Bill zamyšleně seděl na kuchyňské lince a pohupoval nohama ve vzduchu. Snad od doby, co ráno otevřel oči do nového dne, ho pronásledovala neodbytná chuť na něco sladkého. A tentokrát to kupodivu nebyl jeho bráška. Očima prošmejdil misku se sladkostmi, s neuspokojeným výrazem odvrátil hlavu. V misce ležela jen poslední krabička Toffifee, která jako na potvoru patřila Tomovi. Bill tu svojí s chutí spořádal už těsně po snídani, čímž byl jeho příděl vyčerpán a teď mlsně pošilhával po té Tomově.
Vypadal jako by dumal nad nesmrtelností chrousta, k čemuž vlastně neměl daleko. Spor rozumu a chutí v něm sváděl nelítostný boj, má-li tu sladkou dobrůtku Tomovi nelegálně spořádat. Už už natahoval prsty po hnědooranžovém obalu s fotkou karamelovo čokoládových bonbonů navrchu, když se do kuchyně vřítil jako orkán Tom. Rázem stáhl nataženou dlaň zpátky.
„Zdar Bille,“ prohodil na půl pusy ke svému dvojčeti a vrhl se ladným skokem na ledničku.
„Ale, ale… že by Tomi jednou za sto let opustil svoje počítačový území?“ zakřenil se Bill.
„Hele sklapni, jo?“ uzemnil jej Tom a zabořil hlavu do ráje jídla. Chvíli se v lednici jen tak přehraboval, šustil obaly od salámů, pak zotvíral nejméně deset plechovek ‚čehosi‘ a otráveně vykoukl zase ven.
„Něco bych si dal…“ olízl se a rozhlédl se okolo. Dvířka lednice se s hlasitým otřesením sklenic v nich uložených otřásla, jakmile je Tom po sobě rázně přibouchl.
„A hele..!“ protáhl s úsměvem, jakmile zabrousil mlsnýma očima ke krabičce Toffifee. Vrhl se po ní, neohlížeje se na Billův útrpný výraz, jímž hypnotizoval svou ‚kořist‘ .
Tom se obratem otočil, připraven vyřítit se rychlostí právě odpálené rakety do svého pokoje, zašít se v koutku u kompu a obklopit se jídlem. Bill jej mezi dveřmi zastavil hlasitým odkašláním. Přece nenechá Toma spořádat všechny bonbony, jimiž byly právě vábeny jeho chutě, jen tak – bez toho, aby se rozdělil! Tom se otočil, převrátil oči v sloup a otráveně sledoval Billa, který na něj házel vyčítavé pohledy.
„Nechtěl by ses třeba rozdělit?“ Bill si Toma měřil zkoumavým pohledem a těkal z krabičky Toffifee na Tomův znuděný výraz.
„To bych teda nechtěl!“ opáčil Tom a strčil si malou bonbonieru do kapsy u mikiny. Bill mezitím ladně seskočil z linky, zazíval, protáhl se jako kočka, až se jeho triko rozverně vyhrnulo nad vytetovanou hvězdu a andělsky na Toma zamrkal.
„No tak, Tomi…“ nasadil prosebný tón a popošel ke svému dvojčeti na vzdálenost pár zanedbatelných kroků. Tom vzdorovitě zavrtěl hlavou, přesto postoupil taky o malý krůček vpřed.
Bill neustále hypnotizoval Tomovu kapsu v níž se ukrýval ten slaďoučký poklad, občas se kradmo zadíval na bratrovy rty, ale rázem pohledem zase ucukl.
„Měl jsi svoji, Bille!“ odsekl naoko podrážděně dredatý Kaulitz, načež na důkaz provokace Toffifee zase vytáhl a rozbalil.
„Mám na TO strašnou chuť!“ vyštěkl Bill, nalepil se bříškem na Toma, zpříma se mu díval do očí a rukou šmátral po bonbonieře, jíž bráška právě svíral v levé dlani. Tom se šibalsky pousmál a přitlačil Billa svým tělem zpátky ke kuchyňské lince.
„Až tak…?“
Po pár vteřinách Billovi konečně docvaklo, CO a JAK právě řekl. Jeho tváře se zbarvily sytým rubínem. Tom si vychutnával bráškovy rozpaky, v ruce bez přestání šustil s krabičkou bonbónů a pořád víc se tiskl k, už tak nervóznímu, Billovi.
„Jo, až TAK!“ zakýval razantně hlavou, ohnal se po Tomově ruce, jedním mrštným pohybem mu svou vytouženou kořist vytrhl a schoval za záda.
„A co uděláš teď, bráško?“ nasadil velmi, velmi provokativní tón a našpulil rty v těsné blízkosti od bratrova obličeje. Tom zkřížil ruce na prsou, přitiskl Billa vši silou na hranu linky, div mu nezpřelámal páteř a s ďábelským úšklebkem se naklonil těsně k jeho uchu.
„Teď si to Toffifee zase hezky vezmu…“
Bill prudce zakroutil hlavou. Odstrčil Toma o zanedbatelný kousíček od sebe, jen tak, aby měl dostatek prostoru vyhoupnout se zpátky na kuchyňský pult. Sotva se stačil zapřít rukama, Tom hbitě přiskočil zpátky, popadl Billa chtivě za zadeček a vysadil do patřičných kuchyňských ‚výšin‘.
„Tak si ho vezmi…“ šeptl Bill, zatímco se svým sladkým úlovkem mával nad hlavou. Tom položil dlaně na bratrova kolena a prudkým pohybem je od sebe roztáhl. Vtěsnal se nebezpečně blízko Billovu rozkroku a přitáhl si jej za boky ještě blíž k sobě. Všechny Billovy provokace jakoby rázem utnul. Nehnutě seděl, ruku nataženou pořád nad hlavou a překvapeně zíral.
„Co teď uděláš ty? Necháš mě, abych si SVOJE toffifee zase vzal a odnesl?“ Tom pokýval provokativně hlavou. Čekal na Billovu rekaci sotva pár vteřin. Dokonce se nemýlil v tom, co jeho milované dvojče udělá. Bill prudce přirazil kolena k bratrovým bokům, odhodil krabičku s bonbóny kamsi do neznáma a hltavě se vrhl po Tomových rtech. Líbal jej tak nenasytně, až Tom pod silou Billova polibku každou chvíli zakláněl hlavu dozadu a hlasitě vydechl. Zatímco se Bill naplno věnoval činnosti, ‚jak nejlépe zamotat jejich jazyky v jeden‘, Tom poslepu nahmatal bonbonierku a po chvilce snažení vydoloval jeden karamelovo-čokoládový bonbón. Odtáhl se od Billa a se spokojeným úsměvem si jej vložil do úst.
„A já nedostanu?“ šeptl Bill s naoko lítostným výrazem. Tom znovu zaštrachal v krabičce, vyndal z pozlaceného platíčka další pochutinku, jemně políbil Billa na rty a pak mu do pusy pomalu strčil sladkou karamelu. Černovlasý chlapec se usmál. Skousl tu drouboučkou sladkost lehce mezi zuby a přitáhl si Toma znovu k sobě. Jejich rty se po chvilce potkaly v nekonečně dlouhém polibku, Bill si vychutnával jejich po čokoládě nasládlou chuť, tiskl se k bratrovi, jak jen nejvíc mohl, drtil jeho dlaň ve své a nedočkavě jej zahrnoval žhavými doteky.
Tiskl Toma silně za boky svými stehny a jakmile Tomovy ruce doputovaly ke sponě jeho pásku, sevření zesílilo. Bill vzrušeně vzdychal Tomovi do ucha, laskal jej heboučkými rty na krku a hladil po holých zádech.
Bill se prudce prohnul, když z něho Tom strhl džíny a přitiskl své rty k jeho tetování. Byl jak v extázi, právě prožíval největší rozkoš svého života a taky to svým ne zrovna kontrolovaným hlasovým projevem dával patřičně najevo.
„Tome, co… to…“ přivíral víčka, aby lépe zaostřil na bratra, který na pár okamžiků přestal se svou vzrušující činností. Před očima měl černo, nebyl schopen vnímat nic jiného než Tomovy doteky, polibky, Toma samotného… Bill si jej koumavě prohlížel, chtivě ho za pásek džínů přitahoval zpátky do svého klína, jenže on se pořád neměl k tomu pokračovat v rozdělané ‚práci‘. Tom byl hračička za každé situace a jinak tomu nebylo ani teď. Plně zaneprázdněný krabičkou Toffifee nechal ohromeného a především vzrušeného Billa sedět na kuchyňské lince a sám se zabýval dolováním jednoho bonbónu z plata.
„Tome… to snad… nemyslíš vážně! Teď se staráš o jídlo?!“ vyštěkl Bill, jemuž se bratrovo počínání ani trochu nezamlouvalo. Přivést ho do varu, pohrát si a v tom nejlepším ho jen tak nechat sedět s klínem zvednutým jak petřínská rozhledna – tohle opravdu nebylo podle Billových představ.
„Počkej…“ zamumlal Tom, po několika vteřinách Billova nedočkavého čekání se mu konečně podařilo karamelku ukořistit a spokojeně se vrátil do předešlé pozice v bráškově klíně.
Smyslně přejel jazykem po jeho štíhlých stehnech, zastavil se až těsně u lemu Billova černého spodního prádla.
Vykřikl slastí, jakmile z něj Tom šikovně boxerky stáhl a heboučkými rty se dotkl bratrova vzrušení. Bill párkrát jemně zapohyboval pánví, bylo jasné, že už nemíní déle čekat a nenechá bratra jej tak bezcitně dráždit.
Ale Tomovým hrátkám nebyl zdaleka konec …
V prstech ještě pořád držel malý bonbónek, čokoláda navrchu poněkud ztrácela v Tomově teplém sevření na tuhosti, lepila se mu na prsty, jenomže toho si samozřejmě nevšímal. V hlavě se mu právě rodil zvrhlý plán, jak Billa na maximum uspokojit a neztratit přitom na nevinné sladkosti.
S čertovským úšklebkem přejel horkým jazykem po Billově hrudníku. Odezvou té nepřekonatelné slasti mu byl bratrův vzrušený tichý sten a ještě pevnější semknutí jeho kolenou, jimiž pevně tiskl Tomovy boky.
„Mám… na… na… TO chuť!“ vypískl Bill, naplno zaměstnán tišením svých vlastních hlasivek a střelil po Tomovi nedočkavý pohled. On se jen vítězoslavně pousmál. Nechtěl svého malého brášku víc trápit, ale zároveň věděl, že teď je jeho chvíle. Podíval se Billovi do skelných očí, z nichž přímo šlehaly plameny vášně kořeněné notnou dávkou chtíče. Zatímco Tom nakousl teď už polorozteklou karamelu, Bill slastně přivíral oči v naději, že se konečně dočká tak vytouženého, dlouho očekávaného vrcholu.
Tom si klekl před bratra, andělsky se na něj usmíval, užíval si ten pocit, kdy ON může mít nad věcmi nadvládu. Bill s hlavou zvrácenou dozadu tiše vzdychal, jeho hruď se pohupovala ve zrychlených intervalech jeho dechu. Srdce oběma bila nepředstavitelnou rychlostí, krev pulzovala celým tělem, jakoby těkavě narážela do spánků obou dvojčat a s každým prudším pohybem se jim zatmívalo před očima. Především Bill se nacházel ve stavu, kdy jen stěží vnímal cokoli jiného, než byl bratr mezi jeho koleny.
Tom se konečně dostával plně k moci, mohl Billa dráždit jak jen dlouho chtěl, mohl si s ním hrát jako kočka s myší… Ale v hlavě měl v tu chvíli něco naprosto jiného. Ruce se mu začaly třást vzrušením, jakmile je přiblížil jen na pár centimetrů od Billova klína. Mezi dva prsty uchopil karamelový bonbonek, natáhl se, aby měl lepší přístup k Billovu hrudníku a rozehřátou čokoládovou stranou nakreslil po Billově těle cestičku až k jeho vzrušení. Bill hlasitě vykřikl, jakmile Tom karamelkou dorazil až k cíli. Tom se znovu postavil, naklonil k Billovi a jazykem sjížděl po sladké ‚trati‘ na bráškově štíhlém tělíčku. Bill sebou zmítal jako v bouři, před očima mu doslova blikalo, snad viděl pod tlakem nepříčetného vzrušení i párek andělíčků.
Tom pomaloučku putoval po každém centimetru čokoládou vyznačené cestě, vychutnával si sladkou chuť Billovy sametové kůže, dával si záležet, aby po sobě nezanechal ani malinkou stopu čokoládovo-oříškové chuti. Líbal jej na bříšku, obzvlášť dlouho si hrál jazykem v oblasti Billova tetování. Přiváděl ho tím do nepředstavitelné rozkoše, kdy pro Billa neexistovalo vlastně nic.
Konečně se dostal tam, kam potřeboval. Stiskl Billův maličký zadeček div na kuchyňském pultu neposkočil a ponořil se svými rty do bratrova chtivého klína.
Dával si záležet… Stejně jako jeho mladší dvojče, i Tom byl v některých věcech puntičkář. Občas rty semkl pevněji, jindy jemně kroužil jazykem nebál se lehoučce stisknout zuby,… Užíval si bratra i tou nejminiaturnější buňkou v těle. Nasával příjemnou vůni Billovy kůže, cítil z ní letmý nádech čokolády ,…
Bill hlasitě vykřikl, naposled propnul záda a zaryl nehty do Tomovy světloučké kůže. Zrychleně dýchal, jakoby právě doběhl trať přes celé Německo. Nemohl zastavit tlumené vzdychání, pomaloučku se uklidňoval, ale rozrušení bylo stále obrovské.
Tom se spokojeně usmíval nad bráškovým zasněným obličejem. Billovi se na čele pod přímým slunečním paprskem, vkrádajícím se do kuchyně zavřeným střešním okýnkem, zaleskly krůpěje potu.
Tom vstal, obejmul Billa a láskyplně jej tiskl na svou udýchanou hruď. On ji s tichými díky přijímal, stejně jako každé Tomovo pohlazení, polibek… Dlaněmi hladil jeho horkou pokožku na zádech, dýchal na krk a spokojeně vrněl Tomovi do ouška. Po několika minutách odvrátil obličej k bonbonierce na lince. Zvědavě ji otevřel a nakoukl dovnitř.
„Prázdná…“ povzdechl Bill smutně, platíčko zasunul zpátky do krabičky a psíma očima se zadíval na bratra. Tom vzal obal od Toffifee do ruky, zamával jím Billovi před obličejem a spokojeně prohodil
„Příště jsi na řadě s rozdělováním ty…“
autor: Týnka
betaread: Michelle M.
xD ty wole xD miluem Tofííííííííí xD a od tejto chvile este viac ! ♥♥ upe podarena ffka ♥♥♥
jj…fakt dobrá powídka…=oD dokonce jsem párkrát vybuchla smíchy…xD
Tak toto nemá chybu … dokonca mám chuť na Tofiffe ♥ hih =D
toffifee nemá chybu, moh bych toho sníst tuny
tak přemejšlim jestli bych poprvé neochutnala ty malé bonbonky s názvem Toffifee……nikdy mě nějak nelákaly ale po tomhle teda ochutnám xD
och…. velice sladkéé:)…*bere si poslední bonbónek z krabičky Toffifeee a mlsně cumlá…* miluju Toffifee xD
asi tak ako setky ma chut na toffife 😀 a som uchylna :))
já u toho jim toff
ife!!!!!neumyslně ja to jeste necetla ae tet jak koukam na tu plnou krabičku tak mama chut ji klukum poslat s odkazem na tenhle blog…..
To je supeeeeer, moc povedené, příjemné čtení ♥♥ ♥♥