Když prohraješ, jdeš na blond 11.

Kluci opatrně vyšlapali shnilé schody nahoru..

„Jsi si jistý, že se to nerozpadne?“ Bill značně pochyboval, ale nechal se Tomem vést dál.

„Zlato? Já opravdu nevím,“ pousmál se.

„C… co?“ Bill se očividně pěkně vylekal.

„Dělal jsem si srandu, strašpytle :D“

Vyšli pár posledních schodů a Tom klíčem, starým a rezavým, otevřel dveře. Vešli dovnitř.

„Moc se to tu nezměnilo,“ usmál se Tom.

„Děláš si srandu? Tady nemůžeš bydlet ani omylem!“ Bill byl totálně rozhozený, rozčilený, znechucený.

„Lásko… klid… trošku se tu uklidí a je to,“ pousmál se na něj povzbudivě Tom.

Bill si jen odfrknul a opatrně si sedl na gauč. Měkký… hmm… to není špatné.

Tom když jej viděl, neodolal.

„Bille…“ zašeptal jemně a sednul si vedle něj. Lehounce se dotkl rukou jeho stehna.

Bill se na něj otočil.

„Promiň,“ špitnul Tom a okamžitě se přisál k jeho rtům… lačně jej líbal, hladil na noze a nehorázně jej to rozrušovalo.

„Bille…“ zasténal na půl úst a vysadil si ho za boky na klín.

„T…Tome… pomaleji,“ uklidňoval ho. Tušil, že by to nedopadlo dobře. Přesto bez protestů omotal paže kolem jeho krku a nohy roztáhnul, aby se mu sedělo pohodlněji. Přesto v momentě poznal, že to byla chyba. Okamžitě totiž ucítil Tomův tvrdnoucí penis.

Polkl a chtěl se odtáhnout.

„Šssss maličký…“ zašeptal Tom… Tome…netlač na mě…Bill zůstal ale sedět a nechal se laskat na krku.

„Billí… lásko… miluju tě… a nehorázně moc tě chci…“ Tom si ho na sebe namáčknul ještě více. Hladil jej dlaní po zadečku a druhou chtěl rozepnout přezku na Billově opasku.

„T… Tome… počkej…“ Bill se odtáhnul. Tomovy oči byly plné vášně a vzrušení. Tak strašně po něm toužil.

„Já…vydrž ještě. Prosím… aspoň pár dní… opravdu jen pár… nejsem připravený… nemůžu. Bojím se,“ špital Bill s obavami v hlase, ale stále si k sobě Toma tisknul. Nechtěl jej pustit, snad za to mohly obavy, že by Tom odešel. Ten jej ovšem přestala laskat a hladit.

„T…Tome?? Zlobíš se?“ špitnul mu Bill do ouška a žaludek se mu sevřel nervozitou. Stisknul jej ještě víc. Prosím, prosííííím… že se nezlobíš?Prosím, lásko…Bill se zoufale chvěl.

Tom mu fouknul na krk.

„To víš, že se nezlobím…“prolomil konečně ticho Tom.

„Já… omlouvám se… jsem nemožný.“ Špitnul Bill a skoro brečel.

„Lásko… je to moje vina. Nebudu na tebe tlačit… opravdu… Nechal jsem se unést… a mrzí mě to. To jak jsem mlčel… ehm… potřeboval jsem se uklidnit, víš?“ pohladil jej po linii páteře a spokojeně zaznamenal, že se Bill přestal třepat a opatrně se od něj odtáhnul. Něžně jej pohladil po tváři a otřel se o rty.

„Nemus…“ Tom nedořekl, protože mu Billův jazyk nedal šanci. Nechal se vyzvat na souboj a chtivě se zapojil. Jeho ruce sklouzly na zadeček jeho lásky a stisknul.

„T…Tome… jen líbaní… ano?“ zrudnul Bill. Nechtěl Toma zase vydráždit. Byl rád, že to ten dredatý ďábel dokázal zastavit. Nechtěl znovu pokoušet štěstí.

„Dobře…“ pousmál se a ruce si položil na Billova záda.

