Dilema 21.

BILL
Věděl jsem, kam brácha šel. Věděl jsem, co tam bude dělat. A právě to mě zevnitř zabíjelo. Žárlil jsem! Tak moc! Po tom, co odešel, máma vyzvídala. Řekl jsem jí, že spolu chodí a že ji Tom miluje. Nějak jsem ty slova nemohl formulovat. Můj jazyk byl jako zdřevěnělej. Znělo to tak divně! Musel jsem pryč, potřeboval jsem se zavřít ve svým pokoji a uklidnit se. Bože, co jen budu dělat, až budou naši v práci a já tu budu s Tomem sám?! Nevěřím si! Šílím z toho! Prostě se zamknu u sebe a nebudu si ho všímat! A nebo strávím celej den venku! I když nevím, co tu vlastně řeším, když Tom bude pořád s Margitt! Ne! Nechci na to myslet! Už to začíná být trapný. Já jsem trapnej! Nejsem ani první ani poslední, kdo se ‚nešťastně‘ zamiloval!
Mamka se mě vyptávala, jak to, že sedím doma a nejsem někde venku s přáteli. Musel jsem jí zalhat, říct, že jsem unavenej a nemám náladu. Vlastně jsem ani moc nelhal. Moje nálada byla v téhle chvíli pod bodem mrazu. Moje myšlenky se neustále honily kolem Toma a toho, co právě teď dělá s Margitt. Nejsem idiot! Moc dobře vím, že za ní neletěl proto, aby hráli šachy! Ještě že má dostatek soudnosti a necpe ji k nám! To bych nesnesl. Potřeboval jsem to všechno někomu říct. Zapnul jsem laptop a připojil se na icq. Je tu! Lyn8. Hned jsem jí napsal.
BQ: ahoj Lyn, asi se zcvoknu!!!!!!!
LYN8: čauky, a proč prosím tě?
BQ: brácha je u ní a já na to musím pořád myslet!
LYN8: a na co?
BQ: no na co asi! Právě to spolu dělají!!!!
LYN8: aha, tak to mi je líto, ale říkal jsi, že spolu chodí a že ji má rád, tak co se divíš?
BQ: já se ani tak nedivím, jako spíš žárlím! Přímo pukám žárlivostí!!!
LYN8: vím, že to pro tebe asi není lehký, ale musíš to nějak překousnout! Přece nebudeš celej život čekat na to, jestli se tvůj brácha taky náhodou nezabouchne do tebe! To přece nejde! Akorát promarníš život čekáním na něco, co se nikdy nestane!
BQ: já vím, že máš pravdu. Jenže ono to není tak jednoduchý, zapomenout na něj! Jsem s ním pořád, každej den, každou hodinu. To se prostě nedá! Nezvládám to! Co mám dělat?! Už jsem přemýšlel o tom plánu, ale nějak se mi do toho nechce! A hlavně – teď mám pocit, že bych na to ani neměl žaludek.
LYN8: to mě taky napadlo, nevypadáš, že bys byl nějakej bezpáteřní slizskej parchant. Vážně nevím, co bych dělala v tvojí situaci! Obdivuju tě, že to zvládáš už tak dlouho!
BQ: předtím se to ještě dalo, ale teď? Pořád se mi o něm zdají sny! Víš, jaký myslím! A začínám mít problémy se ovládat, když je blízko! Nechci ho nějak urazit nebo znechutit! To bych se vážně zabil! Nesnesl bych, kdyby se na mě díval se strachem a nenávistí!
To, co jsem jí psal, byly moje nejhorší, nejčernější obavy. Moje nejtemnější myšlenky! Děsím se toho, že se vážně jednou neovládnu a políbím ho! Zničilo by to všechno, co je mezi náma! Strach, obrovský strach! Ba co přímo děs! Zavřel jsem oči a snažil se zhluboka dýchat. Tou představou se mi stáhlo hrdlo a v očích štípaly slzy smíchaný s černýma linkama. Kousl jsem se do rtu a snažil se zadržet vzlyky! Byl jsem na dně. Tohle je peklo. Zuby jsem stiskl tak silně, až mi v ústech zůstala železitá pachuť.
LYN8: halooooo, jseš tam ještě??
BQ: promiň Lyn, není mi dobře
LYN8: chápu, hlavně prosím tě neudělej nějakou blbost, rozumíš?
