Unfaithful

Story of my life
Searching for the right
But it keeps avoiding me
Sorrow in my soul
because it seems that wrong,
really loves my company

Kráčel spěšně večerními ulicemi, aniž by se jedinkrát ohlédnul, aniž by se podíval kolem sebe. Jeho kroky odrážely ozvěnu u okolních budov, které signalizovaly centrum velkoměsta, což se dalo vyčíst i z obrovského počtu lidí, kteří jej bez zájmu míjeli. Šel rychle, uvězněn ve svých vlastních myšlenkách, v tom ději, který se odehrával v jeho hlavě a věděl, že dnes zase nedokáže pod tou ohromnou tíhou usnout. Měl sklopenou hlavu a ustaraný výraz, nevnímal ženu, do které právě nechtěně vrazil, nevnímal téměř nic kolem sebe. Byl jako ve snách, jako v tranzu, byl jako chycen někde uprostřed, nemohl se hnout z místa, potřeboval se konečně vysvobodit z toho uzavřeného kruhu, který se neustále opakoval a noc co noc končíval úplně stejně. Bill toužil najít tu nejlepší cestu, musel z toho ven, tušil, že následky už jsou příliš blízko, tak moc si uvědomoval, jak špatné je to, co dělá, jak moc zrazuje toho nejmilovanějšího, jak moc mu ubližuje. Přitáhnul si límec úzké bundy ještě více do tváře. Nevěděl, jestli to, co právě prožívá, je jen nějaké chvilkové pobláznění nebo co to vůbec je. Byl zmatený a rozpálený, emoce jím cloumaly ještě více než kdy jindy, tváře mu hořely a bylo zřejmé, že tohle musí zákonitě jednou skončit.

He’s more than a man
And this is more than love
The reason that the sky is blue
The clouds are rollin‘ in
Because I’m gone again
And to him I just can’t be true

Pořád měl před očima Tomův výraz, ten způsob, jakým se na něj díval, když dnes odcházel, když za sebou zanechával stopu sladce kořeněného parfému, možná ještě větší než míval zvykem. Cítil, že jej bratr pozoroval, když se upravoval před zrcadlem, jeho oči jej pálily v zádech. Bill bezmyšlenkovitě ještě přidal do kroku. Musí být doma, bože, vždyť tam měl už dávno být! Téměř běžel, jeho tělo bylo příliš naplněné energií a city, až měl pocit že každým okamžikem exploduje. Proč to jen dělá? Tom jej miluje, miluje jej nade všechno, to co k němu cítí, už ani nelze vyjádřit slovy, je to to nejsilnější, co může dva lidi spojovat. Je to tak čisté a on to tak hrozně pošpinil. Mezi jím a bratrem je něco více než láska, více než všechno co doposud znal. Tak proč tedy musel dnes znovu odejít? Co jej tak táhne za tím druhým, co jej na něm nenechává v klidu? Proč kvůli něčemu tak chvilkovému a bezcennému riskuje své štěstí?

And I know that he knows I’m unfaithful
And it kills him inside
To know that I am happy with some other guy
I can see him dyin‘

Tom seděl bez jediného pohybu na posteli, v místnosti, která se utápěla v absolutní tmě. Nějak neměl sílu snášet světlo, dívat se kolem sebe a vidět všechno, co ztrácí s každým dalším bratrovým odchodem. Přivřel ztěžklé oči. Nevěděl, kolik už je to nocí, které strávil bloumáním po opuštěném bytě, kdy se probudil a instinktivně sáhnul vedle sebe, aby nahmatal Billovo spící tělo a záhy si připomenul dotekem na prázdné místo to, že věci se změnily, že něco je špatně. Jeho vztek na bratra se střídal s lítostí, láskou a nenávistí, pořád dokola, bily se v něm snad veškeré emoce, prošel snad všemi stádii zoufalství. A nejvíc ze všeho jej drásal fakt, že Billovi je jasné, že on o něm ví. Ví o tom druhém, ví, jak jej zrazuje a ničí, lže mu do očí a snaží se tvářit, jakoby věci byly v dokonalém pořádku, jakoby to takhle bylo správně. Tom rozzuřeně třísknul o zem jejich společnou zarámovanou fotografií. Bratr nemůže být šťastný s někým jiným! Ne, to prostě nepřipustí, jsou stvořeni jeden pro druhého a najednou mu ho někdo bere, někdo se mu snaží ukrást to nejmilovanější, co má a on tomu jednoduše přihlíží, protože má svázané ruce.

