***************************************************************************
Andy
***************************************************************************
Asi o půl páté jsem vyšel od Billa směr jezero. Byl jsem celej nervózní, jak kdyby ta schůzka byla moje, ale bohužel (bohudík?) nebyla. Dorazil jsem na místo poměrně rychle, měl jsem ještě asi 10 minut. Sednul jsem si na velkej kámen u břehu jezera a sledoval horizont za jezerem. 10 minut pryč…15minut…20minut…30minut… „Počkám ještě půl hodiny a jestli nepřijde tak to zabalím!“
***************************************************************************
Styfler
***************************************************************************
„Pane bože, ten Tom je ale debil.“ říkal jsem si v duchu. „Jezero-to nemohl vymyslet něco bližšího? A ještě k tomu mi musel ujet autobus. Já se snad zcvoknu-už mám 15 minut zpoždění.“
Přišel jsem na místo a sledoval, kdo na sobě má červené tričko. Až jsem ho uviděl-seděl na kameni a sledoval jezero. „Byl tak hezký“Myslím, že Tomovi řeknu že nepřišel a nechám si ho jen a jen pro sebe. Čím více jsem se blížil k postavě v červeném tričku, tím více jsem v něm poznával nějakou známou osobu. Když jsem došel až k němu viděl jsem před sebou Andrease. To je snad zlý sen! Vždy o mě měl zájem, to vím, ale teď jsme se hrozně dlouho neviděli a on vypadá tak-tak-hezky a hlavně dospěle. Strašně se změnil. Třeba o mě bude mít pořád zájem. Jemně jsem mu poklepal na rameno. Otočil se na mě a jeho modře zbarvené oči plné nedočkavosti si mě prohlíželi a já se cítil jak pod rentgenem. Po chvilce z něj vypadl první pozdrav.
***************************************************************************
Andy
***************************************************************************
„No to není možné“ otočím se a za mnou stojí Styfler. „Wow, tak to je něco.“ Chvíli jsem ho pozoroval a pak jsem mu řekl :“ Ahoj! Styflere co ty tady děláš?“ pak jsem si všimnul „malého“ detailu: Styfler měl na sobě červené tričko!
Já vím já vím zase je to kratký, ale chápejte mě.
autor: Aduska
betaread: Lutushka
