Silvestr

Bill seděl zabalený v dece a koukal z okna na padající sníh. Celá tahle atmosféra oslav ho vytáčela, neměl to rád. Samý hluk, opilí lidé a rány z petard na něj nepůsobily stokrát uklidňujícím dojmem. I když Silvestra občas slavil s rodinou, když byl ještě malý, nikdy si k němu nenašel tu správnou cestu. Cestu oslav nově přicházejícího roku. Přišlo mu to naprosto zbytečné. Každý den je stejný a kdyby někdo nevěděl, že je Silvestr, ani by nepostřehl, že se mění číslice v zápisu. Přál si vrátit zpět čas, kdy si s Tomem spolu hráli s konfetami a na hlavě měli barevné čepičky. Teď musí tvrdnout nahoře u sebe v pokoji, poněvadž nesnese pohled na svého bratra, který koketuje s jednou dívkou za druhou. Věděl, že ho nemůže omezovat a zakazovat komunikaci s ostatními lidmi. Ale to neznamená, že si Tom bude užívat. Copak neví, jak to Billa bolí? Ta představa, že se jeho bratr někoho dotýká stejnýma rukama jako jeho, věnuje dívkám i stejné pohledy, ho naprosto dráždila. Nemůže za to, že je žárlivý, ale jeho bratr by toto snad mohl vědět. Jsou přece dvojčata, tak proč mu to dělá?

Bill sledoval barevnost ohňostrojů, které někteří nedočkavci vypouštěli dříve, než nastala půlnoc. Přemýšlel nad vším, co ho napadlo, až ho to unavovalo. Byl z toho vyčerpaný. Zachumlal se až po uši do deky a cítil, jak se mu pomalu ale jistě zavírají víčka. Takhle si to vůbec nepředstavoval. Chtěl být s člověkem, kterého miluje, pro kterého by udělal vše na světě. Děsila ho jen představa, že by snad Tom necítil to samé. Ale co jiného si teď v tuto chvíli může myslet, když on sedí nahoře, zatímco jeho bratr si užívá s přáteli? Z nekonečného snění jej vytrhl zvuk otevírajících se dveří.

„Bille, co tady prosím tě děláš? Pojď za náma dolů. Ustavičně nad něčím přemýšlíš, tak to aspoň pro dnešek vynech.“ Tom stál opřený mezi dveřmi se skleničkou nějakého alkoholu v ruce a sotva se udžel na nohou.

„Běž pryč a bav se. Mně je takhle dobře.“ Neměl náladu se s ním bavit. Pach alkoholu, který z něho táhl až k němu, mu byl více než nepříjemný.

„Nech toho a pojď!“ Tom popadl Billa za ruku a chtěl ho vytáhnout z vyhřátého křesla, což se mu skoro povedlo, kdyby neztratil rovnováhu a nesvalil se na něho. Billovi projel mráz po zádech. Tak strašně se mu stýskalo po bratrově doteku, ale jeho hrdost byla silnější.

„Tome, seš opilý. Běž dolů, ty holky už na tebe určitě čekají,“ odvrátil hlavu k oknu, kde světlo z ohňostroje ozářilo noční oblohu. Tom ho však neposlouchal. Naopak. Jakoby najednou vystřízlivěl. Vstal, šel za sebou zavřít dveře a posadil se vedle bratra na postel.

„No tak. Co to zase vyvádíš? Jaký holky?“

„Prosím tě, nedělej ze mě idiota. Moc dobře víš, o čem mluvím. Mám oči, které mi díky bohu slouží… I když v téhle situaci spíše bohužel,“stále se díval z okna. Neměl odvahu odvrátit zrak na Toma, který jej chytl za ruku.

„Já za to nemůžu,“ mluvil tichým a klidným hlasem. „Nedokážu tam jen tak sedět a ani se tě nedotknout. Ty holky byly moje záchrana, abych se věnoval něčemu jinému a nemyslel pořád na to, jak bych tě mohl držet za ruku, hladit tě po tváři, líbat tvoje rty,“ pomalu se k Billovi nakláněl. Tváří přejížděl po té jeho a dýchal mu do ucha. Ten jen seděl a ani se nehnul. A co jiného by vůbec mohl dělat. Vždy když se jeho bratr k němu přiblíží k takovéto vzdálenosti, ztuhne a vychutnává si každý jeho dotek. Zavřel oči a jen poslouchal, jak mu Tom oddechuje do ucha, zatímco on mu odhrnoval deku. Vzal ho za boky a jemným tahem nahoru Billovi naznačil, aby vstal a přemístil se k němu na postel. Věděl, že to není správné, že by mohl kdokoliv přijít, ale jeho touha po Tomovi byla tak veliká, že ani neměl sílu vzdorovat, natož vstát a jít zamknout. Posadil se na něj a nahnul se nad něj. Tentokrát to byl on, kdo si hrál s jeho tváří. Rty lehce přejížděl přes ty jeho a jen lehce je o ně otíral. Tolik ho chtěl, tak strašně moc. Nevydržel to, už prostě nemohl. Silně se vpil do Tomových rtů, kterému se rozlilo horko po celém těle a i přesto se třásl vzrušující zimou. Pevně ho uchopil za boky a vyhledal jeho jazyk. Bratr neodporoval, ba naopak. Proplétali své jazyky, zatímco Tom začal Billovi pomalu sundávat tričko. Ten se posadil a zvedl ruce, aby to bratrovi šlo snáz. Potřeboval ho tak strašně moc cítit, že doba, kdy od sebe oddělili rty, mu připadala jako věčnost. Sundal triko i Tomovi, chtěl cítit jeho tělo na svém, které vzápětí k němu hned přitiskl tím, že si na něj lehl celou vahou. Rty přejížděl po bratrovu krku a jemně ho sál. Líbal jeho hrudník, až se přiblížil k jeho pravé bradavce, kterou s jemností vzal do úst a slabě skousl. Tom sebou cukl a čím dál hlasitěji oddechoval. I on bratra potřeboval a bylo mu trapné, že se Bill musel trápit při pohledech, jak si užívá s cizími dívkami a teď je to on, kdo uspokojuje. To nemohl dopustit. Obmotal nohy kolem jeho boků, vzepřel se rukama a otočil se, takže na něm teď ležel on.

„Nahoře mi to ne…“

„Pssst, nic neříkej,“Tom přejel prstem přes jeho rty a lehce ho políbil. „Dneska si to zasloužíš,“ přejížděl jazykem po jeho krku a prsty mezitím dráždil jeho bradavky, které se okamžitě vztyčily vzrušením. Šel stále níž a níž až se dostal k Billovu rozkroku. Stále ho však líbal, ani na okamžik nepřestával. Levou rukou mu začal rozepínat pásek, posléze knoflík, zip, až je měl celé rozepnuté. Bill se svíjel pod jeho tělem, bratrovy doteky mu byly více než příjemné a jeho vzrušení začínalo stoupat na intenzitě. Když Tom zajel rukou pod jeho boxerky a jen nepatrně se dotkl jeho penisu, Bill si neodpustil hlasitý sten, který už nemohl dál v sobě dusit. Začínal přidávat a líbat bratra stále rychleji a vášnivěji. Tak moc ho chtěl. Než se stačil Tom vzpamatovat z nenadálého rychlého tempa, měl už kalhoty rozepnuté a cítil bratrovu ruku, jak přejíždí po jeho přirození. Hladil jej po jeho krásném, hladkém a dokonale rovném břichu a tiskl se k němu stále víc a víc, až měl Bill pocit, že za chvíli bude žadonit o kyslík. Jejich teplá těla na sobě doslova elektrizovala a vyzařovala neskutečné napětí jejich vzrušení. Tom cítil, že bratr už nedokáže dál odolávat jeho dotekům, že je tolik vzrušený. Nechtěl ho dál trápit. Slezl z něj a jen si stihl všimnout, jak na něj Bill hází nechápavé pohledy plné touhy. Nevěděl, co si o tom má myslet. Chtěl ho snad Tom jen vyprovokovat k zbláznění a potom odejít? Brzo však pochopil, když si Tom sám sundal kalhoty i se spodním prádlem a lehl si poslušně vedle Billa na bok, jako pejsek, který čeká na pohlazení. Neváhal ani minutu. I on si sundal kalhoty i s boxerekama a přitiskl se k němu. Hladil ho po jeho levém boku, po břiše, po hrudi. Mnul Tomovi bradavky a občas, když se více natáhnul, se dotknul jeho přirození. Líbal jej na krku a skousával ušní lalůček. Moc dobře věděl, že to je věc, která jeho bratra zaručeně vzruší natolik, že se přestane ovládat. Teď tomu nebyla jinak. Cítil, jak jej Tom chytil za pas a jedním tahem přitiskl k sobě. Když do něj Bill pronikl, Tom doslova zařval. Bratr chvíli čekal, než si zvykne na to, že jejich těla jsou teď dokonale spojená a po chvíli se začal pomalu pohybovat. Nejdříve tak slabě, až měl Tom pocit, že se jeho bratr vůbec nehýbe. Ten však začal přidávat a tak určoval tempo. Dýchal bratrovi na záda a vydával ze sebe steny neuvěřitelné slasti. Občas ho kousl do krku, takže se Tomovi na něm objevovaly flíčky,které začínaly získávat na barvě. Vtom odbila půlnoc. Na nebi se objevil doslova ráj ohňostrojů, které osvětlovaly celý pokoj, včetně těch nejtmavších koutů.

Jak nejlíp by to mohli oslavit než tím, že si jsou nejblíž, jak jen je to vůbec možné. Bill se blížil k vrcholu, což Tom i bez slov vycítil. Zaryl nehty do bílého prostěradla ve chvíli, kdy se mu v těle rozlilo nepředstavitelné teplo a snažil se jak nejlépe mohl, aby utišil bratra, který vydechl tak nahlas, že to musel slyšet snad celý dům. Hladově se do něj vpil jazykem a hrál si s Billovým piercingem, který ho neskutečně dráždil. Chvíli zůstali stále v sobě, aby se trochu uklidnili a až po té z něj Bill vyšel. Tom se mu schoulil do klína a přehodil přes ně peřinu, do které se oba zachumlali. Ležel bratrovi na hrudi a ten jej hladil po dredech. Dal mu pusu na čelo a s největší láskou, kterou v sobě měl, ho objal. „Šťastný nový rok, bráško.“

autor: Terush
betaread: Michelle M.