Po pár minutách jsem se „probral“ a začal jsem mluvit. „To ty si se měl sejít s Billem?“
„S Billem? Snad s tebou ne?“
„No. na tom chatu si s tebou psal Bill“
***************************************************************************
Styfler
***************************************************************************
„Mám mu říct pravdu, že si to s ním psal Tom? Ne, nechci mít z kámoše incesťáka. Dost na tom, že je buzik.“ “ Tak to byl Bill“ udělal jsem grimasu, která měla vypadat zklamaně a zároveň zhnuseně a k mému údivu se mi to i povedlo. „Proč? Vadí to snad? Bill se ti nelíbí?“ probudil se ve mně ďáblík a já s Andym začal flirtovat. „Ne! Ty jsi daleko hezčí!“ řekl jsem smyslným hlasem a pohladil ho po tváři!
***************************************************************************
Andy
***************************************************************************
„Ne, už zase to na mě zkouší. Co když to dopadne tak jak minule? Jen si užije a pak o něm půl roku neuslyším. To nechci já ho mám rád. “ „Neříkej a že ses mi půl roku neozval!“ začal jsem zostra (A/N jo jo Andy vytasil drapky! Bacha na něj). „Ale Andy chápej mě, před půl rokem jsi byl ještě nevyřáděný děcko a teď, podívej se na sebe! Ty svaly, ta postava, ty tvoje mužské rysy. Jsi jiný, hezčí, mnohem hezčí. Udělal jsem chybu, že jsem se už potom neozval“
„Ne zas to na mě zkouší co mám dělat? Já zase podlehnu už to vidím! Mám mu věřit? Mám podruhé vstoupit do stejné řeky, ve které už jsem se jednou topil a on mi nepodal záchranné lano? Život je těžkej, když jsem si myslel že jsem se z toho konečně dostal, tak přijde on a chce vše vrátit do stejných kolejí? Jak mám vědět že se změnil? Není pořád sukničkář? Věrná kopie Toma?
„Ty mi na to nic neřekneš?“ zeptal se a smutně sklonil hlavu.“ „Já…no…..nevím,zda ti mám věřit. Vždy jsi byl stašnej děvkař, jako Tom. Nevím co si mám o tobě myslet. Už tě neznám tak dobře jako dřív.“řekl jsem. “ Tak mě poznej jsem teď úplně jiný člověk“ povzdechl jsem si .“A co mám říct Billovi?“ odbočil jsem od tématu“
***************************************************************************
Styfler
***************************************************************************
No jo, co má říct Billovi? Když já řeknu Tomovi, že nepřišel a on Billovi že taky ne,tak to bude divný, ale snad se to nějak vyřeší a nebo… počkat mám nápad. „No tak mu řekni, že jsem nepřišel a že místo mě přišel nějaký kámoš a máš mu vyřídit, že třeba zítra v pět má být na chatu, že jsem nemocný!“ Jo to by šlo to jsem ale hlavička. „Tak jo zítra v pět ….tak já…..půjdu!“ chytnul jsem ho za loket. „Myslel jsem, že bychom mohli zajít třeba na zmrzlinu, co říkáš?“ Opatrně jsem se zeptal a pomalu ho táhnul dolů z kamenu na kterém pořád seděl. „Styflere!“ Následovalo dramatické povzdechnutí a svěšení hlavy znázorňovalo ústup všem zábranám a dát průchod citu, o kterém si myslel že již není (A/N tak to je věta kdo ji pochopí má bod!). „Tak jo teda“. Byli jsme spolu snad celou věčnost a pořád jsme se měli o čem bavit a najednou byl večer. Andy už šel domů a já šel taky. Na rozloučenou mi dal nesmělou pusu a telefonní číslo se slovy, že se určitě ještě sejdeme.
autor: Aduska
betaread: Lutushka
