Tajemství

Bill spokojeně seděl na své posteli a právě se snažil napsat nějaký nový text, když někdo zaklepal na dveře.

„Dále.“

Ozvalo se cvaknutí a do pokoje vstoupil Tom.

„Potřebuješ něco?“ optal se Bill a se zájmem bratra pozoroval.

Není to dlouho, co si poprvé uvědomil, že ke svému dvojčeti cítí něco víc, než jen bratrskou lásku. Snažil se sice nedávat nic najevo, ale přeci jen si neodpustil kradmé pohledy a sem tam i nějaký ten letmý dotek, samozřejmě čistě náhodný.

Doufal, že si bratr ničeho nepovšimne, ale opak byl pravdou. Tom, i když mlčel a nedával na sobě nic znát, vycítil, že se s bratrem něco děje.

Až jednou, když se mu zadíval do jeho čokoládových očí, spatřil v nich něco, co jeho tušení utvrdilo.

Bylo to jasné. Bill k němu cítí něco víc. Ale kdyby tak věděl, že není sám, kdo touží po svém dvojčeti…

***

„Ne, ne, nic. Jen jsem tě chtěl vidět…“ usmál se Tom nervózně a popošel k Billovi.

Toho tato odpověď překvapila, ale zároveň potěšila. Vyzval Toma, aby se vedle něj posadil a ten bez váhání poslechl. Zadíval se Billovi hluboce do očí.

Tomu se z toho pohledu zamotala hlava, až se musel rukou podepřít o postel.

„Chci….ehm…chtěl bych ti něco říct….“ začal Tom. Stále si však nebyl zcela jistý, jestli jeho teorie o bratrově citu byla správná. Co když se spletl? Co když to, co tehdy spatřil v Billových očích, bylo něco dočista jiného. A jestli mu on teď řekne, co k němu skutečně cítí…co když se mu tím absolutně zhnusí a Bill ho bude do smrti nenávidět?

Zaváhal…

„Povídej…“ špitnul Bill a jemně se dotkl bratrovy ruky, až Tomovi přejel mráz po zádech.

„No, víš já…já….“ koktal zmateně Tom.

„Ano?“

„Já tě miluju…“ vysoukal ze sebe konečně, ale stále se obával Billovi pohlédnou do očí.

Ten jej uchopil za bradu a zašeptal: „Ale vždyť já tebe taky, jen jsem neměl odvahu ti to říct.“ Po těchto slovech se k Tomovi pomalu naklonil a lehce se otřel o jeho rty.

Tom na nic nečekal a okamžitě si jej k sobě přitáhl za pas a mírně pootevřel ústa.

Bill využil situace a ihned je zaplnil svým jazykem. Tom vydechl. V tu chvíli se dole ozvalo bouchnutí dveří, Simone se nejspíš vrátila z nákupů.

,,Ahoj kluci, jsem doma!“ křikla nahoru.

Bill se od Toma rychle odtrhnul a snažil se nabrat kyslík, který všechen zanechal v bratrových ústech. Tom už se zvedal, že zmizí, pak mu ale pohled utkvět na sklíčeném Billovi. Pohladil ho po vlasech.

„Neboj, večer to všechno doženeme.“ Usmál se na Billa a dal mu polibek na tvář.

Bill viditelně pookřál a bratrovi polibek vrátil. Když Tom zaplul do svého pokoje, lehl si na postel.

Bill mezitím udělal to samé. Zadíval se na strop a přemýšlel, co se před malou chvílí událo.

Vlastně mu spadl kámen ze srdce, že Tom udělal první krok.

Ostatně, jak už řekl, sám by k tomu nikdy nenašel potřebnou odvahu.

Byl bratrovi velice vděčný, že mu to usnadnil. Po chvílí dumání nad jejich vztahem, jej najednou přepadla únava. Pohodlně se schoulil do klubíčka a v mžiku usnul.

Probudilo ho až vrznutí dveří…

Bill se posadil, a když v příchozím poznal Toma, usmál se a vyzval jej, aby si k němu lehl.
Tom nezaváhal ani minutu a přitulil se k bratrovi.
Podíval se mu do očí a něžně ho políbil.
„Už jsem se nemohl dočkat,“ zašeptal. Bill se usmál a objal ho kolem krku. Tom si na něj lehl a přidržel mu ruce za hlavou, při čemž se jemně třel o jeho rozkrok.
Bill ho opatrně líbal na krku, něžně hladil jeho boky a občas sjel i na Tomův zadek.
Tom prudce vydechl, když jej bratr nepatrně kousl. Nyní se jejich role vyměnily.
Bill seděl na Tomově klíně a pomalu se na něm pohupoval, zatímco Tom ležel omámeně pod ním a hladil Billa po zádech.
Jemně zachytil okraj jeho trička a začal odhalovat Billovo ploché bříško.
Ten zvedl ruce nad hlavu, aby mu usnadnil práci.
Když bylo triko dole, Tom se opět položil na něj a začal mu pokrývat polibky hruď.
Bill už vzdychal nahlas. Tom ucítil mezi svými stehny Billovo vzrušení, a tak se přesunul níž a začal líbat jeho břicho, až se dostal k lemu bratrových boxerek.
Pomalu mu je stáhnul a dotkl se ho rukou. Bill se zavřeným očima zaklonil hlavu a hlasitě zasténal. Tom začal pohybovat rukou nahoru a dolu, a přitom se jej začal rty jemně dotýkat na vnitřní straně stehna. Bill už vzdychal nahlas, téměř křičel a mezi prsty drtil prostěradlo.
„Ach…Tome…já…já už to nevydržím…“ dostal ze sebe mezi vzdechy.
Tom se rozhodl bratra déle netrápit a něžně ho vzal do úst. Jakmile Bill ucítil to mučivé vlhko, prudce vydechl a ruce, ve kterých držel Tomovi dredy, zatnul v pěst. Tom jen sykl bolestí. Billl pochopil a pustil ho. Potom si začal pomáhat rukou a Bill měl pocit, že za chvíli exploduje. Stačilo pár posledních pohybů a Tom nestačil polykat.
Bill si unaveně lehnul, Tom se svalil vedle něj a zezadu ho objal.
„Díky,“ zašeptal a ještě víc se k Tomovi přitisknul.
„Nemáš zač,“ usmál se Tom a pohladil Billa po vlasech. Ještě chvíli ho pozoroval, jak klidně oddechuje, až ho také přepadla únava.
„Teď už nás nikdo a nic nerozdělí,“ pomyslel si. S úsměvem na rtech zavřel oči a usnul.

autor: Billka
betaread: Lucy