Ve svém životě se utkáme v mnoha závodech. S časem, s láskou, s někým jiným. Pokud to, pro co utíkáme, chceme, je naše jediná šance vyhrát. Když běžíme s ostatními závod o svou lásku, neexistuje jiné než první místo. Pak už je jedno kolikátí jsme. Stačí třeba jen setina vteřiny a naše pozice se změní. Vyhrávají jen ti nejsilnější. Nikoho nezajímá, jestli to byl závod našeho života. V cíli vidí jen vítěze. Koho zajímá, kdo byl druhý?
,,Jsi krásná,“ usmívá se na mě kadeřnice a zároveň má dlouholetá kamarádka.
,,Díky.“ Podívám se zamyšleně do zrcadla. Už nezbývá moc času. Tmavé nalíčení je hotové, dlouhé černé vlasy čekají na poslední úpravy a nádherné černo-červené, korzetové šaty jsou již pevně utaženy. Musím uznat, že mi to opravdu sluší. Snažila jsem se, aby bylo všechno dokonalé. Kvůli němu. Zamilovaně se podívám na svůj prsteníček. Pod krajkovou rukavičkou se skví vytetované jméno Bill.
Miluju ho víc než kdokoliv jiný. Je jedinou bytostí, na které mi opravdu záleží. A dnešní den patří jenom nám.
*
flash back
,,Už se těším na tu bábovku,“ mlaskne Tom.
Já taky,“ zasměju se a běžím směrem k domu.
,,Kdo tam bude první, dostane největší kus!“ zaječím. Tom se s přikývnutím rozběhne za mnou. Vždycky jsem měla lepší fyzičku než on, takže s přehledem vyhrávám.
,,Ach jo. Mě to nebaví, už zase si první!“ zamračí se.
Konec flash backu
*
,,Jak vypadám Tome?“ zeptá se nervózní Bill.
,,Skvěle, jako vždy,“ odpoví bez zájmu. Jeho bratr si rychle uhladí černé sako a naposledy se na sebe usměje do zrcadla.
,,Tak… už je čas bráško,“ otočí se na Toma.
,,Myslíš, že děláš správnou věc?“
Nechápavě pozvedne jedno obočí.
,,Já ji miluju, Tome. Tak jako jsem ještě nikoho nemiloval. Vím, že jsem říkal, že svatba nikdy nepřipadá v úvahu, natož takhle brzo, ale ona… je dokonalá.“
,,Já vím. Znám ji stejně dlouho jako ty.“
Bill mu skočí kolem krku a pevně ho obejme.
,,Jsem tak strašně šťastný bráško!“ Tom přikývne.
*
,,Bille Kaulitzi, berete si zde přítomnou Sauriel Hingangovou?“
,,Ano,“ přikývne Bill a zadívá se na mě.
,,Sauriel Hingangová, berete si zde přítomného Billa Kaulitze?“
,,Ano.“
Nemůžu tomu uvěřit. Opravdu to řekl? Vážně si mě právě vzal Bill ? Ten Bill, kterého milují tisíce holek, který odsuzoval svatby a hledal lásku na celý život?
Odcházíme z kostela a mě přijde všechno tak nádherné. Nejdokonalejší den v mém životě.
Odcházíme z kostela a mě přijde všechno tak nádherné. Nejdokonalejší den v mém životě.
,,Miluju tě,“ zašeptá mi do ucha.
*
Na stole leží dopis. Osamocený jako ten, který ho napsal. Černovlasý chlapec se širokým úsměvem na tváři vběhne do pokoje.
,,Tome! Tome!“ volá, ale odpověď nedostane. Když vezme do své štíhlé ruky dopis, vejde do pokoje nápadně vysoká dívka. Ledově modré oči jí září nadšením. Pes, který doteď klidně ležel na posteli, se zvedne a se zakňučením uteče.
Chlapcova ruka s dopisem se začne třást.
Drahý Bille,
jak už je to dávno, co jsme poprvé stáli před vyprodanou halou? Přijde mi to jako pár dnů. A při tom jsou to roky. Teď je nám dvacettři a jsme nejslavnější skupinou Evropy. Nepřipadá ti to zvláštní? Že zrovna my… Ale zázraky se stávají.
Pamatuješ si ještě na náš první koncert? Na to, jak jsme si byli jistí, že budeme dělat hudbu celý život? A ono se to splnilo. Měli jsme všechno. Co jsme si ještě mohli přát? Co sis ještě mohl přát Ty?
Vím, co to bylo. Potřeboval jsi lásku. Nemohl jsi bez ní existovat. A já udělal tu obrovskou chybu. Rozhodl jsem se ti ji dát.
Vzpomínáš si na to ještě? Kolik nám bylo? Patnáct? Šestnáct? Říkali jsme si slova jako ,,spolu“ a ,,navždy“. Myslel jsi to vážně? Já ano. A věřil jsem ti všechno. Byl jsem tak naivní, Bille. Jenže tobě nešlo odolat.
Mimochodem, víš, že jsi krásný? Myslím to naprosto vážně. Vždycky jsi se honil za ideály a dokonalostí, ale při tom jsi to vůbec nepotřeboval. Jsi nádherný. Opakoval jsem ti to pořád dokola. Asi jsem nebyl dost přesvědčivý. A co ona, Bille? Když ti to řekne ona, věříš jí to? Nebo taky zčervenáš a zavrtíš hlavou tím tvým roztomilým způsobem? Ona je tak jiná než já. Už od dětství jsem jí říkal Ledová královna. Řekni mi, bráško, nebál ses jí někdy? Když se na tebe pronikavě dívala? Možná právě to tě na ní tak přitahovalo. Najednou sis uvědomil, že je krásná. Řekni mi, bratříčku, kdy jsi na to přišel? Ten den, co jsi mi přestal říkat ,,lásko“ nebo už před tím? Koneckonců jsi ji znal od školky.
Víš, existuje nějaký syndrom, který klukům zabraňuje, aby je přitahovala dívka, se kterou vyrůstali. Porušil jsi to skoro dvakrát. Jenže s tím rozdílem, že ona je láskou tvého života. Ach Bille, proč ti nikdy nedošlo, že ty jsi tou mou?
Vždycky jsi se smál, že si pamatuju vaše první rande líp než ty. Je mi líto, že to tak je. Já nemohl zapomenout na den, kdy jsem tě ztratil. Ale ty jsi to zřejmě dokázal bez problémů.
Jistě, že ti to přeju, bráško. Jsem rád, že jsi šťastný. Přeju to vám oběma. Jenom už se na to nedokážu dál dívat. Je to slabost, kterou bych neměl připustit. Už jenom kvůli skupině. Ale upřímně…Už mě nepotřebujete. Ona hraje na kytaru mnohem líp než já. Moc dobře to víš. Nedělám to z nenávisti k tobě nebo k ní. Jenom to už nedokážu vydržet.
Zajímala by mě jedna věc, lásko. Můžu ti tak ještě jednou říct? Kdy pro tebe naše sliby ztratily význam? A měly ho vůbec někdy?
Nelituji jediné chvíle, kterou jsem s tebou strávil. Ani toho nejmenšího polibku. Kdybych si mohl vybrat, udělám to znova. Jen mě mrzí, že ty asi ne.
Neboj se o mě. Teď bude pro nás oba všechno jednoduší. Neodcházím navždy. Záleží jen na tobě, kdy se naše cesty zase střetnou. Jen si, prosím, neubližuj. Potkáme se tady, protože zemřít bychom museli společně.
Miluju tě bráško.
Tvůj Tom.
Pamatuješ si ještě na náš první koncert? Na to, jak jsme si byli jistí, že budeme dělat hudbu celý život? A ono se to splnilo. Měli jsme všechno. Co jsme si ještě mohli přát? Co sis ještě mohl přát Ty?
Vím, co to bylo. Potřeboval jsi lásku. Nemohl jsi bez ní existovat. A já udělal tu obrovskou chybu. Rozhodl jsem se ti ji dát.
