Bez tebe

Klečím tu na studené zemi a slzy mi stékají po tváři. Vzpomínám, jaký to bylo ještě před rokem. Jak jsme spolu byli šťastní. Ale teď jsem zůstal sám. Bez tebe. Nedovedeš si představit, jak je to kruté… Při pohledu na tvůj náhrobek se ptám: ,,Proč? Tome, proč?“ Nebýt té strašné noci, nikdy by se to nestalo. Ale teď je pozdě něco dělat. Už tě nikdy neuvidím, neobejmu, nepolíbím. V noci se nemám ke komu přitulit. Tak moc to bolí… Znovu si setřu slzy a položím květiny na tvůj hrob. Nikdo neví, co se ve mně odehrává, jak můj život najednou ztratil smysl. Bez tebe už nemůžu žít…

Těžce vstanu. Musím teď pryč. Nemůžu se dívat na tu kamennou desku, na které jsou napsána ta nejhorší slova na světě. Slova, která mě pohřbila zaživa. Prostě nemůžu… Naposledy se otočím a zašeptám: ,,Nikdy se to nemělo stát, lásko! Tak strašně moc mi chybíš…!“ A pak už jen odcházím z tohoto smutného místa plného beznaděje sám, sám a sám…navždy…

autor: Ichbin Teufelin
betaread: Janule