Otevřely se dveře a Bill vešel dovnitř pouze ve spodním prádle. Tomův pohled na něj okamžitě sklouz ul. Sakra!!! I když je na něj navztekaný, miloval ho, nesmírně ho přitahovala jeho hubená postava, miloval každý záhyb jeho těla.
„Proč na mě koukáš?“ Obrátil se na něj Bill a zhasl.
„Nekoukám na tebe.“ Zněla stručná odpověď.
V obrysech viděl Billa, jak zalézá pod přikrývku. Vzdychnul.
Leželi takhle asi deset minut. Tmu přerušil až záblesk Billova mobilu, když se na něj zadíval.
Dalších deset minut ticha.
„Tome?“ ozval se Billův hlas.
Chvilka ticha.
„Ano?“ ozval se Tom.
„Ty chceš jít opravdu spát v deset hodin?“
„Jestli si tím zajistím klid, klidně v osm.“ odpověděl Tom. Nemyslel to vážně.
„Aha… a kdyby si ten klid měl i jindy, šel by si spát později?“ Billův hlas byl nejistý, ale přesto zvídavý jako hlas malého dítěte.
„Jsem unavený, Bille.“ Teď skutečně mluvil s mladším bratrem.
„Aha.“ Zněla odpověď.
Ve skutečnosti unavený nebyl. Zmocňovala se ho zvědavost. Bill nejspíš chtěl něco podniknout, jinak by se ho neptal.
„Tome?“ ozvalo se po čtvrt hodině.
„Ano?“ Chvilka ticha.
„Asi mi to neřekneš… chtěl bych vědět… chtěl bych… říkal si, že je všechno jinak. Jak jinak?“
Tom pootočil hlavu doleva. Viděl Billovu postel.
„Předtím si to vědět nechtěl. Pokud vím, nezajímá tě to.“ odpověděl chladně.
„Tome… prosím.“ zněla zoufalá odpověď.
„Dobře, řeknu ti to. Ale víckrát se mě na to neptej.“
„Řekl si to sám, byli jsme na turné a já se nudil. Za Géčkama se mi jít nechtělo.“ Slyšel Billův posměšný vzdech.
„Ale už asi měsíc před tím… jsem… no prostě jsem se na tebe začal dívat jinak. Byl to zvláštní pocit, nevěděl jsem, co znamená, ale moc jsem si s ním hlavu nelámal.
Pak… ten den si taky pamatuješ, jak jsem se neudržel a políbil tě. Víš to. Ale to bylo taky divný… prostě jsem dostal chuť to udělat, tak jsem to udělal. A bylo obrovský překvapení, co jsi mi po tom řekl, co ke mně cítíš. Nepřemýšlel jsem nad následky. Už jsem to jednou udělal, musím v tom pokračovat.
Nebral jsem to jako ty. Ty jsi to bral mnohem vážněji, jenže mě záleželo taky na tom, co se děje venku, co si o mě lidi myslí… proto jsem si taky našel Katii.“
Slyšel Billův vzdech. Bylo mu ho tak neskutečně líto! Teď, když z vlastních úst poslouchal, jak se to všechno seběhlo, už z toho téměř nabíhala husí kůže.
„Uplynul asi měsíc… a já se najednou venku začal nudit. Prostě když jsem nebyl s tebou, tak jsem měl divnej pocit… jako by mi něco chybělo…
Uvědomil jsem si, že ten pocit je… láska. To byl zvláštní okamžik, něco takového jsem ještě nikdy necítil.
Katii jsem začal zanedbávat, nescházel jsem se s ní. Neodpovídal jsem jí. Trvalo to asi měsíc, vlastně až do teď. Chtěl jsem být pouze s tebou. Vlastně jsem to bral, že s ní už nechodím. Neměl jsem na to ani pomyšlení, všechny moje myšlenky si zaplňoval ty. Jenže ona… přišla, mno, a dál to znáš.“
Netušil, co si Bill myslí. Teď byla vhodná chvíle.
,,Chtěl jsem se ti omluvit. Bille, já tě miluju, skoro to není možný, ale je to tak. Nemyslím na nikoho jiného, pořád si vybavuju tvojí tvář, nevidím tě pár minut a už se mi stýská… odpusť mi to.“
Čekal. Nemohl dělat nic jiného.
Bill mlčel. Pomalu si uvědomoval všechno… a poslední Tomova slova ho potěšila. Pochopil všechno.
Tom pomalu zavřel oči. Doufal, jako nikdy v životě, že ho Bill pochopí a odpustí mu.
„Tome? Můžu k tobě?“
Otevřel oči a spatřil Billa stát nad sebou. Široce se usmál posunul se na posteli.
Bill k němu ulehl a objal Toma kolem boků.
„Takže mám druhou šanci?“ zašeptal Tom.
„Jasně. Ty vždycky…“ odpověděl Bill a políbil jej na rty.
Byli v tu chvíli neskonale šťastní.
konec
autor: Nicy
betaread: Ter