„Ale ty ruce tam můžeš nechat,“ přerušil zase jejich polibek. Tom se do polibku usmál a okamžitě své nedočkavé packy přemístil tam, ke jim bylo dobře. Tentokrát ovšem Billův zadeček nesevřel v dlani, nýbrž jemňounce hladil. Bill spokojeně zamručel. Věděl, že je nejvyšší čas Tomovi vrátit, alespoň něco. Přece jen ho dvakrát uspokojil a on jej ani jednou. Výčitky svědomí se dostavily. Sem tam se na Tomovi zavrtěl a když zaznamenal známé tlačení odtáhnul se od něj.

„Bille… ne… prosím…“ Tom se vylekal. Bill se nad něj postavil a pozoroval jej.

„Já… já… chápej… jsi nehorázně sexy, a navíc tě miluju a… prostě reaguju…“ Tom se snažil zachránit, co se dalo. Neomlouvej se lásko…dneska ti splním tvoje přání, sice ne to, které si tak usilovně přeješ, ale…na to taky dojde…už brzy…

Bill si před něj beze slova kleknul a roztáhnul mu nohy…

„C… co to děláš?“

„Pšššššššš…“ zašeptal Bill a přivřel oči. Ještě trošku váhal, ale když viděl Tomův chtivý pohled, kde byla i láska. Láska k němu… musel to udělat.

Postavil se a nahnul se ke rtům svého milence.

Zatímco jej líbal, hledal zapínání jeho kalhot.

Našel a zatáhnul. Ozval se zvuk otevírajícího se zipu a Tom nahlas zasténal. Přitáhnul si Billovu hlavu blíže a hladově pronikal jazykem do jeho úst. Spokojeně mručel a uvolňoval se, protože Bill se konečně odhodlal a přejel prsty po jeho zduřelém klínu. Sice lehce, ale přejel. Bill si na něj sednul. Konkrétně spíše na kolena, aby jej mohl laskat na jeho mužství.

„Miluju tě Bille…“ přesně tohle potřeboval Bill slyšet. Odhodlaně sklonil hlavu a něžně přejel po hladké špičce. Tom mu položil dlaně na krk, chtěl ho hladit, ale Bill to pochopil jinak.

Billovi ukápla slza…

„Jsi v pořádku zlato?“ Tom jej vyzvednul k sobě…

„Ano… vlastně ne… teda ano…“ koktal zmateně. Netušil, že se mu vrátí ty odporné vzpomínky. Nenechám si zkazit život a nedovolím, abych ztratil Toma…

Odhodlaně se opět sklonil a bleskově jej vzal mezi rty, stále si vkládajíc do paměti, že je to Tom a ten mu neublíží. Když mu opět položil dlaně na krk, sice sebou škubl, ale v momentě pocítil jemné hlazení po vlasech a uklidnil se.

Obratně jej zpracovával jazykem a přivíral oči.

„Bille…už… už…“ Tom ho chtěl varovat. A podařilo se. Jenže Bill hlavu neodtáhnul.

„Nemusíš… klidně to vyplivni…“ Bill zaváhal, ale bylo na něj moc brzy. Přitáhnul si krabici, která byla nejblíže a vše vyplivnul.

Sednul si na zaprášenou zem a opřel se hlavou o gauč. Potřeboval si vše ujasnit, uklidnit se.

„Bille?“ špitnul Tom a zapínal si kalhoty. Opatrně si sednul vedle něj na zem a chtěl ho obejmout, jenže byl odehnán.

„L… Lásko?“ špitnul šokovaně a lehce ho pohladil po zápěstí.

„Nešahej na mě.“ Vyštěknul Bill. Tom na něj vykulil oči. Co se stalo, lásko? Má to co dělat s minulostí? Řekni mi to, chci tě pochopit, pomoct ti…

Bill se houpal sem a tam. Z očí mu kanuly slzy. Proč? Proč mi ty hnusné vzpomínky nedají pokoj?

„Proč?!!!“ vykřikl nahlas… teď už Tom opravdu nevěděl, co má dělat. Jen seděl a pozoroval ho. Neměl odvahu se k němu přiblížit, aby to ještě nezhoršil, ale čeho je moc, toho je moc, a proto když se Bill zoufale stočil do klubíčka, přitáhnul ho k sobě a objal. Nebral ohled na protesty. Tisknul jej k sobě a šeptal konejšivá slůvka. Bill se uklidnil. Naposled zaštkal a pověsil se Tomovi kolem krku.