BQ: neboj se! To už se opakovat nebude. Tak ahoj a zase se ozvu
LYN8: tak dobře, ahoj B
Odhlásil jsem se z icq a šel do sprchy. Nechtěl jsem se potkat s Tomem. I když ten asi přijde hodně pozdě. Umyl jsem se a zalezl s počítačem do postele. Na jídlo jsem neměl ani pomyšlení, takže jsem se ani nesháněl po nějaké večeři.Už dlouho jsem nebyl na netu a teď mám čas, tak se podívám! Docela mě zajímá, co o nás píšou fanoušci! Už jsme se s klukama párkrát podívali na fansites a vždycky to byla sranda. Potřeboval jsem se nějak rozptýlit. Zadal jsem do vyhledávače Tokio Hotel a čekal, co to vyhodí. Klikl jsem na první stránku ze seznamu a projížděl menu. Narazil jsem na rubriku ‚Povídky‘. No tak tohle by mohlo být zajímavý! Usmál jsem se v duchu, věděl jsem, že fanoušci mají bujnou fantazii! Přesně tohle jsem teď potřeboval. Projížděl jsem jednotlivý názvy, až mě zaujal jeden, co se jmenoval Interview. Začal jsme číst a musel se smát! Bylo to tak srandovní! Kroutil jsem hlavou a přemýšlel, kam na to chodí! Kolikrát to bylo tak trefný, až jsem je podezíral, jestli nás neodposlouchávali. Samozřejmě se tam objevila i milostná zápletka. Je to roztomilý, v jakých rolích si nás představují. Z Toma dělají napravenýho proutníka a ze mě stydlivýho panice! Kdyby věděli, že ani jedna z těch představ není pravdivá, asi by se hodně divily – hlavně fanynky! Neříkám, že jsem nějaká sexuální mašina, ale panic taky ne. A Tom? Ten jestli měl všehovšudy šest přítelkyň, tak to je taky hodě! Proboha, vždyť nám je teprve 16! No a kdyby ještě ke všemu věděly, co se se mnou děje teďka, tak je už tuplem klepne! Dočetl jsem tu povídku a cítil se o něco lépe. Přejížděl jsem očima další stránky a vesměs byly všechny podobný. Pak mě ale zaujala jedna, která měla rubriku nazvanou ‚For adult‘. Byl jsem zvědavej, co tam bude! Měl jsem silný tušení, že nějaká erotika – název tomu nasvědčoval. Rozklikl jsem ji a nabídlo mi to několik možností. Obrázky, povídky a slash. Díval jsem se na to a přemýšlel, čím začnu. Zvědavostí jsem téměř nedýchal. Tak vyzkouším zase ty povídky, když už jsem v tom čtení! Otevřel jsem tu hned první a začetl se do ní. Bože! Po deseti minutách jsem hlasitě polkl a znovu upřel pohled na obrazovku počítače. Bylo to pekelně vzrušující. Do detailu rozepsaný, jak se se mnou nějaká holka miluje! Zkusil jsem tu další a ta byla o Tomovi. Chvilku jsem pokračoval v četbě, ale potom jsem to musel vypnout, v hlavě jsem si příliš živě představoval místo té bezejmenné Margitt a opět se ve mně ozval osten žárlivosti. Zkusil jsem radši ty obrázky. Chvilku se to načítalo, ale potom jsem vytřeštil oči na obrazovku! To snad není pravda! To si ze mě dělají všichni srandu!! Zavřel jsem oči a doufal, že se mi to jenom zdálo. Pomalu jsem je zase otevřel a ujistil se, že to nebyl žádnej přelud! Bylo tam spousta malovaných obrázků, kde jsme já a Tom! Jak se objímáme, líbáme. Depresivní, něžné i dost perverzní kresby. A kousek níž byly i nějaké fotomontáže! Bože, vypadalo to tak skutečně!!! To ne! Tohle mi nedělejte! Jako by to tušili, jako by věděli, co se se mnou děje! Jako by mě chtěli mučit!! Celou dobu, co jsem si prohlížel tyhle obrázky, se můj dech zkracoval. Nedokázal jsem zůstat chladný! Tohle jsou všechny moje sny, všechny moje skrytý tužby nakreslený v živých barvách! Nedokázal jsem od toho odtrhnout pohled! Ve mně se odvíjela bitva! Věděl jsem, že bych se na to neměl dívat! Ale prostě jsem si nemohl pomoct! Bez dechu jsem se vrátil o úroveň