The Crow 5. (konec)

Mocky děkuji za vaše komentíky !Opravdu! Přestávalo mě to bavit psát, ale vy umíte člověka pořádně nakopnout, aby napsal pokráčko.Už žádnou vícedílnou nechystám, možná sem tam napíšu jen jednodílovou.A vážně obdivuji ty, kteří píšou řadovou, to bych já nedokázala, to se přiznám. Tak a to je vše ode mě, je to smutný, no ale už to tak mělo bejt od začátku.
Doufám ale že se vám bude líbit 🙂 Krásné počteníčko :-))
O rok později ..
Kdysi lidé věřili, že když někdo zemře, vrána zanese jeho duši do země zemřelých. Ale občas se stane něco tak špatného, že spolu s ní přinese i obrovský smutek a duše nedojde pokoje. Pak někdy, jen občas, může vrána tuto duši přivést zpět, aby dala věci do pořádku.
Adreas
Sedím se svou partou v nějakém klubu, docela nuda.
,,Já si du kluci odskočit Hned sem zpět,“ řekl Jack.
,,Jo, hlavně se neutop v záchodové míse…“ rozesmáli se všichni. Jen pokýval hlavou a šel.
Jack
Pobrukoval jsem si nějakou neurčitou melodii, došel jsem na hajzl a začal vykonávat potřebu, okolo mě bylo takový ticho, že mě to až děsilo, skončil jsem s vykonáváním, ale nespláchl, nikdy jsem to nedělal, tak proč bych to dělal teď? Vyjdu z kabinky k umyvadlu umýt si ruce, začne blikat světlo.
,,Kurva, co to je?´´ Někdo zhasne.
,,Doprdele, rozsviť nebo ti dám do huby!´´
Dojdu k zapínači a rozsvítím, nikdo tam ale není.
,,Který vůl to udělal, a teď je posraný strachy?“ Otevřu všechny kabinky, nic jen všude kolem mě hrobové ticho. Zakroutím hlavou a prudce se otočím ke dveřím. Zírám na postavu, co stojí ve stínu u dveří.
,,To ty si zhasnul?´´ Jdu k němu, je to vysoká postava s dlouhým černým kabátem, nic víc nevidím.
,,Ano, já.´´ Ten hlas mi přijde odněkud povědomý, ale nevybavuji si odkud. Postava vykoukne, co, to není možné, to nejde.
,,To není pravda! To nejsi ty!´´
,,Ale sem… já říkal, že se vrátím a pomstím se…´´
,,Žádnej návrat neexistuje! Ne! Neexistuje!´´
*********
Tom
Už je to rok. Andreas mě drží v zajetí v jeho bordelu, a musím pro něj pracovat, je mi ze sebe špantě, ale musím to dělat, kdyby ne, zabije Andreas naše, už jen moje rodiče.
Byl to od něj velkej podraz, nenávidím ho! Kdybych jen mohl něco udělat, ale když něco zkusím, zmlátí mě jeho zaměstnanci.Tolik mi Bill chybí, začnu opět brečet, po kolikáté už? To ani už nepočítám.
********
Andreas
,,Už musíme jet! Kde je tak dlouho?! Pierre, běž se za ním podívat!´´
,,Jo, už jdu no…´´ Sebere se a jde.
*********
Tom
Klapnou dveře, další zákazník, povzdechnu si, radši bych byl mrtvý, než tohle dělat, párkrát jsem se pokusil o sebevraždu, ale Andyho lidi mě hlídaj a vždy mě nalezli. Jde to pořád dokola, čekám v pokoji, pustěj ke mně nějakého chlapa, rozdá si to se mnou, zaplatí Andreasovi a odejde. Každej den to samé, někdy přihoděj i dýško, ale to jen občas.
Po 30 minutách…..
Andreas
,,To není možné! Kde jsou?!´´ Zvednu se.
,,Davide, ty pojď se mnou, Kamile, Bene, vy tu počkejte….“ Jdem na hajzl, otevřeme dveře, všude kolem je krev a na zemi sou mrtví Jack a Pierre.
,,A doprdele! Padáme odsud! Dělej!“ Vyběhnu napříč zpátky k našemu stolu.
,,Jsou mrtví, padáme!´´ Šťouchnu do Bena, který spadne na zem.
,,Bože!´´ Je probodnutej, stejně jako Kamil.
