City můžeš schovávat 3.

S úsměvem na rtech se chci protáhnout. Nepodaří se mi to. Bill na mně leží téměř celou horní polovinou těla a notně mi slintá na rameno, přesto mi to přijde jako ta nejroztomilejší věc na světě. Je tak sladkej, když spí, ale asi bych ho měl nějak opatrně sundat, ta ruka, co mám omotanou kolem něj, mi poněkud dřevění a začíná docela slušně brnět. Jedinej pohled na budík mi oznámí, že spinkal dost dlouho. Naposledy se zadívám na tu tvář anděla a pošimrám ho na nose.
„Stávej, broučku, sluníčko už je vysoko.“
„Ještě né mami.“ zavrtí se.
„Já nejsem tvoje máma, ale bráška a momentálně úplně oslintanej.“ ozvu se pobaveně.
„Cože?“ zvedne úplně zmateně Bill hlavu a podívá se na mě. Mysl se probere a v jeho očí se mihne úlek.
„Ježiši, promiň, já nechtěl.“ stáhne se bleskově vedle mě a dlouhým rukávem od trička utírá vlhkou stopu od svých slin. Zase má ten nachový odstín, červenat se v sedmnácti by mělo být trestné, kdo pak má odolat. Chtivě se na něj vrhnu, víc už prostě nevydržím. Jazykem do detailů prozkoumávám jeho dutinu ústní, no asi jsem nás měl nejdřív nechat jít si vyčistit zuby, ale co už teď.
„Tohle je krásný probuzení.“ zavrní bráška, když pomalinku polehku se přesunu na jeho krk a systematicky pracuji na jeho označkování.
„Hmm.“ zahuhlám a spokojeně se zadívám na rudofialovou skvrnku nad Billovou klíční kostí.
Tak a teď každý, kdo mu sundá tričko, může vidět, že někoho má, ale protože nikdo, kromě mě nemá právo mého broučka svlékat, tak tenhle můj podpis zůstane cizím očím navždy skryt.
„Pojď, uděláme si nějakou baštu na snídani.“ zvednu se z vyhřátého pelíšku a napřáhnu k dvojčeti pravičku. Ruku v ruce zamíříme k předním dveřím, kde nám donášková služba nechala čerstvé pečivo a společně vymýšlíme, co si k vonícím rohlíčkům uděláme. Nakonec se snídaně stane jedním smyslným obřadem. Navzájem se krmíme, dráždíme jeden druhého, takový kousek jablka v Billových prstech je ta nejerotičtější pomůcka, co jsem kdy viděl. Mám co dělat, abych se na něj okamžitě nevrhl.
„Jestli mě okamžitě nepřestaneš takhle mučit, tak se zapomenu. Jen si šáhni, co to se mnou děláš.“ natáhnu se pro jeho ruku a navedu ji na můj klín. Bill se zardí, ale dlaň nestáhne, ba právě naopak, krouživými pohyby mi přejíždí po citlivém rozkroku. Dech se mi zadrhne, dost překvapeně se na bráchu podívám, pohyby se změní. Obratné prstíky se mi dostanou pod mé spací spodní prádlo a o vteřinku později už ucítím chladný vzduch na mém penisu, trhavě vzdychnu, proboha, bráško, co to děláš? Tak na tohle snad nemám odvahu, nejsem schopnej se podívat, co mi to tam dole vyvádí, raději se dál topím v čokoládě Billových očí. Ježiši, on je šikovnej, ale mohl by trochu zry… v tu samou chvíli, kdy mi proběhne hlavou tahle myšlenka, položí se do své činnosti fakt pořádně. On se tím snad živí, tohle se přeci nedá vydržet. S prvním výstřikem vydechnu i bratrovo jméno, no on výkřik Billééé není zrovna nejtišší. Škvírečkou mezi víčky zahlédnu pohyb, co to provádí?
Bill zvědavě kouká na pár kapek lpících na jeho nadané pacce. To, co se stane následně, mě naprosto dorazí, mezi růžovoučkými rtíky vykoukne špička jazyka a jednu tu kapičku slízne. Asi mu to chutnalo, protože následně odstraní stejným způsobem i zbývající tři. Zamyšleně si zkousne ret a usměje se. Tohle už nevydržím, okamžitě se na něj vrhnu a propletu naše jazyky.
