One Night With Star 1/2

autor: Ellis Ellicious

Snad se vám bude líbit pairing Jeffree Star/Bill… mně se to teda moc nelíbí, ale jako dvoudílná povídka mi to vyhovuje… :o) bavte se… :o)

Jeffree

Odzpíval jsem písničku „Beauty killer“ a během písničky jsem si všiml, že poblíž podia stojí tmavovlasej klučina, kterej ze mě nespustil pohled. Pousmál jsem se a zašel dozadu. Domluvil jsem se s managerem na přídavku a ten přídavek byl „Gorgeous„. Ten kluk se spokojeně usmíval, ale když za ním došel kluk s tmavými rasta copánky, tak zesmutněl.

Když písnička skončila, tak jsem se usmál a zeptal se fanoušků: „Dáme si další písničku? Co třeba „Get away with murder„?“ fanoušci začali spokojeně pískat a ten černovlasej klučina si povzdechl a pomalu šel za tím druhým. Pokrčil jsem obočí a zeptal se: „Kam jdete? Koncert ještě neskončil…“ oba se otočili a kluk s rasta copánky šel k podiu.

„Nechápu, jak zrovna tebe může někdo poslouchat…“ sykl a dodal: „…raději se jdi přelíčit.“ Zhluboka jsem se nadechl a usmál se. Kluci začali hrát a tak jsem začal zpívat.

Bill

Tom se ke mně vrátil a já se díval, jak Jeffree zpívá.

„Tome… prosím… ještě tuhle písničku,“ broukl jsem a prodral se k podiu. Jeffree se na mě s úsměvem podíval a natáhl ke mně ruku. Ostatní mi pomohli dostat se nahoru a já se na něj překvapeně díval. Jeffree na konci písničky ke mně natáhl ruku a já se na něj překvapeně díval. Fanynky na mě zavolaly: „Dělej…“ já se podíval na Toma a chytil jsem ho za ruku. Jeffree se rozloučil a odešel se mnou do zákulisí.

„To se ti povedlo, Jeffree…“ řekl mu manager a otočil se na mě.

„A ty jsi?“

„Já…“

„Tohle je fanoušek… chtěl bych s ním mluvit,“ řekl a oba jsme se na něj podívali.

„Víš, co pro tebe znamená slovo „mluvit“? Mít sex, tak aby vás slyšelo co nejvíc lidí,“ řekl mu manager a já se na něj podíval. Ta představa se mi zamlouvala.

„Neboj se, maličký… budeme spolu jenom mluvit,“ řekl mi a vedl mě do maskérny. Sedl si a začal se odličovat. „Jak se jmenuješ, maličký?“ zeptal se a v odrazu zrcadla se na mě podíval.

„Bill… Kaulitz.“

„Krásné jméno,“ vydechl a zeptal se: „Ten kluk, co tady byl s tebou… to je kdo?“

„Moje dvojče Tom… pořád se o mě bojí. Je to horší, než kdyby se mnou byl Saki.“

„Saki? To je kdo?“ broukl a šel si umýt ruce.

„Můj bodyguard.“

„Oh… ty jsi slavný?“ otočil se ke mně a šel si sednout opět k zrcadlu. Vytáhnul si čočky a hodil si kolem ramen mikinu.

„Já jsem zpěvák ze skupiny Tokio Hotel,“ řekl jsem a sedl si na opěrku křesla. Jeffree se na mě otočil a zeptal se.

„Není to ta německá kapela?“ Usmál jsem se a přikývl.

Jeffree

„Co říkáš na to, kdybychom si šli někam sednout?“ Bill zapřemýšlel a podíval se na mě.

„Dobře…“ oblízl si rty a já pozvedl obočí. Tohle bude ještě zajímavá noc.

Usmál jsem se a řekl: „Vydržíš chvilku… jen se namaluju…“

„Já si zatím zavolám…“ vydechl a šel před maskérnu. Nalíčil jsem se, oblíkl, navoněl a sedl si na opěrku pohovky s nohama od sebe. Bill přišel a usmál se. „Mám dobrou a špatnou zprávu,“ řekl a sedl si vedle mě. „Ta dobrá je, že můžu, ale ta špatná je, že se musím najíst a bude mě hlídat Saki.“

Já se zasmál a řekl: „Já se taky budu muset najíst… manager si to hlídá… s tímhle je otravnej.“

Bill se zasmál a zeptal se: „Kde je tady zadní východ? Saki tam bude čekat s autem.“

„Oh… to tě sledoval nebo co?“ zasmál jsem se a Bill se začervenal.