I don’t wanna do this anymore
I don’t wanna be the reason why
Everytime I walk out the door
I see him die a little more inside
I don’t wanna hurt him anymore
I don’t wanna take away his life
I don’t wanna be…a murderer

Zvuk zámku protnul tíživé ticho. Bill se s námahou opřel do těžkých dveří a udýchaně je za sebou zase zavřel. Svíral jej strach a nejistota. V bytě byla tma, nesvítilo ani jediné světlo, přesto věděl naprosto bezpečně, že Tom je tady. Znejistěl. Shodil z ramen bundu a chtěl co nejrychleji přejít chodbou do koupelny. Najednou měl potřebu smýt ze sebe cizí doteky, smýt všechny ty polibky, které nepatřily Tomovi, chtěl, aby jeho kůže byla zase čistá a neposkvrněná, jako když se poprvé oddával bratrovi. Jakoby snad voda mohla skrýt všechny ty věci, který se nikdy neměly stát. Sevřela jej něčí ruka. Polekaně se otočil.

„Tome!“ vydechl. „Vyděsil jsi mě.“

Ostré světlo, které bratr rozsvítil, jej přinutilo instinktivně sklonit hlavu. A nejen proto, že si jeho oči nemohly zvyknout. Tom dobře znal ten důvod. Beze slova si jej k sobě otočil čelem a násilím zvednul jeho hlavu. Měl rozmazané líčení, tužka se mu roztékala hluboko pod očima a na tvářích už nebyl patrný skoro žádný make-up, což bylo jasným důkazem, že se jej někdo dotýkal. Že se jej dnes v noci někdo dotýkal!

„Udělal jsi to znovu,“ sykl ledově Tom a ještě víc sevřel jeho paži.

„O čem to mluvíš?“ pokusil se Bill, ačkoliv dopředu věděl, že to k ničemu nebude.

Jedinou odpovědí byla Tomova facka na jeho levou tvář. „Neumíš si představit, co se ve mně odehrává pokaždé, když vyjdeš z těch dveří. Když pokaždé vím, kam jdeš a co tam budeš dělat. Bille, je to horší, než kdyby mi fyzicky ubližovali a já si každý den namlouvám, že dnes už tam prostě nepůjdeš, že to bylo naposledy, že jsi pochopil, jak moc mě tím zabíjíš, že ses přes tohle nesnesitelné období přenesl a budeš tady zase jenom pro mě. Ještě pořád se mi to nesplnilo, Bille. Ještě pořád vnitřně umírám, umírám kvůli čemu? Tvé vášni, tvému rozmaru, tvojí lásce? Nevím, co to pro tebe znamená, snad to víš alespoň ty. Snad znáš ten důvod, proč jsi nevěrný.“

I feel it in the air
As I’m doin‘ my hair
Preparing for another day
A kiss upon my cheek
As he reluctantly
As if I’m gonna be out late
I say I won’t be long
Just hangin‘ with the friends

Bill se cítil jako v naprostém bloku, netušil, co má na něco takového odpovědět, nečekal, že s ním bude bratr mluvit tak zpříma a jasně, nebyl schopen jediného slova. Jen zahanbeně stál, s očima ponořenýma do těch Tomových. Když ten oční kontakt už nebylo možné vydržet, když toho na něj už bylo příliš, chtěl ustoupit. Utřídit si myšlenky, uspořádat si vše, co je třeba a teprve potom přijít za Tomem se sklopenou hlavou. Teď nebyl na takovou rozmluvu připravený. Bratr jej ale nepustil. Silou jej vtáhnul do jejich ložnice a zavřel za sebou dveře. Měl na Billa tak obrovský vztek, tak neskutečně jej v tuhle chvíli nenáviděl a miloval zároveň, potřeboval si to vybít, potřeboval to ze sebe dostat nebo by se nejspíš zbláznil. Bill chtěl vstát, ale on jej silou přitlačil k posteli.

