„Kde zase ten Tom vězí?“ hulákal David rozčarovaně na celé patro parkoviště a natahoval krk co mohl, jestli jej někde nezahlédne.
„Tome!“ zakřičel varovně, když jej viděl společně s Lucasem přicházet. „Kdes by-“ usekl pod Lucasovým propalujícím pohledem větu v půlce a z naštvaného tónu ho změnil na starostlivý. „Co se stalo?“ posadil Toma jemným žduchnutím na rozviklanou židli, která vypadala, že se co nevidět rozpadne.
„Nic, jen se mu udělalo špatně, tak jsem ho radši doprovodil na záchod, aby neodpadl.“ řekl Obermaier zvýšeným hlasem a věnoval Jostovi důležitý pohled doprovázený spokojeným úšklebkem.
„Aha, a už je to v pohodě, Tome?“ poklepal mu lehce na rameno, aby jej uvedl do rozhovoru a Tom jen mlčky přikývl.
„Jdu za klukama.“ oznámil a rychle se zvedl ze židle. Mezi těma dvěma se necítil ve své kůži, jakoby spolu měli něco společného, něco, co tajili. Tom se oklepal, a jak nejdůstojněji mu jeho obrovské džíny dovolily, odkráčel ke zbytku skupiny, který se vesele bavil a ohříval si ruce nad kelímky s vroucím čajem.
„Jé, Tome, kde si byl?“ poplácal ho Gustav chlapácky po rameni.
„Na záchodě, bylo mi špatně.“ odpověděl skoro šeptem a zahleděl se do země. Cítil, že do něj Bill zabodává svůj pohled plný otázek, a možná, možná, kdyby se Tom podíval tak hluboko, jak jen by to šlo, možná by se v Billově pohledu našlo i trochu soucitu.
Bill už podvědomě tušil, že Tom není až tak naivní, tušil, že Tom něco poznal, a Bill dokonce věděl, že o něj David usiluje, jak jen to jde. Že o něj bojuje na všech frontách, tvrdě a neúprosně, ale Jost stále nepochopil, že je pouze zpestření občas až stereoptypního vztahu s Tomem, stejně jako jeho předchozí milenci. Nejen pro Toma byl šok, když jim Saki jako nového člena ochranky představil Lucase. Jenže problém nebyl v Billovi, ten by klidně Josta poslal k vodě během pěti minut, jenže když se o to pokusil jednou, David mu předvedl tak dokonalé srdcervoucí divadlo, že se o to raději víckrát nepokoušel.
Bill se pro něj stal představou dokonalého milence a přítele. Vášnivý, nespoutaný, ale také milý se schopností porozumět jeho duši. Fascinoval ho, utvrdil se v představě, že jedině on je ten, který stojí za všechna trápení, a tuhle představu nechtěl měnit.
Ne, že by byl líný, to si člověk jeho formátu nemůže dovolit, ale byl prostě… zamilovaný. Bill to věděl, poznal to na něm rychle, a také toho patřičně využíval. Věděl, jak jej ničí, když je s Tomem – pouze on věděl o jejich incestním vztahu, ale v zájmu skupiny to nikomu neřekl. Skupina mu totiž velmi dobře vynášela, nebylo by to pro něj výhodné, tak raději dál přežíval na naději, že Bill Toma opustí. A za žádnou cenu si jeho ego nechtělo připustit, že se to nestane.
O 2 dny později
„Uff… To bylo vyčerpávající.“ svalil se Bill na gauč okamžitě po příjezdu do Hamburku. Obešel jsem jej a v kuchyni si nalil vychlazenou colu do sklenice. Hltavě jsem se napil a zamyšleně jsem oknem sledoval dění dole na ulici.
„Můžu se napít?“ zašeptal mi Bill vábivým hlasem těsně u ucha. Přikývl jsem a podával mu sklenici, stále zpola plnou.
„Ne, tak ne.“ odstrčil mi ruku se sklenicí a podíval se mi do očí. Jeho obličej se k mému přibližoval po milimetrech až mi nakonec po rtech přejel jazykem.
„Takhle,“ zašeptal a vtiskl mi lehký polibek. Omotal jsem své ruce kolem jeho pasu a přitiskl jsem ho k sobě jak nejvíc to šlo. Z úst mu utekl tichý vzdech a znovu mě políbil. Chytil jsem ho pod zadečkem a Bill mě sevřel svými stehny. Podvědomě vystrkoval pánev dopředu a držel se mne kolem krku. Pohodil jsem si s ním v náručí, cestou do ložnice zamkl dveře od bytu a lehce jsem ho položil na postel. Jazykem jsem objel jeho hvězdu na bříšku a přejel prstem po podbřišku. Prohnul se v zádech jako kočka a provokativně se zavrtěl. Sedl jsem si mu na břicho a jemně mu stáhl triko. Nahnul jsem se nad něj, zuby lehce stiskl ušní lalůček a na krku jsem mu udělal téměř nepatrnou značku, že patří mně. Bill si k sobě nedočkavě přitáhl moji hlavu a jazykem se mi dobýval do úst.
„Pomalu, já ti neuteču.“ pousmál jsem se nad jeho tempem, odpovědí mi bylo rychlé zatnutí jeho dlouhých nehtů do mých zad a stáhnutí trika, přičemž mi málem urval hlavu.
Než jsem se stačil vzpamatovat, shodil si mě Bill pod sebe a vítězně se usmál. Jeho ruce putovaly k mým bradavkám a jemně je stiskly. Tiše jsem usykl a vzápětí se Bill snažil nacvičenými pohyby vypořádat s páskem u mých kalhot. Když se mu to podařilo, zbavil kalhot i sebe a posel mou hruď milionem motýlích polibků. Položil se na mě a naše těla se o sebe jemně třela. Poslepu jsem vyhledal jeho rty a zaplnil jeho ústa svým jazykem. Bill mi drze šáhl pod prádlo a bez okolků mi ho sundal.
Věnoval mi dlouhý pohled do očí, ve kterých se zrcadlila touha, vášeň, a radost. Zrovna když se tam začalo objevovat ještě cosi, co jsem nestačil identifikovat, sklopil pohled k zemi a políbil mě. Sundal si jeho úplé černé boxerky a otočil se ke mně zády. Vyvalil jsem překvapeně oči a zakroutil hlavou. Tohle pro mě ještě neudělal. Jemně jsem si jej k sobě přitáhl, pohladil jsem jej po vlasech a s jeho tichým, bolestným vzdechem do něj proniknul. Bál jsem se jakkoli prudčeji pohnout, nechtěl jsem mu ublížit, znal jsem ten pocit. Bill ale sám začal pohybovat pánví v určitém rytmu a já jsem se k němu přidal. Hladil jsem jej po těle, šeptal uklidňující slůvka, snažil jsem se, aby si to užil i on. Vzdychal jsem mu u ucha, a když jsem cítil, že už to nevydržím, prudce jsem přirazil a pocítil velkou úlevu. Opatrně jsem z něj vyklouzl a přisunul jsem se blíž k jeho tělu schoulenému do klubíčka v rohu postele.
„Proč?“ zašeptal jsem mu do ucha otázku, která mě pálila na jazyku.
„Chtěl jsem, abys to udělal. Miluju tě, pamatuj na to.“ odpověděl a přehodil před nás deku. Nechápavě jsem zakroutil hlavou. Nikdy nechtěl, abych to udělal, vždycky byl proti, tak proč teď?
Srdce má důvody, které rozum nechápe. Blaise Pascal
autor: Kajess