,,Kdo to, sakra, dělá?´´ Je vidět, že David je vyděšenej stejně jako já. Rychle zdrhnem ven, nasednem do auta a jedem do mého klubu, který vlastním. Asi to bude někdo, komu dlužím prachy, ale co by s tím měli společného ti, které zabil? Nechápu to.
********
Tom
Zákazník už odešel, dostal, co chtěl, vstanu z postele a jdu se osprchovat. Dnešek byl docela úspěšný, 7 zákazníku, to jde, osprchuji se a jdu si lehnout.
,,Ách, Bille, tolik mi chybíš, kdybys tu tak byl.´´ Rozpláču se.
,,Ale já tu sem.“ Uslyším za sebou. Otočím se za sebe.
,,Bille?´´ řeknu nevěřícně, přikývne, rozeběhnu se k němu a obejmu.
,,Co tu děláš, jakto, že si tu? Vždyť si mrtvý?! Né, to se mi jen zdá, ty nejsi skutečnej, si výplod mé fantazie, už z toho šílím.´´
,,Ne, Tome, jsem to já! Bill!´´ Sem štěstí bez sebe.
,,Ale jak… .. Jak to? Já Nerozumím tomu, kdo jsi? Duch?´´
,,Nevím, co jsem…´´
,,Si živý?´´
,,Asi ne….´´
,,Jak, asi ne?´´
,,Tome, já říkal, že se vrátím a pomstím se teď, nebo v příštím životě!´´
,,Bille, tolik smi chyběl, zůstaneš tu už, že? Už neodejdeš, že ne?´´
,,Tome, až dokonám svou pomstu, musím se vrátit.´´
,,Ale proč?´´
,,Musím, já už do tohoto světa nepatřím.´´
,,Prosím, Bille, zůstaň tu se mnou….. Prosím.´´
,,Nemohu, Tome.“ Rozpláču se.
,,To mě tu zase necháš?!´´
,,Já jinak nemohu, Tome, ale odsuď tě dostanu, to se neboj.´´
,,Jak? Hlídaj mě Andyho lidi.´´
,,Neboj, stejně tak, jako sem se sem dostal já…´´ Usměje se.
,,Jak se si sem dostal?´´
,,Oknem´´
,,Ale to je zamřížované.´´
,,Teď už ne.“ Vezme mě za ruku a jdem k oknu, mříže sou oddělané.
,,Jak si to udělal?´´
,,Neptej se, stejně bys nevěřil.“ Znovu se usměje. Přikývnu.
,,Ale co ta výška? Jak mám seskočit? Vždyť je to hrozně vysoké.“
,,Pro mě ne, vyhoupni se mi na záda.“ Poslechnu a vyhoupnu se mu na záda, bojím se toho pádu, to nemůžeme přežít.
,,Chyť se mě pevně.“ Poslechnu u držím se ho, co nejvíc to jde.
,,Bille?“
,,Ano?“
,,Ty si celý studený a…“ Šáhnu mu na tepnu.
,,Já vím.“Vylezl na okno.
Tom
Seskočil se mnou dolů a dopadl na nohy.
,,Tak, Tome… A teď seš volnej.“ Usměje se.
,,Bille…“ vydechnu, přiblížím se k němu a začnu ho nedočkavě líbat. Líbáme se dlouho, začíná mi být zima, odtrhneme se od sebe.
,,Bille, já se bojím,“ šeptnu.
,,Čeho?“
,,Až zase odejdeš…“
,,Tome, neboj…“
,,Já tě ale už nechci ztratit…“
,,Tome, já Nemůžu tu zůstat, už sem ti to snad řekl….“
,,Miluju tě…“ řekneme oba nastejno, a rozesmějeme se, pořád stejně uvažujem.
,,Tome, máš kam jít?“
,,Jo, zpátky domů, k rodičům, taky mi už chyběj…“ Usměju se.
,,Tak, běž.“
,,Proč? Nepůjdeš se mnou? Nechceš je naposled vidět?“
,,Sem mrtvý, coby na to řekli? A vůbec, cos jim řekl ty? Kde jako si?“
,,Musel sem jim lhát, že sem si našel práci a mám přítelkyni… Andreas mě donutil…“
,,Běž domů, Tome.“
,,A vrátíš se ke mně pak rozloučit?“
,,Jo, vrátím.“
,,Slibuješ?“
,,Jo, slibuju… A už běž…“
,,Dobře…“ Dlouze tě políbím a utíkám domu, zároveň si vymýšlím lež, kterou řeknu rodičům.
*******
Andreas
Dojdeme do mého klubu.
,,Andy?“ řekne jeden z mých zaměstnanců.
,,Ano?“
,,Tom.“
,,Co je s ním?“
,,On utekl:
,,Co?? Jak mohl utéct?“
,,Seskočil z okna.“
,,Blbost! Je to velká vejška!“
Jdu se podívat do Tomova pokoje, opravdu to tak vypadá, že vyskočil z okna, ale někdo mu s tím musel pomoc.