„Ne, odvezl mě sem. A tak toho David využil…“ odpověděl mi a já otevřel zadní dveře. Prošli jsme, a hned u nás stál chlap, kterej by se mohl postavou podobat Rambovi.

„Tohle je Saki, Saki tohle je Jeffree Star. Dneska mi bude dělat doprovod,“ řekl Bill a sedl si dozadu. Saki kývl hlavou a sedl si za volant. Sedl jsem si vedle Billa, a ten se na mě usmál.

„Takhle oblíkanej chodíš pořád?“ zeptal se mě a prohlídl si mě.

„V rámci možností…“ odpověděl jsem a Bill si ke mně přisedl blíž. Přivoněl mi ke krku a spokojeně zamručel.

„Krásně voníš… tuhle voňavku miluju.“

„Playboy London je prostě dokonalej,“ řekl jsem a Bill využil toho, že jsem mluvil, a přejel mi nosem přes krk. Podíval jsem se na něj a odtáhl se od něj. „Tohle bys neměl… máš tady hlídače… mohl by tě napráskat.“

„Saki, na chvilinku mi zastav,“ řekl mu a Bill si k němu přesedl a něco mu řekl. Saki se na mě otočil a usmál se.

„Samozřejmě…“ Bill si přesedl a Saki vyjel.

Po 5 minutách jsme zastavili před restaurací, a tak jsme s Billem vystoupili.

„Za půl hodiny jsem zpátky,“ řekl Saki a já se na Billa podíval.

„Jdeme?“ zeptal se a šel dovnitř. Šel jsem za ním a Bill si vybral stůl hned vzadu. „Doneste láhev vína, a co si dáš na jídlo?“ zeptal se mě, když jsem si sedl.

Bill

Jeffree se usadil a podíval se do jídelníčku. „Dal bych si salát s kousky kuřecího masa,“ řekl a já se usmál.

„Dvakrát…“

Jeffree se pousmál a zeptal se: „Proč jsi mě vytáhl do téhle resturace?“

„Mám to tady rád a vždycky si tady dokážu vybrat, i když nemám na nic chuť.“ Jeffree se podíval kolem a všiml si, že všichni hosti jsou kluci.

„Tohle je restaurace pro gaye?“ zeptal se a já s úsměvem přikývl.

„Tady se mi líbí ta atmosféra, a navíc tě tady nikdo neodsuzuje. Navíc… někdy tě obslouží fakt hezkej kluk… kterej stojí za hřích,“ pozvedl jsem obočí a rošťácky se usmál.

„Teda Bille…“ řekl, ale přerušil ho číšník, kterej nám dones objednávku.

„Budete si přát ještě něco, Bille?“ zeptal se mě a já se pousmál.

„Zatím ne… díky,“ odpověděl jsem mu a pomalu se pustil do jídla.

„Tady tě všichni znají…“ řekl a napil se vína.

Usmál jsem se a broukl: „Chodím sem hodně často… číšníci už vědí, kam mě posadit, co jím a co piju…“

Jeffree se usmál a zeptal se: „Kde jsou tady toalety?“ řekl jsem mu cestu a zavolal si Paula.

„Budete si něco přát, Bille?“ „Ano… dones nám sem košík jahod a šlehačku. Ale až ten salát sníme.“

„Dobře…“ usmál se a odešel, právě včas. Jeffree se zrovna vracel z toalet a Saki vlezl dovnitř.

„Bille, všechno je zařízeno,“ řekl mi a zeptal se: „Za jak dlouho máte v plánu odjet?“

„Podle toho, kdy tenhle večer skončí,“ řekl Jeffree a sedl si ke mně blíž. Usmál jsem se na Sakiho a s popřáním dobré chuti jsem se do toho pustil.

Když jsme dojedli, Paul nám donesl košík s jahodami a šlehačkou. Jeffree se překvapeně podíval na Paula a zeptal se: „Co je to?“ podíval se na mě a já kývl. Odešel a já se usmál.

„Dostal jsem chuť na jahody se šlehačkou… snad ti to nevadí,“ nevinně jsem se na něj podíval a on se pousmál.

„Nevadí… je to v pohodě…“ vzal si jahodu, namočil ji do šlehačky a přistrčil mi ji k puse. Pousmál jsem se a kousl si. „Tady máš kousek šlehačky…“ vydechl a prstem mi ji setřel. Přistrčil mi ten prst k puse a já ho oblízl.

autor: Ellis Elicious