„Promiň… Promiň… Promiň…“ drtil omluvy skrz sevřené zuby.

„Co tě trápí?“ špitnul Tom a dál jej laskal ve vlasech.

„Mi… minulost…vzpomněl jsem si na ni, když… když jsi mi položil ruce na krk…“ neohrabaně si utřel rukou slzu.

„Nechtěl jsem tě vyplašit, jen tě hladit. Opravdu.“

„Já vím…“ sklesle se na něj pousmál.

„Ale byla to nádhera… děkuju,“ špitnul Tom a opatrně se nahnul. Dal mu čas na odmítnutí, ale Bill nic takového neplánoval. Jemně se vpil do jeho rtů a nechal se laskat.

„Tomí…“ zavrněl blaženě, když ucítil jemné prsty ve vlasech.

„Jsi sladký… víš to?“ usmál se na něj Tom. Bill přímo ukázkově zčervenal a sklopil hlavu.

„Povíš mi to??“ zašeptal Tom.

„Myslím, že bychom tu měli uklidit,“ vyhrkl Bill a zvednul se.

„Bille…“ Tom ho jemně chytil za ruku, „neutíkej od tématu…“ Bill se mu zadíval do očí a ohradil se s tím, že od ničeho neutíká. Přesto věděl, že ano. Utíká a dost zbaběle.

Dobře… nebudu tě nutit…Tom se taktéž zvedl. Bill plaše couvl. Tom tázavě zvedl obočí a Bill jen ještě plašeji sklopil pohled, špičkou boty kopajíc do rohu gauče.

„Myslím, že bys měl jít do školy…“

„C… cože? Jako sám? Děláš si srandu?!“

„Bille… přestaň vyvádět. Mě je jedno, co se mnou bude, ale ty tu školu musíš dodělat…“ Tom byl rozhodnutý stát si za svým a neustoupit.

„Tommmíííííííííííí….“ Zaskučel Bill táhle a objal ho.

„Bille… co sem ti říkal? Jaká je dohoda?“

„Však já nic nedělám… jen tě objímám,“ bránil se. Tom se zasmál a lehce jej plácnul po zadečku, jenže jeho packám se tam očividně zalíbilo, a proto když zmáčknul, měl Billa na sobě.

„Ale, ale…“ uculil se.

„Když… já to mám rád,“ špitnul Bill a zabořil hlavu mezi Tomovo rameno a krk.

„Jsi neuvěřitelný…“ donesl si ho pěkně na parapet a posadil ho. Bill mu zajel nehty pod tričko a Tom si ho pod impulsem stáhnul. Všiml si, jak si jej Bill prohlíží, vzrušeně přivřel oči a snažil se, aby alespoň jednou myslel hlavou. Chtěl nechat Billovi čas, aby si mohl rozmyslet co se bude dít. Kam to nechá zajít. Tom měl totiž nehoráznou chuť jej znovu uspokojit, ale chtěl, aby o to Bill prosil, aby škemral o jediné pohlazení. Byl si jist, že toho dosáhne.

Zatímco uvažoval, Bill jej stále pozoroval, přivíral oči nad tím rozrušením. Bože Tome…ty jsi…to tělo… Billovi se zatočil hlava.

„Nikdy jsem si nevšiml, jaké máš tělo…“ pronesl omámeně a lehce si ohmátnul to svalstvo, které tkvělo na tom úžasném těle.

„Tome…“ zavrněl táhle, když od něj Tom poodstoupil. Navzájem se dívali do očí. Tom si najednou povolil pásek a stál před Billem jen v boxerkách. Vyzývavě na něj hleděl.

„Tak už pojď ke mně,“ zakňučel Bill a natahoval packy. Tom se ale ani nehnul.

„Tak Tomííííííí,“ Bill se trhavě nadechnul. Jeho vzrušení stále stoupalo a on byl odhodlán se ho zbavit.

autor: Mykerina
betaread: Janule