,,Copak hledáš?“
Uslyším za sebou povědomý hlas.Otočím se.
,,Co?? To ne Bille?“
,,Přesně, Andy.“ Vytáhne nůž.
,,Co jak To, to není možný.“
,,To je dlouhej příběh, Andy, a nemám čas to ho vysvětlovat,“ ušklíbne se.
,,Co děláš? Co chceš??“ Mám z něj strach, přiblíží se ke mně těsně.
,,Chci zpátky svůj život! Mstím se, jako tvým kamarádům, ty si poslední.“
,,A co David?“
,,Jo, to sem zapomněl říct, promiň, je zastřelenej v autě, měl rychlou smrt a před smrtí viděl mě, stejně jako všichni, které sem zabil…´´
,,Si šílenej!“
,,Sedm černých ptáku je, na větví sedí. Spočítej je, co znamenají?“
,,Co to meleš?“
,,První je radost,
druhý je trápení,
třetí je dívka,
čtvrtý je muž mladý,
pátý je stříbro,
šestý je zlato….
sedmý je tajemství, co stojí za to…..“ Ukáže na sebe a usměje se.
,,Nechápu to,“ řeknu.
,,Nevadí…´´
,,Řekni, až to zabolí.´´ Ďábelsky se usměje a bodne mě do srdce.
******
Tom
Sem doma ve svém pokoji, vymyslel sem si lež, jak věž, a rodiče mi to věří, čekám na Billa.
Uslyším ťukání na okno, je to Bill, jdu mu otevřít.
,,Bille, tys přišel´´ Obejmu ho.
,,Jo, přišel´´ usměje se.
,,Bille? Já mám strach´´
,,A z čeho?´´
,,Z Andrease…´´
,,Ale to nemusíš, je po všem, i po těch, kteří byli při tom, a zabili mě.“
,,Jak to myslíš? Jak po všem? Andy mě může znovu najít!´´
,,Ne, už ne, lásko.´´
,,Jak to můžeš vědět?´´
,,Je mrtvý´´ Usměje se.
,,Co? Tys ho zabil?!“ Přikývne.
,,Stal se z tebe vrah!´´ zařvu.
,,Tome, bylo to tak nejlepší, věř mi.“ Rozbrečím se.
,,No ták, lásko, nebreč, nikdo už ti neublíží.“ Začnu ho líbat a on mi polibky oplácí.
,,Tolik mi budeš zas chybět, já chci jít s tebou, prosím´´
,,Ne, to ne, ty sem patříš, žiješ jen jednou, co já bych za to dal, abych mohl žít… s tebou, Tome…..´´
,,A ty už se nikdy nevrátíš?´´
,,Ne, Tome, už ne, ale jednou se setkáme.“ Setře mi slzy, venku začala bouřka a zvedl se vítr.
,,Miluju tě´´
,,Já tebe taky.“ Začnem se líbat a po chvilce se odtrhnem.
,,Chci, abys byl znovu šťastný po něčím boku, nechci, abys trpěl.´´
,,Ale to už nikdy nepůjde.“
,,Nikdy neříkej nikdy, už musím.“
,,Jo, zkusím to, ale na tebe nikdy nezapomenu.“
,,Sbohem, Tome, má lásko.“
,,Sbohem, Bille.“ Brečím. Vyskočí z okna, já nešťastně dopadnu na postel a rozpláču se na plno.
********
Tom Kaulitz se po třech letech šťastně oženil a měl velkou rodinu. Dožil se šťastných
85let. Kapela Tokio Hotel se už nikdy neobnovila, i zbytek kapely: Gustav a Georg, manager a další…, slehla se po nich zem, nikdo neví v kolika letech zemřeli nebo jestli žijou.
Písně Tokio Hotel se hrajou dodnes, stala se z toho velká legenda v historii.

konec
autor: XTH.B.K
betaread: Eleanot, Janule, Ter

6 thoughts on “The Crow 5. (konec)

  1. Ahoj XTH.B.K: jsem tady zas a zase jsem to přečetla :))))))))

    mrazí mě stále znova a znova. Povídka je perfektní a rozhodně patří k mým oblíbený, moc se těším, že budeš pokračovat a napíšeš něco dalšího :))))))) tak kopni do vrtule, ať už je tady další povídka xDD

  2. Mno..Bylo to zajímavé….Ale můžu řííct,že to až tak špatné nebylo,ovšem to,že jsi si do své povídky vybrala právě můůj nejoblíbenější film,tomu ještě vííce dává..Je to pěkná povíídka,i když smutná…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics