Sweet escape from reality

„Bille, zlatíčko, prosím, už neplač,“ řekl Tom tomu stvoření, které se třáslo ve vzlycích na jeho klíně. Prstem mu setřel slzu, která pomalu stékala po jeho tváři. Bill se na něj jen smutně pousmál, všechno je pryč, zavrhli je, štítí se jich, nesnáší je. Jejich vztah, něco tak krásného a čistého, ta osoba… nenávidí ji, to ona za všechno může! Všechno pokazila, mysleli si, že jí mohou důvěřovat, ach, jak byli naivní.

„Nikdy Tě nechci ztratit, Tome, prosím…“ řekl Bill a ještě víc se přitulil k Tomovi.

„Neztratíš, neboj, vždycky budu s Tebou..“ řekl, i když věděl, že to tak nebude, oddělí je, jejich sláva skončila. Tokio Hotel jsou mrtví a jejich vztah také. Jak se říká, všechno krásné jednou skončí, nevěřili tomu, ale.. stalo se tak. Kdyby tu noc zamkli, mohli teď být šťastní a hlavně mohli být spolu.

„Miluju Tě, Bille,“ řekl Tom a dal mu jemnou pusinku do vlasů.

„Já Tebe taky, bráško,“ řekl Bill a vyhledal Tomovy rty. Vpil se do nich, líbali se něžně a plně si to vychutnávali. Po chvíli se Tom odpojil od Billových rtů a pevně ho obejmul. „My to zvládneme, neboj, nějak se to vyřeší, nenechám si tě vzít, lásko.“

Znovu se začali líbat, nevnímali nic jen sebe, byl to jejich sladký útěk z reality, jen oni, nikdo jiný.

Zbývalo posledních pár hodin. Snažili se na to nemyslet, ale nešlo to. Mazlili se, užívali si jeden druhého.. naposled. Vzpomínali, jak všechno před rokem začalo:

Bylo to na jejich dovolené ve Španělsku, v době jejich největší slávy. Jeli si odpočinout, ale nakonec to skončilo tak, že nahrávali a skládali nové písničky. Georg a Gustav měli nejméně práce, jen jim pomáhali s hudbou, takže byli více na pláži než dvojčata.

Billovy city k Tomovi již byly jiné, ale neodvážil se mu to říct. Bál se, že ho Tom zavrhne.

Gustav s Georgem odešli na pláž, dvojčata seděla na posteli a vymýšlela nový název pro jednu píseň.

„Co třeba zakázaná láska?“ vykřikl Tom. Bill se mu šokovaně podíval do očí. Cítil snad to samé, co on cítil k němu už několik měsíců? Bill nevěděl, co dělá, ale věděl, že je to správné. Naklonil se k bratrovi a jemně ho políbil na rty. Tom spolupracoval. Z nevinného polibku byl rázem vášnivý francouzák. Pomalu Tomovi vysvlékl tričko, jeho sen se splnil…

Když po chvíli vedle sebe leželi vyčerpaní na posteli, Bill vykřikl:

„A co třeba Reden?“

Reden, ano Reden, sice všem tvrdili, že je to o Tomově sexu s fanynkou, ale pouze oni věděli pravdu.

Tom se kouknul na hodinky, už byl čas. Oblékli se a vyrazili na letiště. Dorazili do odbavovací haly. Billovi se svíralo břicho úzkostí a také strachem ze setkání s rodinou. Rozhlédli se po hale a uviděli je. Mámu a tátu, také tam byl jejich manažer. Gustav a Georg je zavrhli, nechtěli je už nikdy vidět. Smutný konec kamarádství. Došli k nim, mamka a táta se na ně dívali se zděšením, přece to byla ta jejich malá dvojčátka, proč se muselo tohle stát? I přes to je Simone objala, pořád je měla rád a stejně tak i Gerard.

Bill se ubrečenýma očima kouknul na Toma: „Nikdy na tebe nezapomenu, bráško, miluju Tě.“ Naposled se políbili, bylo jim jedno, že se na ně všichni dívají. Po pěti minutách se od sebe odpojili. Tom se rozešel halou, pryč z Billova života, navždy.

Bill se nenávistně otočil na Davida, to on mohl za všechno: „Nenávidím Tě!!!“ vykřikl a rozeběhl se pryč, už nikdy nic nebude takové jako dřív, nikdy,…

autor: Andsy
betaread: Michelle M.