-„Nechoď…“
-„Proč?“
-„Bojím se o tebe“
-„Nemusíš. Nic se mi nestane … slibuji!“
Proč?
Ptám se: proč?
Proč jsem takový hlupák?
Nechal jsem tě odejít…
i když by jsi šel tak jako tak.
Nikdy mě neposloucháš!
Sám sis to zavinil…
Byla to jen kamufláž.
A já se ptám: proč?
Copak jsi nic nepochopil…?
Neznáš mě ani sebe.
Jak ti mám vysvětlit,
že jsem dřív lehával vedle tebe?
Jak ti mám vysvětlit,
že za to všechno můžu já…?
Za tvůj vrchol a pád.
Ptám se: proč?
A nelži…
Slíbil si, že se mi vrátíš,
Skočíš mi do náruče na tvář mě políbíš.
Tvoje oči tě ale vždy prozradí.
Nepoznal jsi mě…
Víš, co teď mé srdce cítí?
Chtěl bys to vůbec vědět?
Necítí nic!
Tys to všechno zabil…
Tvá láska je pryč,
tvůj úsměv vítr odvál,
tvé oči postrádají onen chtíč.
A já jej tak postrádal.
Jsi to vůbec ty,
můj anděli?
Prosím.
Tebe a všechny ostatní.
Prosím celým zbytkem mého srdce.
Vrať se mi.
Ty, osoba mi ze všech nejmilejší.
Vrať se mi.
Ty, který jsi mě naučil všemu.
Vrať se a donuť svou tvář k úsměvu.
Tak,
jak to dokážeš jen ty…
Ptám se: proč?
Neodpovídáš.
Dívám se do té prázdnoty,
ve které se utápí tvé oči.
Mlčíš
A tím mé srdce mučíš.
Ten chlad je jako ledová dýka,
která zabodává do mé hrudi.
Otáčíš jí všemi směry,
chceš snad uškodit mi?
Dýka však marně hledá srdce.
Stále jsi nic nepochopil…
Že to co hledáš,
sis sám přivlastnil.
Odevzdávám se ti, tady a teď.
Nezraď mě prosím,
od chmurných myšlenek, mou mysl odveď.
Osude,
on je mnou, já jsem jím.
Ani tvá moc nás nerozdělí…
Srdce bledé… téměř průsvitné,
odbíjí poslední vteřiny.
Pomalu umírá ve tvé dlani.
Stále je pro tebe otevřené.
Čeká.
Na nového majitele?
Na dostatek krve?
Ne…
Čeká mě peklo,
má duše je příliš slabá.
Sejdem se tam, zlato,
dole nás to už čeká…
Natáhneš ruku a položíš ji tam,
kde by mé srdce mělo být.
Přestávám vnímat i cítit.
Nořím se do chladu,
který vychází z dýky.
Očima vidím,
že se skláníš a šimráš mé vlasy.
Úsměvem tvou tvář rozjasním.
Už se neptám proč.
Nemám čas přemýšlet,
moje srdce křičí.
Vrátil ses mi…
a já ti konečně můžu říct sbohem.
Lásko,
jsi zlá, krutá, zákeřná.
Bez tebe by všechno lehčí bylo.
Jen ubližuješ, ničíš a zabíjíš.
Jsi vrah nevinných srdcí,
Máš nás ve své moci.
Bez tebe to nejde, ale s tebou také ne.
Lásko,
proč nejsi dokonalá?
autor: Lyra
betaread: Janule
betaread: Janule
krásné..x) ze začátku to vypadalo jakoby to patřilo k Časoprostoru..x) nádhera..x)