Hlavně nenápadně

(A/N): Zkusila jsem to taky a vyšlo mi tohle! Tak mi promiňte moji úpravu a gramatiku.

Bylo léto a tím pádem začaly prázdniny. Už jsem potřeboval odpočinout si z té školy, ale i od práce, kterou miluju. Venku je hezky, všichni mají radost ze slunečného počasí.
Jenom mě je už nejméně měsíc nějak divně. Je toho na mě psychicky už prostě moc.
Tehdy jsem seděl na zemi svého pokoje a prohlížel dávno zapomenuté album z mého a Billova dětství.
Byli jsme tak roztomilí, zcela odlišní než jsme teď. Už dospíváme.
Zvlášť dlouho jsem si prohlížel fotografii nejméně pět let starou, zachycovala mě a Billa, jak se objímáme. Čas ubíhal, ani jsem si neuvědomil, že na ni zírám už bezmála půlhodinu. Představivost pracovala. Byl tak roztomilý a nevinný. Mimochodem, to je dodnes. Když jsem pohlédl na hodiny, zarazilo mě, kolik času se dívám na tu fotku.

Svého bratra,dvojče, jsem měl vždycky moc rád. Patřil k mým nejmilejším na světě. Ale uvědomil jsem si, že k Billovi cítím něco víc, než jen bratrské pouto. A tehdy se to stalo! A začal mu věnovat ještě větší pozornost než doposud. Ale namáhal jsem se, aby nic nepoznal! Co by se asi stalo, kdyby se to dozvěděl? Kdyby na to přišel? Už by mě asi nikdy nechtěl vidět! Vždyť já si taky připadám divně! Ani trochu mě přece kluci nezajímaj. Ale s Billem je to přece něco úplně jiného, ne? Jsme si hodně blízcí a jeho vzhled je naprosto perfekt!
Ležel jsem jen tak na posteli a zas o tom přemýšlel. Hodiny hlásily jedenáct dopoledne. Měl už bych vstávat.
Sešel jsem po schodech dolů do kuchyně. Mamka s Billem prováděli přípravy na oběd.

„Á, podívejte kdo vstal z mrtvých!“ řekl a zašermoval škrabkou na brambory. Nikdy nezklame! A mamka taky ne! Jak mě uviděla, šoupla mi hned práci: krájení brambor!
Vzal jsem si to na stůl a začal. Mamka pobíhala všude po místnosti a já zase zabloudil k tomu nejdokonalejšímu zadku, jaký jsem kdy viděl. Přitahuje mé oči jako magnet. Moje představivost nabírá na obrátkách a já zapomínám i krájet. Zhypnotizován Billovým pozadím jsem si ani nevšiml, že tam, kde byl Billův zadek, je prázdno. To proto, že Bill popošel směrem ke mě a sledoval mne.

„Co je?“ když jsem nevnímal, zopakoval otázku: „Tome?“
Cukl jsem sebou, až mi spadlo pár brambor na podlahu.

„Co chceš, Bille?“

„Byl bych celkem vděčný, kdybys nakrájel ty brambory! Nějak se mi to tu hromadí.“ Ještě než se stačil otočit, zahlídl jsem na jeho rtech lehký úsměv. Určitě se mi to nezdálo! Usmál se! Nejsem prozrazen??
A když ke mě cítí to samé? Ale co kdybych mu to řekl a zjistil bych, že jsem se mýlil? Začal jsem znovu krájet.

…………………

Během oběda na mě Bill házel dost sexy nevinné pohledy. A přesto, že u toho byla mamka, odhodlal jsem se k dalšímu kroku. Otřel jsem se o Billovu nohu. Když to bráška ucítil, zatvářil se trochu zděšeně. Radši toho nechám!! K mé velké radosti nám mamka po obědě oznámila, že jde k Inke, její kamarádce. Budu mít příležitost si s Billem promluvit. Vím, že to nebude lehké. Nedokážu odhadnout, jestli na to budu mít dost odvahy. On i bráška je dost stydlivý. Jen co mamka zabouchla dveře, zatnul jsem zuby, nabral sílu a šel jsem na věc.

„Ty, Bille?“

„Hmm?“ znělo to dost ustrašeně.

„Potřeboval bych s tebou mluvit!“ Doufám, že mi rozuměl, vychrlil jsem to dost rychle!

„Tak mluv! Co se děje? Připadáš mi poslední dobou nějak divný.“

„Já… posaď se.“ Měl jsem strach, aby to s ním neseklo. Je hodně citlivý.
Jediný pohled do jeho krásných tmavých očí mě zcela odzbrojil.
„No, víš. Je to dost složitý.“ Nic neříkal, jen sledoval a čekal co bude dál. „Nechci, aby sis o mě myslel bůhví co! Ale já…“
Nádech, zhluboka dýchej.
„Já…“
„No? Co?“ vyzval mě nechápavým, tak sladkým pohledem. Měl jsem co dělat, abych ho nezulíbal k smrti. OK.
„Bille… já tě miluju!!“ A bylo to venku!

Bráška zareagoval úplně odlišně, než bych předvídal. Trochu se začervenal a plachým hláskem řekl něco, co mi vyrazilo dech: „Já tě taky moc miluju!!“

„A nemyslíš si, že je to…“
„Nemožné?“ doplnil mě bratr. „Ano, přece jsme bráchové…“ Bill se rozesmutnil.
„Ale když to nikomu neřeknem, tak se to taky nikdo nikdy nedoví!“ Tak moc jsem ho chtěl utěšit! Ale touha po jeho hebkých rtech stále nabývala na síle. Neodolal jsem a přisedl k němu, pohladil ho po tvářích. Cítil jsem, jak se oklepal. I mnou projel příjemný mrazivý pocit. Sklonil jsem se k němu a on pootevřel ústa a sklopil hlavu ke straně, přičemž mu spadlo pár černých pramínků jeho vlasů do obličeje. Topil jsem se v jeho přenádherných očích a vpil se do jeho rtů. Bože, líbá tak něžně! Je úžasný! Moje touha ale byla stále větší. Začal jsem ho jemně líbat na krku a na tvářích. Bill zavřel slastně oči. Moje ruce pluly po všech částech jeho dokonalého těla.

……………

Najednou jsem zaslechli klíče v zámku. Mamka se vracela od Inke! Bylo teprve půl páté! Bill ode mě rychle odskočil. Oba jsme nasadili nevinné pohledy.

……………….

Nikdy to nikomu neřeknem. A moc se těším na večer, kdy budeme s Billem pokračovat v nedokončeném.

autor: Billa
betaread: Janule