Stalo se to přesně týden po jejich patnáctých narozeninách. Tom seděl v obýváku a díval se na nějaký film. Bill netrpělivě přešlapoval za dveřma a stále ještě nebyl rozhodnutý. Nejistě vešel dovnitř, Tom ani nevzhlédl. Posadil se vedle něj.
„Tome, já… já… musim ti něco říct…“
„No tak mi to řekni,“ zasmál se Tom.
„Víš… no… teda… ale…“ Bill nevěděl jak začít.
„No tak, co je s tebou? Co mi musíš říct?“
Bill byl strašně vynervovaný, nevěděl jestli dělá dobře. Bál se, strašně se bál, že se mu vysměje, že člověk, kterého miluje, jím bude opovrhovat. Nesnesl by to. Už byl skoro rozhodnut, že mu nic nepoví, chtěl se z toho vyvlíknout.
Radši bude potají skrývat svou lásku, než aby dovolil, že bude bratrovi odporný. Pak se ale zadíval do jeho očí, očí, která vídal už bezmála půl roku ve svých snech… Najednou nevěděl co dělá. Naklonil se k němu a jen jemně se dotkl svými rty těch jeho. Přeběhl mu mráz po zádech. Znovu se zadíval na Toma, v jeho obličeji mohl číst naprostý zmatek. Vyděsilo ho to, ale teď už nemohl přestat, ne když už jednou ochutnal bratrovy rty. Opět se k němu naklonil a žádostivě ho políbil. To co cítil se nedá popsat, třásl se po celém těle, prostupoval jím chlad a polévalo horko. Bylo to lepší, stokrát lepší, než si to vysnil. Pomalu se dobýval mezi bratrovy rty a jemně jej nutil, aby dovnitř vpustil jeho jazyk.
Tom byl ze začátku strnulý, ale potom se do toho vžil stejně vášnivě jako Bill.
Od této chvíle bylo vše jinak. Už to nebyli bráchové, byli pár. Bill ho miloval, dával do jejich vztahu všechno, žil jen pro něj… Nějak si zafixoval, že to Tom cítí stejně, že ho taky miloval, že jen udělal první krok… Nevěděl, že Tom nad tím dřív vůbec nepřemýšlel, že ho překvapil, že nevěděl co má dělat a že se mu to líbilo, jen proto mu polibek oplácel. Netušil, že Tom jejich vztah nebral vážně už od první chvíle.
Tomovi nejdřív nedocházelo, co se mezi nima děje. Po nějaké době si začal uvědomovat, že to není jen hra, že to Bill bere strašně vážně, že už není cesty zpět… Nemohl přece Billovi říct, že končí, že od teď budou znovu jen bráchové. Nemohl a nechtěl… Nechtěl mu přece ublížit, měl ho rád, měl ho moc rád, ale miloval ho? Nebyl si tím jistý. Nikdy nepoznal co je to láska, nikdy zamilovaný nebyl.. .Ale jedno věděl jistě, nemůže to skončit, nechal to zajít moc daleko na to, aby to teď bez výčitek ukončil… Už ne… A vlastně mu to vyhovovalo, Bill mu dával vše co potřeboval, měl rád chvíle strávené s ním, nechtěl se o ně připravit…
Ale časem mu to přestalo stačit, začínala mu čím dál víc vadit Billova naprostá oddanost jemu a jejich vztahu. Děsilo ho, s jakou vážností to bratr bere. Děsilo ho, že musí být Billovi věrný, připadalo mu, že ho Billova láska svazuje, že nemůže dýchat… Chtěl z toho uniknout, na chvíli si odpočinout od Billa, od jeho něžností… Jak? Nemusel dlouho přemýšlet… Dívky se na něj jen lepily, mohl si vybírat jen ty nejlepší. Marion, jedna obzvlášť krásná, se kolem něj motala už dlouho. Jednou prostě nedokázal dál odolávat…
Před Billem to samozřejmě tajil, scházel se s Marion, vymýšlel si průhledné výmluvy. Jistě, že Bill něco tušil…
Bylo mu ho líto, ale nedokázal přestat. Dávalo mu to pocit uvolnění, unikal tak tím ze vztahu s Billem, který ho stál tolik energie. Po čase mu ale začínalo docházet, že takhle to nechtěl… Vždyť co se tím vyřešilo? Akorát má takové vztahy dva… Ukončil to s ní a dál navazoval jen velmi krátké známosti s kteroukoli aspoň trochu hezkou dívkou, co byla zrovna po ruce.
Bylo mu jasné, že to nemůže tajit věčně, že to jednou praskne, že na to Bill přijde.
Nečekal,ale že mu odpustí. Samozřejmě následovaly výčitky, pláč a ublížené pohledy.
Zjistil ale, že mu Bill chybí, omluvil se mu, slíbil, že už to nikdy víc neudělá… A Bill mu odpustil, vrátil se k němu… Později už ani nesliboval, že toho nechá, Bill mu vždycky odpustil, vždycky ho přijal zpět… Viděl, jak ho to ničí, ale nepřestával. Takhle mu to vyhovovalo, Bill byl jen jeho, mohl si s ním dělat co chtěl, nehleděl na to, jak trpí… Měl Billa i holky… Bill se strašně trápil, ale stejně se k němu vždycky vrátil, neexistovalo nic, proč by ho měl nechat… A Tom to věděl, možná i proto ho dál podváděl, dál ho ničil a až na nějaké výjimky s relativně čistým svědomím.
autor: Prinzesschen
betaread: Janule
