„Opravdu chci,“ odpověděl mu jenom s letmým úsměvem a políbil ho.
„Neděláš to jenom…“
„Nedělám!“ řekl mu už přísnějším hlasem a znova ho políbil. Bill se mu odhodlal věřit, ale co najednou změnilo tolik jeho bratra, že se odvážil zajít až k takovému kroku. Tom začal znova líbat Billa na hrudníku a pomaličku začal rozepínat poklopec velkých džín, které měl jeho bratr na sobě.
„Je to zvláštní,“ řekl Bill a pozoroval Toma. Musel ho pozorovat.
„Co?“ zvedl k němu bratr hlavu a usmíval se.
„Vždyť vlastně… sleduju sám sebe.“
„Tak na tohle nemysli,“ řekl mu Tom a políbil ho na ústa. Bill si chtěl jeho polibek plně vychutnat, ale jakmile Tom pochopil, že se chce Bill líbat dál. Oddálil se od něj, pousmál se a pomaličku šel níž.
„Nadzvedni se,“ řekl mu potichounku. Bill tak učinil a Tom mu začal svlékat kalhoty i volné boxerky, které měl pod tím. Šlo mu to ztěžka, protože Billovo vzrušení už bylo velice patrné. Tom se jenom pousmál nad tím, co dokázal s Billem udělat a to tím, že se ho několikrát dotknul a líbal se s ním. Nemohl to pořád pochopit. Mírně mu roztáhnul nohy a začal ho líbat na vnitřní straně stehen. Billovi vzdechy byly opět patrné a slyšitelné. I Tomovi se to líbilo a nejenom to, líbilo se mu i to, jak dokáže svého bratra vzrušit. Bill už musel hlavu položit na polštář a slastí zavřel oči. Cítil, že mu srdce tluče víc a víc. Rychleji a hlasitěji. Když se Tom dotknul rukou nyní Billova ztopořeného přirození, mohl slyšet Billův slastný sten. Vzal ho celého do své dlaně a začal pomalu pohybovat rukou nahoru a dolů. Sledoval Billa, sledoval jak se tváří a poslouchal jeho vzdechy. I on cítil, že je vzrušený. Ale v tuhle chvíli nemohl vědět z čeho víc. Jestli z toho, jak tady Bill vzdychá nebo celkově i ze… svého těla? Tohle musel zapřít! Tohle musel zamítnout.
„Tome…“ uslyšel slabě mezi Billovými vzdechy a slastnými steny. Tom pochopil, že má nejspíš zrychlit, a proto přidal na rychlosti pohybů své ruky. Bill už přímo mačkal prostěradlo, kterého se držel, jak to jenom nejvíce šlo. Cítil, že už to snad déle ani nevydrží. Tom přidával na intenzitě pohybů každou chvíli víc a víc a zanedlouho si všimnul, jak se Bill prohnul a ucítil, jak jeho dlaň plní známá tekutina. Otřel si ruku a podíval se na Billa, který stále zhluboka dýchal. Tom si lehnul vedle něj. Bill se na něj podíval a usmál se.
„Tys to opravdu udělal,“ řekl jenom a nemohl tomu, co se právě teď stalo, moc uvěřit. Tom mu jenom překvapeně zakýval hlavou na souhlas.
„Nemůžu tomu uvěřit,“ řekl znova Bill a podíval se na strop.
„Vždycky jsem myslel, že při tomhle spíš budu ve svém těle,“ dodal Bill a pousmál se na Toma, který se na něj usmíval.
„Co mám říkat já. Vždyť to skoro bylo jako kdybych uspokojoval sám sebe, jenom jsem teda… uspokojoval spíš svoje tělo než sebe,“ pousmál se i on na Billa a všimnul si jeho pohledu. Toho, jak se na něj dívá.
„Co je? Zamiloval ses snad sám do sebe?“ zeptal se ho s úsměvem Tom a Bill jenom zakroutil hlavou.
„To ne, ale nechce se mi stále uvěřit tomu, co se tady…“
„Nech to být,“ řekne mu Tom a dá mu prst na ústa.
„Ale vždyť…“ najednou někdo zaklepe a oba se vyděšeně podívají na dveře.
„Je zamčeno?“ zeptá se Tom Billa a ten jenom zakývá hlavou, na znamení, že neví.
