„Bille, nevíš, kde mám tu kšiltku?“ zařval jsem na bráchu, už deset minut hledám svůj oblíbenej kšilt, černej s NY. Sakra, kam se poděl? Za chvilku musíme vyrazit pro Margitt. Je sobota večer, chystáme se do klubu, zapařit.
„Nevím, co bych s ní dělal? Pokud sis ještě nevšiml, já ty tvoje nenosím!“ rozčiloval se brácha ze svýho pokoje.
„No jo, tak se nečil!“ zabrblal jsem a znova přehrabal svůj kufr. Kurva, kde je!! Ahááá, tady je!! Mám ji, konečně! Nasadil jsem si ji a upravil si dredy. Perfekto! Dneska prostě muselo být všechno perfektní! Ani nevím proč, ale měl jsem takové tušení, že dnešek bude něčím vyjímečný.
„Už seš hotovej? Musíme jít!“ vrazil jsem k Billovi do pokoje a díval se, jak si ještě dodělává vlasy.
„Jestli to takhle budeš nosit ještě chvíli, tak budeš šilhat!“ okomentoval jsem jeho účes a připravil se na záplavu nadávek.
„Myslíš?“ jeho odpověď mě šokovala. Začal se natáčet před zrcadlem a zkoumal svoje vlasy a kontroloval, jestli nešilhá už teď.
„Máš pravdu, asi změním účes!“ rozhodl se a já jsem jen zavrtěl hlavou. Vím, jak je v některých věcech můj bratr impulzivní. Ale když už se pro něco rozhodne, tak o tom přemýšlí a dovede to k dokonalosti. Takže se můžu těšit na změnu Billovy image. No, uvidíme, co z toho vyleze.
„Tak pojď, už musíme jít! Margitt už na nás čeká!“ snažil jsem se ho popohnat, ale dokud není dokonale připravenej, tak s ním nikdo nepohne. Konečně se naposledy podíval na svůj odraz v zrcadle, vzal bundu a šel ke mně.
„Tak můžeme jít!“ zazubil se a vyrazili jsme. Ještě jsem si vzal mikinu, přece jenom už je skoro zima, a vyšli jsme z domu. Po několika minutách se před náma objevil Margittin dům. Zazvonili jsme a čekali, než se objeví v okně. Křikla, ať ještě chvilku vydržíme, že už jde. Za pár minut už vycházela ze dveří a hrnula se k nám. Objala se s Billem a potom i se mnou. Přivinul jsem ji k sobě a ucítil tu vůni ze snů. Květinový závan se kolem ní vznášel a kdykoliv se pohnula, vyvolal ve mně vlnu vzpomínek na něco, co se vlastně ani nestalo. Začínalo mi z toho hrabat. Do Magdeburku jsem se dopravili autobusem. S klukama jsme měli sraz až v klubu. Vešli jsme dovnitř a rozhlíželi se. Vzadu u posledního stolu jsem zahlídl Andyho blonďatý vlasy a upozornil Billa s Margitt. Vydali jsme se k nim přes celej klub. Bylo už celkem narváno, okamžitě se kolem nás sesypaly mraky holek a začaly vřískat a žadonit o podpisy. Když jsme se konečně propracovali až ke stolu, zařekl jsem se, že sem už ani nepáchnu. Bylo mi z těch pokrytců kolem zle. Teď se tváří jako největší kamarádi, ale před rokem jsme pro ně s bráchou byli jenom ti pošahaní Kaulitzovi. Samozřejmě mluvím o našich spolužácích. Kokoti jedni!Pozdravili jsme se s ostatníma a sedli si ke stolu. Brácha si sedl vedle Andyho a já s Margitt na protější stranu vedle Gusty. Jen jsme si sedli, už se k nám hnal číšník s pitím. Postavil před nás plechovky Red Bullů, mě vodku, Margitt nějakou sladkou blbost a Bill si dal to jeho lepidlo. Jednou jsem to ochutnal a málem se mi tím cukrem přilepil jazyk k patru. No, Margitt je na tom taky tak. Oba pijou jenom tyhle sladký likéry. Dneska jsme měli v plánu to pořádně rozjet a slavit až do rána. Naštěstí tenhle klub jede nonstop, tak to nebude problém. Rozhlídl jsem se kolem sebe a podíval se, koho tu znám. U protějšího stolu se mi pohled zastavil na tom kreténovi, kterej po mě hodil tu Billovu básničku. Právě se něčemu strašně smál se svýma kámošem, když mě zaregistroval. Vztekle se otočil k nim, začal něco vykládat a přitom ukazoval k našemu stolu. Potom se začali zase smát a já se divil, že je to ještě baví nás pořád drbat.
Začali hrát nějakej ploužák, kopnul jsem do sebe tu vodku a otočil se k Margitt, jestli si nechce jít zatancovat. Souhlasila. Vzal jsem ji za ruku a táhl ji k parketu. Stáli jsme proti sobě a já se nemohl odhodlat, kam jí ty ruce položím. Když je dám moc nízko, tak by se mohla vylekat, ale když zase moc vysoko, tak to bude vypadat, jako že nemám zájem! A já zájem mám a to dost velkej! Usmála se mýmu váhání, objala mě kolem krku a tvář mi přitiskla k rameni. Položil jsem ruce na její boky a přitáhl si ji ještě blíž. Zase jsem cítil tu květinovou louku. Zaplňovala všechny moje smysly a já dostal neodolatelnou chuť políbit ji. Co si asi řekne? Dá mi facku? Sakra! Mám to udělat nebo ne? Ucítil jsem, jak mě hladí vzadu na krku. Podíval jsem se jí do obličeje a zjistil, že mě pozoruje. Stačilo by se jen trošku sehnout a mohl bych se s ní líbat. Díval jsem se jí do očí a snažil se v nich vyčíst, co mám udělat. Usmála se! Udělám to!! pomalu jsem se sklonil k jejímu obličeji a zlehka přitiskl svoje rty na její. Neodtáhla se. Odvážil jsem se trošku zvýšit tlak na její rty. Lehce je pootevřela a já vsunul jazyk do jejích úst. Bylo to dokonalé, líbala skoro stejně jako v mým snu. Ba ne, bylo to ještě daleko lepší. Pořádně jsem se do toho vložil a pomaličku, jemně zkoumal jazykem všechny zákoutí jejích úst. Vyšla mi vstříc. Naše jazyky se propletly. Ach Bože, líbá tak skvěle! Hladil jsem ji na bocích a stále se pohyboval do rytmu hudby. Po chvilce jsme se od sebe odtrhli a oba zrychleně dýchali. Díval jsem se jí upřeně do očí a sledoval její reakci. Stále se usmívala a pak prohodila něco, co mě zarazilo a potěšilo zároveň: „No konečně tě to napadlo! Už jsem myslela, že se nedočkám!“
Jen jsem na ni chvilku zíral a pak se začal usmívat taky. Určitě jsem se tvářil jak idiot, ale to mi bylo fuk. Právě jsem se cítil neskonale šťastný. Margitt je moje a nic jiného mě v ten moment nezajímalo. Zeptal jsem se jí, jestli by chtěla něco víc než jen kamarádství. Místo odpovědi se znovu přisála k mým rtům a vášnivě mě políbila.
autor: Dania
betaread: Michelle M.
