Rozhodnout se
Posadil se na posteli, prudce dýchal a zíral před sebe. Zamrkal. Potřeboval se probudit. Napětí se jeho tělem šířilo ve vlnách. Měl pocit, že se zblázní. Nevěděl co chce! Nejdříve David, potom zase Alex. Lehnul si a zíral do stropu. Přemýšlel. Musel si udělat pořádek v myšlenkách. Takhle to dál nešlo!
David. Jeho doteky byly dokonalé, jeho polibky nepřekonatelné. Jenže pouze ve snu. Nikdy necítil jeho dlaně na svém těle – reálně. Nikdy, ani na okamžik, nenaznačil manažer jakýkoliv zájem. Nikdy!
Naproti tomu Alex? Ten je reálný až moc! Věděl, jak chutnají jeho rty, věděl, jak jeho oči ztmavnou, když je u něj příliš blízko. A hlavně, projevoval zájem. Pokud jej tedy svým odmítáním příliš neodradil. Nevěděl, co se to s ním najednou děje. Ještě před pár dny myslel jen na Dava. A teď?
Přetočil se na břicho a zavřel oči. Vzpomínal, jak se dotýkal jeho hladké pokožky. Jak se Alex usmíval, jak přivíral víčka, blahem zakláněl hlavu. Jak se svými prsty dotýkal Billovy pokožky, jak téměř nábožně přejížděl ukazováčkem po jeho tváři.
S Davidem to bylo tak prudké, živočišné, jako by šlo jen o uspokojení tělesných choutek. Kdežto Alex, ten byl jiný. Jeho doteky byly jemné, něžné… láskyplné. Všechno bylo pomalé, tolik procítěné. Nejhorší na tom bylo, že nevěděl, co se mu líbilo víc. Jestli city nebo ta prudkost. Měl pocit, že v jeho těle sídlí dvě osobnosti, které mezi sebou zápasí o to, kdo bude mít navrch.
Potřeboval by poradit. Jenže kdo by mu poskytl nestrannou radu, Tom? Ne, ten by hlasoval stoprocentně pro Alexe. Jak jinak! Bill moc dobře věděl, že se bratrovi nelíbí vyhlídka na jeho vztah s Davidem. A nikdo jiný o jeho situaci nic neví. Začínal mít pocit, že jeho život se proměnil v řadu obtížných situací a dilemat, žádajících si rozhodnutí. A on nevěděl. V tuhle chvíli nevěděl, co chce.
****
Uplynulo pár týdnů a Billovy sny začínaly být čím dál tím víc zmatenější. Prolínaly se, navazovaly na sebe, jako by se mu jeho podvědomí snažilo v hlavě udělat naprostý guláš. A k jeho duševní pohodě nepřispělo ani to, že přijede Alex. Na dva týdny! Začínaly letní prázdniny a tak se s klukama dohodli, že je postupně navštíví jejich přátelé. A jako první je na řadě Alexander. Andreas odjel s rodiči na dovolenou, takže přijde na řadu až později.
Pro Billa to znamenalo další komplikaci. Jeho vztah s Davidem se ustálil na jakémsi stupni tolerance s mírnou příchutí ignorace. Měl pocit, že když se tu objeví ještě i Lex, bude to k nevydržení. Bál se toho setkání. Vlastně to bude první setkání od jejich polibku na toaletách v klubu. Jeho mysl byla rozbouřená, nalomená všemi těmi sny. Připadal si jako blázen. S Tomem už neprobíral svoje každonoční milostné snění. Cítil, že se brzy něco stane. Něco, co změní běh věcí, pohne jimi kupředu. A i z tohoto pocitu pramenil jeho strach z nadcházející návštěvy Alexe. Cítil, že on je ta hybná páka, že s jeho příchodem nastanou ty změny. Děsil se toho.
Natřel si rty balzámem a proklínal svoje věčně vysušené rty. Mrknul na odraz v zrcadle a opustil koupelnu. Alex přijede autobusem. Byli domluveni, že jej vyzvednou na nádraží. Zaklepal na Tomovy dveře a vstoupil. Sednul si na postel a sledoval bratra, jak si uvazuje kolem hlavy černý šátek.
„Jsi nervózní?“ zeptal se Tom. Podíval se na Billa a utáhnul uzel.
„Hmm,“ zamručel a skousl si spodní ret.
„Bojíš se, že už tě nebude chtít?“ Tom si sednul vedle bratra. Bill hlasitě polknul a podíval se Tomovi do tváře.
„Jo, myslím, že jsem mu ublížil. Ale kdyby mě nechtěl vidět, tak by přece nepřijel, ne?“ zašeptal Bill a upřel na Toma nejistý pohled.
„Pořád ses ještě nerozhodnul, koho chceš víc?“ zeptal se po chvilce ticha Tom. Podíval se na bratra, který si nervózně rozdíral nehet.
„Já vím, že to nechceš slyšet, ale myslím, že pokud se ti Alex alespoň trochu líbí, měl bys zapomenout na Dava. On je pro tebe příliš starý, příliš zaměstnaný a zkušený. A nemáš žádnou jistotu, ani náznak toho, že by o tebe stál jinak, než jen jako o kamaráda. A i to je v současnosti ohroženo.“ Bill otočil hlavu k bratrovi a podíval se mu zpříma do očí.
„Já vím,“ zašeptal a opět sklopil zrak do klína.
„Já vím, ale je to tak složité. Víš, stačí, aby se na mě třeba jen usmál, aby mě ve snu políbil, a ta naděje je tu znova. Zase cítím, že kdybych se trošku snažil, že by mi řekl, co ke mně cítí. Nevím proč, ale nemůžu se zbavit pocitu, že jsem mu za něco vděčný, že mě přiměl si to uvědomit. Je to hloupost, já vím, ale nemůžu ho zradit. On je něco jako můj učitel, průvodce. Já ho tak vnímám. Když se na něj podívám, vidím, co všechno se mnou dělal, co mě naučil. Pamatuju si to, i když to byly jen sny. Asi jsem se zbláznil!“ Stiskl pevně víčka a položil přes ně dlaň. Trhaně se nadechl. Na rameni ucítil bratrovu dlaň, smutně se usmál.
„A co cítíš k Lexovi?“ zeptal se tiše a nepřestával se bratra dotýkat.
„Alex je vyslyšení všech mých motliteb. On je prostě … dokonalý. Je krásný, chytrý, vtipný, sexy. Má o mě zájem, líbím se mu. Je to kamarád, zná mě. A i přestože zná moje nedostatky, chce mě. On je úžasný. Já vlastně ani nevím, proč se zdráhám. Nechápu se!“ Bill se odmlčel. Hledal slova, kterými by vyjádřil svoje pocity co možná nejpřesněji. Obrátil se k bratrovi a zadíval se mu do tváře.
„Jsem asi idiot, co?“
„Ne, Bille, nejsi. Jen musíš přijít na to, co je pro tebe nejlepší.“
„Vím, že si myslíš, že je to Alexander. Pomoz mi! Řekni, co mám udělat?“
„Och, Billy, tohle rozhodnutí je na tobě. Už jednou jsem ti řekl, že tě podpořím, ať se rozhodneš jakkoliv. Nebudu ti lhát, byl bych radši, kdybys zapomněl na Davida a věnoval se někomu, kdo si tě zaslouží. Dave je náš kamarád, ale jsou tu jistá „ALE“, víš?“
Bill kývl, věděl, co tím bratr myslel. Jsou výhodná investice a ani on není tak naivní, aby si myslel, že se nejedná o jeden z hlavních důvodů, proč si je tak hlídají a starají se o ně.
„Tak pojď, už musím jít, máme zpoždění!“ Tom poplácal bratra po zádech, vstal z postele a následován Billem odešel z pokoje.
****
Bill celou cestu autem přemýšlel, jak by se měl vůči Alexovi zachovat. Věděl, že jejich setkání bude dost nepříjemné, vzhledem k jejich poslední schůzce.
Vystoupili z auta a se Sakim v zádech došli až k sekci vyhrazené pro příjezdy. Světelná tabule oznamovala, že požadovaný spoj už přijel před deseti minutami. Rozhlédli se kolem sebe a hledali známou tvář. Bill jej zahlédl první. Vyrazil mu dech. Byl snad ještě opálenější a ve vlasech mu zářilo pár vyšisovaných pramínků. Na sobě měl světle zelenou košili s několika bílými pruhy, bílé tříčtvrteční kalhoty a na očích tmavé brýle. Seděl na lavičce a četl si nějaký časopis.
Klepnul do Toma a hlavou naznačil směr. Pomalu se došoural k lavičce a než stačil prohodit jediné slovo, Alex zvedl pohled. Bill neviděl jeho oči, mohl jen domýšlet, co se v nich zračí. Blondýn se usmál a vyskočil z lavičky. Objal Billa, který jen vyjeveně koukal a rozhlížel se, jestli je někdo nepozoruje.
„Ahoj, Billy, chyběl jsi mi,“ zašeptal těsně u jeho ucha. Billovi přejel mráz po zádech a dlaněmi sjel po Alexandrových zádech. Zavřel oči a silně ho stiskl, jen pár vteřin nato už stál vedle něj a sledoval, jak se vítá s Tomem. Pomohl Sakimu se zavazadly a vydali se k autu. Přece jenom začínali budit příliš pozornosti.
Bill přemýšlel. Podle Alexova přivítání to vypadalo, že se na něj nezlobí, ba co víc, je rád, že jej vidí. Bylo zvláštní, vidět jej po takové době. Opět cítit jeho vůni, sledovat jeho krásný obličej. Billovi najednou nepřipadaly nadcházející dva týdny nijak stresující. Ba co víc, těšil se, co mu doba strávená s Alexem přinese.
autor: Dania
betaread: Michelle M.
