Ležel jsem v posteli a vyčítal jsem si všechno, co jsem mu dnes řekl… Byl tak zklamaný, když se na mě díval… Jak jsem mu to mohl jenom říct?? Vždyť nic z toho nebyla pravda… On nemůže za to, že jsem dnes nedosáhl svého a Miriam mě poslala k čertu.. Ale na někom jsem si svoji zlost vylít musel…
◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦
,,Bille??“ zašeptal jsem a potichu vklouzl k němu do pokoje..
,,Co ještě chceš?! Chceš mi vyčítat ještě něco?! Třeba to, že jsem vůbec tvůj brácha?!“ rozkřikl se na mě a já zůstal stát zaraženě ve dveřích… Jasný, naštval jsem ho, ale zase tak moc snad ne…
,,To nechci.. Chci jen…“
,,Jen co?!“ Kdyby mě aspoň nechal mluvit, nebylo by to tak těžké, ale takhle?? Pořád mi bude skákat do řeči jak ho znám..
,,Chci se omluvit sakra!!“ křikl jsem na něj taky, protože mi docházely nervy.. Tenhle večer už podruhé..
,,Ehm, aha,“ pípl Bill a tím mi dal pokyn k tomu, abych si sedl k němu…
,,Promiň, že sem na tebe tak vyjel, ale naštval jsi mě a mrzelo mě to,“ spustil na mě Bill.. Bože, proč se mi omlouvá?? To bych měl snad já ne??
,,Bille, vždyť se nic nestalo.. Měl jsi na to to největší právo.. Jsem debil, že jsem si zlost vybíjel na tobě, ale jediný jsi byl po ruce… Omlouvám se bráško, fakt je mi to líto,“ vysypal jsem ze sebe a čekal, jak zareaguje… Teda čekal bych snad cokoliv, ale tak vřelé objetí rozhodně ne.
,,Já se na tebe nezlobím, Tome,“ výskl Bill a zase mě objal… Nechápal jsem, co to s ním je, ale asi je prostě rád, no…
,,Tak já půjdu spát nebo ráno do té školy fakt nevstanu,“ promluvil jsem a Bill mě konečně pustil… Neříkám, že mi to bylo nepříjemné, ale radši mám objetí od nějaké pěkné slečny.
,,Jasný, tak dobrou,“ zářivě se na mě usmál a plácl sebou do peřin… Jen jsem nad ním nechápavě zakroutil hlavou a zalezl k sobě…
◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦
,,Sakra!!“ Přetočil jsem se na druhý bok a tupě zíral na hodiny vedle postele… To není možný, že uběhlo teprve pět minut… Já se tu jak blb snažím usnout a ono nic… Kdyby aspoň ten čas běžel rychleji… Zase jsem se zavrtěl a tentokrát jsem zíral do stropu… Jestli neusnu, tak se asi zblázním, protože ráno nevstanu a Bill mě zabije, že kvůli mně opět přijde pozdě… Sakra, sakra, sakra!! Tak budeme počítat ovečky no, když to jinak nejde…
,,353, 354, 355… To nemá cenu!!“ Naštvaně jsem vstal z postele a zamířil do kuchyně, že se aspoň napiju a najím, když už nemůžu spát… Ale když jsem procházel kolem Billova pokoje, svítilo se tam… Chtěl jsem tam jít a zeptat se, co se děje, ale když jsem sahal po klice, uslyšel jsem divný zvuky…
,,Aha,“ usmál jsem se pro sebe, ruku stáhl opět podél těla a pokračoval jsem do té kuchyně… Akorát jsem teda nepochopil, proč si musí u toho svítit…
◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦◦
,,Tome?? Co-co tady děláš??“ promluvil mi najednou někdo za zády.. Hrozně jsem se lekl, takže jsem upustil skleničku, kterou jsem držel v ruce…
,,Bille!!“ řekl jsem vyčítavě a sehl jsem se, že posbírám střepy…
,,Promiň, nechtěl jsem tě vylekat, ale nečekal jsem tě tu,“ dřepl si ke mně a pomáhal mi to uklidit… A měl taky štěstí, byla to jeho vina…
,,Já tě tu taky nečekal, když jsi…“ zarazil jsem se… Kdybych pokračoval, tak by se chudák cítil trapně…
,,Ehm… Když jsem co??“ zeptal se mě a položil střepy zpátky na zem..
,,Spal,“ řekl jsem honem a všechno jsem to posbíral… Neuvěřitelnou rychlostí jsem zamířil ke koši, ale to bych nebyl já, aby mi to nezačalo padat a já vůl to nechytal…
,,Auu, kurva!!“ zaklel jsem a odhodil střepy.. Jeden z nich mi pořezal ruku… A to dost ošklivě..
,,Co je??“ zeptal se honem Bill a přiskočil ke mně…
,,Nic,“ odpověděl jsem rychle a ruku se snažil schovat… Chudák brácha moc totiž krev nemusí…
,,Tak Tome, ukaž mi to… Přežiju to.“
,,Seš si jistej??“
,,Jo!!“ řekl rozhodně a vytrhl mi ruku, kterou jsem schovával v tričku…
,,To je hnusný,“ vypískl Bill a hned mi ruku pustil.
,,Já ti to říkal.“
,,Hm, ale musíme ti to zavázat,“ promluvil moudře a čapl mě za druhou ruku..
,,Sedni si a ani se nehni,“ rozkázal mi, posadil mě ke stolu a zmizel.. Než jsem to všechno stihl zaregistrovat, už se hnal zpátky s obvazem a desinfekcí…
,,Auu!! Bille!!“ snažil jsem se cuknout, ale držel mi tu ruku moc pevně.. Ani nevíte, jak to štípalo..
,,Drž,“ řekl mi klidně a začal mi lehce na ruku foukat a dál mi tam dával tu desinfekci.. Musím říct, že takhle to bylo mnohem příjemnější.. ,,Táák hotovo,“ usmál se Bill a lehce si tleskl nad svojí odvedenou prací..
,,Děkuju,“ odpověděl jsem mu nevěřícně, protože ta ruka byla zavázaná mistrovsky..
,,Není zač… Tak já jdu spát… Tak dobrou,“ opět se zářivě usmál a už mizel v horním patře.. Ještě chvíli jsem zůstal v kuchyni, ale nakonec i na mě přišel spánek, tak jsem si šel radši taky lehnout…
autor: Dádinka
betaread: Michelle M.
hlasni za mna tu pleas…http://scrollka.blog.cz/0803/sonblog-1-kolo..
PS:sry za reklamu…
heeey divali jste se nekdo na zpravy na nove?…tam bylo to o tech nemeckych sourozencich co udrzuji incest xD…hey jako mohli by si z nich twins vzit priklad xD…
Máš to tu hezký koukně te se ke mě http://cechinopetr.blog.cz/
Jak pak to bude asi pokračovat.