***************************************************************************
Bil
***************************************************************************
Takový trhaný spánek jsem snad v životě nezažil. Nejdřív, jen co jsem domluvil s Andym a už, už jsem spal, začal telefonovat Tom tomu svému nadrženému kamarádíčkovi. Pak se mi zdál divný sen, ze kterého jsem se probudil a srdce jsem měl až v krku. To by mi možná až tak nevadilo, kdybych za a)si ten sen pomatoval a za b) kdybych hned po probuzení zase v klidu usnul. To mi bohužel nebylo dopřáno. Jen co jsem usnul, tak se přihlásil můj plný močový měchýř a pokud jsem si nechtěl namočit do docela čerstvě povlečené postele, tak jsem musel slézt schody do přízemí, jelikož záchod v patře jaksi vypověděl službu. Po všech nočních nepříjemnostech jsem v klidu spal až do půl druhé.
***************************************************************************
Tom
***************************************************************************
Jsem pevně rozhodnu-rno Billa zabiju! Kéž bychom neměli tak tenké zdi! Slyšel jsem každé zavrzání jeho postele. Jak se převaloval, nemohl usnout a tím pádem jsem nemohl usnout i já. Nakonec se mi to sice podařilo, ale můj geniální bráška se rozhodl jít si v brzké ranní hodině vyprázdnit svůj ctěný močák. Potom už jsem v klidu spal až do dvou hodin! Myslím že ho té popravy ušetřím.
***************************************************************************
Bill
***************************************************************************
„Mě se tak nechce vstávat! Fuj stávání“ Usnout už ale nedokážu škoda. Vzal jsem z nočního stolku mp3, vrazil si sluchátka do uší a hned poránu jsem relaxoval..
Tady někdo nechce, abych doposlouchal aspoň jednu písničku a tím někým je samozřejmě můj prázdný žaludek. Je to až neuvěřitelné, jak taková maličkost ve formě prázdné vnitřnosti dokáže pokazit docela dobře započatý den. No vlastně už docela dobře započaté odpoledne. I když se mi ani za mák nechtělo, musel jsem jít na pozdní snídani. Tom už vesele papinkal rohlík s nuttelou a popíjel horké kakao, jehož vůně se linula po celém přízemí našeho skromného domečku.
***************************************************************************
Tom
***************************************************************************
Jo kakao a rohlík z nuttelou mě dokážou po ránu naladit jak nic, No vlastně v dobách mého „vzahu“ se Styflerem mě parádně dokázal naladit on. Krapet jsem se zasnil, ale hned jsem se probudil, když vyšel do kuchyně Bill jen v trenkách, které jsem mu dal na Vánoce (vážně divný, to všem dávám trenky? Mami?!).
Skoro jsem zapomněl , že jsme se s Billem pohádali. Už to ale není tak žhavý, tak ho aspoň pozdravím tichým :“Ahoj spáči“ a hodím po něm (A/N hrnek s kakaem :-D) umělý usměv, který nic neříká. Ví, že sice je brzo, ale jdu se chystat ke Styflerovi.
***************************************************************************
Bill
***************************************************************************
„Mám halucinace? To snad ne Tom mě pozdravil! Kolik ho to asi stálo přemáhání?“ Odpovím mu prostým „Ahoj“ a už se hrabu v lednici. Namažu si chleba se sýrem, uvařím si pořádně silný kafčo a jdu si zapnout DVD. Jakmile skončí můj oblíbený film „Den poté“ , u kterého je mi vždycky zima, si uvědomím že už jsou čtyři a za chvilku má přijít Andy. Musím si jít uklidit do pokoje, aby se necítil jak ve chlívku.
autor: Aduska
betaread: Lutushka
