bavit s holkama…‘ zhnuseně hodil kartáč na vlasy zpět do šuplíku a sáhnul po kartáčku a pastě na zuby. Když byl hotov s „odpolední“ hygienou, sešel dolů do kuchyně a snědl tu trochu palačinek, která mu po Tomovi zbyla.
Tom se vrátil kolem třetí hodiny ve výborné náladě. Vždycky, když měl pořádat, nebo jet na mejdan, byl veselý. Poletoval po kuchyni jako splašený a chystal jídlo, pití a dělal poslední úpravy, než přišli hosté, které čekal kolem deváté.
„Samozřejmě, skoro samé dívky.“ konstatoval Bill suše, když stál na schodech a pohledem přelétl pokoj, plný lidí.
„Ale no tak, třeba si taky konečně nějakou vybereš…“ snažil se mu Georg zvednout náladu, ale moc úspěchů nezaznamenal.
„Hmm, uvidíme…“ zamumlal Bill a namířil si to do kuchyně, pro něco k pití. Když tam došel, našel Toma v obležení dvou dívek.
„Jé, ahoj!!!“ řekl poněkud přiopilý Tom. „Bavíš se?? Dovol, abych ti představil Sáru a Karin, holky, tohle je Bill.“ Nečekal na odpověď na svou otázku a rovnou začal s představováním. „Zdravim. Bavíte se?“ zeptal se spíš ze slušnosti, než ze zájmu Bill.
„Ale jo, celkem fajn muzika.“ Usmála se Sára, Karin měla oči jen pro Toma a to Billa neuvěřitelně štvalo.
„Hm, tak já půjdu, užijte si večer.“ A aniž by si vyslechl, co za ním Tom volá, vyšel z kuchyně a zavřel se ve svém pokoji. Proč sakra musel uspořádat tuhle šaškárnu?! To se s ním Tom tak nudil?? Nechal téct své slzy plné vzteku na polštář. Zdola byly slyšet jen tlumené bubny. Byl tak naštvaný… Teď by udělal snad cokoliv…

autor: Elly
betaread: Ter

2 thoughts on “A nejvíc zaplatí ten, kdo se nebojí 9.

  1. Tom je vážne také tupé teľa? Nevidí ako je bráškovi? Pako jeden kde je povestná dvojčacia telepatia?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics