*Po dvou týdnech*
,,Tommy??“ Billův tichý hlas se nesl od dveří pokoje.. Otočil jsem se jeho směrem.. Usmál jsem se.. Stál tam jen v boxerkách a jeho černé vlásky mu stály na všechny strany.. ,,Pojď ke mně,“ špitl jsem potichu a trochu jsem nadzdvihl peřinu.. Za posledních 14 dní se toho poměrně hodně změnilo.. Bill se ode mě nehnul téměř na krok a já si ho postupně pouštěl více k tělu.. Pomalu mě zbavoval strachu z Gordna a toho, co na mě praktikoval každou noc… …
*flash back*
,,Tome??“ Jeho hlas se rozlehl ztichlým pokojem.. ,,Tome??“ Zopakoval a vešel dál do pokoje.. ´Přece by nespal´ prolétlo Gordonovi hlavou a došel až k jeho posteli.. Zadíval se na rozestlanou peřinu, rozsvítil malou lampičku na nočním stolku.. ,,Kruci!!“ zaklel tiše a otočil se.. Rozhlédl se pokojem.. Ani známky potom, že by tu dnes v noci byl.. ,,Kde může…Bill“ vydechl a rychle přešel pokojem.. Rozrazil dveře a přešel chodbou k dveřím svého druhého syna.. Už, už sahal po klice, když se zarazil.. Nemůže tam přeci jen tak vtrhnout a dožadovat se Toma.. Odhalil by tak Billovi všechno, co celých deset let pracně tajil.. S rozhořčeným výrazem ve tváři se otočil a odešel si sednou do obývacího pokoje…
,,Klid lásko…“ špitl Bill do vlasů svému bratrovi a pevně jej svíral ve svém náručí.. Oba chlapci věděli o přítomnosti otce za dveřmi.. Mohli se jen tiše modlit, aby nevstoupil.. ,,Už je pryč Tommy, už je pryč…“ špital Bill stále dokola a jemně hladil bratra po třesoucích se zádech.. ,,Neublíží ti…“ Jemně jej políbil na čelo a zjistil, že Tom upadl do neklidného spánku… Usmál se a přikryl jej peřinou až ke krku.. Sám se ho pevně chytil a snažil se usnout…
*konec flash backu*
,,Tommy??“ špitl Bill, když se pohodlně uložil vedle mě.. Přetočil jsem se na bok a podepřel jsem se na lokti, abych na něj viděl.. ,,Copak??“ zeptal jsem se a dal jsem mu pramínek vlasů za ucho.. Usmál se a natáhl ke mně ruce.. Objal mě kolem krku a stáhl mě na své tělo.. Příjemně mě hřálo, dodávalo mi pocit jistoty.. ,,Mám tě rád, Tommy,“ špitl Bill tichounce a políbil mě na čelo.. Usmál jsem se a zavřel jsem oči.. V jeho náručí se mi usínalo tak klidně, jako nikdy… …
*flash back*
,,Kde jsi v noci byl…“ sykl Gordon a prudce k sobě Toma za loket stáhl.. ,,U-u Billa…“ špitl tiše Tom a snažil se vykroutit z jeho sevření.. Nedařilo se mu to.. ,,Proč?!“ Trhl mu za ruku a přitiskl ho na zeď.. Mohl si to dovolit.. Jeho žena byla ještě v práci a Bill seděl na zahradě a četl si.. Využil chvilky, kdy si šel Tom do domu pro pití.. Upřeně se mu díval do očí.. Nelíbilo se mu tam to, co viděl.. Známky odporu?? ,,Je to můj bratr!!“ sykl Tom a snažil se mu dívat do očí stejně odhodlaně, jako Gordon jemu.. Přesto se jeho tělo chvělo strachy, když sunul otec dlaň po jeho stehně.. ,,Dnes budeš spát u sebe, je ti to jasné?!“ sykl a hrubě ho políbil na krk.. Tom ucukl.. ,,Nebudu!!“ vydechl Tom, vytrhl se mu a utíkal do bezpečí za Billem.. Bál se noci, která se blížila… …
*konec flash backu*
,,Dobré ráno“ Sluneční paprsky si hrály na mé tváři a v kombinaci s tím sladkým hláskem vedle mě, mne donutily otevřít oči.. ,,Ahoj,“ usmál jsem se na Billa a přitulil jsem se k němu.. Nechtělo se mi vstávat.. Chtěl jsem celý den jenom ležet vedle něj.. ,,Máma už jela do práce a já musím jít za chvíli za Hannah (učitelka zpěvu)“ špitl Bill tiše.. Roztřásl jsem se a žaludek se mi stáhl.. ,,A-ale… Co já??“ vydechl jsem přidušeným hlasem.. Přece, přece tu nemůžu zůstat sám.. Celých 14 dní mě Bill spolehlivě chránil před dotěrnými a nechutnými dotyky našeho nevlastního otce, ale teď?? Mám tu s ním být sám?? ,,Můžeš jít se mnou… Nebo za Andym…“ navrhl mi Bill a jemně mi dlaněmi přejížděl po zádech.. ,,Půjdu s tebou, prosím,“ špitl jsem a stulil jsem se k němu jako malé kotě… …
*flash back*
,,Billí?? Jsi to ty??“ kníkl Tom a peřinu si přitáhl až k bradě.. V pokoji byla neprostupná tma, jen podle tichých krůčků mohl poznat, že je v místnosti ještě někdo další.. ,,Klid Tomí, jsem to já.“ Jeho dech se výrazně zklidnil, když slyšel bratra.. Dokonce se slabě usmál.. ,,Můžeš, můžeš rozsvítit??“ špitl tiše.. Chtěl jej vidět.. Po malé chvíli se pokojem rozlehlo slabé světlo, vycházející ze stolní lampičky.. Tom tiše vydechl.. Bill stál kousek od postele, na sobě jen černé boxerky a po těle mu ještě stékaly kapičky vody.. ,,Copak??“ usmál se Bill a stáhl si dlouhé vlasy gumičkou.. ,,Můžu k tobě??“ zeptal se spíš jen z legrace a vlezl si pod peřinu k bratrovi.. ,,Tome??“ zeptal se tiše, když si všiml, jak na něm bratr visí pohledem.. Ne, že by se mu to líbilo, spíš naopak.. Ale ještě nikdy se na něj Tom takhle nedíval.. ,,Ano??“ špitl tiše a pohledem se zastavil na Billových rtech.. ,,Chvěješ se.“ Pomalinku se k němu přisunul blíž a jeho dech se zrychloval.. ,,J-jo,“ usmál se Tom a konečně se pohledem dostal až k bratrovým očím.. ,,Bojíš se, Tomí??“ zeptal se tiše a dlaní chytil jeho tvář.. Tom přivřel oči.. ,,Tebe ne…“
*konec flash backu*
,,Jsme doma!!“ křikl Bill hned ode dveří a s úsměvem na rtech ze sebe stahoval tenkou bundu.. Já si vyzul boty a zlehka jsem Billa plácnul přes zadek.. ,,Tyyy,“ vykřikl Bill a rozběhl se za mnou.. Jako dva uragány jsme vběhli do kuchyně.. ,,Mamí,“ vypískl jsem a schoval jsem se za mamku, která stála právě u stolu.. Otcovy přítomnosti jsem si vůbec nevšimnul.. Veškerou pozornost jsem věnoval Billovi, který se ke mně snažil dostat co nejblíže.. ,,Kluci, nechte toho a běžte si umýt ruce, za chvíli bude večeře.“ Mamka se mi vysmekla a s úsměvem přešla k lednici.. Chtěl jsem se rozběhnout do patra, ale všiml jsem si Gordnova pohledu.. Zarazil jsem se v půlce pohledu a snažil jsem se vyhledat Billa.. Pochopil, co se děje.. Došel až ke mně a vzal mě za ruku.. ,,Pojď,“ špitl tiše a vyváděl mě z kuchyně… …
*flash back*
,,Bille??“ ,,Ano??“ ,,Nebude hloupé, když řeknu, že tě miluju??“ ,,Nebude.“ ,,Miluju tě.“ vydechl Tom a zlehka bratra políbil na rty.. ,,Já tebe taky, Tommy.“ Přitiskl jej na své tělo a drobnými polibky zasypával jeho krk.. Najednou oba strnuli.. Ozvalo se bouchnutí dveří od Tomova pokoje.. ,,Ještě, ještě ho to nepřešlo,“ špitl tiše Tom a schoval se hluboko do Billova náručí.. ,,Neboj se… Neboj se Tome…“ Bill jej hladil po zádech, vlasech, tvářích.. Snažil se jej uklidnit, ale chápal, že to nejde.. Potom všem, co si Tom zažil, nejde být jen tak v klidu a nebát se.. ,,BILLE“ vykřikl najednou Tom, když se otevřely dveře pokoje, ve kterém se právě oba bratři nacházeli.. ,,Mami??“ vydechl překvapeně Bill, když rozeznal postavu ve dveřích a povolil sevření Tomova těla.. ,,Co tady děláš, Tome??“ Matka rozsvítila světlo a přešla k posteli.. Oba bratři mžourali do přívalu světla.. ,,Já… Já… Spím tu,“ špitl tiše a snažil se schovat pod peřinu.. ,,Táta říkal, že tu spíš už kolik dní.. Děje se něco??“ Teď měl dokonalou příležitost, říct mámě vše, co se děje.. Ale neřekl ani slovo.. ,,N-ne,“ špitl Tom a pod peřinou stiskl bratrovu dlaň.. V duchu se modlil, ať jej matka nepošle spát k sobě.. Věděl přesně, co by to znamenalo.. ,,Měl bys jít k sobě.. Bill takhle určitě nemůže spát.. Ani ty,“ ,,Ne mami, to je dobrý.. Mě tu Tom nevadí, fakt ne,“ snažil se Bill zachránit situaci, ale nedařilo se mu to.. ,,Jdi, Tome,“ Chytla ho za ruku a vytáhla z postele.. Tom se ve dveřích ještě otočil na Billa.. Oči se mu leskly strachy a slzami.. ,,Přídu za tebou,“ špitl Bill tak tiše, že to nebylo vůbec slyšet, ale svého majitele si tato slůvka našla… …
*konec flash backu*
,,Tome?? Dneska… Dneska to uděláme,“ Bill se na mě otočil.. Mluvit rychle a tiše.. Zarazil jsem se.. ,,U-už dnes??“ Žaludek se mi sevřel strachy.. Já, nechci.. Ještě ne.. ,,Ano Tome.. Dneska už tě máma u mě spát nenechá a tebe má hlídat Gordon, nezapomínej.. Dneska je poslední šance,“ Bill ke mně došel a pevně mě objal.. Asi, asi má pravdu.. ,,Ale přijdeš včas, že ano?? Že ano Bille??“ Tiskl jsem se k němu a celý jsem se třásl strachy.. ,,Neboj lásko, přídu.“ Políbil mě na čelo a otevřel dveře koupelny, ve které jsem doteď byli.. ,,Přídu, neboj,“ ujistil mě ještě rychle a zmizel ve dveřích svého pokoje.. Úzkostlivě jsem se zahleděl na dveře svého pokoje.. Už 14 dní jsem tam nespal a teď.. Teď tam mám jít sám a pomalu snad i Gordna přimět, aby se mě dotýkal.. ,,Zvládneš to, Tome,“ špitl jsem si tiše pro sebe a vydal jsem se do pokoje… …
*-*-*-*-*-*
,,Ahoj Tome.“ Dredatý chlapec se při zvuku toho hlasu snažil schovat co nejvíce do své postele, ale jeho „návštěva“ si jej našla.. ,,Zlobil si Tome, víš to??“ Gordon si pomalu přisedl k němu na postel a odkryl mu peřinu.. Překvapilo jej, že je Tom jen v trenkách.. Nikdy tak nespával.. Možná si na to zvykl u Billa.. ,,J-j-já…“ Vykoktl Tom a snažil si peřinu přitáhnout k sobě.. Nedal mu šanci.. ,,Dneska mi musíš vynahradit těch 14 dní strádání, Tome,“ špitl Gordon a pokusil se ho políbit…
Zatímco Tom se chvěl strachy ve svém pokoji, Bill utíkal pro jejich matku.. Doufal, že ji přiměje jít s ním k bratrovi do pokoje.. ,,Mami!! Mami!!“ Bill s ní zatřásl.. ,,Bille?? Co se děje zlato??“ Posadila se na posteli a zmateně se rozhlédla kolem sebe.. ,,Pojď… Musíme za Tomem!!“ Bill ji za ruku táhl ze dveří až do horního patra.. Měl štěstí, nebránila se mu.. ,,Bille, proč jdeme za Tomem??“ zeptala se a ve spěchu si protírala oči.. ,,Pojď,“ Bill ji táhl, jak nejrychleji mohl.. Bál se, že to nestihnou včas, že Gordon Tomovi ublíží…
,,GORDONE!!“ vykřikla paní Kaulitzová, když ji Bill vtáhl do pokoje jejího staršího syna.. Gordon se právě skláněl nad chvějícím se Tomovým tělem a snažil se mu dlaň podstrčit pod spodní prádlo.. Nemohla věřit svým očím.. ,,Mami!!“ ,,Simon!!“ vykřikl Tom společně s otcem.. ,,Vypadni od něj!! Slyšíš?! Vypadni od něj!!“ Simon popadl záchvat zuřivosti.. Jejímu chlapečkovi nikdo ubližovat nebude!!
,,Tomí, lásko.. Už je to dobrý.. Už je to dobrý, jsem tu s tebou.. Lásko, jsem tu s tebou, už je dobře,“ špital Bill tiše a tiskl k sobě bratrovo tělo.. Jejich matka, společně s Gordonem, seděla v obýváku a čekala na policii.. Nehodlala nic takového v domě trpět.. ,,Billí, tolik, tolik jsem se bál,“ špital Tom a tiskl se k bratrovi.. ,,Už nemusíš, jsem s tebou a nikdy tě neopustím!! Miluju tě Tome!!“ Bill jej jemně políbil na čelo a ještě pevněji objal.. ,,A já tebe Billí,“ vydechl Tom a schoulil se mu v náručí.. Byl unavený.. Potřeboval spát.. A v Billově přítomnosti se nebál usnout.. Věděl, že on jej vždy ochrání!!
*-*-*-*-*-*
Z tohohle zážitku se Tom vzpamatovával ještě dlouho, ale díky svému bratrovi to zvládl na jedničku.. Stále se v noci občas budil celý propocený, ale už mohl klidně a beze strachu usínat.. Věděl, že Bill stojí stále po jeho boku, že jej ochraňuje a nikdy neopustí.. To mu dodávalo odvahu do dalšího života.. Jen díky Billovi se dokázal se svým životem vyrovnat.. Jen díky Billovi poznal pravou lásku.. Jen díky Billovi, dokáže žít…
autor: Dádinka
betaread: Janule
Hojky Na Mém Blogu Je Bleskowka Thak Se Dyžtak Zapoj Ju…:o)…Srry Za Reklamu…
jeziiis TT___TT to je tak smutne pekneee!! ;((
Chudák Tomík, ještě že to dobře dopadlo!
Krásné z dobrým koncem.Většinou Tom v povídkách chrání Billa ale tady to bylo moc hezky.