„Sakra!“ křikne Tom a vstane. Bill se začne okamžitě oblékat.
„Tome, jsi tam!?!“ Když si Bill uvědomí, že to má vlastně říct on, tak odpoví.
„Jo. Můžeš,“ zakřičí, když je oblečený a Tom od něj sedí daleko.
„Jé. Ty jsi, Bille, tady,“ usměje se na něj David.
„Děje se něco?“ zeptá se ho docela udýchaný Bill a David se jenom usměje.
„Ne, ale chtěl jsem jenom říct, že máme za chvíli dole párty, tak jestli ještě přijdete nebo ne. Kluci tam jdou.“
„Ještě uvidíme,“ usměje se na něj Tom alias Bill a David se souhlasným kývnutím odejde. Bill stojí uprostřed místnosti a kouká na dveře, kterými odešel David, když k němu přijde Tom. Stoupne si přímo naproti němu a podívá se na něj.
„Co je?“ zeptá se ho s úsměvem Bill.
„Jdeme na párty nebo budeme pokračovat?“
„Nooo… Co kdybychom tohle nechali na příště ? Párty nejsou tak často… To si musíš užít,“ odvětil s úsměvem Bill, natáhl ruce a obtočil je kolem Tomova krku. Pořád se na něj šťastně culil, až to Toma nutilo usmát se taky.
„To neříkej dvakrát,“ zašklebil se a přitáhl si Billa k sobě za pas.
„Tome…?“ oslovil ho najednou Bill.
„No?“ odtušil Tom a díval se bratrovi do očí.
„Tohle… bylo to nejkrásnější, co jsem kdy zažil… Děkuju,“ upřel na Toma naprosto oddaný pohled.
„Však mi to někdy oplatíš. Aspoň doufám…“ ušklíbl se Tom a uchopil Billa za krkem. Přitáhl si jeho hlavu k sobě a spojil jejich rty v jeden sladký, vděčný polibek. Vděčil mu za to, že díky němu poznal, jak chutná zakázané ovoce. A to rozhodně stojí za to, ochutnávat vícekrát…
„Samozřejmě. A rád,“ přikývl Bill, když se od sebe odtrhli a oči mu svítily.
„Takže jdeme na tu párty?“ nadhodil Tom s jiskrami v očích.
„Jo… Co teď budu dělat? Nemůžu se nalíčit, učesat… To bude nudnej večírek, když nebude mít ani ten tradiční začátek, což je vždycky to nejlepší…“ zalitoval Bill a hodil sebou na postel.
„To jako myslíš tu přípravu?“ ujišťoval se pobaveně Tom.
„No ano! To mě na večírcích baví nejvíc…“ odvětil Bill samozřejmě, jako by pochyboval o inteligenci člověka, kterého nebaví přípravy na večírky.
„Ale tohle je jen nějaká… Davidova párty. Na tu se líčit nemusíš,“ argumentoval Tom a ani pořádně nevěděl proč.
„Ale já chci. A nemůžu,“ povzdechl si Bill lítostivě.
„Tak nalíčíš mě,“ navrhnul tom bez rozmyslu, aby Billa utěšil.
„Vážně můžu?“ rozzářil se Billovi obličej, jako malému dítěti, kterému někdo dovolil si pohladit toho rozkošného pejska.
„Ehh, to jsem neměl říkat…“ zalitoval vzápětí Tom, ale pak se rozesmál, když viděl, jak se Bill zatvářil.
„No tak dobře – dovolím ti zhyzdit můj krásný obličej…“ zamrkal Tom a Billovi chvilku trvalo, než pochopil dvojsmyslnost narážky a tudíž zamaskovaný kompliment.
„Krásným ho teprve udělám…“ zamumlal a zmizel v koupelně, kde ho čekal menší šok.
„Tome Kaulitzi – mám ti něco udělat nebo přijdeš s nějakým vhodným vysvětlením, proč je polovina mého luxusního, francouzského make-upu na umyvadle a ta druhá nenávratně pryč?“ zařval, až se Tom vyděsil.
„Ehh, ono to nějak… nešlo… Až jsem toho měl na tom ksichtě tolik a zase to nešlo dolů… A pak už jsem neměl čas to uklízet…“ rozmlouval rozpačitě.
