Let ke štěstí

Je to už dávno
Kdy jsem doufal,
Že má naděje byla oprávněná.
Bohužel to tak není.
Asi je dobře, že jsem to neudělal. Tvůj pozdější názor mě dost vykolejil.
Nemyslím, že bych se od tebe mohl dočkat pomoci, to opravdu ne…
Jak jsi řekl po přečtení jedné internetové stránky, je to nechutné.
Je to zvrácené…
Zakázané ovoce chutná nejlépe.
Je to neznámé.
Vzrušující…
Ale nemožné.
Pomůžeš mi?

Křičím do světa,
Křičím do vesmíru,
Že možná to jednou pochopíš,
Pochopíš,
Pomůžeš mi,
Zachráníš mě.
Pomoz mi se vznášet,
Nenech mě uletět,
Tak prosím, já tě prosím,
Nauč mě to!
Ať nesmažu minulost,
Ale můžu se vydat k budoucnosti,
S tebou
Obracím se k papíru a tužce, jak směšné…
Ale když mi nepomůžeš ty
Tak pouze ony.
Proč skrytě doufám, že si to přečteš?
Že vyslyšíš mé volání o pomoc?
Naděje je krásná věc
Fantasie taky
Ale skutečnost nepřesvědčí.

Tak znova prosím,
Nauč mě létat,
Pomoz mi ke štěstí,
Potřebuji tě,
Chci jednou zažít štěstí,
Lásku tvých očí,
která patří někomu jinému.
Ale já se nevzdám,
Snít můžu vždycky,
Tak pomoz mi se vznášet
A já budu šťastný.

autor: Nicy
betaread: Janule