City můžeš schovávat 7.

„Tak, to je celý, v jídelně máte papinku.“ ukončí prohlídku a informační maratón Lith. Se snad picnu, už hodinu tady posloucháme jakýsi kecy o tom, jak to tady všechno chodí, jako bychom nikdy dřív nenahrávali. Ale co, aspoň nám dala jasně najevo, že není jen zabedněná majitelka tohohle místa, ale že muzice i rozumí.
„Rozchod, na zbytek dne máte volno, od zítřka vám začíná tvrdej režim.“ zavelí David a nandá si na talíř jídlo.
„Jo, Bille, málem bych zapomněl, ty na rozdíl od ostatních máš povinnosti, domluvil jsem ti nákupní propagaci v Hollt, tak se tam musíš tak na hodinu objevit a koupit pár krámů, skoč ze sebou něco udělat, přiměřenýho samozřejmě, a ve čtyři přijede pro tebe auto.“
„O.K.“ zamračí se brácha a společně se vydáme nahoru.
„Se na to vyseru, nemám ani chvilku klidu, mám tak akorát čas na sprchu a vyhrabat něco použitelnýho.“ nakopne vztekle jeden ze svých bytelných kufrů a se zaskučením kecne na zem. Je z toho docela rozhozenej, by mě zajímalo, co se stalo? Vždycky byl nadšenej, když mohl trajdat po obchodech a přehrabovat se ve všech těch hadrech a věšácích.
„Co se děje? Vždyť ty nakupuješ rád.“ přikleknu si k němu a setřu mu jednu uniklou slzu.
„Chtěl jsem na chvíli vypnout. Uvolnit se, než začne celej ten kolotoč, být chvilku jen tak s tebou. Mám dneska jakousi melancholickou náladu.“ dostane ze sebe a schoulí se mi v náručí.
„Dvě hoďky to vydržíš a pak si uděláme večer jen pro sebe. Nechám nám donést nějakou mňamku na večeři a pustíme si nějakou komedii nebo si napustíme vanu, sice není tak velká, jako ta naše doma, ale určitě se tam nějak poskládáme.“ pohladím svého anděla po vlasech a líbnu mu něžnou pusinku na líčko.
„Děkuju, Tome, tak já se jdu připravit.“ vyskočí s novou energií na nohy a zapadne pod sprchu, pár minut na to už slyším jen zurčení vody a veselé prozpěvování. Za ty jeho nálady, ho budu určitě jednou nenávidět. S povzdechem jsem odnesl naše kufry do ložnic a začal si pomalu vybalovat, po nějaké době jsem zahlédl Billa, jak úplně nahý vyšel z koupelny a zamířil k sobě. Ten pohled byl pro bohy, sem tam se mu ještě zatřpytila kapička vody a dlouhé černé prameny mu sahaly až do půli zad, nenamalovaný jen tak, jak ho stvořila příroda, se mi tady procházel po bytě a vůbec mu nedocházelo, co to se mnou dělá. Potichu, jako ve snu jsem se přikradl k jeho ložnici a pootevřenými dveřmi sledoval, jak se snaží ze svého kufru vydolovat spodní prádlo a něco na oblečení, konečně našel to, co potřeboval, uplé boxerky těsně obepínaly ten dokonalý zadeček. OMG, on je sexy, i když se oblíká. Téměř bez dechu jsem sledoval, jak zahaluje své dokonalé tělo. Nervózně jsem si zkousl spodní ret, jasně jsem cítil, že mám v kalhotách větší problém. V tom mi najednou zavibroval mobil a já sebou leknutím trhl. Bleskově jsem odskočil od dveří a přijal hovor.
„Jo, jo, řeknu mu to, snad to stihne. Čau.“ típnu to a hodím mobil na stůl.
„Děje se něco?“ vykoukne z pokoje, teď už plně ustrojený, Bill a zvědavě se na mě kouká.
„Mám ti vyřídit, že to auto tady bude už o půl, a že máš naplánovanou i návštěvu v nehtovým studiu.“
„Tak to je paráda, fakt.“ ušklíbne se a vyhrabe fén. Zase se pustí do zušlechťování až nakonec vypadá, že konečně může vyrazit mezi davy fanynek.
„Tak se, lásko, drž a kup si něco hezkýho.“ políbím svého Billa na rozloučenou.