„Pusť,“ špitnul tiše.

Tomovi blýsklo v očích. „Tohle jsi JEMU říkal taky, když se s tebou chtěl milovat? Aby tě pustil?“

„Nechápeš…“ pokusil se Bill o obhajobu, ale bratr jej přerušil.

„Chápu až příliš dobře.“ Surově na něj dolehnul a tvrdě se dotknul kůže jeho krku svými rty. „Myslíš, že jsem tak slepý? Nemusel jsi nic říkat, všechno bylo tak jasné, bylo to cítit ve vzduchu, celou tu dobu! Když sis dělal vlasy, když ses oblékal, když jsi mě při odchodu líbal a dobře přitom věděl, že za pár chvil už budeš patřit někomu jinému. Snad sis nemyslel, že uvěřím těm tvým historkám o přátelích, Bille? Myslel sis, že jsem tak hloupý? Já myslím, že ne. Ty jsi totiž celý ten čas věděl, že já o vás vím.

A lie I didn’t have to tell
Because we both know
Where I’m about to go
And we know it very well

Ale ani to ti nezabránilo znovu odejít a vracet se uprostřed noci. Přitom jsme oba dva věděli, kam jdeš a věděli jsme to až příliš dobře. Ale já už prostě nejsem schopný mlčet, už nedokážu jenom přihlížet tomu, jak na tebe oddaně čekám, zatímco ty ležíš v cizí posteli“. Tom silně sevřel u hlavy jeho zápěstí a zuby skousnul kůži jeho bledého krku. Nevšímal si Billova vyděšeného výkřiku, bylo mu jedno, že jej děsí, že se bojí jeho razance. Zmocnil se jej obrovský vztek, všechno co se v něm za tu dobu nahromadilo, chtělo najednou ven. Chytil bratra za vlasy a prudce zatáhnul, aby si k sobě naklonil jeho ustrašenou tvář. To v něm probudilo ještě větší agresi. Začal jej líbat, rychle a hluboce, pronikal jazykem hluboko mezi jeho rty, zarýval nehty do jeho rukou a svými polibky jej téměř dusil, cítil, že mu způsobil na rtech drobné ranky, z nichž teď pomalu stékaly kapénky krve, ale vůbec to s ním nepohnulo. Bill s ním taky neměl slitování. Jakmile se bratr pokusil vymanit své zápěstí z jeho sevření, zlostně mu z něj strhnul náramky, které tiše dopadly na podlahu a ještě zpevnil svůj stisk. Vzdychal, vzdychal nahlas, nemohl si pomoct, Billova přítomnost jej přiváděla k šílenství, dostávala jej do extáze. Znovu vyhledal jeho horká, vlhká ústa, která zaplnil svým jazykem a dlaněmi z něj strhnul tričko, přičemž mu serval z krku většinu řetízků. Lačně si prohlížel jeho nahou hruď a ploché břicho, na nějž okamžitě přiložil ruce a následně i ústa. Drásalo jej vědomí, že tohle tělo patřilo někomu jinému, že na něm spočinuly cizí doteky, že někdo jiný než on směl líbat jeho ústa a pozorovat přitom jeho chvějící se řasy, poslouchat jeho slastné vzdechy a přivádět jej až na vrchol. To přece nikdo jiný nesmí! Bill už dál neprotestoval, ležel pod bratrovým tělem jako hadrová panenka, se kterou si může dělat co chce. Byl mu po vůli, rozhodl se, že přijme všechno, co po něm bratr bude chtít. Ponese následky. Tom jej surově hladil a líbal, veškerá někdejší něha se vytratila, na Billově kůži se začaly na některých místech vytvářet počátky modřin. Bill přivřel oči. Cítil, jak se bratr dere k pásku jeho kalhot, že z něj čiší zlost a afekt, že všechnu frustraci z předešlých dní si teď vybere na něm, na osobě, která ji zavinila. Tomův dech protínal ticho pokoje, byl rychlý a přerývaný, jasně vzrušený a žádostivý. Bez jediného váhání vsunul ruku mezi bratrova stehna a nevšímal si toho, jak odvrátil hlavu. Chtěl jej, chtěl mu dokázat, že pořád ještě patří jemu, že se jej za žádnou cenu nevzdává. Prudce mu stáhnul kalhoty a následně si sundal i ty své. Kochal se pohledem na bratrovo tělo, miloval každičkou jeho křivku. Přitáhnul si jej k sobě za jeho úzké boky, které nepatrně nadzvedl. Bill se nebránil, ležel, s očima široce rozevřenýma, které upíral do stropu. Z úst se mu vydral hlasitý výkřik, když do něj Tom proniknul. Na okamžik mu to vyrazilo dech a z očí mu vytryskly slzy. Ještě nikdy k němu nebyl tak tvrdý a surový. Tom byl jako smyslů zbavený, nevnímal bratrovu prosbu, ať přestane, jeho hlučné steny, nic jej nepřimělo zastavit. Pohyboval se v něm rychle a nebral na něj ohled, bylo to poprvé v životě, co skutečně myslel na sebe, co se mu chtěl skutečně pomstít za to, jak pro něj musel trpět. Nedíval se Billovi do tváře, aby neviděl jeho slzy bolesti, které mu stékaly po lících. Bratr jej držel pevně, když se od něj pokusil odtáhnout, přisunul si jej k sobě ještě silněji. Bill už téměř lapal po dechu, měl pocit, že dál už to nevydrží. Konečně v sobě pocítil bratrovo vyvrcholení.