Vzpomínáš si na to ještě? Kolik nám bylo? Patnáct? Šestnáct? Říkali jsme si slova jako ,,spolu“ a ,,navždy“. Myslel jsi to vážně? Já ano. A věřil jsem ti všechno. Byl jsem tak naivní, Bille. Jenže tobě nešlo odolat.
Mimochodem, víš, že jsi krásný? Myslím to naprosto vážně. Vždycky jsi se honil za ideály a dokonalostí, ale při tom jsi to vůbec nepotřeboval. Jsi nádherný. Opakoval jsem ti to pořád dokola. Asi jsem nebyl dost přesvědčivý. A co ona, Bille? Když ti to řekne ona, věříš jí to? Nebo taky zčervenáš a zavrtíš hlavou tím tvým roztomilým způsobem? Ona je tak jiná než já. Už od dětství jsem jí říkal Ledová královna. Řekni mi, bráško, nebál ses jí někdy? Když se na tebe pronikavě dívala? Možná právě to tě na ní tak přitahovalo. Najednou sis uvědomil, že je krásná. Řekni mi, bratříčku, kdy jsi na to přišel? Ten den, co jsi mi přestal říkat ,,lásko“ nebo už před tím? Koneckonců jsi ji znal od školky.
Víš, existuje nějaký syndrom, který klukům zabraňuje, aby je přitahovala dívka, se kterou vyrůstali. Porušil jsi to skoro dvakrát. Jenže s tím rozdílem, že ona je láskou tvého života. Ach Bille, proč ti nikdy nedošlo, že ty jsi tou mou?
Vždycky jsi se smál, že si pamatuju vaše první rande líp než ty. Je mi líto, že to tak je. Já nemohl zapomenout na den, kdy jsem tě ztratil. Ale ty jsi to zřejmě dokázal bez problémů.
Jistě, že ti to přeju, bráško. Jsem rád, že jsi šťastný. Přeju to vám oběma. Jenom už se na to nedokážu dál dívat. Je to slabost, kterou bych neměl připustit. Už jenom kvůli skupině. Ale upřímně…Už mě nepotřebujete. Ona hraje na kytaru mnohem líp než já. Moc dobře to víš. Nedělám to z nenávisti k tobě nebo k ní. Jenom to už nedokážu vydržet.
Zajímala by mě jedna věc, lásko. Můžu ti tak ještě jednou říct? Kdy pro tebe naše sliby ztratily význam? A měly ho vůbec někdy?
Nelituji jediné chvíle, kterou jsem s tebou strávil. Ani toho nejmenšího polibku. Kdybych si mohl vybrat, udělám to znova. Jen mě mrzí, že ty asi ne.
Neboj se o mě. Teď bude pro nás oba všechno jednoduší. Neodcházím navždy. Záleží jen na tobě, kdy se naše cesty zase střetnou. Jen si, prosím, neubližuj. Potkáme se tady, protože zemřít bychom museli společně.
Miluju tě bráško.
Tvůj Tom.
Dopis mu vypadne z ruky. Se slzami v očích se zhroutí na zem. Nejkrásnější den jeho života se změnil v ten nejhorší. Sauriel se posadí za něj a obejme ho. Položí jí hlavu na útlé rameno. Ale je to jiné. Její náruč nehřeje jako ta Tomova, její něžné polibky do vlasů ho neuklidňují tak, jako když ho líbal bratr. Je tak chladná. Její úsměv, oči i doteky. Její mobil tiše zapípá.
Bill mi lhal, když říkal, že spolu zůstaneme navždy. Já lhal, že musíme zemřít spolu. On tě miluje víc, než kdy miloval mě. Vidíš, zase jsi byla první. Sbohem. Tom
Sauriel- Anděl smrti
Hingang-Jeden z německých výrazů pro smrt
autor: Trinitis
betaread: Michelle M.
🙁 toe dokonalý….
Ty ju…jsem wedle jak ta jedle…
trin, ani nevíš, co pro mě tahle povídka znamená…
:'(u téhle povídky se vždycky rozbrečíííjm:'(
wow, tak tohle je naprosto úžasné! já sem se normálně rozbrečela 😀 miluju všechny povídky tohoto typu ale tahle je vážně skvělá! :)))
Nadherna povídka nemam slov.