Nejhorší obavy 6.

Alexander

„Jsou tady!“ šeptal stále dokola mladík s kaštanovými vlasy. Nemohl se dočkat, až jej opět uvidí. V duchu počítal, kolik dní uplynulo od jejich posledního setkání. A žasl, že to tak dlouho vydržel. Neslyšet jeho hlas, jeho smích, nedívat se do těch překrásných čokoládových očí! Jistě, internet je skvělá věc, ale s originálem se to nemůže rovnat. Mladík opět nedočkavě vykoukl z okna a sledoval blížící se dvojici. Moc dobře si pamatoval, kdy a jak se s nimi seznámil. Od té doby, už téměř sedm let, jsou dobrými přáteli.

Nervózně se zkontroloval v zrcadle, chtěl se mu líbit. I když on nejevil nikdy žádný zájem. Ale Alexandrova duše stále doufala, že by se to mohlo změnit. Zamilované srdce si vždycky dokáže udržet naději.

Ode dveří ze ozval zvonek, ohlašující návštěvu. Alex se zhluboka nadechl, na tváři vyčaroval okouzlující úsměv a sešel dolů, přivítat svoje kamarády.

„Čau kluci!“ pozdravil a nadšení v jeho tváři bylo víc než čitelné.

„Ahoj Lexi, tak vyrazíme?“ zeptal se Tom a podíval se na ostatní.

„Jasně, že váháš!“ odpověděl Alexander a společně opustili dům. Dohodli se, že se zajdou najíst a pokecají.

****

„….. a pak jsem jen viděl, jak utíká pryč!“ ukončil Tom svoje vyprávění a rozesmál se. Bill už tuhle příhodu slyšel asi potřetí, ale stejně mu vždycky připadala stejně legrační. Usmíval se a rozhlížel se kolem sebe. Alexander se hlasitě smál a v očích mu jiskřilo. Bylo to tak fajn být zase mezi přáteli. Nemuset se kontrolovat, nevnímat svět kolem sebe.

Dostal chuť na něco sladkého. Vstal od stolu a došel k pultu. Jeho menší úchylka se opět projevila. Miloval lízátka. Jakákoliv. Zaplatil za tu ovocnou dobrotu a vydal se zpět ke stolu. Soustředěně zbavoval lízátko obalu a když se mu to povedlo, vítězně se usmál. Strčil si jej do pusy a blaženě zavzdychal. Zamlaskal a sedl si na svoje místo.

„Už zase ty tvoje lízátka?“ zeptal se Tom a pobaveně se usmál.

„Jo, nemohl jsem odolat. Je moc dobrý, chceš taky?“ vytáhl lízátko z pusy a přistrčil ho k Tomovi.

„Ne, díky,“ zašklebil se a odstrčil bratrovu ruku.

„A ty?“ otočil se na Alexandra a zamával mu lízátkem před obličejem. Chlapec na něj zíral a nebyl schopný se pohnout. Myslí mu rezonovala jediná odpověď. ANO!! Chci a moc!

Hlasitě polkl a přiškrceným hlasem odpověděl: „Ne, díky.“ Bill jen pokrčil rameny a vrátil lízátko zpět do svých úst.

„Lexi!! Haló!! Země volá Alexandra!“ usmíval se Tom a mával dotyčnému dlaní před obličejem.

„Je ti dobře?“ zeptal se, když Alex opět vnímal.

„Jo, jen jsem se zamyslel. Chtěl jsi něco?“

„No, ptal jsem se, kam večer vyrazme?“ zopakoval Tom svoji otázku a nepřestával sledovat svého kamaráda ostřížím pohledem.

„Aha a nechtěli byste zajít do kina?“ navrhl Alex a podíval se na bratry Kaulitzovy.

„Hmm, no proč ne, v kině jsem nebyl už hodně dlouho. A co hrají?“ dotázal se Bill a upřel pohled na svého kamaráda.

„Nevím, ale něco si určitě vybereme,“ odpověděl Alex a proklínal se za svůj hloupý nápad. Okamžitě, jak to vyslovil, si uvědomil, že by musel vedle něj sedět přinejmenším dvě hodiny. A pochyboval, že by to zvládnul. Zvlášť, když bude všude tma a Bill bude tak překrásný, jako vždy.

„OK, tak domluveno. Stavíme se pro tebe tak kolem osmé,“ shrnul Tom a zakousl se do svého burgeru.

Alex ještě chvíli zíral do neurčita, potom napíchl hranolku na plastovou vidličku a strčil si ji do pusy. Horečně se modlil, aby na něj vyšlo místo co nejdál od Billa, protože přestával zvládat svoje touhy. Zavřel oči a soustředil se na něco klidného, neerotického, naprosto nevzrušujícího! Ale jediné, co se mu zjevovalo, byl Bill. Usmívající se Bill, Bill olizující si rty, Bill a jeho rajcovní pohled, Billova hvězdička, odhalené bříško a kalhoty proklatě nízko. Alexander v duchu zasténal a prudce zamrkal. Začínal mít takové tušení, že tohle nedopadne dobře.

Po další hodině a půl se rozloučili a každý se vydal domů.

Dvojčata šla vedle sebe a povídala si. Tom zrovna bratrovi vykládal, jak dlouho už se necítil tak uvolněně jako dnes. Otočil se na Billa a zkoumavě si ho měřil pohledem. Nevěděl, jestli se s ním má podělit o svůj poznatek. Všimnul si totiž, že jejich kamarád má určitou slabost.

„Myslím, že jsem objevil někoho, komu se líbíš,“ začal opatrně Tom a sledoval bratrovu reakci.

„Jak to myslíš?“ zeptal se zaskočeně mladší z bratrů a upřel svůj pohled na svého společníka.

„No, ty sis toho nevšiml? Vždyť na tebe celou dobu zíral jak na svatý obrázek! Toho sis musel všimnout!“

„Cože?“ podíval se šokovaný Bill na svého bratra.

„No Alex! Málem mu ukápla slina, jak na tebe mlsně zíral,“ usmíval se Tom a vrtěl hlavou nad pozorovacím talentem svého mladšího brášky. Začínal mít tušení, že u Billa zřejmě ten šestý smysl na rozpoznání gayů asi nefunguje.

„Cože? Blbost! To není pravda!“ rozčílil se Bill a zaraženě vzpomínal na setkání s kamarádem.

„To se ti jen něco zdálo! Alex? Vždyť je to můj kamarád!“ řekl Bill a pokládal to za hotovou věc.

„Jo, jo, víš co se říká, kamarád taky rád!“ usmíval se Tom a pomrkával na bráchu.

„Ty seš ale nechutnej! Vždyť je to Alex, známe ho už skoro věčnost. Určitě ses spletl. To není možný!

„Bille, Bille, začínám to s tebou vidět bledě. Bože, vždyť byl tak nenápadnej, že to klidně mohl mít napsaný na čele a mělo by to stejnej účinek!“

Bill se zamračil a vypadal, že soustředěně přemýšlí. Po chvíli se otočil na Toma.

„Myslíš? Líbím se mu?“ zeptal se a vypadal naprosto zaskočeně.

„Jo, líbíš se mu. Je z tebe úplně na větvi!“ zasmál se Tom a opět vrtěl hlavou nad svým naivním bratrem.

„Bille, nevím, jak ti to říct, ale kdy naposledy ses na sebe díval do zrcadla?“ upíral na něj pohled typu: ‚Ty seš vážně absolutně nemožnej.‘

Z Billova obličeje vyzařovalo naprosté zmatení. Chudáček, až mi ho bylo líto.

„No dneska, než jsme šli,“ odpověděl opatrně a čekal, co za rozumy z jeho ‚staršího a chytřejšího‘ bratra vylezou.

„Takže si seš vědomej toho, jak vypadáš, že?“

„Jo, Tome, vím jak vypadám! Není ti nic? Plácáš nesmysly!“ začal se strachovat Bill. Tom se choval opravdu velmi divně.

„No jen jsem chtěl poukázat na to, že když teda víš, jak vypadáš, tak proč ti je tak zatěžko uvěřit, že po tobě někdo jede? Vždyť ty seš rajcovní i pro zapřísáhlý heteráky!“ zvýšil hlas Tom a pozoroval bratra, který vypadal, že mu oči za chvíli vypadnou z důlků.

„No moc se nediv. Vypadáš, jako bys to slyšel poprvé v životě,“ dodal Tom, když jeho bratr nebyl ještě po pěti minutách schopný slova.

„Vždyť i David na tebe občas zírá jak mlsnej kocour!“ přisadil Tom a Bill šokovaně zalapal po dechu. Zíral před sebe a zastavil se v půli pohybu.

„Pojď, prosím tě! Ty seš vážně trubka. Ti budu muset asi dělat dohazovače, protože s tím tvým talentem pozorovat okolí, vážně asi zůstaneš na ocet!“ zavrtěl Tom hlavou, chytil bratra za ruku a táhl ho za sebou domů. Byl celkem zvědavý, jak se vyvine dnešní návštěva kina. Ďábelsky se usmál. V hlavě začal osnovat plán. Není to sice nic moc, ale z nikoho se nestal mistr po prvním pokusu, že?

autor: Dania
betaread: Michelle M.