„Počkej, Tome, pusť mě.“ začne se neuvěřitelně smát.
„Co se děje?“
„Lepíš. Respektive jsi se mi přilepil na břicho.“ poukáže na, pro mě nepostřehnutelný, problém.
„Aha, tak promiň.“
„No, mně by to nevadilo, ale trhá mi to chloupky.“ uculí se a postižené místečko si poškrábe. Rychle sjedu z jeho klínu a na postižené místo mu dám pusinku.
„Lepší?“
„Jo a moc.“ přitaká ten můj padlý anděl a zvedne se na nohy.
„Kam máš namířeno?“ zarazím ho mezi dveřmi. Nechápu, jak může teď jen tak odejít, jako kdyby sám neměl větší problém.
„Jdu si dát sprchu, pořádně se odlíčit a vlasy by snesly nějakej bylinnej zábal.“ projede si rukou černou hřívu.
„To jako fakt?“ vytřeštím na něj oči. Co to má znamenat? Tak on mě tady takřka profesionálně vyhoní a teď jen tak klidně řekne, že si jde udělat zábal na vlasy?
„Chceš jít do té sprchy se mnou?“ ohlédne se ještě na schodech a pozvedne trochu jedno obočí. Jasně, komu by se nechtělo, že. Bleskově ho doběhnu, popadnu ho za ruku a táhnu ho do okachlíkované místnosti. Zase jsem nadrženej, copak to už budu permanentně v pozoru?
„Nenapustíme si raději vanu?“ kývnu směrem k prostorné rohové smaltované nádobě.
„Rád.“ přitaká Bill a začne se přehrabovat ve skříňce s všemožnými přísadami do koupele. Pět minut na to si už lebedíme v čokoládou vonící pěně. Držím svého brášku v náručí a po hrudníku mu roztírám sprchový gel. Líbí se mi, jak mi ruce kloužou po jeho hedvábném těle, nenápadně dráždím jeho bradavky a co chvíli ho líbnu na krk, do vlasů nebo na tvář. Nemíním ho nijak vzrušit, tedy ne přímo, jen se nemůžu nabažit toho, že se ho dotýkám. Bill se spokojeně zavrtí, čímž mnou projede vlna slasti, ucítí to a pohyb zopakuje. Zase jsem tvrdej, ale rozhodně v tom nejsem sám.
„Tome, já…“ zaškobrtne se mu hlas.
„Ano?“
„Víš, já potřebuju…, mohl bys?“ zakoktá se. Je tak roztomilej. Pravou rukou zamířím směr jih a nakonec obtočím prsty kolem jeho… no, řekněme, že mrňousek to zrovna není, ostatně jsme dvojčata a já jsem se svou výbavou nadmíru spokojen, takže… stačí pár zručných tahů a ve chvíli, kdy z hlasitým výdech vyvrcholí, zavrtí se a já ho následuji. Oba zhluboka oddechujeme. Bill se vzpamatuje dřív a překvapivě hbitě vyskočí z vany a zamíří do sprchového koutu. S melodickým prozpěvováním konečně vykonává to, co se dá nazvat hygienou, sice mám opravdu chuť vylézt si tam za ním, ale nakonec odolám, stejně by mě nejspíš vyhodil. Osuším se a vydám se do svého pokoje. Tak to jsem zvědavej, jak tohle bude pokračovat.
Rychle na sebe něco hodím a zasednu ke kompu, to, co jsme teď prováděli, zná každej kluk, ale o tom zbytku, bych se nejspíš měl trochu poinformovat. Přeci jen je něco jinýho, když to děláš s holkou a klukem, tedy v určitém bodě programu. Takže copak nám drahý internete nabídneš? Deset minut na to se už zcela soustředím na řádky vyprávějící, jak být správný gay.

autor: Azalien
betaread: Ter

2 thoughts on “City můžeš schovávat 3.

  1. Ono je to strašne roztomilé. Páči sa mi ako zbytočne neriešia čo sa deje, ale sú s tým v pohode a užívajú si:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics