,,Kam zase jdeš?´´
,,Ale Tome, nemusíš mě zase tak hlídat, už nejsem malý kluk!“
,,To máš sice pravdu, ale stále jsi můj bratr a i něco víc.“
,,Ale Tome, nebudeš zase žárlit, že ne?“
,,A jak nemám žárlit, když nevím, kam chodíš a s kým!“
,,Ale ne,už je to tu zas! Poslouchej, dneska na to nemám vůbec náladu se s tebou hádat.“
,,Tak to si jí rychle udělej!“
Bill chtěl odejít, ale Tom ho chytnul pevně za zápěstí
,,Au, ježiš Tome, pusť mě.“
,,Ne! Nepustím, dokavad mi nepovíš, za kým to pořád chodíš, už to trvá asi dva měsíce, to není normální.“
,,No za kámošem přece! Co ti mám na to říct.“
,,Lžeš, já to vím.“
,,Jo? To není možný, protože říkám pravdu.“
,,Prostě nikam nejdeš a hotovo!“
,,A kdo mi v tom jako zabrání? Jako ty?“
,,Kdo jiný?“
,,Dobře ti radím, neprovokuj, nebo se neovládnu a jednu ti vrazím!“
,,Ale Tome, to bys přece neudělal, že ne?“
Tom na Billa nikdy nevztáhl ruku, třeba i když byli sebevíc na sebe naštvaný, nikdy se neodvážil, myslel si, že ani teď by ho neuhodil, nebo ještě něco horšího.
,,Tome, no tak uhni!“
,,Varoval jsem tě! To ti asi nestačilo.“
Tom vrazil Billovi spíš pěstí, než facku.
,,Tome?“
Bill se na něj podíval skleněnýma očima.
,,Já tě varoval, jednou to přijít muselo!“
,,Tome, okamžitě přestaň, chováš se jak magor!“
,,Tak jak magor, jo?“
,,Jo magor! A to je ještě slabý slovo!“
,,A ty se chováš jak děvka!“
,,Co to tu meleš!“
,,Já to vím, podvádíš mě!“
Tom vytáhl ze šuplíku kuchyňský nůž a zadíval se na vyděšeného a překvapeného Billa.
,,T..Tome…polož to, c..co..co to děláš.“
Bill začal pomalu couvat směr jeho pokoj, který byl o patro nahoře.
,,Víš co bych teď nejradši udělal Bille?“
Popošel blíž k Billovi. Měl ho v plánu trochu postrašit, ukázat, kdo je pánem, ne mu nijak ublížit, miloval ho, to by nedokázal.
Bill se otočil a začal utíkat po schodech. Tom utíkal hned za ním, v polovině schodu ho dohnal, chytl ho za ruku a otočil k sobě čelem, to ale neměl dělat.
Bill zavrávoral a nabodl se břichem na nůž.
,,Neee!!!“ Vykřikl Tom.
Stáli k sobě čelem, dívali se jeden druhému do očí, jeden zklamáním a druhý plný strachu.
Bill se pomalu začal sesouvat k zemi.
,,Ne! Ne! Bille, to jsem nechtěl!“
Bill začal pomalu zavírat oči.
,,Ne! Bille, nezavírej oči, já…já miluji tě! Neumírej!“
,,Zavolám sanitku!Vydrž!“
Bill už ho neslyšel, nedýchal, byl mrtvý, zabil ho.
,,Co jsem to udělal!“ Zabil jsem člověka, kterého miluji.
,,Bille…“
Tom plakal, držel ve svém náručí Billovo mrtvé tělo.
Myslel si snad, že mu tím může vrátit život? Ale ne, nevrátí a ani nikdo jiný.
Litoval toho, byla to nehoda.
autor: XTH.B.K
betaread: Janule
miluju povídky kde se twinsata vraždí 🙂
paneboze…tak toto ne…toto som necakala….ja tu na to cumim s rukou na ustach..a slzami v ociach…hrozna predstava :´(
Ehm.Kýč.
Terezka: jediný kýč je tady tvůj připitomělý komentář. radši se do toho nestarej… a ta přezdívka "terezka" cha cha cha 😀
nádherná povídka… smutná…
chudáček Bill .. :((
Bill to měl Tomovi řic proč chodí prič.