„To nebylo moc vhodný vysvětlení…“ odpověděl sklesle Bill.
„Víš kolik mě to stálo? Je to nejlepší make-up, co se dá koupit, bez něj budu vypadat jako idiot!“ bědoval a začínal být hysterický.
„Neboj se, nebudeš. Jsi přeci v mém těle,“ Bill se už už nadechoval, aby něco namítnul, Tom ho však nenechal.
„A i tak, vypadáš mnohem líp, když se nelíčíš, kolikrát ti to budu opakovat? A jestli ti to pomůže, koupím ti nový…“
„No dobrá, dobrá…“ připustil Bill.
„Ale jak tě mám nalíčit bez make-upu?“ uvědomil si.
„Snadná pomoc – nelič mě,“ vyrukoval Tom s odpovědí.
„To víš že jo, aby pak zítra zaplavily magazíny fotky, kde jsem nenamalovanej a já měl zas na krku nařknutí, že celou mou image tvoří make-up… Tak to ani nápad. Namaluju ti aspoň linky. A řasenku,“ rozhodl nakonec Bill.
„Nooo… Co kdybychom tohle nechali na příště ? Párty nejsou tak často… To si musíš užít,“ odvětil s úsměvem Bill, natáhl ruce a obtočil je kolem Tomova krku. Pořád se na něj šťastně culil, až to Toma nutilo usmát se taky.
„To neříkej dvakrát,“ zašklebil se a přitáhl si Billa k sobě za pas.
„Tome…?“ oslovil ho najednou Bill.
„No?“ odtušil Tom a díval se bratrovi do očí.
„Tohle… bylo to nejkrásnější, co jsem kdy zažil… Děkuju,“ upřel na Toma naprosto oddaný pohled.
„Však mi to někdy oplatíš. Aspoň doufám…“ ušklíbl se Tom a uchopil Billa za krkem. Přitáhl si jeho hlavu k sobě a spojil jejich rty v jeden sladký, vděčný polibek. Vděčil mu za to, že díky němu poznal, jak chutná zakázané ovoce. A to rozhodně stojí za to, ochutnávat vícekrát…
„Samozřejmě. A rád,“ přikývl Bill, když se od sebe odtrhli a oči mu svítily.
„Takže jdeme na tu párty?“ nadhodil Tom s jiskrami v očích.
„Jo… Co teď budu dělat? Nemůžu se nalíčit, učesat… To bude nudnej večírek, když nebude mít ani ten tradiční začátek, což je vždycky to nejlepší…“ zalitoval Bill a hodil sebou na postel.
„To jako myslíš tu přípravu?“ ujišťoval se pobaveně Tom.
„No ano! To mě na večírcích baví nejvíc…“ odvětil Bill samozřejmě, jako by pochyboval o inteligenci člověka, kterého nebaví přípravy na večírky.
„Ale tohle je jen nějaká… Davidova párty. Na tu se líčit nemusíš,“ argumentoval Tom a ani pořádně nevěděl proč.
„Ale já chci. A nemůžu,“ povzdechl si Bill lítostivě.
„Tak nalíčíš mě,“ navrhnul tom bez rozmyslu, aby Billa utěšil.
„Vážně můžu?“ rozzářil se Billovi obličej, jako malému dítěti, kterému někdo dovolil si pohladit toho rozkošného pejska.
„Ehh, to jsem neměl říkat…“ zalitoval vzápětí Tom, ale pak se rozesmál, když viděl, jak se Bill zatvářil.
„No tak dobře – dovolím ti zhyzdit můj krásný obličej…“ zamrkal Tom a Billovi chvilku trvalo, než pochopil dvojsmyslnost narážky a tudíž zamaskovaný kompliment.
„Krásným ho teprve udělám…“ zamumlal a zmizel v koupelně, kde ho čekal menší šok.
„Tome Kaulitzi – mám ti něco udělat nebo přijdeš s nějakým vhodným vysvětlením, proč je polovina mého luxusního, francouzského make-upu na umyvadle a ta druhá nenávratně pryč?“ zařval, až se Tom vyděsil.
„Ehh, ono to nějak… nešlo… Až jsem toho měl na tom ksichtě tolik a zase to nešlo dolů… A pak už jsem neměl čas to uklízet…“ rozmlouval rozpačitě.