výš. Možná si budete myslet, že jsem idiot, ale já jsem netušil, co to slovo slash znamená! Nikdy jsem se o to nezajímal a právě v tenhle moment jsme ho viděl poprvé v životě. Rozklikl jsem tedy tu poslední rubriku a přede mnou se objevilo několik názvů – zřejmě povídek. Přejížděl jsem je pohledem a přemýšlel, kterou si přečtu. Potřeboval jsem přijít na jiný myšlenky, po tom, co jsem viděl ty obrázky. Ani jsem pořádně nevnímal ty názvy, před očima jsem měl neustále nás dva, jak se líbáme! Namátkově jsem si vybral jednu povídku a začal číst. Nejdříve jsem to trošku nechápal, ale potom mi to začalo docházet! Ne! Tohle nemůžu číst! Nejsem masochista! Jenže i když jsem moc chtěl, nedokázal jsem, dnes už podruhé, odtrhnout oči od toho textu. Hltal jsem jedno slovo za druhým a moje představivost pracovala naplno! Bože! Takhle vzrušenej jsem snad ještě nebyl! Připadal jsem si jako prase! Jako úchylák, kterej se ukájí nad touhle zvráceností! Jenže to bylo silnější než já! Dočetl jsem to a musel jít do koupelny si ulevit! Stačilo jen pár pohybů a bylo to. Zhroutil jsem se na zem a schoval hlavu do dlaní. Bože, proč to nemůže být pravda?!!!! Proč to všechno, co jsem četl, nemůže být skutečnost? Styděl jsem se za svoje tužby a přání! Seděl jsem tam ještě hodně dlouho a slzama smáčel svoje oblečení. Ještě nikdy nebyla moje deprese a pocit provinění tak silné jako v tuhle chvíli. Topil jsem se v pocitech, které byly zakázané. Bylo mi jedno, že si fanoušci píšou tyhle příběhy, bylo mi fuk, že debatují o našem vztahu. Nemohli tušit, jak pravdivé jsou jejich hypotézy, alespoň co se mě týče!
Opřel jsem hlavu o chladné kachličky a znovu si přehrával celý ten příběh, který ve mně vzbudil tolik touhy! Nevěděl jsem, kolik je hodin, ani jak dlouho už tu sedím na chladné podlaze koupelny. Nevšiml jsem si ani vrznutí dveří, které se ozvalo z chodby. Snažil jsem se trošku vzchopit, dostat rytmus svýho srdce do normálu. Moc se mi to nedařilo. Zavřel jsem oči a vzdal to. Z očí mi proudily potoky slz a vytvářely mokrý kola na mým tričku. Nevnímal jsem svět kolem sebe. Najednou jsem ucítil něčí dlaň na rameni. Vyděšeně jsem se podíval na vetřelce a rozplakal se ještě víc.
„Běž pryč, prosím!“ zašeptal jsem a moje tělo se otřásalo mohutnými vzlyky.
„Bille! Co se stalo?“ klekl si a vystrašeně se na mě díval.
„Nechci! Odejdi, prosím tě odejdi! Já… běž!!“ vykřikl jsem a nemohl se na něj dál dívat, zaťal jsem ruce v pěsti a modlil se, aby mě poslechl. Byl tak blízko, že jsem cítil jeho dech na tváři.
„Co nechceš? No tak, mluv se mnou!“ jemně se mnou zatřásl. Jako by mě probudil a já se mu podíval do očí. Připadal jsem si jako v horečce. Nedokázal jsem ovládat svoje pohyby. Malátně jsem se naklonil a přitiskl svoje rty na jeho. Strnul a chtěl se odtáhnout. Já jej ale chytil za tričko a zvýšil tlak na jeho hebké rty. Ani se nepohnul, jen tam dál strnule klečel. Dodal jsem si odvahy a přejel jazykem po jeho spodním rtu. Najednou jako by ho píchla vosa. Prudce mě odstrčil a hřbetem ruky si otřel ústa. Vyděšeně na mě zíral doširoka rozevřenýma očima a vrtěl hlavou. V ten moment jsem si uvědomil, že jsem překročil tu pomyslnou hranici. Udělal jsme přesně to, čeho jsem se nejvíce děsil! Věděl jsem, že mě bude nenávidět, že mě zavrhne! Zděšeně jsem si vjel rukama do vlasů a začal se houpat dopředu a dozadu. Byl jsem totálně mimo.Tom tiše zavřel dveře a odešel.

autor: Dania
betaread: Michelle M.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics