Bratr

„Bille? Bille! Ty jsi pil?!“ vykřiknu zděšeně při pohledu na totálně opilého bratra. ,,Tomíííí!!“ zavýská a pověsí se mi kolem krku. Jen tak tak udržím rovnováhu… ,,Tomíí, koukni co mááám“ zazpívá a ukazuje mi celou flašku Metaxy… no, teď už jen půlku z ní. ,,Jo, jo, pěkný, Bille,“ přikývnu a očima přitom v davu lidí hledám našeho nejlepšího kámoše a zároveň majitele domu, u kterého jsme na oslavě narozenin, Andrease. ,,Andy! Andy!“ zavolám na něj, když ho zahlédnu mezi hloučkem přátel. Kývne hlavou a vydá se směrem k nám. ,,Zavedu Billa domů, trochu přebral,“ zasměju se.,,Jasný. Přijdeš pak?“ zeptá se. ,,Eh?“ řeknu a podívám se na Billa, který kalnýma očima se zaujetím sleduje mouchu. ,,Radši ne, uvidíme se zítra.“ ,,Ok,“ přikývne Andy, kamarádsky mě poplácá po ramenou, popřeje bezpečnou cestu a zase se vytratí k přátelům. Povzdechnu si, popadnu vzpouzejícího se Billa a jdu směrem ke vchodu. Z věšáku si seberu bundu a v rychlosti si ji navleču bundu. Když však chci pomoct s oblékáním i Billovi, setkám se s tvrdou odezvou.,,Néé, já nechci! Mně je horko!“ ,,Ale Bille…“ ,,Ne!“ ,,Fajn!“ odseknu po pátém neúspěšném pokusu. ,,Zmrzni si!“ syknu popadnu ho za loket a vystrčím ze dveří. Jsem naštvaný… proč se musel opít? Pár metru jdeme normálně, ale po chvíli začne Bill nápadně zpomalovat. ,,T-Tome?“ zašeptá. Schválně jdu dál bez jediného mrknutí oka. ,,T-Tome, prosím, j-je mi z-zima,“ drkotá zubama. ,,Ale… a neříkal jsi, že je ti horko?“ zašklebím se.,,To jsem byl vevnitř,“ kníkne a zrychlí krok, aby mě dohnal. ,,Prosím,“ koukne na mě očima, až mi poskočí srdce. Pousměju se a neschopen slova mu hodím bundu.Vděčně se do ní začne oblékat, ale na hrbolaté cestě mírně klopýtne. Pohotově ho zachytím a přitáhnu k sobě. Vděčně ke mně zvedne zrak. Zatají se mi dech nad tou krásou. Naše obličeje jsou od sebe vzdálené sotva pár milimetrů. Točí se mi z toho hlava. Přestávám myslet, přestávám vnímat. Jeho pohled sklouzne na mé rty. Stačilo by se nahnout a… Ne! Sakra, co si to myslím? Je to zvrácené, hrozné, incestní… tak strašně vzrušující!! Spěšně odvrátím hlavu, aby si nevšiml mého pohledu… Odstoupí ode mě a sklopí hlavu. ,,No… ehm, jdeme?“ Jen přikývne a znovu se rozejdeme. Jde kousek přede mnou, takže mám perfektní výhled na jeho zadek a vlnící se boky… Ne!Ne!NE! Na co to zas myslím, bože? Těmito úvahami se zaobírám tak dlouho, že si ani nevšimnu, že už jsem u domu. Bill, který po cestě na studeném vzduchu částečně vystřízlivěl, stojí u dveří. Rychle začnu hledat ve svých XXL kalhotách klíče. Když je konečně najdu, urychleně odemknu a ustoupím, aby mohl promrzlý Bill projít. Bill kolem mě rychlostí blesku profrčí a ještě se mi stačí otřít celým bokem o rozkrok.Zalapám po dechu, protože mám pocit, že kyslík se kamsi vytratil. Zamrkám a zavřu dveře, aby do domu zbytečně nešel chladný noční vzduch. Svléknu ze sebe mikinu a pověsím ji na věšák vedle bratrovy bundy. Zrovna když si říkám, kam asi zmizel, ozve se z kuchyně bouchání hrnků. Ušklíbnu se a zapadnu do koupelny. Rychle se osprchuju, ale když už chci vylézt, dostanu nápad. Otočím se na patě a začnu napouštět vanu. Chvíli se přehrabuju ve skřínce, než najdu to, co jsem hledal… Skleničku s vonným jablečno-ovocným olejíčkem. Vyliju do vany dobrou polovinu, až se koupelna naplní omamnou jablkovou vůní a vypnu vodu. Okolo vany rozestavím svíčky do tvaru srdce (sám nevím, kde se to ve mně bere) a jdu najít brášku. Samozřejmě je rozvalený na pohovce a kouká na bednu. Zasněně se opřu o rám dveří a jenom pozoruju jeho siluetu. Zhluboka se nadechnu a s ručníkem omotaným kolem boků vstoupím do jeho zorného pole. Jeho pohled přeskočí z televize přímo na můj mokrý krk. Dívám se, jak jeho pohled klouže níž a níž a zastaví se na mém rozkroku. Připadá mi jako zhypnotizovaný… a tak strašně roztomilý! ,,Eh, Bille?“ upozorním ho. Polekaně sebou škubne, úplně zrudne a poté se mi bázlivě podívá do očí. ,,Můžeš jít do koupelny,“ usměju se odzbrojujícím způsobem.Jen oněměle přikývne a vstane. Nahnu se těsně k jeho uchu a lehce mu dýchnu na krk. ,,Kdybys něco potřeboval, zavolej,“ špitnu smyslně. Cítím, jak se chvěje. Odkloním se od něj, olíznu si rty a s jeho spalujícím pohledem v zádech vypochoduju z místnosti. Neuběhne ani pět minut a já z pokoje slyším, jak jde do koupelny. Jeho tiché kroky bych poznal mezi tisíci podobnými. Slyším vrznutí kliky a následně překvapený výkřik. Sám pro sebe se usměju. ,,T-Tome!!!“ zakřičí přesně podle očekávání. Ladně se zvednu a rozrazím dveře do koupelny. Naskytne se mi pohled na totálně překvapeného Billa, který jen v boxerkách stojí uprostřed koupelny. Když mě zaregistruje, nevěřícně se na mě podívá. ,,T-To je p-pro mě?“ zašeptá neslyšně. Usměju se a přikývnu. ,,Proč?“ Je tak rozkošný, když je zmatený. ,,Protože tě mám rád,“ řeknu. ,,A -Ale já tě mám přece taky rád, Tome. Kvůli tomu přece nemusíš…“ ,,Mám tě rad víc než jako sourozence… Víc než jako bratra,“ zašeptám a přistoupím těsně k němu.,,A-Ale jak? Proč v v-ždyť…“ ,,Já nevím, Bille, nevím.“ ,,A m-myslíš to vážně?“ špitne. ,,Smrtelně,“ řeknu a podívám se mu pevně do očí. ,,Tome,“ vydechne a vrhne se mi kolem krku. Než stačím zareagovat, obtočí nohy kolem mých boků a já, dnes už podruhé, ztrácím rovnováhu. Přepadnu dozadu a rozplácnu se, s Billem stále přitisknutým ke mně, rovnou do vany. Vynořím hlavu a podívám se do vyděšené tváře Billa. ,,P-Promiň, já nechtěl…“ začne se omlouvat a chce ze mě slézt. Začnu se smát jeho krkolomným pokusům, přitáhnu si ho za boky zpátky na sebe a hladově ho políbím…
Už vím, co mi ty měsíce chybělo. Ano, předtím jsem byl prázdný, ale teď jsem plný… Plný Billa…

autor: Kia
betaread: Michelle M.