„Hmm, tak večer, už teď se těším až se spolu zaklubeme do postele.“ vykouzlí trochu útrpný úsměv a vyjde ven. Dneska opravdu nemá den, ale to změním, rozhodnu se okamžitě a vystřelím směrem do bráchova pokoje. Za hodinu už mám vyhrabaný všechny jeho svíčky, ve svým báglu najdu vonný tyčinky a zmiňovaný balíček, tak teď už jen zajistit jídlo a připravit nějakou hudbu, jo a kytky, chtělo by to rozházet tady všude okvětní lístky růží, sice je to dost kýčovitý, ale Billovi se to bude určitě líbit a třeba ho tak konečně dostanu tam, kam chci. Najednou se ozve zaklepání.
„Čau, Tome, co to tady vyrábíš?“ otevře Lith dveře a nechápavě se rozhlédne kolem.
„Zabydluju to tady, Bill má rád tyhle ty serepetičky.“
„Jo, neodcházel zrovna v nejlepší náladě, předpokládám, že večer si to vynahradíte. Nechceš s něčím pomoct?“ překvapí mě svou otázkou a kolem kmenu palmy obtočí jeden z oranžových šátků.
„No, když se ti chce.“ zahuhlal jsem a podal jsem ji řetěz malinkatých bílých světýlek.
„Tobě se moc nelíbí, že mě budete mít za zadkem, co?“ zeptala se otevřeně a bez servítek.
„To fakt ne.“
„A rozhodně to není proto, že jsem vaše učitelka. Tome, hele, se Simon jsem toho spoustu probíraly a to včetně toho, jak je to mezi tebou a bráchou.“
„P.. poč… počkej, co… co tím myslíš?“ rozklepou se mi ruce. Prosím, ať neví to, co si myslím, že ví. Ne, neví to, máma by to neprozradila, vždyť by byla sama proti sobě. Určitě má na mysli něco jinýho.
„Láska je na začátku kouzelná, potom složitá, chvíli na to všudy přítomná a nakonec je to o zvyku a o snech.“ pronese zamyšleně a dál upravuje dekorace.
„Ty to fakt víš, že.“ sednu si odevzdaně na pohovku. Jsem zvědavý, co se bude dít teď.
„Nikomu nic neřeknu a navíc vám dvěma držím palce, rozhodně to nebudete mít jednoduchý, hele, já jsem o tom s tvojí mámou hodně mluvila a taky mi to dlouho vrtalo hlavou, ale když se odpoutám od toho, že jste bráchové a bude to jen o lásce, tak to vidím jako asi každá holka, dost romanticky. Předpokládám, že tohle děláš pro něj.“
„Jo.“
„Objednám vám skvělou večeři a ukecám kluky, abychom někam vypadli, tak do jedenácti budete mít celej barák jen sami pro sebe a tak vás nikdo neuslyší, jinak jsou tyhle zdi docela papírový, tak si budete muset dávat trochu majzla. Hele, a co takhle růžovou cestu do ložnice, fanynky vám tady nechaly nějaký růže, sice je to dost filmový, ale Bill potřebuje fakt vzpruhu.“
„Lith, já… nevím, co říct, vůbec jsem nečekal, že budeš tak…“
„Teď jsem tady za kámošku, ale jako váš kantor budu setsakra přísná. Tak, pojď, dáme se do toho kouzlení, Bill je za dvě hoďky tady.“
A tak se do akce, první společná noc, jak si to sám pro sebe pojmenuju, pustíme společně. Lith objedná fantastický jídlo, všude zapálím svíčky, ještě neopomenu pootevřít okna, to, aby měl kam kouř unikat a hodím si bleskovou sprchu. Kolem sedmé uslyším dupot Géček a hlasitý smích mojí nové kámošky, jak bylo domluveno, bere je někam ven a návrat nebude před půlnocí. Co víc však uslyším i unavený pozdrav Billa a následný zvuk pohybující ho se výtahu, mám poslední minutku a tak jen zatáhnu těžké závěsy a náš malý obýváček ozáří jen mihotající se plameny svíček. Má noc může začít.

autor: Azalien
betaread: Ter

One thought on “City můžeš schovávat 7.

  1. Tom je v tejto poviedke zatiaľ totálne dokonalý, dúfam, že mu to vydrží. A Lith ma milo prekvapila. Trochu z nej mám strach:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics