Bodyguard 21.

TOM

Dneska to s tím interwiev asi nevyjde. Pochybuji, že by byl Bill schopnej poskytnout nějakej rozhovor. A ani já jsem neměl náladu. Klopil jsem do sebe už třetí vodku.

Sakra, nemůžu se ožrat! David by mě zabil! Ale co, seru na to! Je mi blbě, jenom když na to pomyslím! Co se asi děje nahoře? Podíval jsem se na hodinky a zděsil se. To už tady sedím hodinu? Chtěl jsem si poručit dalšího panáka, když se za mnou ozval ten nenáviděný hlas. Kelly! Svině jedna!!

„Budeš muset ještě zapracovat, nevyšlo to!“ vyštěkla a sedla si vedle mě na bar. Myslel jsem, že jí asi uškrtím!

„To si děláš prdel, ne?? Udělal jsem co jsem mohl, to už je tvoje mínus, že seš neschopná! Sem ti ho připravil, tak za mnou nelez! Svoji část dohody jsem splnil, to že ti odolal není můj problém!“ vychrlil jsem ze sebe a mým nitrem se rozléval příjemný pocit. Děkuju Bože! Nevyšlo jí to!!

„Tak to se pleteš, chlapečku! Je to tvůj problém! Dohoda zněla jasně! Tak se z toho nevykrucuj! Měl jsi mi ho dostat do postele, takže se budeš muset ještě snažit!“ pronesla medovým tónem a já se na ni znechuceně podíval.

„A když už jsme u těch dohod, tak jakou mám jistotu, že mi dáš ty fotky všechny?“ přimhouřil jsem oči a sledoval její obličej.

„No tak to nemáš žádnou, prostě mi budeš muset věřit!“ vítězně se usmála, věděla, že má navrch. Sakra!! Tak to ne!! Potřebuju něco, čím bych ji mohl držet v šachu! Ale co? Přemýšlej, Tome!! No tak, snaž se!!! Soustředěně jsem přemýšlel a snažil se přijít n nějaký způsob, jak ji zmáčknout. Jenže mě nic nenapadalo. Sakra, sakra!!! Už to znova nezvládnu! Nedokážu zase Billovi ublížit! Jenže mi asi nic jinýho nezbyde! Vypil jsem dvojitou vodku na ex a doufal, že mi ten alkohol aspoň trochu pomůže nevnímat tu bolest! Ucítil jsem Kellyinu ruku na rameni a snažil se ji setřást. Hnusila se mi!

„Vidíš, jak jseš hodnej! Doufám, že se ti to tentokrát už povede!“ usmála se a zášť z ní přímo čišela.

Zvedl jsem se od baru a vydal se nahoru. Trošku jsem se motal, takže se ta cesta trošku protáhla. Zastavil jsem se před našim apartmá. Sebral jsem všechnu odvahu a vešel dovnitř. No vešel, přímo vpadl, protože se mi nějak zasukovaly nohy a já se natáhl na zem.

„Kurva!“ vyštěkl jsem a sbíral se ze země. Otevřely se dveře od Billova pokoje a jen na mě zíral.

„No co čumíš! Ty seš fakt kretén!“ vyškrábal jsem se na nohy a divil se, co se mnou udělá pět panáků. No, pil jsem nalačno, tak se není čemu divit, že? Došel jsem až k bráchovi a kouknul se mu do očí. Ach jo, ten je tak roztomilej! Hovno roztomilej, kretén to je! Taky nemohl podlehnout? Sakra teď mu budu muset ještě víc ublížit a to nechci!! Nechci!!!

„Ty seš opilej?“ nevěřícně na mě zírá a prohlíží si mě, jako by mě viděl poprvé v životě.

„Jo sem, co se divíš? Sem se musel ožrat, jinak bych se na ten tvůj zmalovanej ksicht nemohl ani podívat. Vypadáš jako nějaká laciná kurva! I když, možná že to není zas až tak daleko od pravdy, že? No tak kolik si bereš? Stovku, dvě, no řekni? Já sem debil, vždyť tobě by stovku nikdo nedal! Ani posraný pade! Ty by jsi měl ještě platit za to, aby tě někdo ošukal! No tak kolik mi dáš? Já se teda obětuju!“ už jsem ani nevnímal, co kecám. Jen jsem řekl první věc, co mi přišla na jazyk. Zavrávoral jsem, chytil jsem se první věci, která byla po ruce. Naneštěstí to byly Billovy ramena. Prudce do mě strčil a já spadl na zem.

„Nenávidím tě! Ty jseš takovej parchant! Jak jsi jenom mohl? Nepoznávám tě! To, co jsi mi tady předvedl, bylo fakt přesvědčivý divadlo! To jste se s Kelly na něčem domluvili?? Nejsem kretén! Co se tu, kurva, děje?“ začal na mě řvát Bill a já se na něj díval s hrůzou v očích! On něco tuší! Sakra!

„Neřvi tak, ještě tě uslyší!!“ polekaně jsem se otočil ke dveřím.

„Kdo??!!“ vyštěkl Bill a přísně se na mě díval. Už jsem mu nechtěl dál lhát. Potřeboval jsem se někomu svěřit. A kdo jinej by byl vhodnější než Bill? Potřeboval jsem mu všechno říct.Třeba najde nějaký řešení! Zvedl jsem se ze země a došel k němu. Ostražitě mě pozoroval a čekal, co se bude dít. Přišel jsem těsně k němu a objal ho. Silně jsem ho k sobě tiskl a doufal, že si to nechá vysvětlit.

„Promiň mi to všechno, prosím!!“ zašeptal jsem mu naléhavě do ucha a objal jej ještě silněji.

„Tak řekneš mi už konečně, co se tu děje?“ reagoval Bill na moji omluvu. Zhluboka jsem se nadechl a zase vydechl. Nakonec jsem se rozhodl. Všechno mu to povím! Stejně to nedokážu, nedokážu jí ho přenechat! Bill je jenom můj a nikdy, nikdy ho dobrovolně nikomu nenechám!

Podíval jsem se mu zpříma do očí a prolomil to tíživé ticho: „Vydírá nás!“ V Billových očích se objevil vztek!

„Řekni mi všechno!“ rozkázal. Poslechl jsem ho. Tiše jsem mu vykládal celý příběh. Doufal jsem, že mi odpustí! Věřil jsem, že mi odpustí! Jen jsem nevěděl, co bude dál. Žádné řešení mě nenapadalo. Veškeré své naděje jsem vkládal do Billa, do jediné osoby, která byla mojí polovinou, mojí součástí. Konečně ze mě spadl ten odporný pocit samoty. Už zase jsme na to byli dva! Opět jsme byli nerozluční.

Nic jsem nevynechal, řekl jsem mu všechno, každý sebemenší detail, na který jsem si byl schopen vzpomenout. Výraz v Billově obličeji se měnil každou minutou. Zuřil! Byl vzteklý na nejvyšší možnou míru. Konečně ví všechno. Pořád dokola jsem se mu omlouval, prosil o další šanci. Objal mě! Najednou to bylo naopak, já jsem byl troska a Bill byl z nás ten silnější! Z očí mi stékaly slzy a smáčely bratrovu pokožku a tričko.

„Miluju tě!“ zašeptal jsem zastřeným hlasem a přitiskl svoje rty k jeho krku.

„Já vím, já tebe taky!“ usmál se Bill a hladil mě po zádech. Konečně je zase všechno tak, jak má být! Zase jsme spolu! Jenže ten dokonalý šťastný obrázek kazil fakt, že je tu stále Kelly. Nechtěl jsem se zabývat myšlenkami na ni! Alespoň pro tuhle chvíli jsem chtěl vnímat jen Billovu blízkost. Tušil jsem, že najde nějaké řešení! Tiskli jsme se k sobě a snažili se zapomenout na ta krutá slova, která byla vyřčena. Vdechoval jsem Billovu vůni, hladil jeho dokonalé tělo a ještě chvilku si užíval pocitů absolutního štěstí a bezstarostnosti.

autor: Dania
betaread: Michelle M.