„Tome?“ vyjekl poplašeně a snažil se mu vyvlíknout. Držel ho pevně za paže a tlačil ke stěně koupelny. Bill si s ním sice chtěl promluvit, ale teď jako by ho všechna odvaha přešla. Vůbec netušil, jak by měl začít. Jen tam strnule stál a nedokázal se odtrhnout od jeho rtů. Začínala ho přepadat nezvladatelná chuť Toma políbit. To ale nesmí. Nesmí! Opakoval si pořád dokola.
Tom jako by mu četl myšlenky, se k němu začal nebezpečně přibližovat. Bill přestával zvládat situaci, přivřel oči a už jen čekal na vytoužený polibek. Tom se jen zlehka dotkl jeho rtů a Billem projela vášeň. Nedočkavě spojil jejich rty a zbrkle vyhledal Tomův jazyk. Obejmul ho kolem krku a přitiskl se k němu jak nejvíc uměl. Už ho nikdy nechtěl pustit. Dravě ho líbal a po tak dlouhé době si to konečně pořádně vychutnával. To, že ještě před chvíli to nehodlal dovolit, jej absolutně nezajímalo. Bylo mu jasné, že teď už není cesty zpět. Teď, když opět ochutnal, to co mu vždy „chutnalo“ nejvíc. Nedokázal se Toma vzdát a když ano, tak rozhodně ne na dlouhou dobu. Ne, prostě bez něj nemůže být. Byl bláhový, když si myslel, že ano. Vrátí se k němu. I kdyby to znamenalo, zase trpět jeho nevěrami. Pro něj vydrží všechno. I kdyby se k němu choval tak hnusně jako předtím. Vydrží to. Musí. Bez Toma není nic… Přemýšlel a dál si užíval toho vytouženého okamžiku…
Tomovi bylo divné, co to do Billa tak najednou vjelo, ale rozhodně se nebránil. Velmi rád přijímal, co mu Bill nabízel. Lačně pronikal jazykem mezi jeho rty a nechal se dráždit Billovým piercingem. Bože, tolik mu chyběl. Nenechá ho znovu odejít. To nepřipustí. Ne teď, když ví, že ho miluje. Objal ho ještě silněji než doposud a rty se přesunul na jeho krk. Bill zvrátil hlavu a slabě zasténal. Prudce mu přejížděl jazykem po jeho jemné kůži a drsně třel jeho boky. Nemohl se ovládnout, aby byl něžný. Potřeboval si Billa užít po svém. Chtěl si dokázat, že je všechno jako dřív. Billovi to ale v tuhle chvíli nevadilo. Byl vzrušený jako nikdy a Toma chtěl tak moc, až se toho bál. Jen sténal a užíval si Tomovy dokonalé doteky, směřované vždy na to správné místo. Po chvíli Tom zvolnil tempo a snažil se být něžný a citlivý, tak jak si to Bill přál. Ani se nemusel snažit, šlo to samo. Tak moc ho miloval… Něžně po jeho rtech přejížděl jazykem a bral je mezi zuby. Hladil ho pod tričkem a přál si, aby to nikdy neskončilo.
Bill poznal tu změnu, když Tom začal být něžný a strašně se mu to líbilo. Vždycky si to tak přál, ale nikdy se nedočkal. Plně si vychutnával Tomovu něhu a lásku a uvědomoval si, že nikdy nemůže být šťastnější než teď. To, jak ho Tom líbal… Byl to jeho vytoužený polibek… Tolikrát snil o tom, že se Tom jako mávnutím kouzelného proutku změní a jednou bude pro změnu tak jemný a romantický jako byl teď.
Tomovi se z toho prožitku motala hlava. Nedokázal uvěřit, že by to snad mohla být pravda. Po tolika týdnech trápení, konečně to, po čem tak toužil. Bál se, že jestli přestane, Bill změní názor. Proto ho líbal dál a nechtěl si připustit, že mu schází kyslík. Nemohl přece dopustit, aby si to Bill rozmyslel. Lepil se na něj jak jen dokázal a majetnicky ho objímal. Je jen jeho. Billa mu už nikdy nikdo nevezme. Bude ho navždy chránit a už mu nikdy neublíží. Jen jestli mu to Bill dovolí…
Udýchaně se od něj odtrhl a se strachem na něj pohlédl. Bill měl stále zavřené oči a ještě popadal dech po tom maratonu polibků.
Nechtěl otevřít oči, bál se co přijde. Už nechtěl být bez Toma… Opatrně se na něj podíval a překvapeně vydechl. Tolik něhy v jeho očích ještě neviděl. Že by ho opravdu miloval? Je to vůbec možné?
„Bille… já…“ začal Tom ale už teď nevěděl, jak dál. A Bill mu to nehodlal ulehčit. S očekáváním se na něj díval a čekal, co z něj vypadne.
„Bille, zkusme to znovu… Já… Prostě bez tebe nemůžu být, miluju tě… Prosím!“ pohladil ho něžně po tváři a s potěšením sledoval, jak Bill slastně přivřel oči. Opět se k němu přiblížil a políbil ho. Dával do toho všechno, tolik něhy a lásky, kolik ani nevěděl, že v sobě má. Maximálně se snažil, věděl, že na tom závisí všechno. Bill se nebránil, naprosto si to užíval a znovu se přesvědčoval, že bez něj nemůže být…
Nevědel, co ho k tomu přimělo, ale najednou měl neovladatelnou chuť bratra ještě trochu potrápit…
„Tome, dost! Tohle nesmíme…“ zašeptal a vytrhl se mu z objetí.
Tom, přesvědčený, že návrat Billa, je už hotová věc, si za něj stoupl a znovu ho začal líbat na krku. Billa štvalo, že naprosto ignoruje, co právě řekl a tak se mu podruhé vysmekl trochu razantněji než měl v úmyslu. „Posloucháš mě vůbec? Říkám, že tohle nechci!“
„Ale Bille, pojď ke mně…“ přemlouval ho Tom a díval se na něj prosebným pohledem. Bill z něj nemohl odtrhnout oči, věděl, že není třeba, aby ho Tom přemlouval. Neodpustil mu, to prostě nemohl, ale žít bez něj taky ne. Přesto měl neodvratný nápad, že mu to rozhodně neusnadní. „Ne!“ Tom se zdrceně díval do země a neodvážil se na něj ani podívat. Že by to byl vážně úplný konec? To se s tím už nedá nic dělat?
Bill se docela dobře bavil, ale začínal mít strach, aby to celý nepokazil… Aby mu to místo nepřilepšilo, ještě neublížilo…
Tom se nadechl.
„Promiň, Bille. Promiň. Byl jsem hloupej, vůbec nevím, kde se to ve mně bralo. Jak jsem mohl být tak bezohledný, jak jsem ti mohl tak ubližovat. Dal bych cokoliv za to, abych mohl vrátit čas. Vím, že to zní jako otřepaná fráze, ale je to tak. Teď vím, co jsem všechno svým chováním způsoboval. Vím to a už nikdy nic takového neudělám. Věř mi. A nikdy, nikdy nedovolím aby ti někdo ublížil. Protože tě miluju. Slyšíš? Koukni se na mě…“ na chvíli se odmlčel a donutil Billa aby se na něj podíval. „Miluju tě!“
Bill na něj fascinovaně zíral a začínal mít velkou, opravdu velkou radost.
„Tome…“ zašeptal a oči se mu rozzářily štěstím. „Taky tě miluju… A moc!“ Tom samou radostí vypískl a doslova na Billa skočil. Nehodlal ho nikdy pustit. A ono to možná ani nebude třeba. Protože Bill měl naprosto stejné pocity. Zalykal se štěstím a Toma objímal tak pevně, že měl pocit, že ho udusí. Což samozřejmě neplánoval…
autor: Prinzesschen
betaread: Janule
