Láska

Ruku v ruce jsme se procházeli pro přírodní rezervaci a užívali si chvíli, kdy jsme mohli být zase spolu. Už je to půl roku, co s bratrem udržujeme incestní vztah. Už je to půl roku, co jsem nejšťastnější člověk na světě. Ani na jeden moment mě nepřepadly výčitky. Ani na chvíli jsem necítil, že to, co děláme, je špatně. Vždyť jsem byl šťastný, tak jak by mě mohly takové myšlenky vůbec napadat? Nikdy jsem k nikomu nebyl tak moc posedlý chtíčem a láskou, jako právě k němu. Nikdy jsem na nikom nebyl tak závislý a nikdy jsem nikoho nepotřeboval k životu tak jako jeho.. On byl pro mě naprosto vším..

„Jé,“ vykřikl radostně a přispěchal k nějaké květině, kterou hned utrhl.

„Lásko, to nesmíš. To není obyčejná kytka,“ usmál jsem se na něj. Byl tak dokonale roztomilý. Jeden malý kvítek v něm dokázal vyvolat pocit radosti. Dokázal se radovat z maličkostí, to je v životě hodně důležité.

„Já vím..“ usmál se na mě váhavě a podal mi ji. „Pro tebe.. ty taky nejsi obyčejný,“ řekl a něžně mě políbil na rty. Bylo to všechno tak moc dokonalé. On byl dokonalý. Celý svět byl s ním dokonalý.

„Tady bude krásnější,“ usmál jsem se a dal mu ji do vlasů. Lehce se ošil, když jsem hřbetem ruky zavadil o jeho tvář. Bylo úžasné, že ho i po tolika společných nocích dokázal vzrušit jediný náhodný dotek. Znovu jsem mu stiskl ruku a pevně jsem ho k sobě přitiskl.

Tohle všechno ze mě dokázal udělat on. Dřív jsem střídal holky, každou noc jiná. Teď jsem úplně něco jiného. Změnil mě úplně od základu.. Je ze mě úplně jiný člověk. Snílek o společné budoucnosti se svým vlastním dvojčetem. Přál jsem si mít s Billem dítě, i když to bylo teď nepředstavitelné. V cestě nám stála spousta překážek. Rodiče, škola, skupina. Ale to všechno by se dalo zvládnout, o tom jsem byl přesvědčený..

„Sedneme si, lásko?“ usmálo se na mě moje štěstí a stáhlo mě s sebou do trávy.

„Ty…“ naštval jsem se naoko a začal ho lechtat. Svíjel se pode mnou a škytal smíchy. Prosil mě o smilování.. Najednou se ale lechtání změnilo v něžné hlazení. Něžně se mi zadíval do očí a já se na něj stydlivě usmál. Ano! Já se styděl. Já, který nikdy neměl problémy s balením dívek. Dokázal jsem bez okolků lhát, slibovat hory doly.. teď jsem se styděl.

Propletl prsty za mým krkem a trochu mě k sobě přitáhl. Hladově jsem vyhledal jeho rty. Chtěl jsem znovu a znovu okusit jejich chuť.. Líbat jeho dokonalá ústa, nikdy ho už nepustit ze svého objetí a být pořád s ním..

Přetočil jsem ho na sebe a Bill si na mě lehl celou svou muší vahou. Znovu se mi zadíval do očí.

„Miluji tě..“ zašeptal a otřel se svým nosem o ten můj.

„Já tebe víc,“ usmál jsem se na něj.

Leželi jsme vedle sebe na trávě. Slunce nám svítilo do očí, ale nám to nevadilo. Měl jsem oči jen pro Billa. Nemohl jsem se vynadívat na tu božskou krásu. Na tu nadpozemskou bytost.. Utrhl jsem jeden lístek a opatrně jím přejel Billovi po obličeji. Přes jeho krásné oči, na kterých se krásně chvěly řasy pod náhlým vzrušením, přes usmívající se rty, dokonalou pleť a malinkatý nosík. Neodolal jsem a znovu se přitiskl svými rty na ty jeho..

„Nikdy tě neopustím, miláčku. Už bez tebe nemůžu být,“ šeptal jsem naléhavě a hladil ho po bříšku. Jen mi opětoval zamilovaný pohled a chytil mě za ruku. Hrál si s mými prsty a já ho volnou rukou hladil ve vlasech. Teď jsem byl konečně šťastný.. a navždy s ním..