I lost … his trust
I might as well take a gun
And put it to his head
Get it over with
I don’t wanna do this…anymore

Tom na bratra udýchaně pohlédl. Okamžitě se v něm vzedmula obrovská vlna výčitek. Nechal se zaslepit zlostí… byl k němu příliš nelidský. Složil hlavu do dlaní. Nic se tím nevyřešilo, tím, že mu ublížil, nespravil vůbec nic. Jen Billa přesvědčil o tom, že umí být stejně bezcitný jako on. Položil hlavu na polštář a otočil se k bratrovi zády.

Bill ležel stále na tom samém místě a třásl se. Jeho tělo se zmítalo v nadcházející zimnici a z očí se mu linuly slzy. Nejen kvůli bolesti, kterou právě zažil, nejen kvůli Tomovi, ale především kvůli sobě. Zasloužil si to. Ztratil jeho důvěru, vždyť on jej zradil! Popřel všechno, na čem mu kdy záleželo, co tak pracně budovali společnými silami. Jak jen to mohl riskovat pro nějaký pomíjivý románek? Nic na světě nestojí za to, aby tím způsobil ztrátu Toma. Nedovolí, aby jej ztratil, aby je dva cokoliv ohrozilo. Chtěl napravit své chyby, tak moc chtěl vrátit zpátky čas. Roztřesenýma rukama se dotknul Tomovy paže. Doufal, že bratr pochopí. Pochopil. Teprve teď jej vytáhnul k sobě a zabalil jeho tělo do své přikrývky. Bill zabořil hlavu do jeho krku.

„Odpusť, prosím,“ zašeptal zoufale.

Tom nejistě pohladil jeho vlasy. „Přál bych si, abys ty udělal to samé“.

Objal jej ještě pevněji a věděl, že dnes to bylo naposledy, kdy jeho bratr odešel hledat lásku jinde. Věděl, že už nikdy neodejde.