,,Megan, nech toho,“ snažil jsem se jí od sebe odstrčit, ale nedala si říct. ,,No tak Megan, já ten film sleduju.“ Najednou se ode mě odtrhla a nechápavě na mě koukala. ,,Jsi fakt milej, víš to?“ ,,Co je?“ ,,Co je? Vůbec si mě nevšímáš! Jsi tu jednou za uherskej rok a ani si mě nevšímáš! Už mě to nebaví, Bille!“ rozkřikla se na mě a několik lidí se po nás otočilo. ,,Nekřič, Megan.“ ,,Neříkej mi, co mám dělat!“ rozkřikla se znova, vstala a odešla. Omluvně jsem se usmál na ty lidi a běžel jsem za ní.
,,Megan, stůj!“ křikl jsem, když vybíhala ze sálu. ,,Proč?!“ ,,No tak, Megan! Stůj!“ Otočila se na mě a málem jsem do ní vrazil, nečekal jsem, že se zastaví. ,,Co ještě chceš? Ignoruješ mě! Když jsi se mnou, tak mě nevnímáš, nic! Co ještě chceš?“ Koukal jsem na ní naprosto překvapeně. ,,Promiň.“ ,,Promiň? Bille, tohle promiň nespraví!“ otočila se, že zase půjde, ale chytil jsem jí za loket a otočil k sobě. ,,Co mám udělat, abych to spravil?“ zeptal jsem se jí a lehce jí políbil. ,,To neuděláš, Bille,“ hlesla potichu.. Věděl jsem, co po mně chce…
,,Udělám.“
***
,,Bože, Bille, to je… Aaa, Bille,“ vzdychala Megan. Nechápu, jak jsem tohle mohl podstoupit. Nechal jsem se k tomu přesvědčit jenom proto, aby mi odpustila. Už jsem jako Tom… Tom, tohle jméno mi leží pořád v hlavě. ,,Tome,“ vzdychl jsem a Megan najednou přestala. Byl jsem úplně mimo, takže jsem si ani neuvědomil, co jsem řekl. Přiznávám, celou dobu jsem myslel na něj. ,,Co jsi to řekl?“ ,,Nic, Megan,“ snažil jsem se rychle zachránit situaci.
,,Nic? Ty jsi mi řekl Tome!“ ,,Špatně jsi slyšela.“ ,,Neslyšela! Řekl jsi mi Tome!“ ,,Možná ano,“ přiznal jsem se a zadíval se do země. ,,Proč?“ ,,Já nevím, Meg…“ ,,Bože můj, pořád na něj myslíš, děje se snad něco?“ ,,Možná ano.“ ,,Co?“ ,,To ti nemůžu říct.“ ,,Tak vypadni!“ rozkřikla se na mě a pomalu nadsvětelnou rychlostí mě vyhodila. Málem jsem se ani nestačil obléknout. ,,Megan, pusť mě tam,“ snažil jsem se jí ještě chvíli přesvědčit, ale nemělo to cenu. Zklamaně jsem se teda vydal domů. Zrovna jsem přišel o děvče a jen kvůli Tomovi… Tohle nechápu, musím na to přijít.
***
,,Co ti je, brácha?“ drkl do mě Tom, když jsme večer seděli u televize. ,,Co?“ ,,Co je s tebou? Stalo se něco? Jsi nějaký zamlklý.“ ,,Megan se se mnou rozešla.“ ,,Proboha, proč? Vždyť vypadala, že by tě samou láskou snědla,“ řekl Tom ironicky a to mě trochu zarazilo. ,,Bylo to kvůli tobě!“ křikl jsem naštvaně a zmizel jsem u sebe v pokoji. Tom zůstal nechápavě sedět na pohovce. Jak jsem to sakra vůbec mohl říct? Teď bude chtít vědět, proč kvůli němu a co mu řeknu? Že je to proto, že při sexu s Megan jsem myslel na něj? Jasně, to je přesně ono!
,,Co se děje, Bille? Proč kvůli mně?“ No neříkal jsem to? 🙁 Co mu na to mám odpovědět? ,,Neřeš to Tome, prosím.“ ,,Ale já to musím řešit. Řekl jsi, že se s tebou rozešla kvůli mně, tak chci vědět proč?“ sedl si vedle mě a pozoroval mě. Nemůžu mu říct přece pravdu, to nejde! Co by si o mně asi pomyslel? Že jsem hnusný úchyl a ztratil bych ho. ,,Nech to být, prosím,“ zkusil jsem to znova a do očí se mi nahrnuly slzy. Rychle jsem zamrkal, aby si jich Tom nevšiml, ale bohužel… ,,Ty brečíš? Bille, řekni mi to!“ rozkázal mi a zvedl mi hlavu. Koukal na mě tvrdě, nepřístupně. To mě dost překvapilo. ,,Bille!“ Už jsem slzy neudržel a rozplakal jsem se před ním jako malé dítě. ,,Řekl jsem tvoje jméno, když…“ ,,Když co, Bille?“ Sklopil jsem oči co nejníže to šlo a úplně neslyšně jsem to řekl. ,,Když jsem s ní spal.“ Nevydržel jsem to, vytrhl jsem se mu a tvář jsem zabořil do dlaní.
autor: Dádinka
betaread: Eleanot
