„Tomé, broučku, jsem doma.“ skopnu botasky z nohou a bundu hodím na věšák, mám tak ještě sílu hodit si bleskovou sprchu a zapadnout do postele, ale co to? Otočím se a najednou se dokonale proberu. Všude jsou svíčky, prostřený stůl a plátky růží vysypaná cesta do mé ložnice, Tom je poklad. No, moment, tohle všechno je proto, abych nedokázal odolat a konečně se s ním vyspal, má to dobře promyšlený, chlapec.
„Dobrý večer.“ uculí se bráška a krátce mě líbne.
„Co…“
„To jsem připravil pro tebe. Je to na oslavu našeho přestěhování a tak.“
„Je to… neskutečný.“ vydechnu ohromeně a zamířím ke stolu.
„Prosím, můj pane.“ zapanáčkuje brácha a odsune mi židli, si připadám, jak v nějaké honosné restauraci.
„Jako předkrm tu máme šunkové rolky s tvarohovou pěnou. Dále pak dýňovo květákový krém a jako hřeb večera ústřicové pia s křupavým salátem. A jako desert sladké jahody s čokoládovou pěnou, ale ty si dáme až v postýlce, dnes si totiž hodlám hrát.“
„Jsem si to hned mohl myslet.“
„Ale Bille, já na tebe nijak nenaléhám, ber to tak, že co se stane, stane se.“
„Žij okamžikem.“
„Přesně. Takže, jak to říkají Francouzi, bon appétit.“ popřeje nám oběma Tom a ukrojí si první sousto.
Tolik smyslnosti najednou, navzájem jsme se vzrušovali, stačilo se jen tu a tam olíznout, upít lahodného lehkého vína a ohníčky v našich očích se měnily v plameny plné vášně a touhy. Už po prvním chodu mi bylo jasné, že dnešní noc bude neopakovatelná a že podlehnu. To však byl jen začátek.
„Tak co, chutná ti?“ otře si Tom koutek rtů aniž by se na mě přestal dívat, vlastně si myslím, že ví tak velký kuloví o tom, co jedl, protože alespoň já to v nejmenším netuším. Jediné, co vnímám, je moje milované dvojče a každou vteřinou se dostává na povrch víc z mého strachu.
„Je to asi dobrý.“ připustím fakt, že jsem chuť večeře vůbec nevnímal.
„Víš vůbec, co jíš?“
„No, moc ne.“
„To nevadí, někdy si to zase dáme. Co bys ale řekl tomu, kdybychom si teď zatančili, jasně kýčovitější být už nemůžu, ale když mi si nikdy nebudem moc dát ploužák někde v klubu, tak co si to vynahradit teď?“
„Rád.“ vstanu od stolu a schovám se bratrovi do náruče, hlavu si opřu o jeho rameno a přitisknu se na něj, jak nejvíce můžu, vlastně se sotva pohybujeme, spíš si vychutnáváme blízkost toho druhého. Naše vzrušené klíny se o sebe třou, ruce objímají milované tělo, srdce bijí stejným rytmem, oba se ve stejnou chvíli narovnáme a okamžitě rozehrajeme symfonii slasti. Tom si pohrává s kuličkou v mém jazyku, ucítím dlaně na svém zadečku, vím, co chce, trochu povyskočím a obtočím své nohy kolem jeho boků. Aniž bychom se přestali líbat, odnese mě do ložnice, i tady hoří všude svíčky a je cítit nějaká vonná tyčinka. Vím, že to bude mé poprvé a jsem si tím naprosto jist, chci to, chci to s Tomem a s nikým jiným. Konečně se můžu úplně uvolnit a jen vychutnávat bráškovo laskání.
„Bille, nemusíš se ničeho bát, ale jestli vážně nechceš?“ položí mě do postele a rozvážně si ke mně přilehne.
„Chci to.“ prohlásím pevně, jsem definitivně rozhodnut, dnes je ten den, kdy se mění svět.
„Miluju tě, bože, Bille, jsi jediný člověk, který… lásko, bude to krásný, uvidíš. Dnes je tvá noc, dnes nechej všechno na mně a jen si užívej.“ zašeptá mi bráška do ouška a začne mi žužlat lalůček, moc dobře ví, že tohle mě dostává do kolen a od té chvíle jde všechno samo.
Tom si dává vážně záležet, laská mě s pečlivostí a takovou něhou, že se zalykám slastí už ve chvíli, kdy mi poodhrne tričko a políbí mou vytetovanou hvězdu. Téměř motýlí polibky směřují čím dál výš, netrpělivě si přetáhnu tu nepotřebnou červenou tkaninu přes hlavu a s dravostí nadržených se přisaju k Tomově krku. Koušu, hladím, líbám, nehty škrábu svého brášku po zádech.
„Sundej to.“ zavrčím podrážděně, když se mi nedaří svléci ten jeho XXL pytel. Odpovědí mi je jen tichý smích a pak letící vršek do kouta.
Moje dvojčátko zase převezme iniciativu a já jen polohlasně vzdychám, jeho zoubky si hrají s mými bradavkami a jazyk zanechává vlhkou stupu na mém trhavě se zvedajícím hrudníku. Obratné prstíky mě zbaví kalhot rovnou i s boxerkami, Tom si bleskově sundá i zbytek svého oblečení, to abych v tom, tedy spíš bez toho, nebyl sám. Všechno je tak živočišné, vše se najednou ztrácí v zářivých barvách a když brácha pohltí můj penis až po kořen do svých úst, nevydržím a okamžitě vyvrcholím, déle už to prostě nedokáži zadržovat. Okamžitě mi dojde, že teď je ta chvíle a já to opravdu chci.
„Tome, co takhle…“ otočím se na bříško a vyšpulím na něj svůj zadeček.
„Bille… jsi si naprosto jistý?“ zeptá se opatrně a vpíjí se do mě pohledem.
„Absolutně.“ přitakám a skrčím pod sebe nohy, aby se mi prdelka dostala o něco výš.
„V tom případě to, ale takhle nechci, musím tě vidět.“
„Tak jak?“ podívám se na něj naprosto zmateně, jsem zvědavej, co teď vymyslí.
„Až si tě připravím, sedneš si mi na klín.“ zašeptá mi do ucha a já se jen při té představě nanovo vzruším. Pak jde najednou všechno strašně rychle. V jednu chvíli cítím, jak do mě opatrně proniká jeden kluzký prst a tak zvláštně se ve mně vrtí a v dalším okamžiku už se ve mně pohybují prstíky tři a co víc, Tom najde to, co hledá. Drobná uzlinka někde uvnitř mě při každém doteku přenese o krůček výš k nebeské klenbě.
„Tome, prosíím, musím tě… chci tě, strašně moc.“ zanaříkám, když mi bráška druhou rukou zabloudí k mému penisu.
„Do… bře.“ zadrhne se mu vzrušením hlas a položí se vedle mě na záda. Vteřinu na to se mu už vrtím na klíně a rukou si směruji jeho mužství. Pomalinku dosedám, vlastně si to pořádně ani neuvědomím a najednou je ve mně, jak nejvíc to jde. Lubrikační gel je dokonalý vynález, nějakou tu vteřinku si vychutnám ten nezapomenutelný pocit, je to vážně něco neobyčejného, teď jsme jedno tělo. S hlubokým nádechem se trochu povytáhnu a opět dosednu, začne se mi to fakt líbit, postupně najdeme oba společný rytmus a pár minut na to se oba s hlasitým výkřikem svezeme na vlně toho nejlepšího orgasmu v našich krátkých životech. Všechno se rozplyne, vidím jen zářivé hvězdy na černém podkladu, pak ztratím vědomí, prostě se jen zhroutím vedle stejně se cítícího těla a přestanu si uvědomovat okolí.
Zpět do reality mě dostanou téměř nevinné polibky na rty a tváře, spokojeně zavrním a přitáhnu si Toma, co nejblíže k sobě.
„Miliju tě.“ zašeptá mi a já se odporoučím do krajiny snů. Jsem tak vysílený, že už prostě nemá energii nějak reagovat, ale vím, spíš jsem si stoprocentně jistý, že má láska cítí, že jsem na tom úplně stejně. Tu noc byl pro mě celým světem a už na vždy to tak i zůstane.
autor: Azalien
betaread: Ter