„To nebylo moc vhodný vysvětlení…“ odpověděl sklesle Bill.
„Víš kolik mě to stálo? Je to nejlepší make-up, co se dá koupit, bez něj budu vypadat jako idiot!“ bědoval a začínal být hysterický.
„Neboj se, nebudeš. Jsi přeci v mém těle,“ Bill se už už nadechoval, aby něco namítnul, Tom ho však nenechal.
„A i tak, vypadáš mnohem líp, když se nelíčíš, kolikrát ti to budu opakovat? A jestli ti to pomůže, koupím ti nový…“
„No dobrá, dobrá…“ připustil Bill.
„Ale jak tě mám nalíčit bez make-upu?“ uvědomil si.
„Snadná pomoc – nelič mě,“ vyrukoval Tom s odpovědí.
„To víš že jo, aby pak zítra zaplavily magazíny fotky, kde jsem nenamalovanej a já měl zas na krku nařknutí, že celou mou image tvoří make-up… Tak to ani nápad. Namaluju ti aspoň linky. A řasenku,“ rozhodl nakonec Bill.
***
Po několika desítkách minut, kdy se Tom pokoušel vyrazit bratrovi z ruky řasenku, několikrát ho praštil přes ruku a pak přišel s omluvou, že ho to česání tolik tahalo, že si nemohl pomoct, se konečně usnesli, že by to mohlo stačit. Nebo lépe řečeno – Tom o tom Billa posléze přesvědčil.
Po výběru vhodného oblečení („Tyhle džíny? To si jako mám natáhnout na sebe? Chceš abych se přerazil?“), příhodných doplňků („Nebudu mít na krku psí obojek jen proto, abych ti neudělal ostudu!“) a vzájemném poučení o chování toho druhého („Nebudeš chodit jako holka! Pokud sis toho nevšiml, nikdy při chůzi nepohupuju bokama jako idiot!“), se bratři Kaulitzovi konečně odhodlali sejít dolů na onu Davidovu párty.
„Nemáš takovej pocit, že už jdeme spíš na konec?“ ošíval se Bill, když scházeli dolů po třesoucích se schodech a zespoda k nim doléhala hlasitá hudba. Bylo poznat, že párty rozhodně není v nevinných začátcích.
„Hvězdy choděj vždycky až nakonec,“ odsekl Tom.
„Aspoň už to bude pořádně rozjetý. A to teprve přijdu…“ dodal s úšklebkem, než mu Bill přidržel dveře a je zahalilo opojné aroma alkoholických nápojů a cigaretový kouř. Bill zkřivil obličej a ublíženě se podíval na bratra, jako by to snad zavinil on.
Tom jenom pokrčil rameny a se slovy: „Já ti říkal, že to tvoje líčení je na nic…“ se vydal k baru.
Po výběru vhodného oblečení („Tyhle džíny? To si jako mám natáhnout na sebe? Chceš abych se přerazil?“), příhodných doplňků („Nebudu mít na krku psí obojek jen proto, abych ti neudělal ostudu!“) a vzájemném poučení o chování toho druhého („Nebudeš chodit jako holka! Pokud sis toho nevšiml, nikdy při chůzi nepohupuju bokama jako idiot!“), se bratři Kaulitzovi konečně odhodlali sejít dolů na onu Davidovu párty.
„Nemáš takovej pocit, že už jdeme spíš na konec?“ ošíval se Bill, když scházeli dolů po třesoucích se schodech a zespoda k nim doléhala hlasitá hudba. Bylo poznat, že párty rozhodně není v nevinných začátcích.
„Hvězdy choděj vždycky až nakonec,“ odsekl Tom.
„Aspoň už to bude pořádně rozjetý. A to teprve přijdu…“ dodal s úšklebkem, než mu Bill přidržel dveře a je zahalilo opojné aroma alkoholických nápojů a cigaretový kouř. Bill zkřivil obličej a ublíženě se podíval na bratra, jako by to snad zavinil on.
Tom jenom pokrčil rameny a se slovy: „Já ti říkal, že to tvoje líčení je na nic…“ se vydal k baru.
autor: Evelyn, Ketty
betaread: Michelle M.
